Proč zůstat euroskeptikem

Čtěte více

• Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
  Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
• Proč vlastně teď přijímat euro? „Eurové“ Slovensko má vyšší inflaci a má ji mít citelně vyšší nejméně do roku 2025, navíc trpí dramaticky vyšší nezaměstnaností mladých lidí než Česko
  V okurkové sezóně se v Česku rozjíždí nekolikátá mediální kampaň za přijetí eura. Část veřejnosti v uplynulých měsících totiž získala pocit, že s eurem by byla inflace znatelně nižší.
• Proč v tuto chvíli nelze přijetí eura Česku doporučit
  V tuto chvíli nelze z ekonomického hlediska přijetí eura v ČR doporučit. Celospolečensky náklady takového kroku převyšují benefity, a dokonce se obávám, že s rostoucím náskokem. To ale neznamená, že euro je z hlediska Česka odepsané navždy. Z eurozóny se ale musí stát optimální měnová zóna, což je zcela základní předpoklad její správné a udržitelné funkčnosti, a její členové musí plnit závazky rozpočtové kázně, vtělené do nyní modifikované podoby Paktu růstu a stability.
• Proč výnosová křivka stále předpovídá recesi?
  „Výnosová křivka úspěšně předpověděla každou recesi USA od roku 1980 a nyní ukazuje na další,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Proč za neukotvenost inflačních očekávání může ČNB
  ČNB v uplynulém týdnu opět oživila debatu na téma - kdo může za vysokou inflaci? Ta zatím odeznívá relativně pomalu, a to zejména v jádrových složkách v čele se službami jako pohostinství, hoteliérství nebo rekreace (jak by ostatně v tomto týdnu měla potvrdit i nová dubnová čísla). Současně se zdá, že inflační očekávání mezi nefinančními podniky nejsou ukotvená a na vysoký růst nominálních zisků z roku 2022 naváže v tomto roce pravděpodobně o poznání rychlejší růst mezd.
• Proč zase zdražuje bitcoin? Kvůli centrálním bankám, jejich „tisku“ dolarů i eur, ale i kvůli strachu propásnout nafukování další bubliny
  Bitcoin dnes opět prolomil hranici 10 tisíc dolarů. Vystoupal až na hodnotu bezmála 10387 dolarů. To je jeho nejvyšší dolarová cena od 13. září loňského roku, vyplývá z dat Bloombergu. V letošním roce tak nejstarší a nejmohutněji kapitalizovaná kryptoměna zhodnotila o zhruba 45 procent a svět se opět táže, zda má před sebou strmý růst, jaký zažila například koncem roku 2017. Tehdy vystoupala na svoji historicky rekordní úroveň, takřka 20 tisíc dolarů. Dějinně rekordní dolarové ceny dosáhla 18. prosince 2017, kdy její cena v jednu chvíli činila i 19 511 dolarů.
• Proč zatím jednání mezi USA a Kanadou o nové úmluvě NAFTA troskotají, ale proč k dohodě nakonec dojde
  Zářijové obchodování na světových burzách začalo v Asii poklesem. Důvodem jsou obavy z krachu vyjednávání nové obchodní úmluvy mezi Spojenými státy a Kanadou.
• Proč zesílil propad kryptoměn?
  Kryptoměny jsou v sestupném trendu od listopadu 2021, ale poslední týdny byly obzvláště bolestivé pro digitální aktiva. Slabý sentiment přetrvává nejen mezi investory se zaměřením na kryptoměny, ale také na akciové indexy, které mají za sebou jeden z nejslabších šesti měsíců v historii akciového trhu.
• Proč zlato marně čeká na „come-back“
  Letošek je pro komodity rokem střídání fází nerozhodnosti a útlumu. Poznamenán je geopolitickým a obchodním napětím. Turbulence na trzích vyplývají zejména z intervencí amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho snahy o restrikci mezinárodního obchodu.
• Proč zůstanou peníze drahé? Tři „déčka“, která budou formovat trhy v této dekádě
  Zatímco ČNB již úrokové sazby začala snižovat, hlavní centrální banky v čele s Fedem a ECB zatím vyčkávají na správný moment. Tento cyklus uvolňování měnové politiky bude ale jiný než v minulosti. Za prvé, cesta sazeb dolů bude pozvolnější než směrem nahoru, což je dáno obavou centrálních bank z proinflačních rizik po bezprecedentním inflačním požáru.
• Proč zvyšování sazeb nejvíc trápí Evropu
  ZVYŠOVÁNÍ: Evropská centrální banka (ECB) minulý týden naznačila, že se zvyšováním úrokových sazeb pravděpodobně skončila. Se základní sazbou na úrovni 4,5 % a po deseti navýšeních je Německo v recesi a regionální indexy PMI jsou kontrakční. Mezitím Bank of England (BoE) zvažuje poslední zvýšení sazeb, přičemž Spojené království čelí jedné z nejvyšších inflací na světě. Situace je zcela odlišná od stavu ve Spojených státech, kde jsou sazby vyšší již delší dobu a ekonomika je stále silná. Pevné sazby s dlouhodobější splatností otupují transmisi měnové politiky v USA. Naopak ve Spojeném království a v Evropě ji urychluje vyšší úroveň zadlužení, závislost na bankovních úvěrech a dluh s pohyblivou sazbou. Takové prostředí zpomalení urychluje.
• Prodat či neprodat nemovitost?
  Mnoho lidí se nyní ocitlo v situaci, která se ještě před více než rokem mohla zdát na míle vzdálená. Díky rostoucí inflaci se dostaly úrokové sazby u hypoték k 5-6 % a kompletně tak zamrzl realitní trh. Majitelé, kteří chtěli nemovitost prodat, se ocitli před rozhodnutím, zda svou nemovitost prodat pod cenou, kterou by ještě před rokem kupec akceptoval, nebo čekat, zda se ceny vrátí na původní hodnoty. Je to ovšem v současné situaci a v dohledné době vůbec reálné? Spoustu prodejců tomu stále věří.
• Prodáváte nemovitost? Připravte si energetický štítek!
  S povinností vyhotovit energetický štítek, oficiálně známý jako Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), se řada běžných lidí setkává až v okamžiku, kdy se rozhodne prodat, koupit či pronajmout byt, dům nebo jinou nemovitost. Co štítek udává a proč je pro budoucího kupce nebo nájemce tak důležitý? Kdo má zákonnou povinnost k jeho vyhotovení a v jakých případech není třeba? Všechny odpovědi přinášíme v tomto článku.
• Prodej akcií v Kofole pokračuje, Moneta zahájí výsledkovou sezónu
  Uplynulý týden nepřinesl žádný výrazný pohyb na evropských akciových indexech. V tuzemsku bylo zveřejněn index cen průmyslových výrobců, který nepřinesl překvapení. Trhy se připravují na zveřejnění úrokových sazeb ECB a Fedu. Příští týden zahajuje na BCPP výsledkovou sezónu Moneta. Co od výsledků očekávat a mnoho dalších informací se dozvíte již nyní v našem videu.
• Prodej aut v Číně se v březnu zvýšil o 75 procent, roste už 12 měsíců
  Prodej nových automobilů v Číně se v březnu meziročně zvýšil o 75 procent na 2,53 milionu, nárůst vykazuje už 12 měsíců za sebou. Oznámil to dnes čínský svaz výrobců automobilů (CAAM). Varoval však před negativními dopady globálního nedostatku čipů na čínský automobilový průmysl.
• Prodej aut v Číně v listopadu sedmý měsíc klesl, tentokrát o 9,1 procenta
  Prodej aut v Číně v listopadu meziročně klesl o 9,1 procenta na 2,52 milionu. Jde o sedmý měsíc poklesu za sebou a je za ním hlavně přetrvávající globální nedostatek čipů. Oznámil to dnes čínský svaz výrobců automobilů CAAM. Čína je největším automobilovým trhem světa.
• Prodej aut v Číně v srpnu dál sílil, zvýšil se téměř o 12 procent
  Prodej aut v Číně v srpnu meziročně vzrostl o 11,6 procenta na 2,19 milionu a zvýšil se už pátým měsícem po sobě. Oznámil to dnes čínský svaz výrobců aut CAAM. Největší automobilový trh světa se dál zotavuje z propadu, který způsobila opatření zavedená proti šíření nového koronaviru.
• Prodej aut v ČR do konce května meziročně stoupl o 1,9 procenta na 96.887
  Prodej nových osobních aut v Česku za pět měsíců roku meziročně vzrostl o 1,9 procenta na 96.887. Nejprodávanější byly vozy kategorie SUV, které tvořily přes 47 procent trhu. V samotném květnu registrace nových aut o 2,8 procenta klesla. Oznámil to dnes Svaz dovozců automobilů v tiskové zprávě.
• Prodej aut v EU opět klesl, přetrvávají výpadky v dodavatelském řetězci
  Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v únoru meziročně snížil o 6,7 procenta na 719.465 vozů, výrobci nadále čelili výpadkům v dodavatelských řetězcích. Jde o nejslabší únorový prodej od začátku sledování údajů, oznámilo v dnešní tiskové zprávě Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Tempo poklesu prodeje v únoru zrychlilo z lednových šesti procent.
• Prodej aut v EU se v dubnu zvýšil o 17 procent, vyšší je podíl elektromobilů
  Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v dubnu meziročně zvýšil o 17,2 procenta na 803.188 vozů, růst vykázal už devátý měsíc za sebou. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). V dubnu se výrazně zvýšil podíl prodaných elektromobilů. Prodej aut v České republice vzrostl o více než 25 procent.