Inflace v eurozóně je poprvé od roku 2012 nad hranicí dvou procent

Čtěte více

• Inflace v EU bude dál klesat, ECB může snižovat sazby rychleji
  Pátek skončil pro oba instrumenty vcelku nevýrazně. V průběhu dne ale došlo k několika událostem, které si zaslouží pozornost. Nemohu je označit za důležité, ale projevy prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové se nekonají každý den. Lagardeová však byla velmi stručná. Zmínila se jen o tom, že ona i celý měnový výbor očekávají další zpomalování inflace. Lagardeová se o tom zmínila už dvakrát.
• Inflace v EU pod očekáváním!
  Podle předběžných odhadů klesla meziroční míra inflace v eurozóně v lednu na osmiměsíční minimum 8,5 % z prosincových 9,2 %, což je pod tržními odhady 9 %.
• Inflace v eurozóně bude stagnovat; ADP report potvrdí dobrý americký trh práce
  Americký ADP report ukáže na dále solidní číslo ohledně počtu nově vytvořených míst v americké ekonomice (publikované tento pátek). Spotřebitelská inflace v eurozóně bude stagnovat na tempech z minulého měsíce. Po publikovaných údajích z Německa včera ovšem existuje nemalé riziko, že dynamika cen nakonec bude vyšší.
• Inflace v eurozóně dál zaostává za očekáváním a nízké ceny energií mohou brzdit její předpokládaný růst i v novém roce
  Eurostat dnes zveřejnil předběžné odhady prosincové inflace. Ta rostla meziročně stejně jako v listopadu o 0,2 %, zatí...
• Inflace v eurozóně dál zvyšuje nelichotivé rekordy
  „Inflace v eurozóně dál zvyšuje nelichotivé rekordy. Předpokládám, že růst cen nebude jen tak končit. V nejbližších měsících bude inflace eurozóny dvojciferná. Zatím nenacházíme účinné kroky, jak ceny ukočírovat. Přístup Evropské centrální banky je mírnými slovy vlažný. Navíc přetrvává silná obava z toho, že nebudou obnoveny dodávky plynu. To by inflaci akcelerovalo, a ještě by zrychlila. Alespoň částečným lékem tak může být jen rozpočtová odpovědnost jednotlivých zemí platících eurem. To je ale opravdu těžké. Když lidé chudnou, raději natáhnou ruku ke státu, než aby se uskromnili nebo zvýšili svoji produktivitu.“
• Inflace v eurozóně dnes potvrdí další růst sazeb ECB
  Včera zveřejněná inflační čísla za jednotlivé členské státy eurozóny v zásadě potvrdila trend posledních měsíců. Zatímco celková inflace i v červnu povětšinou klesala, jádrové inflační tlaky zůstávají podstatně setrvačnější a v některých ekonomikách dokonce zesilují. V Itálii zvolnila celková meziroční míra inflace na 6,7 % (jádrová na 5,6 %), ve Španělsku až na 1,6 %, čímž se poprvé od března 2021 dostala pod inflační cíl ECB. Svižná normalizace španělské inflace je dána primárně rychlým průsakem levnějších energií do spotřebitelských cen – jádrová inflace však zůstává nadále vysoká na 5,9 %.
• Inflace v eurozóně dosáhla 3,4 %. ČNB razantně zvýšila úrokovou sazbu o 75 bodů na 1,5 %
  Inflace v eurozóně se v září podle předběžných dat i nadále zvyšovala, když se vyšplhala na úroveň 3,4 %. Jedná se o nevyšší hodnotu za posledních deset let. Na růstu se nejvíce podílela energie, následovaná potravinami, alkoholem a tabákem.
• Inflace v eurozóně je nejvýše za poslední dekádu
  Inflace v eurozóně vystoupala v srpnu na 3 % a zdolala nejvyšší úroveň od listopadu 2011. Ti, kteří vsadili na deflační vyústění pandemické krize se zatím jednoduše pletou. Kombinace masivních měnových a rozpočtových stimulů udržuje v chodu poptávku, zatímco nabídka (výroba) se snaží dohnat zameškaný čas a vypořádává se s narušenými výrobně-odběratelskými řetězci.
• Inflace v eurozóně je nízká
  „Únorová inflace v eurozóně je opět pod inflačním cílem. Tento stav nevyhovuje předluženým zemím jižního křídla eurozóny. Nízká inflace jim komplikuje splácení dluhů,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
• Inflace v eurozóně je podle Lagardeové stále příliš vysoká
  Poptávka po euru pozvolna klesá, což považuji za potěšitelné. Rád bych připomněl, že podle aktuální vlnové analýzy by měl instrument EUR/USD přejít k tvorbě sestupné vlny 3 nebo C, která je impulzivní. Vyplývá z ní, že by euro mohlo klesnout minimálně k úrovni 1,0449, kde skončila konstrukce vlny 1 neboli A. Na základě toho očekávám pokles instrumentu nejméně o 450 bazických bodů.
• Inflace v eurozóně klesá pomaleji
  Celková inflace se v únoru podle předběžných odhadů snížila na 2,6 % meziročně oproti 2,8 % v lednu. Trhy očekávaly snížení na 2,5 % meziročně. Rovněž jádrová inflace klesla na 3,1 % meziročně oproti 3,3 % v lednu, přičemž trhy očekávaly pokles na 2,9 % meziročně.
• Inflace v eurozóně klesla
  Celková inflace v březnu klesla podle předběžných odhadů na 2,4 % meziročně oproti 2,6 % v únoru. Trhy očekávaly pokles na 2,5 % meziročně. Jádrová inflace klesla na 2,9 % meziročně oproti 3,1 % v únoru, přičemž trhy očekávaly pokles na 3 % meziročně.
• Inflace v eurozóně klesla
  Index spotřebitelských cen v lednu podle předběžných odhadů klesl na 8,5 % meziročně oproti 9,2 % v prosinci. Trhy očekávaly pokles na 8,9 % meziročně. Jádrová inflace zůstala na 5,2 % meziročně jako v prosinci, přičemž trhy očekávaly pokles na 5,1 % meziročně.
• Inflace v eurozóně klesla
  Celková inflace klesla v květnu podle předběžných odhadů na 6,1 % meziročně oproti 7 % v dubnu. Trhy očekávaly pokles na 6,3 % meziročně. Jádrová inflace klesla na 5,3 % meziročně oproti 5,6 %, přičemž trhy očekávaly pokles na 5,5 % meziročně.
• Inflace v eurozóně klesla
  Celkový index spotřebitelských cen v březnu podle předběžných odhadů klesl na 6,9 % meziročně oproti 8,5 % v únoru. Trhy očekávaly pokles na 7,1 % meziročně. Jádrová inflace se podle očekávání trhů v březnu zvýšila na 5,7 % oproti 5,6 % v únoru.
• Inflace v eurozóně klesla
  Index spotřebitelských cen v listopadu podle předběžných odhadů klesl na 10 % meziročně oproti 10,7 % v říjnu. Trhy očekávaly pokles na 10,4 % meziročně. Jádrová inflace zůstala na 5 % meziročně. Po překvapení poklesu inflace v Německu poklesla i inflace v Nizozemí a to meziročně z 16,8 % v říjnu na 11,2 % v listopadu.
• Inflace v eurozóně koriguje propad, analýza EUR/GBP
  Italská míra nezaměstnanosti opět roste. Výsledek za třetí kvartál ukázal růst z 12,1 procent na 12,3 procenta. T...
• Inflace v eurozóně – měnově politickou otočku nečekejme
  Inflace v Eurozóně vyšplhala koncem minulého roku na nejvyšší hodnotu od září 2013. Po více než třech letech a několika iteracích programu neortodoxního měnově politického uvolňování (negativní sazby, odkupy různých druhů aktiv) se tak inflace vrátila nad 1 % (v prosinci 1,1 %). A to zrovna v měsíci, kdy ECB prodloužila program odkupu aktiv o rok! Pech? A máme tedy čekat rychlou měnově-politickou otočku?
• Inflace v eurozóně místo očekávaného poklesu vzrostla
  Index spotřebitelských cen v lednu podle předběžných odhadů vzrostl na 5,1 % meziročně oproti 5 % v prosinci. Trhy očekávaly pokles na 4,4 % meziročně.
• Inflace v eurozóně nadále neúprosně roste. Co by měla ECB dělat?
  Podle zveřejněných údajů indexu spotřebitelských cen v eurozóně inflace meziročně poskočila o 8,1 % oproti konsensuální předpovědi růstu 7,7 % a 7,4 % za předchozí sledované období. To staví ECB do velmi obtížné pozice.