České ekonomické výhledy: Inflace cení tesáky

Čtěte více

• České domácnosti v době pandemie platí za elektřinu suverénně nejvíce v celé Evropě. O 37 procent více než domácnosti v Německu
  Obyvatelé České republiky platí v době pandemie suverénně nejvyšší cenu za elektřinu v celé Evropě. Vyplývá to z nových mezinárodně srovnatelných údajů Eurostatu. České domácnosti, které spotřebovávají 1000 až 2500 kilowatthodin elektřiny ročně, platily loni průměrně 4,66 koruny za kilowatthodinu. Po přepočtu dle parity kupní síly měny, který umožňuje mezinárodní srovnání, jde o suverénně nejvyšší cenu v celé Evropě. Jedná se o skoro pětinu vyšší cenu, než jaké čelí po přepočtu dle parity kupní síly měny domácnosti v zemi s druhou nejvyšší cenou elektřiny v EU.
• České domácnosti vlastní kolem 20 tun zlata. Drahý kov mají nejčastěji doma
  V posledních letech stále více Čechů ukládá své úspory do zlata. Rychle roste obliba nákupů zlata na internetu, v možnostech jeho úschovy jsou Češi spíše rezervovaní. Většina drobných investorů má tak drahý kov stále doma.
• České dráhy letos opět výrazně zdraží jízdné. Například důchodci si tak za poslední necelé dva roky připlatí za vlak přes 150 procent, což je výrazně nadinflační
  České dráhy i letos masivně zdraží jízdné. V průměru o 9,5 procenta. Stane se tak od prosince. Důvodem je zejména obecná inflace, konkrétněji zdražování nafty či růst mezd, který se pochopitelně týká i pracovníků na železnici.
• České dráhy letos plánují masivní zdražování. Třeba seniorům tak zdraží jízdné o 140 % za necelý rok
  České dráhy letos masivně zdraží jízdné. Vyplývá to ze slov jejich generálního ředitele Michala Krapince, která pronesl v rozhovoru pro deník Právo. Novopočený šéf národního dopravce uvádí, že letos kvůli rapidní inflaci bude muset podnik změnit zažitý způsob úpravy cen jízdného. České drahý tradičně upravují ceny – zpravidla směrem nahoru – vždy v prosinci, a to na základě inflace předešlého roku. V uplynulé řadě let tak zdražovaly jen o nižší jednotky procent ročně.
• České dráhy odkoupily od PPF zbývající podíl v ČD-Telematika
  České dráhy odkoupily od investiční skupiny PPF zbývající 29procentní podíl v telekomunikační firmě ČD-Telematika. Obě společnosti dnes transakci definitivně stvrdily podpisem kupní smlouvy. Dráhy se tak staly jediným akcionářem firmy, uvedl dnes státní dopravce. Hodnotu transakce společnost neuvedla, podle ní vychází ze znaleckých posudků.
• České dráhy oznámí loňský počet cestujících, představí plány na letošní rok
  České dráhy (ČD) dnes na tiskové konferenci zveřejní předběžné počty cestujících a informace o dochvilnosti vlaků za loňský rok. Zástupci národního dopravce také zhodnotí uplynulý rok z pohledu počtu nových vlaků uvedených do provozu a generální ředitel firmy Michal Krapinec představí plány pro letošní rok. ČTK to řekl mluvčí drah Filip Medelský.
• České dráhy se chystají plošně škrtat na mzdách, využívají zrušení superhrubé mzdy. Kdo bude další?
  Rok 2021 se ponese ve znamení plošného snížení mezd a platů v řadě firem a podniků, a to i těch ve vlastnictví státu. Signálů je více. Jeden z nich vysílá nový generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik v podnikovém časopise Železničář.
• České ekonomice došli lidé, její růst v příštím roce zpomalí
  Česká ekonomika naráží na své kapacitní limity. Nyní sice silně roste, už v roce 2018 ale začne postupně zpomalovat, vyplývá z makroekonomické prognózy týmu analytiků skupiny ČSOB. Celkově slibnou trajektorii české ekonomiky navíc mohou ohrozit některé vnější vlivy. Ekonomiku eurozóny čeká v příštím roce mírné zrychlení.
• České ekonomice se dařilo hůře, než jsme si mysleli
  „Rostoucí mzdové náklady navyšují příjmy domácností. Díky tomu roste životní úroveň Čechů. Na druhé straně se snižuje míra zisku, která však stále setrvává nad průměrem Evropské unie. Česká republika je tak stále atraktivním místem pro investory,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• České ekonomice se dařilo i na počátku letošního roku
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,5 %, což znamená zpomalení o tři desetiny ve srovnání s předchozím čtvrtletím. V meziročním srovnání se domácí produkt zvýšil o 2,5 %. Vzhledem k rozporuplným výsledkům zejména z průmyslu a ochablému růstu ekonomiky v eurozóně je výsledek pozitivním překvapením, ačkoli se zatím jedná pouze o předběžný odhad.
• České ekonomické výhledy: Možné dopady pandemie COVID-19 do ekonomiky a finančních trhů
  Pandemie koronaviru typu COVID-19 drtí finanční trhy hlavně kvůli obavám z dopadu do reálné ekonomiky. V současné panice mají všechny makroekonomické predikce jen velmi přibližné a hrubé kontury. Směr dopadu je jasný, pokus o kvantifikaci naopak vůbec. Přesto se v předkládaném reportu pokoušíme současnou situaci primárně z expertního pohledu ohodnotit. Je jasné, že dopady do růstu globální i české ekonomiky budou výrazně negativní, koruna slabší, sazby nižší. Předpokladem je poměrně rychlé zotavení ekonomiky po zdolání nákazy (scénář „V“ či „U“ podle rychlosti zotavování). Rizikovým scénářem je “W“, tedy návrat koronaviru na podzim.
• České ekonomické výhledy: Narážíme na strop
  Česká ekonomika zpomaluje, inflační tlaky sílí: Část ekonomiky naráží na své kapacitní limity, jiná část trpí zpomalením poptávky z eurozóny. Zpomalení se ale neprojevuje na trhu práce. Stále je víc pracovních míst než uchazečů o práci. Utažený trh práce tak i nadále bude zajišťovat silný mzdový růst, který se bude přelévat do zvyšování cen.
• České e-shopy měly díky koronaviru v dubnu rekordní nárůst tržeb, nákupním hitem byly dezinfekce, dětská pyžama a set-top boxy. Naopak tržby v ubytování klesly o 96 procent
  Tuzemský maloobchod vykázal v dubnu svůj nejhlubší meziroční propad minimálně od začátku tohoto tisíciletí, tedy za celé období od ledna 2001. Platí to jak pro maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu, tak pro ten, který jej zahrnuje. V případě maloobchodu bez zahrnutí motoristického segmentu propad činí 10,6 procenta. V případě maloobchodu se zahrnutím motoristického segmentu propad činí 21,2 procenta. Došlo tedy k prohloubení propadu také v porovnání s letošním březnem, kdy už byl pokles rekordní.
• České firmy se v Rusku mohou dočkat třeba „úřední šikany“, Kreml však kvůli vyostření vztahů s ČR nejspíše nezavře kohoutky s plynem či ropou
  Na předvčerejší tradiční poselství prezidenta Vladimira Putina ruskému lidu reagoval rubl posílením, byť mírným. To lze vyložit jedině tak, že investoři po celém světě – lidé, kteří dění v Rusku sledují velice bedlivě –, čekali od vládce Kremlu větší útočnost. Ne že by po ní dychtili. Naopak. Obávali se toho, že Putin bude ve světle posledního vývoje, včetně kauz kolem opozičního politika Alexeje Navalného a vrbětických explozí, militantnější. S úlevou proto přijali, že rivaly ani konkrétně nejmenoval, hovořil pouze o „organizátorech provokací“.
• České firmy vydaly v prvním pololetí 2024 dluhopisy za 34,9 miliardy korun, téměř dosáhly celoročního objemu emisí z roku 2023
  Společnosti v České republice vydaly v prvním půlroce 2024 korporátní korunové dluhopisy o celkovém objemu 34,9 miliard korun. Objem emitovaných dluhopisů za první půlrok tak téměř dosáhl úrovně emisí za celý rok 2023. Vychází to z analýzy Bond Index poradenské společnosti Deloitte, která sleduje vývoj na trhu s korporátními dluhopisy v českých korunách už od roku 2017.
• České firmy vyhlíží nový zákon o účetnictví, přijít má po 34 letech
  Ministerstvo financí zveřejnilo v pondělí 15. ledna dlouho očekávaný návrh zákona o účetnictví, který má nahradit ten stávající z roku 1991 a který by měl přinést soulad s mezinárodními zvyklostmi. Ministerstvo návrh zveřejnilo po zapracování všech připomínek, kterých bylo celkově uplatněno 991. Nyní je tento návrh připraven k předložení k projednání v orgánech Legislativní rady vlády, aby mohl být následně předložen Poslanecké sněmovně. S jeho účinností se předběžně počítá od 1. ledna 2025. Tématu se dále v komentáři věnuje Jiří Sedláček, certifikovaný auditor a expert v oblasti účetního a transakčního poradenství ze společnosti BDO.
• České HDP nepatrně lepší, než se čekalo
  Podle předběžného odhadu česká ekonomika v prvním čtvrtletí dle očekávání výrazně zpomalila z předchozího tempa 0,8 % č/č. Zpomalení bylo nepatrně menší, než se v průměru čekalo. Mezičtvrtletně ekonomika přidala 0,5 % a meziroční tempo růstu zpomalilo na 2,5 % z předchozího tempa 2,6 %. Analytici čekali v průměru o desetinku méně. Naopak předpověď ČNB byla o desetinku optimističtější. O významnějším překvapení nemůže být řeč.
• České HDP roste, otázkou je zahraniční politika
  Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu vzrostla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,6 %. Meziroční tempo činilo 2,6 %. Předběžný odhad ukazoval o desetinku nižší údaj. Výsledek tak přesně odpovídá prognóze ČNB a je mírně lepší, než kolik v průměru analytici původně čekali pro začátek roku.
• České hospodářství rostlo v Q2 16 díky spotřebě domácností a čistým exportům
  Dnešní den přinese z domova zveřejnění struktury růstu HDP za druhé čtvrtletí. Již oznámený předběžný odhad překvapil vyšším než očekávaným mezičtvrtletním růstem o 0,9 % q/q. Meziroční dynamika tak zpomalila pouze mírně, a to z 3,0 % v prvním kvartále na 2,5 % y/y. Očekáváme, že hlavním tahounem české ekonomiky byla spotřeba domácnostní reflektující vysokou zaměstnanost, rostoucí mzdy a nízkou inflaci. Zejména silná poptávka po českých autech a růst vývozů by se měly podepsat na pozitivním příspěvku čistých exportů. Naopak problémy s EIA a pomalý náběh nového programového období v čerpání fondů EU se promítlo negativně do investiční aktivity; s tím související nižší investiční dovozy opět pomohly čistým exportům. A v neposlední řadě růstu pomohla i vláda svou spotřebou. Zveřejnění národních účtů za Q2 16 by mělo korunu udržet u hladiny kurzového závazku.
• České hospody a restaurace se bouří. Není divu, Češi loni totiž kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie, plyne z nových dat Eurostatu
  V souvislosti s nynějším opětovným zpřísňováním protipandemických opatření se mnozí provozovatelé restaurací a hospod bouří a varují, že nebudou dbát povinnosti prověřovat bezinfekčnost svých hostů. Provozovatelé restaurací či hospod se totiž obávají, že jim dodržování opatření odláká zákazníky. Po loňském roku jsou finančně značně oslabení, jak ostatně dokládají i nová data Eurostatu. Podle nich totiž Češi loni kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie.