Úřad: Británii hrozí rozsáhlé ztráty z podpory firem za pandemie

Až 60 procent úvěrů poskytnutých v rámci programu britské vlády Bounce Back na podporu podniků v době koronavirové krize možná nebude nikdy splaceno. Důvodem jsou podvody, organizovaný zločin a platební neschopnost firem. Daňoví poplatníci by tak mohli přijít až o 26 miliard liber (zhruba 770 miliard Kč). Uvedl to dnes britský Národní kontrolní úřad (NAO).

Úvěrový program Bounce Back byl spuštěn začátkem května. Bankám umožňuje, aby poskytovaly firmám rychlé půjčky v objemu až 50.000 liber (zhruba 1,5 milionu Kč) se stoprocentní státní zárukou. Podle NAO sice program zajistil rychlou pomoc menším firmám, kvůli podvodům a případům platební neschopnosti by však mohl přinést ztrátu 15 až 26 miliard liber.

"Náklady pro daňové poplatníky by mohly být bohužel velmi vysoké," uvedl šéf úřadu Gareth Davies. NAO nicméně upozorňuje, že jeho odhady možných ztrát jsou "velmi nejisté".

Podle úřadu se nyní předpokládá, že v rámci programu by měly firmy do 4. listopadu získat půjčky v celkovém objemu 38 až 48 miliard liber. Původně se přitom objem poskytnutých půjček odhadoval pouze na 18 až 26 miliard liber. Do začátku srpna bylo v rámci programu poskytnuto přes 1,2 milionu půjček v hodnotě téměř 37 miliard liber, zejména malým podnikům, uvedla agentura Reuters.

Skutečný rozsah ztrát bude jasnější až v květnu příštího roku, kdy začne splácení půjček. Podle serveru BBC jsou kontrolní mechanismy u programu Bounce Back slabší než u jiných programů. Toho využívají různí podvodníci, kteří například získávají úvěry pod cizí identitou.

Podle BBC byla vláda v květnu varována, že program čelí velmi vysokému riziku podvodů ze strany organizovaného zločinu. BBC hovořila s lidmi, kteří zjistili, že jejich jména podvodníci využili k založení firem, jejichž prostřednictvím si pak v rámci programu půjčili peníze.

Vláda uvedla, že se podvody snaží minimalizovat a že banky za tímto účelem zavedly dodatečné kontroly. "Cílem této podpory je co nejdříve pomoci těm, kteří to potřebují. A za to se nebudeme omlouvat," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí vlády.

Zdroj: Reuters, ČTK, BBC

Čtěte více

• Úroková sazba ČNB se na jaře může podle člena bankovní rady dostat na čtyři pct.
  Základní úroková sazba České národní banky (ČNB) by se příští rok na jaře mohla dostat na čtyři procenta, řekl člen bankovní rady Tomáš Holub ve včerejším pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM). V současnosti má sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, hodnotu 2,75 procenta. Na blížícím se prosincovém zasedání by byl Holub pro zvýšení základní sazby o víc než 0,5 procentního bodu.
• Úrokové sazby ČNB stoupnou asi v únoru
  Bankovní rada České národní banky dnes ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,5 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět ze sedmi členů rady, dva hlasovali pro růst základní sazby na 0,75 procenta. Podle ekonomů pravděpodobně přistoupí rada ke zvýšení sazeb na svém dalším měnovém zasedání na počátku února.
• Úrokové sazby podle Michla zůstanou relativně vysoké delší dobu
  Úrokové sazby zůstanou na relativně vysoké úrovni delší dobu. Česká národní banka chce bojovat proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na dvouprocentním cíli. Vyplývá to z vyjádření guvernéra Aleše Michla na tiskové konferenci po dnešním zasedání bankovní rady ČNB. Rada dnes zachovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, na této úrovni je od konce června.
• Úrokové sazby ukazují na tříštění eurozóny
  Z dat Evropské centrální banky (ECB) vyplývá, že úrokové sazby placené firmami ve slabších ekonomikách eurozóny...
• Úrokové sazby v Číně prudce rostou
  Sazby na peněžním trhu v Číně třetím dnem po sobě výrazně rostou a dostaly se nejvýše od letošního...
• Úrokové sazby v Japonsku beze změny
  Japonská centrální banka (Bank of Japan) dnes ráno ponechala své úrokové sazby beze změny.
• Úrokovou sazbu čtyři procenta podpořilo pět členů rady ČNB
  Snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta dnes podpořilo pět členů bankovní rady České národní banky (ČNB). Jeden člen žádal dvojnásobný pokles sazeb, jeden naopak jejich ponechání beze změny. Vyplývá to z podkladů, které zveřejnila centrální banka. Nová makroekonomická prognóza ČNB doporučovala mírný pokles sazeb.
• Úrok ročních dluhopisů Itálie v aukci stoupl
  Itálie snadno prodala roční dluhopisy v objemu 7,75 miliardy eur, jak plánovala. Úrok však po nedávném...
• Úroky v eurozóně jsou z prý moc nízké
  Úrokové sazby v eurozóně jsou z dlouhodobého hlediska příliš nízké. Rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB)...
• Úroky v USA zůstaly po zasedání Fedu dle očekávání beze změny
  Americká centrální banka (Fed) včera podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny, v rozpětí 1,50 až 1,75 procenta. Banka zároveň vyjádřila důvěru, že současný růst inflace, který se blíží jejímu dvouprocentnímu cíli, bude pokračovat. To by mohlo znamenat, že k dalšímu zvýšení základní úrokové sazby přistoupí Fed již příští měsíc, napsala agentura Reuters.
• Úřad Kongresu zvýšil odhad schodku USA
  Rozpočtový schodek Spojených států má v letošním fiskálním roce mírně stoupnout na 486 miliard USD...
• Úřady v Británii omezují činnost největší kryptoměnové burzy Binance
  Britský Úřad pro finanční etiku (FCA) v zemi omezil činnost největší světové kryptoměnové burzy Binance. Varoval i před reklamou, která slibuje vysoké zisky z investic do kryptoměn a podobných aktiv. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. Proti kryptoměnám v poslední době zasahují regulační úřady po celém světě, ty čínské například zakázaly jejich těžbu.
• Úřady v USA zadržely zakladatele zkrachovalé kryptoúvěrové firmy Celsius
  Úřady ve Spojených státech dnes zadržely zakladatele a bývalého šéfa zkrachovalé americké kryptoúvěrové společnosti Celsius Network Alexe Mashinského. Sedmapadesátiletý Mashinsky čelí obviněním z podvodů a manipulací. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Společnost Celsius Network vyhlásila bankrot loni v červenci.
• USA a Británie: Peking využívá hackery k hospodářské špionáži
  Vlády Spojených států a Británie včera společně varovaly, že skupina hackerů známá jako APT10, která má na svědomí útoky na firmy a instituce v řadě zemí, působí pod záštitou čínské vlády. Hackeři údajně vedli kampaň operací v Evropě, Asii a Spojených státech s cílem získat duševní vlastnictví a citlivé obchodní informace. Odpovědnost za hackerské útoky následně Číně připsaly také Nový Zéland a Austrálie.
• USA a Británie stahují některé pracovníky svých velvyslanectví na Ukrajině
  Spojené státy nařídily rodinám zaměstnanců amerického velvyslanectví na Ukrajině, aby opustily zemi kvůli hrozící ruské invazi. Americké ministerstvo zahraničí rovněž povolilo odjezd postradatelných diplomatických pracovníků z Ukrajiny. Podle televize BBC začala zaměstnance svého zastupitelského úřadu v Kyjevě stahovat rovněž Británie, odejde jich asi polovina. Evropská unie se k podobnému kroku zatím nechystá, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ukrajina označila rozhodnutí USA za předčasné a přehnané.
• USA a Británie zakázaly dovoz ruského hliníku, mědi a niklu
  Washington a Londýn zakázaly burzám s kovy přijímat nový hliník, měď a nikl z ruské produkce a zakázaly dovoz těchto kovů do USA a Velké Británie. O pátečním rozhodnutí včera informovala agentura Reuters. Cílem opatření je kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu omezit příjmy z vývozu těchto kovů z Ruska.
• USA a Británie zavedly další protiruské sankce, země EU se na tom zatím neshodly
  Spojené státy a Británie dnes oznámily další zpřísnění protiruských sankcí vyvolaných ruskou invazí na Ukrajinu, včetně postihů namířených na největší ruskou banku Sberbank a zákazu nových investic v Rusku. Washington a Londýn také rozšiřují opatření vůči příslušníkům ruských elit, v USA se na sankční seznam nově dostaly například dospělé děti prezidenta Vladimira Putina. Země Evropské unie se dnes naopak napoprvé neshodly na nových sankcích, jejichž pátý balík navrhla Evropská komise.
• USA a Čína dosáhly dílčí obchodní dohody
  Spojené státy a Čína dosáhly první fáze obchodní dohody. Oznámili to dnes představitelé obou zemí. USA tak podle prezidenta Donalda Trumpa v neděli nezavedou plánovaná dodatečná cla na čínské zboží.
• USA a Čína dosáhly předběžné dohody
  Spojené státy a Čína dosáhly ve svém měsíce trvajícím obchodním sporu předběžné dohody. Po 1. lednu 2019 nezačnou platit žádná nová dovozní cla a vzájemné rozhovory obou stran budou pokračovat. Cílem je uzavřít novou dohodu do 90 dní a již zavedená obchodní omezení odstranit. Dnes to uvedl Bílý dům. Čína souhlasila, že začne navyšovat svůj dovoz z USA, aby "postupně zmírnila obchodní nerovnováhu" mezi oběma zeměmi, sdělil čínský ministr zahraničí Wang I.
• USA a Čína jsou blízko dokončení některých částí obchodní dohody
  Spojené státy a Čína dosáhly pokroku v obchodních jednáních a jsou blízko dokončení první fáze obchodní dohody. Po telefonickém rozhovoru mezi nejvyššími vyjednavači obou zemí to dnes oznámil Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR). Dvě největší ekonomiky světa spolu od loňského jara vedou obchodní válku, v jejímž rámci na sebe vzájemně uvalují cla.