Růst komoditního trhu podporuje zlato

Čtěte více

• Růst geopolitických rizik vedl k výprodeji rizikových aktiv
  Růst geopolitických rizik spojených se Sýrií vedl k oslabování rizikových aktiv a k přesunu prostředků do bezpečných...
• Růst HDP mírně vylepšen
  Druhý odhad HDP za třetí čtvrtletí přinesl revizi nahoru. Mezičtvrtletně ekonomika rostla o 1,5 % namísto 1,4 % a v meziročním srovnání dosáhla na 3,1 % namísto původně udávaných 2,8 %. Současně bylo revidováno směrem nahoru druhé čtvrtletí, z 8,1 % na 8,5 %.
• Růst HDP revidován na 1,0 % mezičtvrtletně
  Druhý odhad HDP za druhé čtvrtletí přinesl očekávánou revizi k lepšímu výsledku, která činila 0,4 p.b., tedy posun z 0,6 % na 1,0 %. Meziroční tempo růstu se tím dostalo z 7,8 na 8,2 %. I navzdory této pozitivní zprávě byla ale dynamika české ekonomiky v 2Q21 zklamáním, kdy trh očekával růstu o 2 % č/č. I okolní ekonomiky se těšily z rychlejšího oživení než Česko (Německo 1,6 % č/č, Polsko 2,1 % č/č,…). Slovensko, rovněž automobilová velmoc, vykázalo dvojnásobné tempo oživení. Navýšení mezičtvrtletní dynamiky české ekonomiky by se mělo dostavit v aktuálně probíhajícím třetím čtvrtletí, kdy během léta vrcholil proces restartu ekonomiky. Navíc na rozdíl od druhého kvartálu ekonomickou aktivitu nezatěžovala vládní opatření v kontrastu s druhým čtvrtletím, kdy v první polovině dubna ještě platily restrikce. Současně se zpřesněným odhadem byl zmírněn mezikvartální pokles v prvním 1Q21 z -0,6 na -0,4 %.
• Růst HDP v USA by měl ještě posílit. Inflace v Německu o něco zpomalí.
  Dnešní obchodování na finančních trzích bude okořeněno několika zajímavými ekonomickými údaji. Směrem k lepším údajům revidované indikátory důvěry v eurozóně potvrdí dobré vyhlídky evropské ekonomiky. Inflace v Německu v listopadu zpomalila díky vývoji cen pohonných hmot. Americký růst HDP by měl být revidován výše. Euro tak bude profitovat během dopoledne a odpoledne by naopak mělo patřit dolaru.
• Růst HDP v 1. čtvrtletí nebyl tak razantní
  Český statistický úřad nepotvrdil svůj předběžný odhad. Zpřesněná data naznačují, že růst české ekonomiky činil mezičtvrtletně jen 0,3 % a meziročně jen 0,2 %. Náš i tržní odhad přitom počítal s růstem ve výši 0,5 % č/č a 0,4 r/r. Rozdíly jsou dány především výrazným propadem investic, slabá byla i zahraniční poptávka. Expanze ekonomiky tak zřejmě bude pozvolnější.
• Růst hypotečních sazeb nabral v dubnu dvojnásobnou rychlost. Zastavil se na hodnotě 4,61 %
  Průměrná úroková sazba hypoték se v dubnu ještě více přiblížila hranici 5 %. Jak ukázal Broker Consulting Index hypotečních úvěrů, jeho hodnota meziměsíčně vzrostla o 0,31 procentního bodu na 4,61 %. V porovnání s březnem jde o dvojnásobně rychlejší tempo, než jakým hodnota rostla z února na březen. Podle odborníků se pokles úrokových sazeb dá očekávat nejdříve počátkem příštího roku.
• Růst indické ekonomiky je nejpomalejší za šest let
  Indická ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí nejpomaleji od roku 2013. Meziroční tempo růstu zpomalilo na pět procent z 5,8 procenta v prvním čtvrtletí - zejména kvůli slabší spotřebitelské poptávce a vládním výdajům. Dnešní vládní zpráva posiluje spekulace, že indická centrální banka by mohla na svém příštím zasedání snížit úrokové sazby, uvedla agentura Reuters.
• Růst inflace v Číně pokračuje, PBoC ale pravděpodobně zasahovat nebude
  Inflace v druhé největší světové ekonomice v září zrychlila z 2,8 na 3 procenta a překonala tak konsenzus, který počítal s růstem o 2,9 %. Stejně jako v minulých měsících byly na vině hlavně ceny potravin, které meziročně stoupají o 11,2 %. Takto silný růst je zaviněn hlavně cenami vepřového, které díky africkému prasečímu moru rostou o 69,3 %, zatímco ceny hovězího rostou o 18,8 %.
• Růst irácké produkce ropy zneklidňuje investory
  Počátkem roku 2020 se geopolitická rizika znovu projevila v plné síle. Obchodní válku mezi Čínou a USA vystřídala jako hlavní zdroj obav investorů studená válka Írán – USA. Nemyslíme si však, že situace na Středním východě způsobí růst inflace, jak se obávají medvědi na akciových trzích.
• Růst japonského akciového trhu pokračuje i v roce 2024
  V roce 2024 se zatím nejvíce dařilo japonským akciím. Index Nikkei je v roce 2024 zatím vyšší o více než 3 %, zatímco index S&P 500 vzrostl o pouhých 0,25 %. Jsme teprve na začátku roku, takže určitou divergenci lze očekávat, nicméně 30% nárůst indexu Nikkei za posledních 12 měsíců ukazuje, jak daleko tento index došel, když se investoři opět zahřáli na japonském akciovém trhu.
• Růst libry obsahuje známky obratu směrem dolů
  Odborníci objevili známky klesající dynamiky britské měny, která po zveřejnění ekonomických údajů v zemi rychle vzrostla. Podle analytiků případný obrat k nízkým hodnotám způsobí cenové fluktuace libry.
• Růst maloobchodních tržeb v říjnu potěšil
  Maloobchodní tržby v ČR bez zahrnutí prodeje aut v říjnu meziměsíčně po sezónním očištění rostly o 1,4 %, zatímco my jsme čekali spíše stagnaci. V meziročním vyjádření došlo ke zrychlení růstu na 5,6 %, což bylo necelý procentního bod nad naším odhadem i průměrným očekáváním trhu. Po očištění o kalendářní vlivy činil růst maloobchodu 7,2 % y/y.
• Růst maloobchodníka Costco ve 3Q překonal analytické odhady, s akciemi na maximu však trhu nestačil
  Americký maloobchodní řetězec Costco reportoval výsledky za 3Q FY 2024. Společnosti se podařilo překonat očekávání analytiků ve všech sledovaných metrikách. I přes vydařené výsledky se akcie obchodují v červeném.
• Růst mezd letos jen těsně překoná inflaci, v prvním čtvrtletí činila průměrná mzda 34 077 korun
  Průměrná reálná měsíční mzda v ČR v letošním prvním čtvrtletí rostla reálně meziročně o 1,4 procenta. Vzhledem k 3,6procentní inflaci během prvního čtvrtletí činila průměrná mzda nominálně 34 077 korun.
• Růst mezd letos jen těsně překoná inflaci, v prvním čtvrtletí činila průměrná mzda 34 471 korun
  Průměrná reálná měsíční mzda v ČR v letošním prvním čtvrtletí rostla dle našeho předpokladu meziročně o 2,5 procenta. Vzhledem k 3,6procentní inflaci během prvního čtvrtletí činila průměrná mzda nominálně 34 471 korun.
• Růst mezd opticky vylepšila srovnávací základna
  Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve druhém čtvrtletí vzrostla o 11,3 %, v reálném vyjádření pak o 8,2 %. Předčila tak naše i tržní očekávání. Naopak centrální banka, která očekávala nominální růst mezd o 12 %, může být se svým odhadem spokojena. Mzdový vývoj byl však výrazně ovlivněn loňskou nízkou srovnávací základnou. Po sezónním očištění růst mezd ve srovnání s předchozím kvartálem dosáhl pouze 1,2 %, což za nějakou překotnou dynamiku rozhodně považovat nelze. Navíc se na něm z velké části podílela výplata mimořádných odměn ve zdravotnictví. Medián mezd činil ve druhém čtvrtletí 32 408 korun.
• Růst mezd opticky vylepšuje srovnávací základna
  Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve druhém čtvrtletí vzrostla o 11,3 %, v reálném pak o 8,2 %. Předčila tak naše i tržní očekávání. Naopak centrální banka, která očekávala nominální růst mezd o 12 %, může být se svým odhadem spokojena. Mzdový vývoj byl však výrazně ovlivněn loňskou nízkou srovnávací základnou. Po sezónním očištění růst mezd ve srovnání s předchozím kvartálem dosáhl pouze 1,2 %, což za nějakou překotnou dynamiku rozhodně považovat nelze. Navíc se na něm z velké části podílela výplata mimořádných odměn ve zdravotnictví. V tomto sektoru dosáhla meziroční růst mezd téměř 44 %. Mzdy stoupaly meziročně i v oblasti ubytování, stravování a pohostinství (o 17,3 %). Tento vývoj však půjde zřejmě téměř kompletně na vrub loňské nízké srovnávací základny, kterou způsobilo uzavření provozoven. Medián mezd činil ve druhém čtvrtletí 32 408 korun.
• Růst mezd pokračuje, ale pomalejší tempo mírně zklamalo
  Ve druhém čtvrtletí letošního roku pokračoval růst mezd většiny českých pracovníků, průměrná nominální mzda vzrostla o 6,5 %. Příznivý vývoj inflace způsobil růst i v reálném vyjádření, a to v průměru o 3,9 %. Přestože se stále jedná o velmi silný růst, který ve většině odvětví pomáhá kompenzovat ztrátu kupní síly v předchozích letech, z pohledu trhu jde o mírné zklamání, když očekávaný růst přesahoval 4 %. Zároveň však byl revidován směrem výše výsledek za první čtvrtletí, kdy nominální mzda průměrně vzrostla o 7,2 % (místo 7 %) a reálně o 5 % (místo 4,8 %). Za celé první pololetí tak jde o reálný nárůst ve výši 4,5 % r/r.
• Růst mezd slábne
  Průměrná mzda v ČR v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 5,0 % a dosáhla 34 077 Kč. Po odečtení inflace, která dosahovala 3,6 % činil reálný růst mezd 1,4 %. To bylo půl procentního bodu pod naším odhadem i očekáváním trhu.
• Růst mezd ve druhém čtvrtletí zklamal
  Průměrná nominální mzda v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 6,5 % po růstu o 7,2 % zaznamenaném ve čtvrtletí předtím. Výrazné zpomalení pak nastalo u mezičtvrtletní mzdové dynamiky, která podle našeho odhadu dosáhla (po sezónním očištění) 1 % po 2,5 % v Q1 24. Vzhledem k tomu, že růst spotřebitelských cen v Q2 činil (bez vlivu sezónnosti) 0,5 % q/q, kupní síla průměrné mzdy podle našeho odhadu v Q2 24 vzrostla o 0,4 % q/q (po 2,3 % q/q v Q1 24). Reálná mzda se tak zvyšuje již pět čtvrtletí v řadě. Po silném prvním čtvrtletí, kdy byl mzdový růst patrně ovlivněn některými mimořádnými vlivy, jsme tak celkově ve druhém čtvrtletí byly svědky ochlazení mzdové dynamiky, což bylo patrné i v jen velmi pozvolném mezičtvrtletním růstu spotřeby domácností.