Rozbřesk: Po centrálních bankách se pozornost stáčí k náladě v eurozóně…

Čtěte více

• Rozbřesk: Pátý týden dovolené by mohl stát firmy desítky miliard korun
  Mezi rusko-českou diplomatickou přestřelku a pandemii COVID 19 se v posledních dnech vklínilo ještě jedno téma - požadavek KSČM na povinných pět týdnů dovolené. Česko je v tuto chvíli v evropském pelotonu z pohledu délky povinné dovolené někde uprostřed, pokud tedy započítáme i státní svátky. Méně povinných dnů volna mají například v Británii nebo v Německu, více naopak v sousedním Slovensku nebo ve Francii. Řada podniků přitom v Česku používá pátý týden dovolené flexibilně jako bonus tam, kde to z jejich pohledu dává smysl - například jako věrnostní odměnu za počet odpracovaných roků.
• Rozbřesk: Pavel Řežábek vystoupil proti intervencím ČNB, co to znamená pro korunu?
  Dow Jones poprvé zlomil hranici 20 tisíc bodů, a to v době kdy Británie opouští Evropskou unii, Spojené státy hrozí novým protekcionismem a před francouzskými prezidentskými volbami vážně padají návrhy na odchod z eura. Je pravda, že z vyspělých ekonomik chodí v posledních dvou měsících převážně dobrá čísla - celkové odhady růstu pro tento rok se ale nijak zásadně nevylepšily a to samé platí i o odhadech zisků. Také je třeba vzít v potaz, že minimálně hospodářská expanze v USA není již vůbec mladá - ekonomika roste sedmým rokem v řadě a je otázka, jak se tento rok vypořádá s rychlejším růstem úrokových sazeb. To vše minimálně při pohledu na tržní optimismus vybízí k opatrnosti.
• Rozbřesk: Pět dva pro stabilitu sazeb, Mayová zkouší prorazit zeď
  Stejně jako v prosinci a v únoru dopadlo podle očekávání zasedání bankovní rady i v březnu. A stejný byl i poměr hlasů při hlasování, když se pět členů vyslovilo pro stabilitu sazeb, zatímco dva bankéři opět preferovali sazby vyšší. Určitou změnu v postoji centrální banky však tentokrát přesto nalézt můžeme. Na rozdíl od února, kdy bankovní rada považovala rizika prognózy jako mírně proinflační, hodnotí rizika stávající prognózy „jako zhruba vyrovnaná“. Za tzv. proinflační riziko ČNB považuje (stejně jako minule) kurz koruny, respektive pomalejší posilování české měny. Toto riziko však nyní vyvažuje výraznější cyklické zpomalení v zahraničí a rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků. Nejistotou zůstal potenciální protekcionismus v mezinárodním obchodě, k němuž přibyl neřízený brexit, který byl ještě minule považován za riziko.
• Rozbřesk: Plameny v ukrajinské elektrárně posílají dolů eurodolar i měny střední Evropy. Plyn či pšenice letí do nebes
  Asi zcela nepřekvapivě jsou středoevropské měny (pomineme-li rubl) jednoznačně největší otloukánkem mezi měnami od počátku ruské invaze na Ukrajinu. V průměru proti euru ztratily zlotý, forint a koruna více než 5%. To sice není žádná katastrofa, avšak to neznamená, že nemůže být hůře. A to je velmi nemilá zpráva v dnešní inflační době. Nabízí se tedy otázka zdali by se středoevropské centrální banky neměly zamyslet nad tím zda má i nadále smysl držet a eventuálně akumulovat devizové rezervy, když venku zuří inflace v kombinaci s válkou a uprchlickou krizi. Situace však není tak univerzálně jednoduchá napříč regionem.
• Rozbřesk: Plán obnovy může do ekonomiky poslat v nejbližších letech až 200 mld. CZK
  Národní plán obnovy je na světě. Česko bude mít v jeho rámci možnost vyčerpat v následujících dvou letech prostředky na projekty až v hodnotě 200 miliard korun. Největší část prostředků jde na klimatické projekty (41 %) a digitální transformaci (23 %). Problém není ani tak v obecných prioritách – ty jsou jednoduše u fondu obnovy dány Bruselem. Minimálně 37 % investic musí směřovat do zelených projektů a dalších minimálně 20 % na digitalizaci. Potíž je opět v tom, že Česku klasicky vše trochu déle trvá.
• Rozbřesk: Plynová krize opět nabírá na obrátkách
  Cena plynu v Evropě opět skokově roste a včera se vyšplhala nad 130 EUR/MWh, což je nejvyšší úroveň od začátku března. Na vině jsou nové nabídkové šoky, se kterými se musí trh vypořádat a které ohrožují probíhající plnění zásobníku před topnou sezónou (k cílovým 80 % k prvnímu listopadu). Dobrou zprávou je, že tempo doplňování zásobníků v posledních týdnech akcelerovalo napříč celou EU a zvlášť dobře si vede Česko.
• Rozbřesk: Plynové dilema: Jak rychle se odstřihnout od Ruska?
  Situace na komoditních trzích zůstává i bezmála dva měsíce od začátku války na Ukrajině napjatá. Zvláště to platí pro evropský trh s plynem, kde přetrvávající nejistota ohledně ruských dodávek drží cenu na pětinásobných úrovních v porovnání s loňským rokem. Napříč členskými státy EU zároveň roste tlak na citelné omezení ruských importů zemního plynu, které agregátně pokrývají více než 40 % spotřeby.
• Rozbřesk: Plyn prudce zlevňuje a Dědek z ČNB vidí riziko devalvačně-inflační spirály
  Velkoobchodní cena plynu, v současnosti jedna z nejostřeji sledovaných makro-finančních proměnných, se v průběhu včerejšího dne sesunula pod hranici 120 EUR/MWh. V porovnání s předválečným obdobím je evropský plyn stále velmi drahý (přibližně osminásobně), avšak oproti minulým týdnům, kdy se ceny držely nad 200 EUR/MWh, jde bezpochyby o pozitivní vývoj. Společně s plynem zlevňuje také elektřina, v rámci jejíž cenotvorby hraje plyn (resp. para-plynové elektrárny) zásadní roli jakožto marginální zdroj.
• Rozbřesk: PMI a Ifo naznačí kondici největší evropské ekonomiky
  Je za námi další prázdninový týden, o kterém se rozhodně nedá říct, že by byl na události nebo čísla zrovna nejbohatší. V tuzemsku jsme mohli zaznamenat další přebytek běžného účtu platební bilance, který ovšem z pohledu ročního vývoje žádnou změnu trendu nenaznačuje. V kumulovaném vyjádření se drží v blízkosti nuly, a tak časy, kdy kladné saldo vnějších běžných transakcí nepřímo pohánělo korunu k novým ziskům, jsou nyní minulostí. Sic v mírném plusu nicméně nesrovnatelném vzhledem k pozici nerezidentů na českém finančním trhu příliš koruně sílu nedodá. Ta se tak může spoléhat pouze na velkorysý úrokový diferenciál, slušné výkony ekonomiky v době slábnoucí evropské a asijské poptávky a samozřejmě i na nízkou averzi k riziku.
• Rozbřesk: PMI nejspíše potvrdí dobrou kondici ekonomiky většiny zemí eurozóny
  Eurozónu dnes čeká další nadílka měkkých dat v podobě indexů nákupních manažerů v průmyslu a ve službách, které naznačí, jak se asi dařilo ekonomikám v rámci eurozóny v srpnu. Slovo „asi“ je zcela na místě, protože půjde o první odhad, po němž bude jako již tradičně následovat na začátku září zpřesnění.
• Rozbřesk: Počínaje novým školním rokem míra restrikce Fedu výrazně zesílí
  Stejně tak jako začátek nového školního roku přivede žáky do školních lavic, tak začátek září dostane zpátky ke strojům obchodníky na finančních trzích a volatilita jde vzhůru. Návrat z dovolených “ke strojům” však může být tento rok okořeněný něčím dalším - s novým školním rokem spouští Fed další vlnu restrikce, když akceleruje měsíční redukci své bilance až na 95 mld. dolarů.
• Rozbřesk: Podaří se dnes ECB nezklamat?
  Mario Draghi na dnešním zasedání ECB nebude mít vůbec jednoduchou roli. Ve světle startující německé recese a nejistoty spojené s brexitem od něj trhy budou čekat velký balík opatření. To ostatně slíbil na svém vystoupení v Sintře a později jeho závazek potvrdil hlavní ekonom ECB Oli Rehn. Problém může být v tom, že řadě národních centrálních bankéřů má se nazamlouvá restart politiky kvantitativního uvolňování (QE). Proti se se vyjádřili centrální bankéři z Německa, Rakouska, Nizozemí, ale zdrženlivý postoj zaujal i Villeroy z francouzské centrální banky. Hlavní otázka tedy zní, jak velký nakonec bude stimulační balík a bude v něm QE?
• Rozbřesk: Podaří se Fedu nezklamat?
  Červnové zasedání Fedu bude klíčovým momentem tohoto týdne. Trhy v posledních týdnech výrazně zvýšily své sázky na pokles amerických sazeb. Počítají s tím, že Fed do roka a do dne sníží sazby třikrát až čtyřikrát. I když málokdo sází již na červen, investoři očekávají od šéfa Fedu Jerome Powela jednoznačný holubičí vzkaz, horší prognózu a nižší očekávanou trajektorii sazeb (dot plots). V posledním průzkumu totiž centrální bankéři stále sázeli na růst sazeb v roce 2020. Je však otázkou, jak dramatickou změnu kurzu Fed trhům připraví. Pokud Jeremy POwel pouze zopakuje, že je ve světle obchodních válek nutné “bedlivě monitorovat” nově příchozí data, mohou být trhy ve finále zklamané.
• Rozbřesk: Podle Fedu je zpomalení jen přechodnou záležitostí
  Americká centrální banka vidí současné zpomalení pouze jako přechodnou záležitost. To je hlavní vzkaz ze včerejšího zasedání Fedu, které tentokrát přineslo jen málo nového.
• Rozbřesk: Podnikatelé jsou pro příští měsíce o něco optimističtější. Koruna zůstává v zajetí nálad
  Jen několik dnů před zavedením nových restriktivních opatření zveřejnil statistický úřad průzkum nálad mezi podnikateli a spotřebiteli, na kterém je asi nejzajímavější další nárůst inflačních očekávání. Ale popořadě. Důvěra v českou ekonomiku se v době prudce se zhoršující pandemické situace zvýšila, a to především díky příznivějším vyhlídkám průmyslových a stavebních firem. V obou odvětvích jsou navzdory rychle rostoucím cenám patrná příznivější očekávání vývoje poptávky v následujících třech měsících. V průmyslu lze tento obrat přičítat obratu v automobilovém průmyslu, který do října pociťoval důsledky omezení produkce v největším tuzemském producentovi osobních vozů.
• Rozbřesk: Podnikatelé optimismem nehýří, ropa ztrácí a Maďarsko zvedne sazby?
  Nejnovější data z ČR a vlastně i z Německa potvrzují dosavadní trend zhoršování podnikatelských nálad. Český podnikatelský sentiment se zhoršuje již téměř pravidelně od podzimu loňského roku a od dřívějšího a rychlejšího propadu mu bránily jen pozitivní výsledky ve stavebnictví zažívající boom vedoucí i k vyšším cenám v tomto odvětví. Pokud bychom se dívali jen na tuzemský průmysl, byl by patrný ústup optimismu daleko dříve, protože započal ještě před tím, než naše ekonomika začala skutečně výrazně šlapat na brzdu.
• Rozbřesk: Podnikatelské nálady se u nás i v Německu zhoršují
  Jak už naznačil páteční předběžný PMI, nálada se v německém podnikatelském sektoru dál zhoršuje. Nedostatek komponent se odráží nejenom v aktuálních výsledcích průmyslu, ale rovněž negativně ovlivňuje očekávání firem na další měsíce. Se stále větší skepsí do budoucna však nehledí pouze průmysl, ale i služby a obchod. Jediné odvětví, kde jsou očekávání stále optimističtější, je stejně jako v předchozích měsících stavebnictví. V každém případě dává říjnové Ifo další signál o zpomalování německé ekonomiky, které nepochybně znovu potvrdí i čtvrteční podrobný průzkum nálad a očekávání z Evropské komise.
• Rozbřesk: Podrží průmysl evropskou ekonomiku?
  Dnešní lednová průmyslová výroba v eurozóně i v Česku hodně napoví, co čekat od ekonomiky na začátku roku 2021. České číslo již známe: lednový meziroční růst o 0,9 % po očištění (konsensus 0,6 %). Podnikatelské nálady doposud potvrzovaly odolnost průmyslu vůči třetím a dalším vlnám pandemie COVID 19. Vesměs ukazovaly na jedné straně zdecimované služby a na straně druhé rychlý růst zakázek i výroby v průmyslu. Je však otázkou, zda to nyní potvrdí i tvrdá čísla z výroby – dosavadní výsledky z Německa spíše zaostaly za očekáváním. To by mohlo výrazně zhoršit naše odhady růstu pro začátek roku, které zatím počítaly se stagnací evropské ekonomiky na začátku roku 2021 a s náběhem post-pandemického oživení zhruba od poloviny roku.
• Rozbřesk: Podzimní vlna pandemie na řadu odvětví dopadne stejně tvrdě jako jarní
  Pomalu ale jistě se rozšiřuje představa, že druhá vlna pandemie nebude pro českou ekonomiku takovou ranou jako ta první. Posledním příspěvkem na toto téma byl odhad Aleše Michla a Adama Tomáše z ČNB, který se argumentačně opírá o rostoucí spotřebu elektřiny (ve čtvrtém kvartále, více na https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Prvni-odhad-dopadu-pandemie-COVID-19-na-ekonomiku-CR/ ). To však není úplně pravda – česká ekonomika jako celek na tom sice je lépe, ale nejvíce postižená odvětví pravděpodobně propadnou podobně silně jako na jaře.
• Rozbřesk: Po ECB je tento týden na řadě Fed a ČNB
  Evropská centrální banka v minulém týdnu potvrdila jestřábí obrat posledních měsíců a v souladu s očekáváním zvedla depozitní sazbu o 75 bazických bodů na 1,5 %. Navzdory dalšímu skokovému růstu sazeb však zůstává ECB viditelně za křivkou, a proto hodlá pokračovat ve zpřísňování měnové politiky. Z našeho pohledu je ECB s úrokovými sazbami přibližně v půli cesty – terminální sazbu vidíme na úrovni 3 %, a to již v prvním čtvrtletí příštího roku. Na prosincovém zasedání by měla centrální banka navíc oznámit hlavní principy kvantitativního utahování, které bude v první fázi zahrnovat ukončení reinvestic programu APP.