Zemní plyn pro české domácnosti výrazně zdraží. Rusko omezuje své dodávky, v celé EU je tak plynu málo

Čtěte více

• Země G7 zakáží dovoz zlata z Ruska, co to udělá s jeho cenou?
  Rusko je druhým největším těžařem zlata na celém světě. Zároveň patří také mezi 5 světových zemí s největšími zlatými rezervami. Zákazem dovozu zlata, který mu země G7 udělily, nebude Rusko moci prodat desítky až stovky tun, které mají ve svých státních rezervách. Zlato přitom tvoří až 20 % jejich celkových rezerv. Za rok 2021 získalo Rusko prodejem zlata 15 mld. dolarů, které jim teď budou ve státním rozpočtu chybět. Zároveň bude toto zlato chybět na západních trzích, kde ho hojně nakupovaly centrální banky a instituce různých zemí. Rusko může nyní hledat kupce zlata v Číně nebo Indii, jako to udělalo s ropou.
• Země OECD mají tolik uhlí, že by jim vystačilo na 200 let
  Společnost British Petroleum včera zveřejnila svůj energetický statistical review na rok 2015. Je to zajímavé čtení plné zajímavých grafů a tabulek, takže doporučujeme všem, kteří by rádi získali větší přehled o tom, jak momentálně vypadá energetická situace ve světě. Kompletní report najdete pod tímto odkazem. Nás ale zaujala hlavně sekce, která se věnuje v poslední době tolik zatracované komoditě, jakou je uhlí. Uhlí si prošlo od finanční krize dramatickým pádem cen a celý uhelný sektor je dnes v hluboké krizi.
• Země po celém světě dál skupují zlato
  Podle Polské národní banky vzrostly zlaté rezervy této země minulý měsíc na 7,828 milionů trojských uncí (243,5 metrických tun). V dubnu centrální banka nakoupila 14,8 tun zlata, což představuje největší nárůst od června 2019, kdy polské rezervy vzrostly o 94,9 tun.
• Země po celém světě pokračují ve zvyšování svých zlatých rezerv
  Začátkem srpna Světová rada pro zlato oznámila, že poptávka centrálních bank po zlatě dosáhla v první polovině roku 387 tun. Navzdory mírnému zpomalení tempa nákupů zlata v tomto období centrální banky svůj postup nezměnily. Vidí v drahém kovu hodnotu a nadále jej přidávají do svých měnových rezerv.
• Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech
  Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, tlumočil dnes jejich stanovisko německý ministr hospodářství Robert Habeck poté, co o problematice se svými kolegy na dálku jednal. Informuje o tom agentura DPA, podle níž se porady účastnili i zástupci Evropské unie.
• Země s ženami v politice často zvládají covid lépe, v Česku je jich ale skoro nejméně v EU. Ani s ženami v managementu to v ČR není žádná sláva
  Ženy obsazují v EU přesně třetinu křesel v jednotlivých národních parlamentech členských zemí. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Eurostat. V manažerských pozicích firem a podniků pak obsazují 34 míst.
• Zemetrasenie v Indonézii
  Agentúra Bloomberg reportuje silné zemetrasenie s magnitúdou 7,6 stupňa Richterovej stupnice ...
• Zemní plyn a vývoj trhu
  Skupina Emma Capital již podniká v Rumunsku od roku 2013. Plynárenský byznys Jiřího Šmejce s loňským obratem 51 milionů eur a provozním ziskem 9 milionů eur jde kupředu. Kromě nich má zájem o liberalizovaný trh se zemním plynem v Rumunsku i společnost ČEZ. Vedlejší byznys podnikatele Jiřího Šmejce v Rumunsku je zaměřený na zemní plyn a nyní zdárně roste. Místní antimonopolní úřad také nyní posuzuje nákup menšího distributora zemního plynu Forte Gaz Šmejcovou investiční skupinou Emma Capital. Společnost Forte Gaz má na trhu se zemním plynem v Rumunsku podíl asi 1 %. Podle Pavla Zuny, mluvčího skupiny Emma Capital, je to obchod v obsahu v řádu jednotek milionů eur.
• Zemní plyn by si po nedávném výrazném posílení mohl oddechnout
  Nižší než obvyklý nárůst zásob, lepší prognózy poptávky a nadcházející letní sezóna zvýšily ceny zemního plynu nad klíčový 200denní jednoduchý klouzavý průměr (SMA) a nedávno na čtyřměsíční maximum 2,90. Cena však vzápětí oslabila a uzavřela opět pod lednovým vrcholem 2,77, což investory přimělo k zamyšlení, zda se růstový vzorec, který začal od známé oblasti podpory 1,50 neblíží svému vrcholu. Vzhledem k překoupeným signálům přicházejícím z RSI a stochastického oscilátoru je pravděpodobné určité zmírnění.
• ⛽Zemní plyn po rolloveru klesá📉
  Cena zemního plynu koriguje po včerejším rolloveru, který přinesl o 10 % vyšší cenu aktuálního kontraktu. Na podzim se kvůli sezónnímu strmému contangu nejedná o nijak vzácný vzestup. Aktuální předpověď se staví spíše na stranu dalšího růstu. Pro dalších 6 - 10 dní se čeká, že teploty budou podprůměrné a také pro další týdny se počítá s lehce podprůměrnými teplotami. Navíc bouře v Mexickém zálivu by se mohla změnit na tropickou cyklónu, která by mohla negativně ovlivnit produkční kapacity v oblasti.
• Zemní plyn roste nejdéle od roku 2013, jen tento týden o desetinu
  Jarní měsíce jsou obvykle klidnějším obdobím pro zemní plyn, kdy se budují zásoby a cenové impulsy jsou malé. V tomto ...
• Zemní plyn se letos propadl o více jak 47 %
  Futures na zemní plyn zažily další bolestivý týden, kdy se propadly k pandemické spodní hranici 1,50, která zastavila i klesající trend z let 2014-2016. Indexy RSI a stochastika detekovaly přeprodané podmínky, zatímco čtvrteční svíčka, která má zřejmě tvar inverzního kladiva, dodává optimismus, že by cena mohla brzy změnit směr k růstu.
• Zemní plyn se nachází nad 2,5 USD, zlato a ropa klesají
  V úterý se výprodej zemního plynu pozastavil, protože to vypadalo, že se trh po 2 měsíčním propadu dostal do zlomové situace, přičemž analytici uvádí, že k obchodu je potřebuja větší přesvědčení o poptávce, aby se ceny topného paliva smysluplně zvýšily.
• Zemní plyn – střednědobý výhled
  Dále a dále zřejmě investoři utápějí své peníze v komoditě zvané zemní plyn. ...
• Zemní plyn: Tržní výzvy a optimistické předpovědi 
  V období extrémních letních teplot se obchodníci se zemním plynem potýkají s dramatickým propadem trhu, který odhaluje hluboký převis nabídky v USA. Tradiční očekávání oživení poptávky po zemním plynu během horkého léta se nyní zdá být v rozporu s realitou trhu nasyceného přebytkem.
• Zemní plyn v USA padá o 10 % kvůli předpovědi rekordně teplého počasí 📉
  Bez ohledu na zimní bouři Elliott, která zuří po celých Spojených státech, ceny plynu klesají, protože meteorologické modely předpovídají rekordní oteplení v USA na příštích 12 dní. Podle předpovědí NatGasWeather se očekává, že zlepšení počasí povede k nejnižší poptávce po zemním plynu v USA za více než 40 let.
• 📈Zemný plyn rastie o 9%🚀
  Ceny zemného plynu v USA počas dnešnej seansy vzrástli o viac ako 9 %, čo je najviac za 3 týždne, uprostred predpovedí chladného počasia v blízkej budúcnosti. Služba Bespoke Weather Services pozorovala chladnejšie zmeny teplotného výhľadu vo východnej polovici USA na aktuálny aj budúci týždeň.
• Zemřel nejbohatší Čech Petr Kellner, na Aljašce s ním spadl vrtulník
  Zemřel nejbohatší Čech Petr Kellner. Šestapadesátiletý podnikatel a filantrop nepřežil nehodu vrtulníku v aljašských horách. Při leteckém neštěstí zemřelo pět lidí, jeden člověk přežil. Kellner byl většinovým majitelem skupiny PPF. Podle analytiků nemusí jeho náhlé úmrtí znamenat pro skupinu PPF ztrátu pozic ani strategického rozvoje, její procesy fungování jsou zaběhnuté. Politici vzpomínají na Kellnera v souvislosti s jeho podnikatelskými úspěchy i kroky, kterými pomohl české společnosti. Po dnešním oznámení Kellnerova úmrtí výrazně klesly na pražské burze akcie operátora O2 a Monety Money Bank.
• Zemřel Paul Volcker, bankéř, který uspíšil pád železné opony a rozpad SSSR
  Ve věku 92 let dnes zemřel Paul Volcker. Coby šéf americké centrální banky na přelomu 70. a 80. zkrotil tehdejší citelnou inflaci, a připravil tak půdu pro hospodářsky úspěšná 80. léta v USA. Svým způsobem tak zásadně pomohl prezidentu Ronaldu Reaganovi k „uzbrojení“ Sovětského svazu, a přispěl tak k uspíšení pádu železné opony. Pokud by Volckerovo působení v čele Fedu nebylo tak úspěšné, Spojené státy by pravděpodobně vykazovaly v 80. letech výrazně horší ekonomickou výkonnost, což by zřejmě oddálilo rozpad SSSR i pád železné opony.
• Zemřel první z „hlavních ekonomů“
  Kamil Janáček představuje průkopníka praktické makroekonomie v podmínkách tržní ekonomiky v ČR. Coby hlavní ekonom Komerční banky začal působit už v roce 1993, kdy se obor moderní praktické makroekonomie, uplatňované bankami či dalšími finančními společnostmi, v tuzemsku teprve rodil. Janáček jako jeden z “otců zakladatelů” přitom stanovil vysoké standardy nově vznikajícího oboru, v nichž zúročil i to nejlepší, co si odnesl z vlastního ekonomického výzkumu, včetně zkoumání a analýzy kapitalistických ekonomik, z doby před rokem 1989. K vrcholům jeho profesního života patřilo působení v bankovní radě České národní banky, v níž se řadil spíše k takzvaným jestřábům. To se zásadně projevilo jeho převážně odmítavým postojem k takzvanému kurzovému závazku, stále i dnes kontroverznímu, v jehož rámci Česká národní banka v letech 2013 až 2017 devizovými intervencemi oslabovala korunu, aby tak zvýšila inflaci.