Rozbřesk: Nejlepší letošní dárek? Vánoce na blátě!

Čtěte více

• Rozbřesk: Nečekaně jasně řečené A, ale nevyslovené B z ECB podtrhlo nohy italskému dluhu i eurodolaru
  Včerejší zasedání ECB bylo jedním ze dvou klíčových hřebů tohoto týdne. Během něho definitivně kapitulovala poslední bašta zvrhlého makroekonomického směru tvrdícího občanům, že současná inflace je přechodná záležitost, na níž netřeba reagovat. Nová prognóza ECB totiž ukázala na to, že tzv. jádrová inflace bude nad dvouprocentním cílem nejen letos, ale i příští rok a dokonce i v roce 2024.
• Rozbřesk: Nedostatek lidí bariérou pro další růst české ekonomiky, obchodní válka eskaluje
  Napětí na českém trhu práce je čím dál větší, jak už ostatně každý měsíc naznačují statistiky nezaměstnanosti i volných pracovních míst. Míra nezaměstnanosti klesá a vlastně je už nejnižší v historii samostatné ČR a vlastně i ve srovnání se všemi ostatními členskými zeměmi EU. Podle domácích statistik jsou nyní tři procenta lidí bez práce, nicméně pokud se podíváme na srovnatelná data za celou Unii, tak míra nezaměstnanosti dosahuje aktuálně jen 2,2 %. Lidí, kteří si aktivně hledají práci a jsou do ní schopni (či ochotni) nastoupit během dvou týdnů, je výrazně méně, než naznačují data z úřadů práce. Pak nám vychází, že vlastně na jedno volné pracovní místo nepřipadá jeden nezaměstnaný, ale že jeden člověk bez práce si může (v průměru) vybírat hned ze dvou volných míst. A těch je aktuálně něco přes 280 tisíc, tedy pokud budeme brát v úvahu údaje pouze tak, jak jsou uvedena ve statistikách úřadů práce.
• Rozbřesk: Nedostatek lidí se stává brzdou dalšího růstu
  Průmysl sice na konci druhého čtvrtletí ubral na tempu, ale rozhodně se nedá říct, že by ho ztrácel nebo že by mu chyběly zakázky. Spíše naopak. Zakázek je dost a to, co toto největší tuzemské odvětví postrádá, jsou noví zaměstnanci. S tím, jak stále klesá nezaměstnanost a roste poptávka ze strany firem, se průmysl podobně jako některá další odvětví dostává na hranice svých možností. Toto tvrzení je samozřejmě zjednodušené, ale docela jistě reprezentuje situaci minimálně u těch nejúspěšnějších oborů, kam patří výroba osobních automobilů, elektrických zařízení, strojů apod.
• Rozbřesk: Nedostatek pracovníků je stále větší brzdou české ekonomiky
  Trendy na českém trhu práce se nemění, i když v úvodu roku nezaměstnanost vzrostla na 3,9 %. Zvyšování nezaměstnanosti na přelomu roku však není nic nového, jde jen o pravidelně opakující se jev spojený s koncem úvazků na dobu určitou v závěru roku. Hned v následujících měsících totiž nepochybně dojde díky náběhu sezónních prací k rychlému poklesu počtu nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti se začne rychle klesat ke třem procentům.
• Rozbřesk: Nedostatek zaměstnanců bariérou dalšího růstu Česka
  Situace na českém trhu práce je každým měsícem stále napínavější. Na jedné straně klesá míra nezaměstnanosti, která v posledním měsíci propadla už na 3,8 %, na straně druhé firmy hledají stále více nových zaměstnanců. A za vším můžeme hledat především silný růst české ekonomiky, zejména pak průmyslu, který vytváří rekordní počet volných pracovních míst. Tentokrát se jejich počet vyšplhal už na historických - více než 206 tisíc. Na jedno pracovní místo tak v průměru připadají méně než dva nezaměstnaní. Je to samozřejmě jen průměr, ale výrazné zlepšení situace za poslední dva roky je vidět v podstatě ve všech okresech ČR.
• Rozbřesk: Nehledě na válku na Ukrajině jestřábí rétorika centrálních bank zesiluje
  Rétorika centrálních bank zaznamenaná v tomto týdnu bezesporu překvapila svým jestřábí nastavením, které do značné míry ignorovalo fakt, že jsme svědky válečného konfliktu, který ekonomiky zásadně zpomalí. Každopádně jestřábí komunikace nelze ignorovat, a tak jsme nuceni sáhnout k okamžité revizi výhledu oficiálních úrokových sazeb u vybraných centrálních bank.
• Rozbřesk: Nejednotný Fed sice snížil úroky, ale v prognóze už s jejich další redukcí nepočítá
  Vedení americké centrální banky sice v souladu s očekáváním snížilo úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů, ale je jasné, že stále hůře hledá konsensus k dalším krokům v měnové politice. Roztříštěnost názorů uvnitř je totiž patrná nejen z výsledku hlasování výboru FOMC, kde tři z deseti členů hlasovali proti včerejšímu rozhodnutí, ale také velké variability v názorech, kam by se měly úrokové sazby ubírat letos a příští rok. V prognóze úrokových sazeb se navíc skrývalo druhé velké překvapení, neboť mediánová trajektorie budoucího vývoje sazeb Fedu již nepočítá s žádnou další redukcí. To je v příkrém rozporu s tím, co si myslí trh a v tomto smyslu by šlo hodnotit výsledek zářijového zasedání Fedu jako zjevně jestřábí.
• Rozbřesk: Nejen plyn, ale i rizikové prémie zdražují elektřinu
  Zatímco se evropské vlády snaží odmrazit obchodování na derivátových trzích s elektřinou a z tohoto důvodu v řadě zemí (netýká se to jen Česka) schvalují mimořádné úvěry pro producenty či obchodníky, tak trh nepřestává v extrémní době vysílat zajímavé signály.
• Rozbřesk: Nejhorší masakr od dob finanční krize, na volání po nižších sazbách centrální banky zatím neslyší
  Zatímco od nás i z dalších evropských zemí přicházejí povzbudivé zprávy o tom, jak jsou firmy optimistické pro následující měsíce, ať už to bylo lepší PMI, Ifo nebo včera důvěra v zemích EU, finanční trhy zdá se zajímá úplně něco jiného. A tím jsou zprávy o šíření koronaviru a jeho potenciálních důsledcích pro světovou ekonomiku. Zcela jasně je to vidět na vývoji úrokových či výnosových křivek, z nichž vyplývá, že trhy aktuálně „sází“ na velké uvolňování měnové politiky nejenom v USA, ale nyní už dokonce u nás. Investoři se vrací zpět k bezpečným aktivům – bez ohledu na jejich výnos – a zanechávají za sebou mj. oslabující měny, padající výnosy dluhopisů, akcie i komodity.
• Rozbřesk: Nejhorší výprodeje od roku 2008, trhy čekají na reakce politiků a centrálních bankéřů
  Akciové trhy zažily nejhorší výprodej od roku 2008. Americké trhy musely být několik minut po otevření na 15 minut uzavřeny, protože ztráty rychle překročily povolených 7 %. I když se v pozdějším obchodování po znovu-otevření snažily trhy nalézt pevnou půdu pod nohama, nepovedlo se. Konečné ztráty tak překročily 7,5 %. Masivní výprodeje akcií reagující na extrémní nejistotu spojenou s koronavirem a padající ropou dostávají pod velký tlak vlády a centrální banky.
• Rozbřesk: Nejnižší výroba aut za 11 let, strach z Fedu a koruna pod 24,40 k euru
  Na předběžné výsledky české ekonomiky za poslední kvartál loňského roku si ještě musíme dva týdny počkat, nicméně pomalu a jistě se její obrázek začíná skládat. Kompletní data za jednotlivá odvětví sice budou k dispozici až po zveřejnění bleskového odhadu HDP, avšak už nyní máme možnost podívat se, jak se v závěru roku dařilo největšímu tuzemskému průmyslu – výrobě osobních automobilů.
• Rozbřesk: Nejrychlejší růst zadlužení od pádu Lehman Brothers…jaké mohou být problémy?
  V uplynulém roce vzrostly v Evropě úvěry podnikům nejrychlejším tempem od roku 2008. Je to logické. Řada odvětví musela překonat výpadky v tržbách a sáhnout si na úvěry garantované (alespoň z části) národními vládami. S tím, jak se pandemie prodlužuje, nicméně také roste riziko, že řada úvěrů nebude splacená.
• Rozbřesk: Největší propad ekonomiky v novodobé historii
  Výsledek české ekonomiky za poslední čtvrtletí loňského roku byl, alespoň podle zpřesněného odhadu statistického úřadu, ještě lepší, než naznačoval bleskový odhad. Ve srovnání s ním totiž HDP mezikvartálně rostl dvojnásobným tempem (o 0,6 %), což v časech nouzového stavu a téměř nepřetržitého lockdownu bylo docela překvapivé. Hlavní zásluhu na tom měl export, respektive exportně orientovaný průmysl, který se vezl na vlně rostoucí poptávky nejenom po autech, ale i výrobcích chemického a elektrotechnického průmyslu. Zatímco zahraniční poptávka rostla, ta domácí opět zejména v důsledku restrikcí klesala. Vidět to bylo především na spotřebě domácností, které výrazně omezily především výdaje za služby.
• Rozbřesk: Nejvyšší nezaměstnanost za čtyři roky, intervence proti zlotému a forint pod tlakem
  Závěr roku v ČR poznamenává nejenom třetí lockdown a zastřenost kovidových čísel v důsledku vánočního netestování, ale rychlého zvyšování počtu lidí bez práce. Na prosinec si firmy už tradičně ponechávají propouštění a tradičně končí i úvazky na dobu určitou, nicméně tentokrát do vývoje silně promlouvá i nepříznivá ekonomická situace.
• Rozbřesk: Nekompromisní start jednání o brexitu
  Uplynulý víkend potvrdil strategii, s jakou se hodlají státy EU-27 rozejít s Velkou Británií v rámci tzv. brexitu. Poměrně rychle se shodly na tom, že nejprve je třeba dohodnout se na rozchodu s Británií a teprve poté se začít bavit o uspořádání budoucích vztahů. Primárně jde tedy o to, přimět odchozí zemi dostát všem jejím závazkům a teprve následně nalajnovat hřiště pro svobodný obchod. Zda se to takto podaří, není vzhledem k ráznému až nekompromisnímu postoji Británie preferující souběžná jednání vůbec jasné. Na druhou stranu, pokud by Británie měla všem stávajícím závazkům vůči rozpočtu EU i legislativě dostát, tak by samotný brexit mohl vypadat spíše jako virtuální než skutečný odchod.
• Rozbřesk: Německá čísla nepřesvědčila
  Kdo chce číst jen o dobrých zprávách, tak by asi neměl příliš pečlivě sledovat dění u našich německých sousedů. Po lehce nadějném Ifu jsou totiž další nová čísla spíše negativní. Začněme novými průmyslovými zakázkami, jejichž zářijové výsledky vzbudily naději, že se vše v dobré obrací. Ty říjnové už zdaleka tak pozitivně nevypadají, neboť se oproti září snížily o 0,4 % a v meziročním vyjádření jejich propad zrychlil na 5,5 %.
• Rozbřesk: Německá ekonomika na pokraji recese, holubičí Fed tlačí eurodolar vzhůru
  Ani brexitem zmítaná Velká Británie, ani nepokoji žlutých vest zkoušená Francie. Na prahu recese se ocitá největší evropská ekonomika Německo, kde po nepřesvědčivých výsledcích podnikatelských nálad propadla v listopadu nečekaně také průmyslová výroba (nejvýrazněji od roku 2015). Po poklesu HDP ve třetím čtvrtletí o 0,2 % má tak německá ekonomika nakročeno k zápornému růstu i v posledním kvartále roku 2018, čímž by se z definice dostala do recese.
• Rozbřesk: Německá inflace byla překvapivě nižší. Jak dopadne číslo za celou eurozónu?
  Byla to právě nižší než očekávaná říjnová inflace jak v Evropě, tak i v USA, která lvím podílem přispěla k poklesu napětí na globálních trzích v uplynulém měsíci. A proto jsou první odhady listopadové inflace velice ostře sledovány i nyní.
• Rozbřesk – Německá inflace by měla v prosinci překonat tříletá maxima
  Rok 2017 nám začíná v poměrně optimistickém tónu, naznačují to první měkká data, která v podobě podnikatelských nálad z průmyslu přinesly indexy PMI. Z pohledu globální ekonomiky je pak nejzajímavější dnešní ranní číslo z Číny, kde nevládní statistiky ukázaly na to, že optimismus v průmyslu vyšplhal na čtyřletá maxima. Když si k těmto čínským číslům připočteme velmi pěkně vypadající indexy PMI z eurozóny a zřejmě velmi dobrý výsledek obdobného indexu ISM z USA, tak se opravdu nelze ubránit dojmu, že americké volby a výhra Donalda Trumpa spustily vlnu podnikatelského optimismu, která zcela dala zapomenout na deflační chmury, jež nad globální ekonomikou vysely po většinu předchozích tří let.
• Rozbřesk: Německá inflace na čtyřletých maximech, Bundesbanka bije na poplach
  Německá inflace zdolala v únoru čtyřletá maxima a podobně by měla dnes dopadnout i inflace za celou eurozónu - ta by poprvé od roku 2012 měla označkovat 2procentní inflační cíl ECB. Včera už se proto ozval Jens Weidmann z německé Bundesbanky, podle kterého bude muset ECB v březnu zvýšit svoji inflační prognózu.