České národní bance se daří krotit inflaci. V sázce je však ekonomický růst

Čtěte více

• České HDP roste, otázkou je zahraniční politika
  Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu vzrostla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,6 %. Meziroční tempo činilo 2,6 %. Předběžný odhad ukazoval o desetinku nižší údaj. Výsledek tak přesně odpovídá prognóze ČNB a je mírně lepší, než kolik v průměru analytici původně čekali pro začátek roku.
• České hospodářství rostlo v Q2 16 díky spotřebě domácností a čistým exportům
  Dnešní den přinese z domova zveřejnění struktury růstu HDP za druhé čtvrtletí. Již oznámený předběžný odhad překvapil vyšším než očekávaným mezičtvrtletním růstem o 0,9 % q/q. Meziroční dynamika tak zpomalila pouze mírně, a to z 3,0 % v prvním kvartále na 2,5 % y/y. Očekáváme, že hlavním tahounem české ekonomiky byla spotřeba domácnostní reflektující vysokou zaměstnanost, rostoucí mzdy a nízkou inflaci. Zejména silná poptávka po českých autech a růst vývozů by se měly podepsat na pozitivním příspěvku čistých exportů. Naopak problémy s EIA a pomalý náběh nového programového období v čerpání fondů EU se promítlo negativně do investiční aktivity; s tím související nižší investiční dovozy opět pomohly čistým exportům. A v neposlední řadě růstu pomohla i vláda svou spotřebou. Zveřejnění národních účtů za Q2 16 by mělo korunu udržet u hladiny kurzového závazku.
• České hospody a restaurace se bouří. Není divu, Češi loni totiž kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie, plyne z nových dat Eurostatu
  V souvislosti s nynějším opětovným zpřísňováním protipandemických opatření se mnozí provozovatelé restaurací a hospod bouří a varují, že nebudou dbát povinnosti prověřovat bezinfekčnost svých hostů. Provozovatelé restaurací či hospod se totiž obávají, že jim dodržování opatření odláká zákazníky. Po loňském roku jsou finančně značně oslabení, jak ostatně dokládají i nová data Eurostatu. Podle nich totiž Češi loni kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie.
• České inflaci se dolů nechce
  České spotřebitelské ceny v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,1 %. Meziroční inflace stagnovala na úrovni 2,9 %, přičemž ve srovnání s prognózou ČNB byla o tři desetiny vyšší. Ani to ale korunu z letargie nevyvedlo. Naopak se po celý den pohybovala v úzkém tříhaléřovém pásmu 25,84-25,87 CZK/EUR. Co se nepovedlo inflaci v Česku, to se povedlo inflaci v Maďarsku. Ta naopak skončila za očekáváním trhu a poslala forint na o 0,4 % slabší hodnoty (331,6 HUF/EUR). Polský zlotý skončil ve srovnání s předchozím dnem beze změny na úrovni 4,335 PLN/EUR.
• České koruně se ve středu nedařilo
  Česká koruna včera zaznamenala vůči euru ztráty ve výši 0,4 %, když se kurz CZK/EUR posunul z ranních úrovní okolo 27,33 na 27,44. Větší ztráty...
• České malé a střední podniky patří v čase koronavirové krize k vůbec nejodolnějším v celém hospodářsky vyspělém světě, plyne z nové studie ekonomů z USA
  Tuzemské malé a střední podniky patří v hospodářsky vyspělém světě k těm, které jsou vůbec nejméně zranitelné tváří v tvář probíhající koronavirové krize. Plyne to ze studie čtyř ekonomů působících v USA, kterou tento týden zveřejnil americký Národní úřad pro ekonomický výzkum.
• České maloobchodní tržby dál rostou
  Maloobchodní tržby v červenci rostly rychleji, než se čekalo. Růst optimismu se projevil na vyšší ochotě utrácet. Vstup do třetího čtvrtletí je mírně lepší, než ukazovala naše prognóza a předchozí data byla revidována vzhůru. Výhled na nejbližší měsíce ale zůstává značně nejistý, přičemž spotřebitelská důvěra se již mírně snížila.
• Českému průmyslu se daří, koruna posílila
  Regionální měny zahájily nový týden v rozdílném duchu, když byly jak ve vleku událostí na hlavních trzích, tak opětovného...
• Českému státu hrozí žaloby a arbitráže, a to kvůli dvojímu mimořádnému zdanění výrobců elektřiny. Spornou legislativu včera schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze
  Poslanci včera schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž ke v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušnou legislativou Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.
• České mzdy ztrácejí dech, ale dále rostou
  Průměrná tuzemská mzda vykázala za první letošní čtvrtletí nárůst o 5 %, ve srovnání se stejným obdobím roku loňského, a dosáhla 34 077 Kč. Po očištění o inflaci to odpovídá reálnému růstu mezd o 1,4 %. Oproti poslednímu kvartálu roku 2019 pak došlo po sezónním očištění ke zvýšení průměrné mzdy o 1,1 %. Mediánová mzda, která v předchozím čtvrtletí již vystoupala nad hranici 30 tis. Kč, ovšem zaznamenala pokles. Hranice mezi horní a spodní polovinou českých výplat tak nově činí 29 333 Kč. Pohyb průměru a mediánu opačným směrem naznačuje, že byl letošní první kvartál vlídnější spíše k lidem s vyššími příjmy. A to navzdory tomu, že došlo ke zvýšení minimální mzdy o více než 9 %. Jak jsme očekávali, mzdová dynamika, která v průběhu posledních dvou let dosahovala vysoké úrovně, již citelně zpomaluje. Vzhledem k probíhajícímu ekonomickému útlumu způsobenému pandemií předpokládáme, že ji hned v nadcházejícím čtvrtletí čeká výrazný pokles.
• České nemovitosti jsou nadhodnocené ještě více než loni, až o 20 %, varuje ČNB
  Z klíčových informací zprávy Rizika pro finanční stabilitu, které dnes zveřejnila Česká národní banka, vyplývá, že jednotlivé komerční banky nedodržují doporučení centrální banky týkající se velkosti části hodnoty nemovitosti nakupované na úvěr. To bude dalším argumentem pro ČNB, která usiluje změnit charakter daného a dalších podobných doporučení z pouhého doporučení na zákonnou povinnost. Vláda příslušnou legislativu – novelu zákona o České národní bance – schválila v červnu, nyní ji mají v prvním čtení k posouzení poslanci v rámci právě probíhající schůze Poslanecké sněmovny.
• České předsednictví chce navrhnout zastropování plynu, Brusel a Berlín jej ale mezitím „odpískaly“. Proto také Fialův kabinet zřejmě neprosadí ani „válečnou daň“ na ČEZ
  České předsednictví EU hodlá na pátečním energetickém summitu předložit návrhy řešení krizové situace, které ovšem mezitím Brusel a Berlín vlastně „odpískaly“. Klíčovým návrhem českého předsednictví má být podle zdroje agentury Bloomberg dočasné zastropování cen plynu využívaného k výrobě elektřiny.
• České předsednictví nechce v pátek diskutovat otázku zastropování cen ruského plynu. Vyjmutí tohoto bodu je rozumný záměr, jeho realizace by dále plyn v EU zdražila
  České předsednictví EU se pokusí na pátečním jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku vyjmout otázku zastropování cen plynu dováženého do EU plynovody z Ruska. Jde o rozumný záměr. Zastropování cen dováženého ruského plynu by totiž velmi pravděpodobně vedlo k tomu, že jej Rusko do EU přestane dovážet zcela. Rusko nyní dováží do EU plyn tranzitním plynovodem přes Ukrajinu a také černomořským plynovodem TurkStream.
• České rodinné firmy prosperují, oproti Západu jsme ale ve skluzu
  Rodinné firmy zažívají v Česku příznivé časy. Tomuto pozitivnímu trendu přispívá dlouhodobý ekonomický růst a stabilní vývoj české koruny po ukončení intervenčního režimu ČNB. Problémy, s kterými se v současnosti potýkají, jsou tak spíše strategického a společenského rázu. České rodinné firmy řeší, jak se v budoucnu rozvíjet a jak být společensky prospěšné a odpovědné. Pozitivní ekonomické podmínky však nahrávají i výhodnému prodeji.
• České řidiče čekají druhé nejlevnější prázdniny v historii. Pohonné hmoty budou nečekaně levné; za průměrnou mzdu koupí přes 1200 litrů paliv, což bylo v historii možné jen za covidu roku 2020
  Pohonné hmoty budou v Česku o těchto prázdninách nečekaně levné. Alespoň tedy v poměru k hrubé měsíční mzdě. Řidiči totiž budou moci za částku odpovídající právě hrubé měsíční mzdě u tuzemských čerpacích stanic zakoupit více než 1200 litrů pohonných hmot.
• České sazby čeká svižná normalizace a ekonomiku terapie šokem
  Bankovní rada České národní banky se na svém zářijovém zasedání výraznou většinou 5 ku 2 rozhodla pro nejodvážnější jednorázové zpřísnění měnových podmínek od roku 1997, a to o 75 bazických bodů, čímž se základní sazba dostala na úroveň 1,25 %. Stále má ovšem daleko k předkrizové úrovni (2,25 %) natož k hladině, která by odpovídala současnému robustnímu post-pandemickému oživení ekonomiky. Makroekonomická realita nyní ČNB nijak nebrání v pohybu směrem vzhůru pokračovat, a soudě podle dostupných vyjádření bankéřů, jsou i oni tomuto postupu nakloněni.
• České sazby klesají na historické dno. ČNB nevylučuje devizové intervence a oslabuje korunu nad 25 CZK/EUR
  Bankovní rada ČNB se na svém dnešním jednání rozhodla snížit dvoutýdenní reposazbu o 25 bazických bodů na...
• České sazby se možná blíží k vrcholu
  Máme před sebou další zasedání České národní banky. „Očekáváme mírnější růst úrokových sazeb, a to o půl procenta. Hlavním důvodem je změna názorů v jestřábí pětici členů rady. Tomu napovídají především vyjádření Mory a Niedetzkého. Podle druhého jmenovaného už úrokové sazby proti inflaci působí a je třeba být jen trpělivý a půjde, v případě změny úrokové politiky, spíše už jen o mírné ladění.
• České sazby stoupnou možná už za měsíc. Hlavní trhy hledají inspiraci
  Kondice akciových trhů se zhoršovala už včera v USA a Evropa dnes navazuje ne příliš přesvědčivým růstem. Hlavní indexy přidávají doslova pár desetin procenta a stejně jsou na tom americké futures. Investoři se momentálně nemají moc čeho chytit.
• České skiareály připraví včerejší rozhodnutí vlády až o 20 miliard korun, celkově letos přijdou o 35 miliard. „Vánoční uzavírka“ bude pro část příslušných provozů likvidační
  České lyžařské areály každoročně vytvářejí tržby za zhruba 60 miliard korun. A to hlavně během jarní, ale zejména pochopitelně zimní sezóny. Tyto tržby vytváří nejen 155 větších horských středisek a 300 menších lyžařských areálů, která v Česku jsou. Jejich provoz totiž dává práci – a dává tedy vydělat – také dalším provozovnám a profesím, přibližně 45 tisícům lidí. Půjčovnám lyžařského vybavení, lyžařským instruktorům a školám, vlastním ubytovacím zařízením, prádelnám, restauracím a obchodům v horských oblastech…