Rozbřesk: Zastaví ECB raketové zisky eura?

Čtěte více

• Rozbřesk: Zajištěnost exportérů na maximu
  Zatímco mezi USA a Čínou se schyluje k dalšímu kolu celních odvet, Evropa řeší, jaké důsledky to bude mít pro její průmysl. Právě pro toto odvětví, byť není ve většině zemí EU dominantní, může být probuzený obchodní protekcionismus velmi nepříjemnou brzdou. Ostatně už poslední indexy nákupních manažerů (PMI), které vlastně ani nemohly zohlednit nové celní kolečko, naznačují, že expanze evropského průmyslu začíná ubírat na tempu.
• Rozbřesk: Zakázky napoví o síle růstu české ekonomiky v letošním roce
  Po včera zveřejněných výsledcích českého zahraničního obchodu, které dopadly nad očekávání dobře díky silnému vývozu automobilů a strojů, dnes přišly na řadu poslední výsledky z průmyslu, stavebnictví a maloobchodu. Možná mnohem zajímavější než samotná tempa jednotlivých odvětví a oborů budou tentokrát statistiky zakázek. Ty nám totiž jako jediné (vedle soft ukazatelů) mohou říct něco málo o budoucnosti, protože jak bylo, už asi víme. Pozornosti by neměly uniknout objednávky v průmyslu, konkrétně v tom automobilovém, který tvoří třetinu průmyslu i českého exportu. Dlouhodobě mu vděčíme za vynikající výsledky ekonomiky, nicméně je stále více diskutabilní, jak dlouho se ještě na něj můžeme spoléhat. Přece jen evropský automobilový trh téměř nepřetržitě roste a blíží se k nasycenosti.
• Rozbřesk: Zamíří Německo do recese? Tento týden bude jasno
  Tento týden se “rozlouskne” jedna důležitá otázka. Ve čtvrtek zveřejní český i německý statistický úřad první odhady HDP za třetí kvartál. A bude tím pádem jasno, zda Německo skutečně zamířilo do recese i to, jak silné dozvuky to nakonec mělo v třetím kvartále v Česku. Co tedy čekat?
• Rozbřesk: Zápisky z letní dovolené, aneb koláž obrazů z přehřáté ekonomiky
  Návrat z letní dovolené může být prospěšný nejen proto, že si v práci člověk odpočine od dětí, ale také proto, že se může s kolegy podělit o své zážitky z cest. Ty v případě analytika zkoumajícího ekonomiku mohou být i trochu jiné, než když si je namodeloval u pracovního stolu v kanceláři. Mikroekonomická zkušenost z reálného světa během letní dovolené v ČR přitom mohla poskytnout hned několik indicií, že se nám ta naše malá ekonomika pěkně zahřívá.
• Rozbřesk: Zasedání ECB a Fedu ukážou rozdílný přístup k inflaci. Dnes musí být ve střehu forint
  Evropská centrální banka versus Fed - tento týden uvidíme střet různých pohledů na dnešní inflační vlnu. Zatímco Fed (podobně jako ČNB) ji bere s plnou vážností a urychlí ústup z měnové expanze (tapering), ECB bude na čtvrtečním zasedání pravděpodobně i nadále přešlapovat na místě. Potvrdí sice ústup z pandemických programů (PEPP) do konce března, ale bude podmíněn dalším vylepšením pandemické situace a zcela mimo hru ponechá otázku zvýšení úrokových sazeb.
• Rozbřesk: Zasedání Fedu ve stínu konkurzu na jeho šéfa
  Americká centrální banka se v následujících hodinách má stát středem finančního vesmíru, ale nemusí to být dnešní zasedání Fedu, které zvedne obchodníky ze židlí. Americký prezident Trump totiž ve stylu svých televizních reality show pořádá konkurz na příštího šéfa Fedu a jméno kandidáta hodlá oznámit zítra. Trumpova volba přitom nemusí nutně znamenat zachování statu quo ve vedení nejvlivnější centrální banky světa a proto je trhy očekávána více než dnešní výstupy z jednání FOMC.
• Rozbřesk: Zasedání OPEC předvánočním překvapením na ropě?
  Producentské státy kartelu OPEC a partnerské země vedené Ruskem budou dnes a zítra jednat ve Vídni o podobě těžebních škrtů pro příští rok. Přestože v rámci ropné aliance existuje principiální shoda na potřebě prodloužení těžebního závazku platného již od konce roku 2016, konkrétní podoba zůstává nejasná. Na trhu se tato nejistota aktuálně odráží ve zvýšené volatilitě cen ropy, které se v posledních týdnech – navzdory geopolitickým šokům – držely v relativně úzkém pásmu poblíž 60 USD/barel.
• Rozbřesk: Zasedne ECB. Změna sazeb se dnes nečeká, brzda jejich návratu směrem normálu ale také ne
  Přestože se od dnešního zasedání ECB žádná zásadní změna v nastavení měnové politiky nečeká, na pozadí akcelerujících inflačních tlaků nelze vyloučit další posun komunikace jestřábím směrem. Březnová inflace v eurozóně totiž opětovně překvapila svou dynamikou a meziročně se vyšplhala již na 7,5 %. Rozhodování ECB však významně komplikuje stagflační šok v podobě války na Ukrajině, který sice dále zvyšuje cenové tlaky, zároveň ale působí ve směru nižšího růstu, jak potvrzují březnové předstihové indikátory v eurozóně.
• Rozbřesk: Zásoby dieselu jsou proklatě nízko
  V komoditně zaměřených komentářích často zdůrazňujeme, že kromě spotových cen se vyplatí sledovat i celou forwardovou křivku. Hezký příklad, proč je to vhodné a který jsme komentovali nedávno, je kauza zlevňujícího evropského plynu.
• Rozbřesk: Zásoby ropy mohou zůstat i nadále vysoké, aneb proč může snaha OPECu vyjít na prázdno
  Mezinárodní energetická agentura (IEA) tento týden ve středu zveřejní své odhady pro růst spotřeby a produkce ropy pro rok 2018. Měsíční zpráva bude důležitá i proto, že bude první poté, co se OPEC dohodl na prodloužení dohody na omezení těžby ropy. Celkově bychom tak měli být schopni lépe posoudit, jak to vlastně IEA (jistá protiváha OPECu na straně dovozců ropy) s dopady dohody vidí.
• Rozbřesk: Za všechno mohou velké korporace: očekává se střet ekonomů v Jackson Hole
  Za všechno “zlo na světě” mohou velké korporace. Vlna korporátních fúzí přivedla na svět velké podniky, které nejsou vystaveny silné konkurenci, mají nepřiměřeně vysoké zisky a v důsledku toho nejsou nuceny tolik investovat ani dobře platit své zaměstnance. Teorie, kterou mimo jiné posledním výzkumem podpořil i Mezinárodní měnový fond, láká především svojí jednoduchostí. A to proto, že na celou řadu bolavých míst dnešní (nejen) americké ekonomiky nachází jeden jednoduchý recept - aktivnější antimonopolní politiku. Právě tato jednoduchost ale řadu ekonomů dráždí a z antimonopolní politiky se tak stává nečekaně živé téma, které nakonec bude i jedním z hlavních bodů víkendového setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole.
• Rozbřesk: Zeman chce holubičí bankovní radu ČNB
  Výroky prezidenta Zemana pro korunu nevěstí nic úplně dobrého. V rozhovoru pro CNN Prima news naznačil, že vybíral nové kandidáty ke guvernérovi Michlovi tak, aby se jednalo převážně o holubice. „Mluvil jsem s novými členy bankovní rady a domnívám se, že u nich není nálada k nějakému razantnímu navyšování úrokových sazeb,“ uvedl prezident. S vyššími domácími i zahraničními inflačními tlaky, rostoucími inflačními očekáváními a zejména s růstem úrokových sazeb v okolních evropských zemích je přitom vysoce pravděpodobné, že nová prognóza a většina interních analýz ČNB bude volat po dalším růstu úrokových sazeb.
• Rozbřesk: Země EU stále spoléhají na dluhy
  Dvanáct ku devíti. Tak to je skóre, které vyjadřuje poměr mezi zeměmi hospodařícími ve třetím čtvrtletí loňského roku s přebytkem veřejných rozpočtů vůči těm, které i nadále spoléhají na dluhové financování. Přestože ve skupině lépe hospodařících je nejenom ČR, ale především největší evropská ekonomika – Německo, za celou EU i eurozónu zůstaly rozpočty opět v červených číslech.
• Rozbřesk: Zhoršující se americký zahraniční obchod jako munice pro Trumpa a dilema pro růst
  Spojené státy zaznamenaly v lednu obchodní deficit blížící se hodnotě 50 mld. USD, což je nejvyšší hodnota za poslední čtyři roky. Export nestačí rychlému růstu dovozů, což nejenže účetně tlačí americký růst směrem dolů, ale samozřejmě přidává munici Trumpově administrativě v boji s neférovým zahraničním obchodem.
• Rozbřesk: Zlato, jakožto globální anti-dolar, září díky koroně ještě více než předtím
  Zlato od finanční krize 2008 září. Korona-krize však žlutému kovu dodala daleko blyštivější lesk. Nehledě na aktuální korekci dolarová cena zlata letos stoupla o 32 %, v korunách pak nárůst činí téměř 30 %.
• Rozbřesk: Zmatená komunikace ECB a čekání na ČNB
  Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. Evropští centrální bankéři jako by se nemohli rozhodnout, co vlastně chtějí trhům říci. Před čtrnácti dny ECB na tradičním zasedání představila výrazně nižší inflační prognózu a Mario Draghi odmítal dotazy na ukončení měnové expanze jako bezpředmětné a předčasné. Zdálo se, že dřívější osekání politiky kvantitativního uvolňování (QE) je zcela mimo hru.
• Rozbřesk: Změní Fed očekávání trhů?
  Dnešní ekonomický kalendář je nabitý událostmi od amerických podnikatelských nálad, inflace, maloobchodu, nicméně tou nejdůležitější bude nepochybně zasedání Fedu. Očekáváme, že po třech měsících FOMC znovu zvýší úrokové sazby o čtvrt procentního bodu a především naznačí, jakým směrem se bude ubírat jeho politika po zbytek letošního roku. Počítáme prozatím s trojím zvýšením úrokových sazeb na 0,75-1,00 %, tedy na úroveň, kde byly naposledy v polovině prosince 2008.
• Rozbřesk: Zpět k dluhům
  Uplynuly teprve dva měsíce a výsledek hospodaření státu už dosáhl poloviny deficitu schváleného pro celý rok 2019. Optimista by řekl, že jde o důsledek nižších příjmů z EU, pesimista by zase mohl mluvit o důsledku expanze veřejných výdajů, pravda však zřejmě bude někde mezi. Hodnotit výsledek hospodaření státu po tak krátké době, kdy se v příjmech ještě ani neprojevila daň z příjmu právnických osob, může být skutečně „troufalé“, nicméně i tak si nelze nevšimnout některých tendencí, které budou rozpočet tlačit v letošním roce do deficitu a budou i komplikovat sestavování rozpočtu na rok příští. Nehledě na to, že si na tento schodek bude muset stát nebo přesněji daňoví poplatníci vypůjčit na finančních trzích.
• Rozbřesk: Zrušení superhrubé mzdy - drahá a neefektivní podpora ekonomiky
  Zbytečně drahý a málo efektivní fiskální impuls je na světě. Po třinácti letech pravděpodobně skončí zdaňování práce skrze superhrubou mzdu. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou asi nad 140.000 korun měsíčně a část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent…, to vše kvůli vysokým nákladům pravděpodobně jen na dva roky. Kde je problém?
• Rozbřesk: Zrušení superhrubé mzdy je drahý krok, který nemusí příliš pomoci
  Zrušení superhrubé mzdy a zavedení nové daňové sazby 15 % (ponechána bude sazba 23 % pro příjmy nad 139 tis. korun) povede ke značnému snížení daňové zátěže prakticky pro všechny zaměstnance. Je to však relativně málo promyšlený krok, který má řadu zádrhelů, a v tuto chvíli by vláda mohla peníze použít rozumněji.