Rozbřesk: Globální dluh znovu na vzestupu

Čtěte více

• Rozbřesk: Francouzi jsou mistry světa. Pomůže to jejich ekonomice?
  Fotbaloví fanoušci si včera v podvečer přišli na své. Ve finálovém zápase mistrovství světa v Rusku předvedli jak fotbalisté Francie, tak Chorvatska parádní podívanou, která přinesla šest golů, nejvíce od roku 1966. Šťastnějším se nakonec stal výběr země galského kohouta. Může se zpomalující francouzská ekonomika za odměnu těšit na dodatečný růstový impuls?
• Rozbřesk: Francouzské dluhopisy pod tlakem kvůli strachu z voleb
  Francouzským dluhopisům se v posledních dnech vůbec nedařilo. Včera výnosová prémie vůči německým protějškům vyskočila na více než čtyřletá maxima (80 bps). Ve francouzském případě přitom rozhodně nelze svádět vinu na ekonomické fundamenty - inflace zůstává podobně jako růst v druhé největší evropské ekonomice při porovnání s Německem skoro poloviční a vyšší výnos jednoznačně odráží vyšší riziko. I když rizikové prémie šly vzhůru i na jiných trzích (například v Itálii) a částečně mohou také odrážet obavy z blížícího se konce měnové expanze v eurozóně, ve Francii se situace zhoršila nejrychleji.
• Rozbřesk: Francouzské volby překvapily výsledkem “podle plánu?
  Podle prvních odhadů se zdá, že francouzské prezidentské volby nepřinesly alespoň v prvním kole velké překvapení. A možná, že to je samo o sobě největším překvapením. Poté co v roce 2016 šokovalo nejprve svým výsledkem referendum o setrvání Británie v EU a pak americké prezidentské volby, se výsledek prvního kola prezidentských voleb až překvapivě dobře shoduje s předvolebními průzkumy. Na prvním místě skončil středový reformní a pro-evropský Emanuel Macron a s ním postoupila do druhého kola Marine Le Penová z Národní fronty.
• Rozbřesk: Fronty před eurotunelem - trénink na 1.1.2021?
  Boris Johnson, zdá se, neprožije nejklidnější vánoční svátky. Libra dnes ztrácí přes 1 % kvůli tomu, že nový kmen koronaviru uzavřel dopravu mezi Británií a deseti dalšími evropskými zeměmi. Současně je jasné, že v průběhu víkendu nedošlo k žádnému průlomu v jednáních mezi EU a Británií. Trhy tak mají strach, že za necelé dva týdny jednoduše spadnou vzájemné vztahy do neprobádaných vod obchodu pod taktovkou WTO.
• Rozbřesk: Fyzický trh s ropou se utahuje
  Ropa zažívá v posledních dnech nejvýraznější oživení od začátku května. Cena severomořské ropy Brent se dostává k 53 USD/barel a cena americké ropy WTI se přehoupla přes 50 USD/barel.
• Rozbřesk: Gazprom brnká Evropě na nervy “vyšší mocí”
  Píše se rok 2018 a americký prezident Donald Trump na půdě OSN hřímá, že se Německo může stát totálně závislé na ruských energetických zdrojích, pokud okamžitě nezmění kurz. V sále poslouchá německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas, který na Trumpova reaguje pobaveným úsměvem.
• Rozbřesk: Geopolitické napětí lehce pokleslo, akcie se snaží o pozitivní obrat
  Včera během dne sice geopolitické napětí pokleslo s tím, jak ruský prezident Putin stáhl část vojsk od ukrajinských hranic. Americký prezident Biden však současně varoval, že se může jednat o taktický manévr a že invaze Rusů na Ukrajinu zůstává dál ve hře. Zopakoval, že v takovém případě Amerika (a spojenci) zavedou vůči Rusku tvrdé sankce a Američané se budou muset připravit na “ještě vyšší” ceny energií.
• Rozbřesk: Geopolitické napětí roste, americké akcie zažily nejhorší den roku 2022
  Americké akcie včera zažily nejhorší výprodej v roce 2022 - Dow Jones ztratil 1,8 %, zatímco S&P500 2,1 %. Důvod je jasný, eskalace napětí mezi Ruskem a Ukrajinou a rostoucí pravděpodobnost ozbrojeného střetu. Jak už jsme tento týden psali, historicky geopolitické napětí americké akciové indexy spíše poškodilo krátkodobě a vytvářelo “příležitosti k nákupu” - propady trhů v průměrné délce tří týdnů s průměrným návratem zpět také okolo tří týdnů.
• Rozbřesk: Globální akcie i korunu povzbudil pokles inflačních očekávání i americký maloobchod
  Na globálních trzích bylo přes veškerou nejistotu v pátek opět o něco veseleji. Částečně je to díky silnějším ziskům řady amerických firem za třetí kvartál. Hlavním překvapením byl však silný výsledek maloobchodu za měsíc září (růst o 0,7 % oproti očekávanému poklesu plus pozitivní revize za srpen), a to i v jádrových složkách, které přímo vstupují do HDP.
• Rozbřesk: Globální dluh nezadržitelně roste, doplatí na něj rozvíjející se ekonomiky?
  Růst míry globálního zadlužení opět nabírá na síle. Jen za první kvartál tohoto roku vzrostl dle dat washingtonského Institutu pro mezinárodní finance (IIF) globální dluh o 8 bilionů dolarů, což je nejrychlejší tempo od začátku roku 2016. Aktuálně se tak absolutní výše globálního dluhu pohybuje na rekordní úrovni 247 bilionů dolarů, což představuje 318 % světového hrubého domácího produktu. Jaké mohou být důsledky takto rapidní úvěrové expanze?
• Rozbřesk: Globální ekonomika se synchronizovaně přehřívá, úroky přesto zůstávají nízko
  Globální ekonomika vstoupila do nového roku podle prvních indicií velmi úspěšně. Svědčí o tom především indexy podnikatelských nálad (PMI či ISM) zveřejněné v prvních dnech roku. Ty se dále vylepšují nejen v USA či eurozóně, ale třeba také u nás či našich sousedů v Polsku.
• Rozbřesk – Globální inflace na vzestupu, co čekat dál?
  Globální inflace je na vzestupu. V Německu na konci roku zaznamenala historicky nejsilnější skok (na 1,7%), inflace v eurozóně vzrostla na 3,5-letá maxima stejně tak jako výrobní inflace v eurozóně (která je důležitým vstupem pro ČNB), inflace v USA je již druhý měsíc v řadě nad dvouletými maximy a i inflace v tradičně deflačním Japonsku se pod dvou letech vrátila do kladných hodnot, zatímco výrobní inflace v Číně zdolala nejvyšší hodnoty za posledních pět let.
• Rozbřesk: Globální optimismus přeje i koruně, ale vybízí k opatrnosti
  Po vítězství Emmanuela Macrona ve francouzských volbách jako by před sebou trhy přestaly vidět jakákoliv výraznější rizika. A svým způsobem mají pravdu. Ekonomika eurozóny i Spojených států může dál těžit z dobrého výkonu pracovního trhu a domácí poptávky. V Evropě se navíc může s ústupem politického napětí více rozjet investiční aktivita.
• Rozbřesk: Globální výprask dluhopisů se rozjíždí
  Vládní dluhopisy konečně dostávají nakládačku, kterou řada investorů a analytiků slibuje roky a ona stále nepřichází. Jinak řečeno úrokové sazby se u nás i ve světě posunují vzhůru, přičemž v průběhu září jakoby se vše urychlilo. Jen pro zajímavost, od 8. září ztratil “bezpečný? český vládní dluhopis na ceně více než dvě a půl procenta.
• Rozbřesk: Globální výprodeje dluhopisů pokračují…
  Výprodeje na globálních dluhopisových trzích pokračují a výnosy míří raketově vzhůru. Výnos desetiletého amerického dluhopisu se tak vyšplhal nad 2,7 % - nejvyšší úrovně za poslední čtyři roky. A to začíná trochu kazit náladu akciovým investorům. Akcie přitom zažily nejlepší start do nového roku od konce osmdesátých let. Optimismus se však začíná zdát řadě investorů přehnaný.
• Rozbřesk: Globální výprodej na trzích vládních dluhopisů pokračuje a sazby jdou nahoru
  Blížící se konec devizových intervencí poznamenal český finanční trh nejen rekordní likviditou, kterou vyráběla ČNB svými devizovými intervencemi, ale poznamenal i dění na tuzemském dluhopisovém trhu. Na něj se vrhli zahraniční investoři, kteří hledali příležitost pro uložení korun, které získali právě v rámci intervenčního boje ČNB, a začali skupovat stále větší díl státních dluhopisů.
• Rozbřesk: Google a strach z klesajících marží
  Špatné výsledky Googlu jako by nečekaně přerušily jinak velice dobrou výsledkovou sezónu v USA. Hlavní pozornost trhů se soustředila na překvapivě slabé tržby technologického gigantu a stranou zůstala otázka setrvale klesajících marží - ty poklesly meziročně z 25 % na 18 %. Jsou to přitom právě vysoké marže, které jsou podle nedávné (inspirativní) studie Bridgewater klíčové pro udržení současných valuací amerických akcií. Pokud by se měl zlomit více než dvacetiletý trend nárůstu marží na americkém trhu a ty se začaly z okolí 20 % vracet k historickým průměrům, jsou americké akcie pravděpodobně příliš drahé.
• Rozbřesk: Guvernér Rusnok počítá s růstem sazeb až na přelomu roku
  Guvernér ČNB Jiří Rusnok dnes v rozhovoru pro Hospodářské noviny potvrdil, že zvýšení úrokových sazeb zatím není na pořadu dne. Současná prognóza ČNB počítá s jejím růstem již v průběhu třetího kvartálu tohoto roku, je to ale modelový výstup. Guvernér místo toho opatrně odhaduje první růst úroků spíše na konec roku 2017 nebo začátek roku 2018. Důvodů pro opatrnost je řada.
• Rozbřesk: Guvernér Rusnok se bojí o hospodářský růst, koruna na lokálních maximech
  Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině “...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu. Inflace bude sice v první polovině roku výrazně vyšší, měla by ale tak jako tak začít klesat a hlavním problémem bude slabý růst české ekonomiky. Domácnosti zasažené inflací a poklesem reálných mezd budou opatrné a řada firem bude kvůli výpadkům subdodávek z Ukrajiny a Ruska řešit nové potíže ve výrobě (oceláři, automotive). Co to tedy znamená pro další politiku ČNB?
• Rozbřesk: G20 neskončila fiaskem, ale závěry jsou příliš obecné
  Světová ekonomika stále zažívá velice příznivé časy. Přesto zasedání G20 připomínalo ostrou diplomatickou bitvu, kde se válčí o každé slovo. Na rozdíl od krizových let po pádu Lehman Brothers, kdy na setkáních panovala kooperativní nálada, je teď jakákoliv dohoda složitější a nová prohlášení čím dál obecnější. O víkendu se zástupci G20 sice dohodli na tom, že Světová obchodní organizace (WTO) potřebuje reformu. Už ale nikde není psáno jakým směrem. Rozdíly mezi postojem EU, která si přeje zachování a prohlubování systému “multilaterálního obchodního řádu”, a Spojenými státy, které věří, že bilaterálně vyjednané obchodní dohody jsou pro ně prospěšnější, jsou příliš hluboké na to, aby mohla panovat byť jen obecná shoda na tom, jakým směrem WTO reformovat. Rozdíly mezi EU a USA také otupují společný transatlantický tlak na Čínu. S tou vedou svoji obchodní válku USA v zásadě po vlastní ose, zatímco ze společného prohlášení G20 vypadla jakákoliv kritika Číny za nekalé obchodní praktiky nebo za nadměrné kapacity v ocelářském průmyslu.