Čechům reálně klesají mzdy již devět čtvrtletí v řadě, suverénně nejdéle v tomto tisíciletí. Ze všech odvětví „porazili“ inflaci uplynulých let pouze zaměstnanci v energetice, kteří těžili z prudkého nárůstu cen elektřiny či plynu

Čtěte více

• Čas (znovu) se zamyslet nad dluhopisy
  Už dlouhou dobu nebyly dluhopisy něčím, co by chtěl investor ve svém portfoliu. V období extrémně nízkých úrokových sazeb byly i výnosy z dluhopisů mimořádně nízké. Ale v posledních dvou letech se situace dramaticky změnila. Výnosy z desetiletých německých vládních dluhopisů se od října 2021 do chvíle vzniku tohoto článku vyšplhaly ze záporných čísel na 2,6 %. Ve Spojených státech se výnosy desetiletých vládních dluhopisů vyšvihly z 1,5 % na 4,3 %.
• ČBA: Objem hypoték stoupl o 60 pct, sazby mírně klesly
  Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypoteční úvěry za 12,6 miliardy Kč, což je proti únoru nárůst o 60 procent. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování třetí měsíc za sebou klesla, a to z únorových 5,9 na 5,86 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
• ČD měly v pololetí ztrátu 217 milionů Kč, je to zlepšení o 1,8 miliardy
  Skupina České dráhy hospodařila v letošním prvním pololetí se ztrátou 217 milionů korun. Meziročně je to i přes pandemii koronaviru a s ní spojená omezení zlepšení o téměř 1,8 miliardy korun. Skoro všechny dceřiné společnosti skupiny skončily první půlrok ziskem. Ve ztrátě 580 milionů korun byla kvůli snížené mobilitě pouze osobní doprava, meziročně si však polepšila o 1,3 miliardy korun. Vlaky ČD cestovalo 50,3 milionu pasažérů, meziročně o 9,5 milionu méně. Novinářům to řekl šéf Českých drah Ivan Bednárik. Za celý loňský rok skupina kvůli krizi hospodařila se ztrátou 4,1 miliardy korun.
• Čeho je páteční rally zlata předzvěstí?
  Podle posledního týdenního průzkumu Wall Street na téma zlato má drahý kov stále skvělý dlouhodobý potenciál, protože Federální rezervní systém nedokáže mírnit inflační tlaky.
• Čeho se dřív trhy bály, na to se teď těší? Nervozita z Itálie rychle mizí
  Na trzích dál klesá nervozita, kterou před pár dny vyšponovaly zvraty v italské politice. Pojďme si vývoj kolem Itálie trochu zopakovat: Italské volby sice nedopadly moc dobře, ale italským dluhopisům i akciím se v následujících měsících velmi slušně dařilo. Když situace začala směřovat k vládě dvou hlavních populistických stran (Hnutí pěti hvězd a Liga severu), ještě nějaký čas byl klid. Ten přestal, až když se začalo potvrzovat, že nová vláda bude chtít nafouknout rozpočet a pustí se do střetu s EU.
• Čeho si všimnout 17. června? Fundamentální analýza událostí pro začátečníky.
  Na pondělí nejsou naplánovány žádné makroekonomické události. U obou měnových párů se tak během dne očekává nízká volatilita a slabé pohyby. Evropská měna může mírně korigovat nahoru, ale bylo by dobré si pamatovat, že hlavní trend je momentálně klesající. Prioritou by proto měl být prodej, nikoli nákup. Libra může pokračovat v poklesu a odpoutat se od pásma 1,2684–1,2693, ale fixace nad ním bude znamenat, že trh zatím není připraven k prodeji.
• Čechům má příští rok zdražit odběr plynu jen na poplatcích o další stovky korun, aby tak zaplatili „ladem ležící“ potrubí. Je totiž nepravděpodobné, že státní Net4Gas bude vydělávat na tranzitu plynu Slovensku, jak si maluje ministerstvo
  Ministerstvo průmyslu a obchodu věří, že státní společnost Net4Gas by se mohla ze ztrát vymanit i díky zajišťování tranzitu plynu na Slovensko či do Rakouska. Tento tranzit, jak věří ministerstvo, by se mohl uskutečňovat proto, že letos koncem roku vyprší smlouva mezi Kyjevem a Moskvou o tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Kyjev přitom novou smlouvou uzavírat nehodlá. To ovšem odřízne od ruského plynu ty země, které jej nadále dovážejí. V EU jde zejména o Slovensko a Rakousko.
• Čechům na podzim výrazně zdraží elektřina, měli by stávající cenu fixovat na co nejdéle. Emisní povolenky EU jsou blízko své rekordní ceny, včera uzavíraly na takřka 57 eurech za kus
  Cena emisních povolenek Evropské unie se blíží svému historickému maximu. Hodnota referenčního kontraktu včera uzavřela obchodování na ceně takřka 57 eur za ekvivalent tuny oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší. Jen v letošním roce tak emisní povolenky EU zdražily o takřka 75 procent. Podle německé banky Berenberg se do konce letošního roku budou povolenky prodávat za zhruba 110 eur.
• Čechům nyní zlevňuje pohonné hmoty čínský boj z covidem i intervence České národní banky. Zlevňování bude pokračovat
  Cena pohonných hmot v Česku za týden klesla o několik desítek haléřů, podobně jako o týden dříve. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o 34 haléřů na průměrných 42,05 Kč/l. Litr nafty se prodává v průměru za 46,18 Kč/l, což je o 90 haléřů méně než minulou středu. Vyplývá to z informací společnosti CCS, která ceny sleduje.
• Čechům opakovaně roste pracovní výdělek rychleji než Slovákům a bude tak tomu i po koronakrizi, říká Evropská komise. Přitom není zdražování jako zdražování, jak ukazuje případ růstu cen cukru
  V médiích a na sociálních sítích se teď často objevuje informace, že v Česku je zdražování nejvýraznější v celé Evropské unii. Buďme přesnější. V Česku je nyní nejvýraznější inflace, tedy meziroční růst cenové hladiny. Tento růst v dubnu vykázal hodnotu 3,3 procenta, která byla pro daný měsíc opravdu nejvyšší mezi všemi zeměmi EU.
• Čechům se nákupy prodraží, ceny porostou rychleji než evropský průměr
  Nejen pivo, ale i jiné potraviny by v Česku mohly do konce roku výrazně zdražit. K vysokým vstupním nákladům za energie či hnojiva a nízkým zásobám se přidaly i důsledky ruské invaze na Ukrajinu. Ty vyhnaly ceny takových komodit, u nichž Rusko a Ukrajina mají silnou pozici na mezinárodních trzích. Například jde o oleje a tuky (o 53 %), mouky (28 %) nebo těstoviny (19 %). Podle analytiků pojišťovny Allianz Trade se přitom dá očekávat, že se toto zdražení do koncových cen teprve promítne.
• Čechům se sice v roce 2024 zvýší reálná mzda, ovšem toto navýšení zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledky konsolidačního balíčku. Aneb co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl
  Ve svém vánočním projevu se premiér Petr Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Správně uvedl, že v roce 2024 po letech „reálné mzdy začnou opět růst.“ Už však nedodal, že tento růst zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledek konsolidačního balíčku.
• Čechům se vrací chuť nakupovat. V lednu navýšili své útraty nejvíce za poslední takřka dva roky, ani nástup platnosti konsolidačního balíčku je neodradil
  Lednové maloobchodní tržby překonaly veškerá očekávání. Meziročně totiž stouply o 2,4 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s nárůstem jen 0,5 procenta. Našli se i tací, kteří vyhlíželi meziroční mírný pokles maloobchodních tržeb.
• Čechům tikají poslední chvíle na to, aby objednali levné zboží z čínského e-shopu. Poslanci dnes Brzy výrazně podraží, kvůli zavedení DPH
  Čechům odtikávají poslední dny, aby si bezpečně objednali drobné zboží z čínských e-shopů. To do Evropy, ke konečnému zákazníkovi často putuje až dva měsíce. Přitom letos 1. července končí osvobození levných a drobných čínských zásilek do 22 eur od DPH.
• Čechům výrazně zdraží elektřina, měli by stávající cenu fixovat na co nejdéle. Emisní povolenky EU jsou totiž rekordně drahé, poprvé v historii překročily cenu 58 eur
  Cena emisních povolenek Evropské unie tento měsíc pokořila dosavadní historický rekord. Hodnota referenčního kontraktu prvně v historii dosáhla a překonala úroveň 58 eura za ekvivalent tuny oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší (viz graf níže). Jen v letošním roce tak emisní povolenky EU zdražily o více než padesát procent. Podle německé banky Berenberg se do konce letošního roku budou povolenky prodávat za zhruba 110 eur.
• Čechům výrazně zdraží elektřina, měli by stávající cenu fixovat na co nejdéle. Emisní povolenky EU jsou totiž rekordně drahé, poprvé v historii stojí přes 57 eur
  Cena emisních povolenek Evropské unie dnes pokořila dosavadní historický rekord. Hodnota referenčního kontraktu prvně v historii dosáhla a překonala úroveň 57 eura za ekvivalent tuny oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší (viz graf níže). Jen v letošním roce tak emisní povolenky EU zdražily o více než padesát procent. Podle německé banky Berenberg se do konce letošního roku budou povolenky prodávat za zhruba 110 eur.
• Čechům za rok uteče 47 miliard korun kvůli penězům pod polštářem
  Kvůli příliš opatrnému rozložení financí přijdou české domácnosti o 47 miliard korun za rok. Drží totiž 64 % peněz v hotovosti a na bankovních účtech. Částka, o kterou Češi přicházejí, se za posledních 6 let více než ztrojnásobila. Může za to celkové zbohatnutí domácností a nárůst úrokových sazeb, kvůli kterým se z peněz ponechaných ladem stal luxus. Vyplývá to z analýzy společnosti Generali Investments.
• Čechům zdraží džíny i trička. Bavlna na burze zdražuje na desetiletá maxima
  Lidé v Česku se musí připravit na zdražení džín a dalších oděvů. Na světových burzách totiž citelně zdražuje bavlna. Výroba textilií se tak prodraží. A vyšší náklady výrobci přenesou na konečného zákazníka, i toho v Česku.
• Čechům zdraží pohonné hmoty, a to kvůli rostoucí naději na vakcínu proti koronaviru
  Pohonné hmoty v uplynulých sedmi dnech třetí týden v řadě zlevňovaly. V uplynulých sedmi dnech zlevnil jak benzín, tak nafta, avšak mírnějším tempem než o týden dříve. Průměrná cena benzínu Natural 95 se oproti situaci před týdnem snížila o dva haléře na litr a činí 27,74 koruny za litr. Benzín je tak nejlevnější od konce září. Nafta nyní stojí 27,06 haléře za litr, tedy o dva haléře méně než před týdnem.
• Čechy čekají suverénně nejdražší Velikonoce v historii. Za „velikonoční košík“ utratí o 30 % více než loni a o 50 % více než průměrně v letech 2016 až 2022
  Velikonoce 2023 jsou suverénně nejdražší v historii. Důvodem je všeobecná inflace, jež se kromě energií či bydlení silně projevuje také v případě další nezbytné položky, totiž potravin. Cena „velikonočního nákupního košíku“ vzrostla oproti loňskému roku o více než třicet procent (viz tabulka níže). Takové meziroční zdražení nepamatujeme od 90. let. Letošní souhrnná cena mouky, mléka, vajec, másla, cukru a piva je také citelně vyšší, o více než 50 procent, než cena stejného nákupního košíku v průměru let 2016 až 2022.