Cenový strop podle šéfa firmy MOL povede k nedostatku paliv v Maďarsku

Maďarsko by mělo zrušit strop na ceny pohonných hmot, protože toto opatření časem povede k nedostatku paliv. Uvedl to šéf maďarské ropné a plynárenské společnosti MOL Zsolt Hernádi v rozhovoru s maďarskou televizí ATV. Maďarsko podle něj čelí "mimořádně nebezpečné" situaci, protože cenový strop zvyšuje spotřebu pohonných hmot.

"Nastoluje to otázku, jak dlouho v tom ještě lze pokračovat," uvedl Hernádi. Společnost MOL, která vlastní největší síť čerpacích stanic v Maďarsku, již dříve vyzvala k postupnému odstranění cenového stropu.

Maďarská rafinerie společnosti MOL v srpnu kvůli údržbářským pracím přeruší provoz. Její slovenská rafinerie je kvůli údržbě mimo provoz již nyní, produkci obnoví 20. července. Podle Hernádiho tak bude muset MOL kvůli pomalé tvorbě zásob pohonných hmot požádat o uvolnění části paliv z maďarských strategických rezerv.

Maďarská vláda zavedla cenový strop loni v listopadu, maximální maloobchodní cenu benzinu s oktanovým číslem 95 i nafty stanovila na 480 forintů (zhruba 29 Kč) za litr. Až do 27. května směli v Maďarsku za úřední cenu kupovat pohonné hmoty i cizinci, nyní pro ně ale platí tržní cena.

Mluvčí vlády uvedl, že bez stanoveného stropu by byly ceny pohonných hmot téměř dvojnásobné. Dodal, že vláda situaci na trhu s pohonnými hmotami průběžně analyzuje. Prozatím je rozhodnuto, že cenový strop bude platit do října, napsala agentura Reuters.

Premiér Viktor Orbán se pomocí cenového stropu snaží zmírnit negativní dopady vysoké inflace na spotřebitele. Maďarský statistický úřad minulý týden oznámil, že meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v červnu zrychlil na 11,7 procenta z květnových 10,7 procenta. Inflace v Maďarsku se tak nachází na nejvyšší úrovni za téměř čtvrt století.

Meziroční inflace v České republice v květnu vystoupila na 16 procent z dubnových 14,2 procenta. Údaje o červnovém vývoji spotřebitelských cen Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní ve středu.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Cena zlata vystoupila na rekord, dosáhla téměř 1945 dolarů
  Cena zlata se dnes vyšplhala na rekordní maximum v blízkosti 1945 dolarů (zhruba 43.600 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Vzhůru ji tlačí obavy z negativních hospodářských dopadů koronaviru a z rostoucího napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Investoři považují zlato za bezpečné útočiště v období nejistoty.
• Cena zlata vystoupila na šestiměsíční maximum
  Cena zlata se během včerejšího obchodování vyšplhala až na šestiměsíční maximum nad 1830 USD (zhruba 41.700 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Vzhůru ji tlačí uvolňování koronavirových restrikcí v Číně, které zlepšuje vyhlídky pro poptávku a tlačí dolů kurz dolaru, napsala agentura Reuters.
• Cena zlata zahajuje letošní rok růstem
  Cena zlata během své první obchodní seance letošního roku zamířila vzhůru, nicméně další růst, zejména v dlouhodobějším horizontu, může být limitován silnějším americkým dolarem, který je podpořen vyhlídkami zvýšení úrokových sazeb ve Spojených státech.
• Cena zlata za rok pandemie stoupla o 14 procent, zdražila i ropa
  Za rok od vypuknutí pandemie koronaviru cena zlata stoupla o více než 14 procent, stříbro zdražilo o 53 procent. Výrazněji vzrostla i cena dalších kovů, například mědi téměř o polovinu. Cena ropy se po propadu v některých případech až do záporných hodnot nakonec zvýšila až o 13 procent. Vyplývá to z dat tuzemských obchodníků.
• Cena zlata zdolala hladinu 2200 USD za troyskou unci
  Cena zlata se dnes vyšplhala na další rekord, zdolala 2200 dolarů (zhruba 51.000 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Za jejím růstem stojí zejména vyhlídky na snižování úrokových sazeb ve Spojených státech. Podle analytiků podporují cenu zlata rovněž nákupy tohoto kovu od mnoha centrálních bank, takže existuje prostor pro její další růst, uvedl server americké televize CNBC.
• Cena zlata zrychlila pokles, vliv má i vývoj v Turecku
  Cena zlata se dnes na komoditních trzích snižuje, drží se ale nad 1700 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K rychlejšímu poklesu přispívá zejména sílící dolar v reakci na vývoj v Turecku. Prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu odvolal šéfa centrální banky a nahradil ho jiným, který prosazuje měnovou politiku blízkou prezidentovi. Turecká lira tak spadla na nové minimum a spolu se zlatem se snižují i ceny dalších drahých kovů.
• Cenné kovy těží ze slabšího dolaru
  Dolarový index, který měří hodnotu amerického dolaru ke koši šesti předních světových měn, během včerejší obchodní seance znovu oslabil. Za poklesem dolaru zřejmě stojí klesající výnosy amerických desetiletých dluhopisů. Z této situace těží především cenné kovy, jejichž ceny včera vzrostly a rostou také dnes. Závěrečná obchodní seance tohoto týdne nenabídne mnoho důležitých ekonomických dat. Ve 14:30 SEČ budou zveřejněny výsledky inflace (index CPI) za měsíc leden v Kanadě, které však mohou mít dopad pouze na kanadský dolar.
• Cenová hladina v ČR byla v předloni na čtyřech pětinách průměru EU
  Cenová hladina v Česku byla v roce 2021 na čtyřech pětinách průměru Evropské unie. Od roku 2015 se evropskému průměru přiblížila o 13 procentních bodů. Vyplývá to z informací v publikaci Česká republika v mezinárodním srovnání, kterou dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Při stanovení cenové hladiny ČSÚ vychází z konečné spotřeby domácností včetně nepřímých daní.
• Cenová rally zlata, ropy a dolar padá přes palubu
  Vývoje ceny zlata, ropy, EUR/USD a USD/JPY.
• Cenový strop na ruskou ropu navzdory zdražení funguje, tvrdí Washington
  Spojené státy se navzdory nynějšímu vzestupu cen ropy na světových trzích nadále domnívají, že díky dohodě o cenovém stropu na ruskou ropu se daří omezovat Moskvě příjmy a stabilizovat trhy s energiemi. Podle agentury Reuters to včera uvedl vysoce postavený činitel amerického ministerstva financí Eric Van Nostrand.
• Centeno čeká, že v červnu euroskupina rozhodne o řeckém programu
  Ministři financí eurozóny by měli na svém příštím jednání v červnu odsouhlasit vše potřebné k dokončení řeckého záchranného programu k srpnu, očekává šéf euroskupiny Mario Centeno. Klíčovou podmínkou k tomu, aby se tak stalo, bude podle něj rozhodnutí řecké vlády skutečně realizovat už přislíbené reformy.
• Centeno doufá, že Řím plán rozpočtu sladí s pravidly
  Šéf jednání ministrů financí zemí platících eurem Mario Centeno doufá, že italská vláda dokáže najít způsob, jak svůj návrh rozpočtu pro rok 2019 sladit s fiskálními pravidly eurozóny. Centeno to řekl novinářům při příchodu na schůzku euroskupiny, tedy šéfů státních kas zemí eurozóny. Pro ministry to bude první příležitost diskutovat o vývoji poté, co Evropská komise koncem minulého měsíce poprvé v historii při hodnocení rozpočtových plánů zemí eurozóny sáhla k podobnému kroku. Itálii dala tři týdny na vypracování nové podoby.
• Centeno: Zájem Chorvatska o ERM-2 je důkaz atraktivity eurozóny
  Rozhodnutí Chorvatska zapojit se do mechanismu směnných kurzů ERM-2 je dokladem toho, že eurozóna je vnímána jako vhodné ukotvení stability a růstu evropských zemí a že dál přitahuje nové členy. Po včerejším jednání ministrů financí zemí, které euro používají, to novinářům řekl šéf této takzvané euroskupiny Mario Centeno.
• Centeno: Země eurozóny se v principu shodly na reformě ESM
  Ministři financí zemí eurozóny se v principu shodli na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Po středečním večerním jednání to dnes oznámil šéf euroskupiny Mario Centeno, podle něhož bude možné dohodu stvrdit během několika měsíců. Mezi body, které ještě bude muset euroskupina doladit, patří zejména obavy Itálie ohledně restrukturalizace státního dluhu.
• Centrální banka: Britské banky odolají brexitu i covidu-19
  Největší britské banky jsou dostatečně silné na to, aby zvládly dvojí úder způsobný koronavirovou pandemií a brexitem. Ve zprávě, která hodnotila zdraví bankovních domů, to dnes uvedla britská centrální banka.
• Centrální banka: Francouzská ekonomika příští rok prudce oslabí
  Francouzská ekonomika příští rok kvůli šoku z růstu cen energií prudce oslabí. Růst hrubého domácího produktu (HDP) by měl zpomalit na 0,3 z 2,6 procenta, uvedla francouzská centrální banka ve svém v sobotu aktualizovaném dlouhodobém výhledu.
• Centrální banka: HDP Francie v závěru roku klesl o čtyři procenta
  Francouzská ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí v důsledku koronavirové krize pravděpodobně klesla proti předchozím třem měsícům o čtyři procenta. Uvedla to dnes francouzská centrální banka. Zároveň potvrdila svůj předchozí odhad, podle kterého by měl hrubý domácí produkt (HDP) Francie za celý loňský rok vykázat devítiprocentní propad.
• Centrální banka: HDP Ruska bude na předkrizové úrovni koncem roku
  Ruská ekonomika se na úroveň před koronavirovou krizí vrátí koncem letošního roku a svůj plný potenciál rozvine v příštích třech letech. Podle agentury Reuters to dnes řekl viceguvernér ruské centrální banky Alexej Zabotkin. Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se loni kvůli pandemii snížil o 3,1 procenta, a zaznamenal tak nejprudší pokles za více než deset let.
• Centrální banka: Oživení francouzské ekonomiky překonává očekávání
  Francouzská ekonomika se z útlumu způsobeného pandemií nemoci covid-19 zotavuje o něco rychleji, než se předpokládalo. Uvedl to podle agentury Bloomberg guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Dodal, že hospodářský výhled Mezinárodního měnového fondu (MMF) pro Francii je zřejmě příliš pesimistický.
• Centrální banka srazila NZD/USD níže
  Ani novozélandský dolar neodolal výraznému zpevnění USD během minulého týdne a ve výsledku ztratil...