Ranní glosa: Polská centrální banka na rozcestí

Čtěte více

• Ranní glosa: Německý i český říjnový průmysl nastavily laťku výš, než jsme čekali
  Říjnový výkon průmyslu v Česku i v Německu v zásadě přinesl pozitivní překvapení. Nejvíce zasažená odvětví v čele s výrobci automobilů již nezaznamenala další propad produkce, ale naopak lehké oživení. Nehledě na horší podnikatelské nálady se v říjnu výroba v sektoru automotive v Česku zvýšila o 5,5 % a v Německu dokonce o více než 12 %. I když sezónně očištěné statistiky vypadají o něco hůře, jsou první tvrdá čísla z průmyslu za čtvrtý kvartál dobrou zprávou. Listopadová výroba automobilek pravděpodobně bude již o něco lepší a negativní dopad průmyslu na celou ekonomiku ke konci roku nebude tak dramatický, jak jsme se původně báli.
• Ranní glosa: Nepříjemné dilema ECB - dokáže bojovat proti rozdílné inflaci?
  Christine Lagardeová jako by se tento týden zalekla velkého jestřábího obratu, s kterým trhy začaly počítat po únorovém zasedání ECB. Eventuální možnost růstu eurových sazeb již v tomto roce vedla k výraznému výprodeji dluhopisů na jihu Evropy - italské výnosy vzrostly na deseti letech o 40 bps nad 1,80 % (poprvé od jara 2020). Proto se v tomto týdnu šéfka ECB pokouší napětí tlumit holubičími komentáři (o pozvolném obratu v měnové politice) - zatím neúspěšně.
• Ranní glosa: Oblasti HORECA pomohl start letní sezóny
  Zatímco v pondělí jsme měli možnost vidět podrobné červencové výsledky průmyslu a stavebnictví, včera přišly na řadu služby včetně maloobchodu. A celkově na nich není v podstatě nic moc překvapivého. Reálné útraty v obchodech se meziměsíčně zvýšily o půl procenta, meziročně jsou o téměř šest procent výše než loni v červenci.
• Ranní glosa: O inflaci, COVIDu a centrálních bankách v roce 2021 a 2022
  Silvestr a Nový rok svádí k různým anketám, které buď bilancují anebo se pokoušejí o lacinou prognostiku. Jedním z takových zamyšlení by mohlo být: jaké bylo (v roce 2021) a možná bude (v roce 2022) hlavní makroekonomické téma na globální úrovní? Kandidát pro vítězství v takové anketě by se přitom rýsoval celkem zřetelně a měl jméno: inflace. Přesněji řečeno - inflace v době pokračující epidemie.
• Ranní glosa: Omikron na trzích nastartoval extrémní výkyvy
  Nová varianta omikron na trhy přináší extrémní nejistotu a tím pádem i volatilitu, která včera byla velmi dobře patrná na výkonu akciových trhů. Trhy nebudou mít jasněji ohledně účinnosti vakcín vůči variantě omikron dříve než za zhruba deset dní. Do té doby však varianta extrémně rychle dobývá svět - nové případy hlásí evropské státy a výrazný obrat v náladě na trzích způsobilo objevení prvního případu v USA.
• Ranní glosa: Omikron se rychle šíří
  Akciové trhy se před Vánoci opět otřásají v základech, když hlavní americký index ztratil dva dny v řadě přes procento. Důvodem je kromě obav z inflace především nová varianta COVID 19 omikron - poslední zprávy ukazují na velice rychlé šíření napříč Evropou a dostupné studie zatím nasvědčují tomu, že ochrana vakcínou nebo prodělanou nemocí je výrazně nižší, než se původně zdálo. Studie Britské Imperial College London ukazuje, že se omikron šíří více než pětkrát rychleji než doposud převažující varianta delta.
• Ranní glosa: OPEC+ ropnému trhu neulevil, cena ropy míří vzhůru
  Cenový šok v podobě raketového zdražení zemního plynu, uhlí nebo elektřiny se zvolna přelévá také na globální ropný trh, a to navzdory včerejší dohodě států OPEC+ na dalším rozvolnění produkčních škrtů.
• Ranní glosa: Pandemie sráží vyhlídky tuzemských firem
  Zatímco dnes trhy teprve čekají na podrobnější výsledky české ekonomiky za třetí kvartál, obrázek posledního čtvrtletí už začíná díky měkkým datům nabývat konkrétnější podoby. Podobně jako třetí čtvrtletí bylo i to aktuální poznamenané problémy v dodavatelských řetězcích, zejména automobilového průmyslu, k nimž se přidal masívní dopad vysokých cen surovin a energií.
• Ranní glosa: Podnikatelé jsou pro příští měsíce o něco optimističtější
  Jen několik dnů před zavedením nových restriktivních opatření zveřejnil statistický úřad průzkum nálad mezi podnikateli a spotřebiteli, na kterém je asi nejzajímavější další nárůst inflačních očekávání. Ale popořadě. Důvěra v českou ekonomiku se v době prudce se zhoršující pandemické situace zvýšila, a to především díky příznivějším vyhlídkám průmyslových a stavebních firem.
• Ranní glosa: Podnikatelské nálady se u nás i v Německu zhoršují
  Jak už naznačil páteční předběžný PMI, nálada se v německém podnikatelském sektoru dál zhoršuje. Nedostatek komponent se odráží nejenom v aktuálních výsledcích průmyslu, ale rovněž negativně ovlivňuje očekávání firem pro další měsíce. Se stále větší skepsí do budoucna však nehledí pouze průmysl, ale i služby a obchod. Jediné odvětví, kde jsou očekávání stále optimističtější je stejně jako v předchozích měsících stavebnictví. V každém případě dává říjnové Ifo další signál o zpomalování německé ekonomiky, které nepochybně znovu potvrdí i čtvrteční podrobný průzkum nálad a očekávání z Evropské komise.
• Ranní glosa: Proč německý průmysl zaostává za italským?
  Evropský průmysl vysílá trochu rozporuplné signály. Celkový pohled není nijak optimistický a je jasné, že z motoru oživení se ke konci roku 2021 stává jeho brzda. Na druhou stranu ne všude jsou výpadky v subdodávkách, špatná logistika a drahé energie stejně velkou brzdou. Z odvětví je nejvíce zasažena výroba automobilů, kterou daleko více než jiné sektory zasáhl výpadek polovodičů. Výrazné problémy s produkcí hlásí v eurozóně více než 90 % firem z odvětví automotive.
• Ranní glosa: Prodeje aut v úvodu roku opět padají
  Nedostatek komponent táhne výrobu i prodeje osobních automobilů v Evropě dolů. Potvrzují to i dnes zveřejněná lednová čísla o registracích nových osobních vozů v zemích EU, podle kterých se trh tentokrát propadl o šest procent. A to přitom už ani loňský začátek roku nebyl rozhodně nijak silným, neboť tehdy trh poklesl skoro o čtvrtinu, takže o vysokém srovnávacím základu se rozhodně mluvit nedá. Pomineme-li ČR s růstem o téměř 10 % nebo další malé země, které se statistikou příliš nezamíchají, a podíváme se na velké trhy, dostáváme docela zajímavý kontrast.
• Ranní glosa: Prosincová inflace zrychlí
  Dnes české trhy vyčkávají na jedno hlavní číslo - prosincovou inflaci. Počítáme s tím, že růst cen opět zrychlí a meziroční dynamika výrazně překoná 6 %. Hlavní inflační skok však přijde až v lednu, ve chvíli kdy se opět vrátí na původní úroveň DPH na energie a současně značná část domácností dostane nové vyšší zálohy na elektřinu a plyn (část již přirozeně pocítila vyšší ceny energií ke konci roku).
• Ranní glosa: Průmysl brzdí oživení ekonomiky
  Ještě rok a půl po startu pandemie se ekonomika učí žít s rizikem koronaviru a jen těžko se vrací do dřívějších kolejí. Hospodářské oživení, které přinesla současná fáze rozvolňování, odkrylo, na jak křehkých základech fungoval celý systém v období před nákazou. Asi nejlépe je to vidět v mezinárodní dopravě, která má k dřívějšímu normálu asi nejdále. Dodávky zboží se i nadále zpožďují, zatímco ceny přepravy rostou. Firmy čelí na evropském kontinentu stále většímu problému nedostatku dovážených komponent, který se následně odráží ve velmi slabých výsledcích celého průmyslu, jak ostatně potvrdily i včera zveřejněné srpnové výsledky evropského průmyslu. Útlum pociťují především země se silnou pozicí automobilového průmyslu.
• Ranní glosa: Průmysl se potýká s nedostatkem vstupů
  Srpnové výsledky průmyslu ukázaly, že nedostatek vstupů začíná být závažnou brzdou dalšího oživení českého hospodářství. Zatímco většina průmyslových odvětví rostla, výpadky vstupů pro sužovaný autoprůmysl přispěly k meziměsíčnímu poklesu průmyslu o 3 %. A září pravděpodobně nebude lepší. Největší česká automobilka Škoda Auto sice tento týden opět rozjela výrobu, ale situace se nevyvíjí dobře. Chybí nejen polovodiče, ale i další komponenty (například autorádia), a automobilka se proto rozhodla zcela přestat vyrábět modely, pro které nemá potřebné díly. Pravděpodobně tak zcela vypustí pondělní a úterní směny.
• Ranní glosa: Průmyslu přibývají zakázky, avšak i nadále chybí komponenty
  Nová sada dat z české ekonomiky vyznívá zatím poměrně smíšeně. V pondělí zveřejněné statistiky z průmyslu překvapily dalším růstem výroby tohoto odvětví i vysokým objemem zakázek. Srpnové statistiky z trhu práce zase odkryly opětovný pokles nezaměstnanosti a vedle toho další zvýšení počtu volných pracovních míst.
• Ranní glosa: Průmysl zůstal ve vleku slabých výsledků automobilek
  Po pátečním zveřejnění výsledků maloobchodu přišla včera na řadu i zářijová čísla z průmyslu, stavebnictví a obchodní bilance. Čísla z průmyslu, který skončil 4 % pod loňskou úrovní, ukázala rozsah problémů automotive, jehož produkce tentokrát propadla o téměř 35 % (podle sezónně očištěných dat). Na druhou stranu to však s ohledem na vykázaný počet vyrobených osobních automobilů (-53 %) mohlo dopadnout podstatně hůř. Na rozdíl od nedávných let není problémem automobilek nedostatek zájmu o nové vozy, ale nedostatek importovaných komponentů nutných pro jejich finalizaci.
• Ranní glosa: Průmysl zůstává ve vleku negativního nabídkového šoku
  Začátek nového měsíce přinesl dvě tradičně první sady dat z české ekonomiky, a sice nový index nákupních manažerů v průmyslu a vedle toho i výsledek státního rozpočtu. Aktuální výrazný pokles PMI v českém průmyslu ze zářijových 58 na 55,1 bodů asi nikoho moc překvapit vzhledem k situaci nemůže. Z podnikového sektoru už delší čas přicházejí zprávy o nedostatku komponent dopadající především na automobilový průmysl, který v našem případě reprezentuje včetně navázaných oborů zhruba 10 % celé ekonomiky. Vedle toho se průmyslové firmy dál musejí vypořádávat s vysokými cenami komodit (včetně energií) a dopravy, které stále více promítají do svých prodejních cen.
• Ranní glosa: Rekordní přebytek běžného účtu platební bilance je neudržitelný
  Hlavní pozornost finančních trhů sice v posledních týdnech směřuje k inflaci a s ní spojené reakci centrální banky, avšak v ekonomice probíhají i jiné zajímané trendy, které jsou zachyceny – a někdy docela ukryty – ve statistických výkazech, jimž se v lepších časech pozornost v podstatě nevěnuje.
• Ranní glosa: Rusko-ukrajinský konflikt: koho bude bolet?
  Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou v posledních týdnech eskalovalo na nejvyšší úroveň od propuknutí konfliktu na východě Ukrajiny v roce 2014. Další kroky Ruska jsou v tuto chvíli nejasné a na stole tak zůstává hned několik scénářů, od postupné deeskalace napětí přes omezenou vojenskou intervenci Ruska na východě Ukrajiny až po otevřený válečný konflikt mezi oběma státy. Makroekonomické dopady ruské vojenské agrese by do značné míry závisely na reakci ze strany Západu.