Rozbřesk: Čeká nás jestřábí ČNB. Pokud překvapí růstem sazeb, test 26,00 k euru bude ve hře

Čtěte více

• Rozbřesk: Co stojí za růstem německých výnosů?
  Rostoucí preference německé sociální demokracie a teoretická možnost “levicové koalice” po konci éry Angely Merkelové jsou jedním z důvodů, proč se v uplynulých týdnech odlepily německé výnosy ode dna a začaly růst. Německý desetiletý výnos od poloviny srpna vystoupal z -0,5 % na -0,3 %. Německé volby však nejsou jediným faktorem ve hře.
• Rozbřesk: Co tento týden změní ECB?...a překvapivé vítězství CDU v Sasku-Anhaltsku
  Blíží se polovina června a pozornost se pomalu začne přesouvat od makroekonomických indikátorů směrem k rozhodnutím centrálních bankéřů. Je jasné, že inflační tlaky na konci pandemie trhy trochu zaskočily vyššími celkovými a na řadě míst i jádrovými čísly. Velká část centrálních bankéřů v Evropě i v USA však zatím vnímá vyšší inflaci čistě jako dočasný fenomén daný koncem pandemie - spojený s vyššími cenami surovin, energií a řady služeb.
• Rozbřesk: COVID a nová opatření opět zchladí českou ekonomiku, trhy mají strach z nové varianty
  Pandemie opět v Česku výrazně omezí sociální kontakty. Od dneška budou muset kromě jiného restaurace a bary uzavřít ve 22:00 a na sportovní a kulturní akce může nově dorazit maximálně 1000 lidí. Češi už nakonec tak jako tak dobrovolně své sociální kontakty omezovali, na což ukazovala například data společnosti Google. Vládní opatření však sociální kontakty omezí ještě více a přispějí k tomu, že některá odvětví v čele s pohostinstvím, hoteliérstvím a kulturou potáhnou českou ekonomiku na konci roku dolů.
• Rozbřesk: Covid sráží korunu, nálada v české ekonomice ale pandemii navzdory roste...
  Zatímco pandemická čísla v ČR dál rychle narůstají a čeká se na rozhodnutí o dalším zpřísnění a prodloužení lockdownu, nálada v ekonomice se prozatím zlepšila. Tedy alespoň celkové číslo odrážející sentiment, za kterým se ovšem skrývá podstatně rozdílné trendy. V podnikatelském sektoru se dokonce důvěra dostala na nejvyšší hodnotu od loňského března, kdy ČR poprvé zavedla nouzový stav. V průmyslu se tento ukazatel dostal dokonce téměř na dvouleté maximum, takže tamní situace vypadá o poznání lépe než po většinu roku 2019, kdy se začalo mluvit o cyklickém zpomalování ekonomiky.
• Rozbřesk: COVID zasahuje primárně střední Evropu v čele s Rakouskem a Českem, ekonomiku čeká těžký konec roku
  Raketový nárůst počtu nakažených dohromady se zprávami z českého průmyslu nevěští pro českou ekonomiku na konci roku nic dobrého. Počty nakažených v přepočtu na tisíc překročily úroveň sto (týdenní průměr) a dostáváme se pomalu ale jistě nad nejhorší čísla z října 2020 a března 2021.
• Rozbřesk: Co žene korunu vpřed?
  Česká koruna se natrvalo usadila pod 26,00 EUR/CZK a zdá se, že se v nejbližších seancích bude pokoušet své zisky rozšiřovat. A to nehledě na výraznou překoupenost koruny, která se v nejbližších týdnech může ještě zvýšit. Hlavní důvod dobré nálady na koruně? Nepovažujeme za něj ani tak vyšší sázky na růst oficiálních sazeb ČNB, ale spíše sbližování mezi oficiálními a tržními sazbami.
• Rozbřesk: Čekají nás klíčové brexitové dny, libra nervózně vyčkává
  Tak ani po víkendu nemáme jasno a tento týden bude opět ústředním hybatelem tržní nálady brexit. Co nás tedy čeká? Boris Johnson o víkendu sice v parlamentu se svojí dohodou o brexitu neuspěl, poslanci ovšem také nedostali šanci ji zamítnout. Hlavním hnacím motorem řady poslanců byl strach z toho, že Boris Johnson bude v případě neúspěchu prosazovat cestu tvrdého brexitu bez dohody. Poslanci tedy nakonec přijali takzvaný Letwinův dodatek, který chce po premiérovi, aby nejprve požádal Brusel o další odklad brexitu. Avšak pouze jako pojistku pro případ, že by se při přijímání prováděcích předpisů něco zadrhlo a Británie by samospádem vykročila na cestu tvrdého brexitu bez dohody.
• Rozbřesk: Čekáme opatrné komentáře ECB
  Tento týden bude především ve znamení zasedání ECB. Nečekáme žádnou zásadní změnu v nastavení měnové politiky ani v klíčových “slovních obratech” naznačujících záměry ECB v nejbližších kvartálech. Na druhou stranu nevylučujeme, že Mario Draghi ve světle posledních slabších čísel (zejména z průmyslu) bude o něco opatrnější při hodnocení hospodářského růstu. Pryč je pravděpodobně doba, kdy ECB přepisovala výhledy na růst HDP jenom vzhůru.
• Rozbřesk: Čeká nás další růst sazeb ČNB?
  Máme před sebou týden, ve kterém mistrovství světa ve fotbale zvolna vstoupí do vyřazovací fáze a ČNB pravděpodobně opět zvýší úrokové sazby. Proč, když poslední prognóza počítala s růstem sazeb až na přelomu roku a ekonomika na začátku roku zpomalila o něco více, než ČNB předpokládala?
• Rozbřesk: Čeká nás další výrazný růst sazeb na 7 %. Koruně to asi stačit nebude
  Co dnes čekat od České národní banky? Na prvním místě další výrazné zvýšení úrokových sazeb. Centrální bankéři budou mít k dispozici pouze situační zprávu (ne novou prognózu), ta však jednoznačně bude akcentovat nová proinflační rizika. Za prvé, oproti poslední prognóze byla květnová inflace výrazně vyšší (o 1,1procentního bodu), a to zejména kvůli jádrové inflaci, na kterou ČNB “musí” reagovat. Za druhé, na trzích vidíme výrazně slabší kurz české měny - poslední prognóza počítala s kurzem koruny okolo 24,00 EUR/CZK, ten se však pohybuje okolo 24,70 EUR/CZK a bez aktivních intervencí ČNB by byl pravděpodobně ještě slabší. A za třetí, aktuální ceny komodit (zejména pak ropy) jsou zatím také vyšší, než předpokládala poslední prognóza. S takovou situační zprávou v ruce bude pravděpodobně automaticky na stole otázka “výrazného” růstu úrokových sazeb - my očekáváme nakonec zvýšení o 125 bps na 7,00 %.
• Rozbřesk: Čeká nás opět napínavější zasedání ECB
  Dnešní zasedání ECB bude opět patřit k těm napínavějším. Centrální bankéři jsou pod tlakem - ekonomika eurozóny totiž pravděpodobně ve čtvrtém kvartále kvůli druhé vlně pandemie opět poklesne, současně vykazuje zápornou inflaci, inflační očekávání zůstávají relativně nízká a euro atakuje více než dvou a půl letá maxima. I proto již na posledním zasedání Christine Lagardová oznámila, že v prosinci představí novou sadu opatření na podporu ekonomiky a inflace. To je z českého pohledu nakonec něco těžko pochopitelného. Čeští centrální bankéři přes historicky nejhlubší hospodářskou krizi žijí v prostředí, kde se jádrová inflace pohybuje poblíž historických maxim (na úrovni 3,7 %) a situace na trhu práce se zatím nezhoršila tak výrazně, aby inflační tlaky v nejbližších měsících výrazněji zchladila. I proto guvernér Rusnok a jeho kolegové spíše odrážejí otázky týkající se možného růstu sazeb v příštím roce.
• Rozbřesk: Čekání na nová čísla z automobilek
  Po letní přestávce se nám už brzy začne konečně skládat dohromady obrázek situace automobilového průmyslu. Ten tuzemský si doposud nevedl tak zle jako třeba ten německý, když vezmeme v úvahu finální producenty a jejich výkon za prvních sedm měsíců roku. Teprve v pátek se dozvíme, jak si vede celý tento průmysl, který je mimochodem tím největším v tuzemsku a současně i tím nejvýznamnějším ve srovnání s ostatními zeměmi EU, a současně poodkryje něco málo ze své blízké perspektivy, když dojde i na zveřejnění jeho nových zakázek.
• Rozbřesk: Čeká se na další růst oficiálních amerických sazeb a poslední vystoupení guvernérky Yellenové
  Dnešní zasedání Fedu přinese s vysokou pravděpodobností další růst amerických sazeb. Trhy s ním ovšem skoro ze 100 % počítají. Pro investory tak bude zásadní především to, co vyplyne z doprovodného komentáře, nové prognózy a rozlučkové tiskovky Janet Yellenové.
• Rozbřesk: Černého Petra střední Evropy přebral zlotý. Čínský jüan nemůže najít dno
  Podle Donalda Trumpa je “Evropa stejně špatná jako Čína, jen trochu menší”. “Mohou k nám vyvážet Mercedesy a naše auta nechtějí”, doplnil svoji stížnost Donald Trump. To vyvolalo na trzích obavy z blížícího se zavedení cel na dovoz evropských aut. Německo v tandemu se střední Evropou je přitom největším vývozcem aut na světě, i proto výhružku nikdo nebere na lehkou váhu. Evropská komise poslala na začátku týdne do Washingtonu detailní zprávu vysvětlující Donaldu Trumpovi, proč na zavedení cel bude bit především on sám a jeho voliči. Proč?
• Rozbřesk: Červencová inflace dopadla podle očekávání ČNB, Francie vysílá proti Turecku letadlovou loď
  Červencová inflace dopadla tak, jak ve své nejnovější prognóze předpokládala ČNB a nenaplnila se proto nižší očekávání trhu. Meziroční inflace vzrostla o jednu desetinu procentního bodu na 3,4 % a opět se tak vzdálila horní hranici cílového intervalu centrální banky. Jádrová inflace dokonce vzrostla na 3,7 % a byla tak nejvyšší od roku 2007 (delší srovnatelná časová řada není k dispozici). Potvrdilo se, že inflační tlaky v ekonomice zůstávají vysoké a nic na tom nezměnila ani recese, respektive hluboký propad poptávky v první polovině roku.
• Rozbřesk: Červen ukáže, jak vážně berou centrální banky inflaci. V centru pozornosti je tento týden Fed
  Červen bude měsícem, který ukáže, jak vážně berou různé centrální banky poslední překvapivý nárůst inflace. ECB v uplynulém týdnu jasně dala najevo, že vnímá inflační tlaky spojené s koncem pandemie jako dočasné a nehodlá na ně nijak reagovat. V podobném duchu se nesla i slova šéfa polské NBP - první středoevropské centrální banky, která již v červnu měla zasedání. Útlum nákupů vládních dluhopisů vysvětlil guvernér sezónností v nákupech a zatím odmítá hovořit o obratu v měnové politice.
• Rozbřesk: Česká ekonomika míří opět do útlumu
  V době, kdy se česká ekonomika stále ještě vypořádává s vysokými cenami surovin, začíná její vývoj komplikovat zhoršující se vývoj koronavirové pandemie. Počty nově nakažených lámou rekordy, a i když si nejspíš nevynutí přímo lockdown, dopad na křehké oživení ekonomiky nepochybně mít budou.
• Rozbřesk: Česká ekonomika? Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo..
  Česká republika byla dlouhou dobu učebnicovým příkladem ekonomiky s minimálními makroekonomickými nerovnováhami. Inflace oscilovala okolo dvouprocentního cíle a centrální bankéře trápily spíše příliš slabé cenové tlaky. Rovněž vnější bilance byla stabilizovaná díky solidnímu přebytku obchodní bilance, přičemž mírný deficit běžného účtu byl primárně způsoben odlivem dividend do zahraničí. Konečně i veřejný sektor jako celek hospodařil vyrovnaně nebo dokonce v lehkém přebytku, což umožnilo snižovat už tak relativně nízký dluh v poměru k HDP. Slovy oblíbené písně však platí: „nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo“.
• Rozbřesk: Česká ekonomika překvapivě odolává německému “propadáku”
  Poslední série českých makročísel ukazuje, že česká ekonomika i na konci uplynulého roku zůstávala odolná vůči rostoucímu napětí na globálních trzích. Především pokračující růst průmyslu, který v listopadu reálně meziměsíčně přidal skoro další procento, ostře kontrastuje s výrazným propadem výroby u našich německých sousedů. Ještě důležitější jsou přetrvávající slušné úrovně nových průmyslových objednávek, především těch domácích, které rostou skoro o 10 %. Je vidět, že ekonomika dál jede především na vlně domácí poptávky, která těží z přehřívajícího se trhu práce. Míra nezaměstnanosti sice v prosinci sezónně vzrostla na 3,1 %, jednalo se ale i tak o nejlepší prosincové číslo za posledních 23 let - úřady práce evidovaly skoro o 50 tisíc méně nezaměstnaných než loni. I proto čekáme, že bude pokračovat i letos svižný růst mezd (i když o něco málo pomalejší) a měl by udržovat domácí poptávku odolnou vůči zahraničnímu geopolitickému a finančnímu napětí.
• Rozbřesk: Česká ekonomika se dál zlepšuje, koruna si bere oddech
  Podle nových zpřesněných údajů se český HDP v úvodu roku meziročně snížil více, než se původně předpokládalo. Změna je na první pohled sice jen malá, ale rovněž znamená, že celkový výsledek české ekonomiky byl v loňském roce horší. Zatímco podle původních čísel se hospodářství propadlo o 5,6 %, podle nejnovějších dat pak už o 5,8 % v důsledku o něco horšího vývoje ve druhém čtvrtletí. Dobrou zprávou je, že revize neovlivnily mezičtvrtletní výsledky HDP na začátku roku. Pokles jen o 0,3 %, který před časem příjemně překvapil trhy tak zůstává v platnosti. Kromě revidovaných dat však statistický úřad zveřejnil i podrobnosti o vývoji hospodaření nefinančních podniků a domácností a z těchto nových čísel vyplývá, že se například zvýšila míra ziskovosti tuzemských firem o více než dva procentní body, mj. díky dotacím, na 46,4 %.