Čínská vláda plánuje, že ekonomika letos poroste o zhruba pět procent

Čínská vláda plánuje na letošní rok růst hospodářství kolem pěti procent, stejně jako v roce 2024. Píší to agentury Reuters a AFP s odkazem na vládní dokument předložený čínskému zákonodárnému sněmu. Vládní deficit by se měl zvýšit na čtyři procenta HDP z loňských tří procent. Míra inflace by se pak letos měla pohybovat kolem dvou procent. Růst mají i vojenské výdaje.

Vládní dokument podle agentur mluví o "cíli (růstu) o zhruba pět procent". O pět procent vzrostlo HDP podle čínských úřadů i loni. O pravdivosti údaje o loňském růstu však měli někteří analytici pochybnosti. V nedemokratické zemi totiž neexistuje statistický úřad, který by byl plně nezávislý na vládě.

Letošní cíl se tak jeví podle agentur ještě ambicióznější vzhledem k novým clům, která na čínské zboží zavedl americký prezident Donald Trump, a přetrvávajícím problémům čínského hospodářství. Čína zaznamenává stagnující domácí spotřebu, problémy v realitním sektoru i vysokou nezaměstnanost mladých lidí.

To částečně přiznal i čínský premiér Li Čchiang ve svém projevu k zákonodárnému sněmu. "Stále složitější a vážnější vnější prostředí by mohlo vyvolat silnější dopad na Čínu v oblastech, jako jsou obchod, věda a technologie," uvedl. Dodal, že domácí hospodářské základy kvůli slabé čínské poptávce nejsou dostatečně silné pro setrvalý ekonomický růst, uvedla agentura AP.

Podle agentury Reuters vládní dokument tvrdí, že výdaje na obranu a armádu letos v Číně porostou o 7,2 procenta, což je stejný růst jako v roce 2024. Čínské vojenské výdaje by měly letos stoupnout na 1,78 bilionu jüanů (5,79 bilionu korun). Od roku 2013 se čínské výdaje na armádu zdvojnásobily a jsou po Spojených státech druhé nejvyšší na světě. "Budeme pevně postupovat v záležitosti čínského sjednocení," uvedl ve své zprávě zákonodárnému sněmu čínský premiér Li Čchiang. Sjednocením Peking míní prosazení své vlády nad Tchaj-wanem, který je fakticky nezávislým státem, ačkoliv ho Čína považuje za vzbouřeneckou provincii.

Čínské vojenské výdaje v poměru k HDP jsou však relativně nízké, píše agentura AFP. V roce 2023 podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) představovaly 1,67 procenta HDP, což bylo výrazně méně než v případě Spojených států i Ruska. Kritici však mají pochybnosti, zda Čína přiznává všechny své výdaje na armádu.

V dokumentu čínská vláda tvrdí, že chce posílit investice a podporu novým technologickým odvětvím, například umělé inteligenci. Dokument také uvádí, že úřady chtějí svěřit větší odpovědnost mladším vědcům a vytvořit trh s rizikovým kapitálem, který by investoval do technologicky slibných firem. „Čína se bude snažit vytvořit prostředí nakloněné inovacím,“ uvádí podle agentury Reuters dokument.

Čínské vládní plány také počítají s vytvořením 12 milionů nových pracovních míst ve městech. Vláda rovněž slibuje reformy v klíčových oblastech, které by pomohly vyřešit některé palčivé politické a ekonomické problémy. Chce například zavést opatření na podporu porodnosti, která by mohla pomoci zvrátit nepříznivý trend stárnutí čínské populace.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP, AFP

Čtěte více

• Čínská měna je prý stále podhodnocená
  Čína stále udržuje kurz své měny na příliš nízké úrovni. Uvedlo to americké ministerstvo financí ve zprávě pro Kongres...
• Čínská měna již nebude podhodnocená
  Mezinárodní měnový fond (MMF) se poprvé po více než deseti letech chystá uznat, že čínská měna už není podhodnocená a její kurz odpovídá realitě. Napsal to americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož by to měnový fond mohl oznámit v některé z nadcházejících zpráv k Číně, které zveřejní v letošním roce.
• Čínská měna již prý není podhodnocená
  Čínská měna již není podhodnocená, Peking by však měl urychlit přechod k volně plovoucímu měnovému...
• Čínská měna letos posílila k dolaru o procento
  Kurz čínské měny letos vůči dolaru posílil o procento...
• Čínská měna pod tlakem obchodní války oslabuje
  Vyostřené obchodní spory mezi Čínou a Spojenými státy vyústily v pokles kurzu čínské měny jüan. Čínská centrální banka stanovila referenční sazbu vůči dolaru na nejnižší hodnotě za téměř rok. Po poklesu v posledních dnech naopak začaly zpevňovat akcie, prodejní tlak by podle obchodníků mohl být prozatím u konce.
• Čínská průmyslová výroba dále zpomaluje
  Průmyslová výroba v Číně rostla v srpnu nejpomaleji za skoro šest let. Tempo růstu zvolnilo i v jiných...
• Čínská ropná firma CNOOC plánuje vstup na burzu v Šanghaji
  Největší čínský těžař ropy na moři CNOOC Ltd. plánuje získat z nabídky nových akcií na burze v Šanghaji 35 miliard jüanů (117,5 miliardy Kč). Firma se letos kvůli americkým sankcím musela stáhnout z burzy v New Yorku, uvedla agentura Bloomberg.
• Čínská společnost Tencent Music uvede akcie na burzu v Hongkongu
  Čínská společnost Tencent Music Entertainment Group uvede příští týden své akcie na burzu v Hongkongu. Půjde o sekundární nabídku akcií, informovala dnes agentura Reuters. V současné době se akcie firmy obchodují na burze v New Yorku, kvůli diplomatickému napětí mezi oběma zeměmi ale hrozí, že akcie budou muset burzu opustit.
• Čínská vláda dále podporuje ekonomiku
  Zpomalující čínská ekonomika dostane impulz v podobě zvýšení a urychlení projektů v infrastruktuře, rozhodla...
• Čínská vláda má obavy z nezaměstnanosti
  Riziko masové nezaměstnanosti v některých oblastech a odvětvích v Číně je na vzestupu. Uvedla to dnes čínská vláda. V reakci na potenciální růst nezaměstnanosti chce proto zavést další opatření na podporu hospodářství prostřednictvím rozpočtové a měnové politiky.
• Čínská vláda žádá o pomoc s akciemi
  Čínská vláda si v srpnu pozvala výkonného ředitele americké investiční společnosti BlackRock Larryho...
• Čínské akcie díky příslibu politické podpory zpevnily, za duben jsou ve ztrátě
  Čínské akcie dnes posílily. Podle analytiků přispěla k růstu zpráva, že vládnoucí komunistická strana slibuje zvýšit politickou podporu s cílem stabilizovat ekonomiku a finanční trhy. Ty se potýkají s pandemií covidu-19 a s rostoucími geopolitickými riziky. Za celý měsíc ale hlavní indexy vykázaly výrazný propad.
• Čínské akcie díky umělé inteligenci zpevňují
  Akcie v pevninské Číně i v Hongkongu pokračují v růstu, k němuž jim pomáhá zájem o umělou inteligenci (AI). Index CSI 300, který zahrnuje největší firmy na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, si dnes připsal téměř procento. Index Shanghai Composite pak vzrostl o 0,85 procenta a hongkongský index Hang Seng posílil o 2,64 procenta, ukazují burzovní statistiky.
• Čínské akcie dnes míří vzhůru
  Čínské akciové trhy po prudkých ztrátách v tomto týdnu dnes zamířily vzhůru. Čínská komise pro cenné...
• Čínské akcie jsou blízko maxima za 13 let, v Japonsku ceny klesly
  Čínské akcie zakončily vánoční týden růstem a jejich hlavní index je blízko maxima za posledních 13 let. K růstu přispěla čtvrteční dohoda o uspořádání vztahů mezi Evropskou unií a Británií, ale i pokračující podpora, kterou ekonomice poskytuje vláda v Pekingu. Naproti tomu japonské akcie počáteční zisky neudržely a nepatrně oslabily. Slabší je i britská libra.
• Čínské akcie jsou navzdory známkám o stabilizaci ekonomiky na letošním minimu
  Akcie na burzách v Číně dnes výrazně oslabily a jejich hlavní index je na letošním minimu. Statistika z tohoto týdne ukázala, že ekonomika se po pandemii covidu-19 zotavuje, důvěra investorů ale zůstává slabá. Prudce dolů zamířily také akcie v Hongkongu.
• Čínské akcie jsou nejvýše za 13 let, v Koreji se dotkly rekordu
  Čínské akcie dnes pokračovaly v růstu a jejich hlavní index je nejvýše za 13 let. Investoři doufají, že s novým americkým prezidentem se také normalizují vztahy mezi Čínou a Spojenými státy. Vzhůru zamířily akcie i v Jižní Koreji, kde se hlavní index dotkl rekordu. Akcie v Japonsku mírně oslabily.
• Čínské akcie klesly o sedm procent
  Čínské akciové trhy se v první obchodní den tohoto roku propadly o sedm procent a obchodování s nimi bylo...
• Čínské akcie kvůli dopadům pandemie klesly nejvíce od února 2020
  Čínské akcie zaznamenaly kvůli obavám z dopadů protipandemických opatření na ekonomiku nejvýraznější pokles od února 2020. Čína vůči covidu-19 nadále zastává politiku nulové tolerance a dnešní propad umocnily zprávy, že se uzávěry rozšíří z finanční metropole Šanghaj i do Pekingu. Klesají i ceny komodit, například ropy, a silným poklesem zahájila obchodování také Evropa. Na sedmnáctiměsíční minimum klesl kurz čínského jüanu.
• Čínské akcie kvůli obavám z nového koronaviru prudce oslabily
  Čínské akcie dnes kvůli obavám z nového koronaviru oslabily zhruba o tři procenta. Zaznamenaly tak nejprudší jednodenní pokles za téměř devět měsíců. Investoři prodávali zejména akcie podniků, které působí v dopravním a zábavním průmyslu, například leteckých společností či provozovatelů kin a zábavních parků.