První debata o "rozpočtu eurozóny" ukázala rozdílné pozice zemí

Budoucí rozpočtový nástroj eurozóny by měl především pomáhat s posilováním odolnosti hospodářství států s eurem a podporovat v nich investice, veřejné i soukromé. Obecně se na tom při své první diskusi o podobě budoucího "rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost" shodli ministři financí zemí eurozóny za účasti kolegů z dalších zemí Evropské unie. Debata ale podle šéfa euroskupiny Maria Centena ukázala, že není jasný vztah mezi nástrojem a budoucím víceletým rozpočtem EU pro roky 2021 až 2027.

"Ten musí být právně a institucionálně rozumný," poznamenal včera po schůzce Centeno před novináři. Otázkou zůstávají ostatně dál také zdroje financování takového pro eurozónu specifického rozpočtového nástroje.

Též podle komisaře pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierra Moscoviciho zbývá ještě vyřešit řada dalších otázek. Jsou mezi nimi tak klíčové věci jako, co přesně by měl nástroj v budoucnu podporovat - zda spíše strukturální reformy nebo investice či oboje stejně a v případě investic, zda především ty veřejné nebo také soukromé.

"Jak a kdo bude rozhodovat, kolik se pošle a komu, tedy otázky řízení, jaké budou cíle celého toho nástroje," poznamenal komisař. Včerejší diskuse podle něj umožnila začít s vyjasňováním pozic členských zemí k řadě těchto problémů.

"A neřeknu žádné tajemství, když vám sdělím, že členské země na řadu otázek vůbec nemají shodné odpovědi," dodal Moscovici.

Klíčový fakt je ale podle něj politický - způsob, jakým nyní eurozóna funguje, nenapomáhá automatickému sbližování hospodářství jejích jednotlivých členských zemí. "Naopak, od počátku krize se jednotlivé země více a více vzdalovaly," upozornil komisař. A to je podle něj také důvod, proč v řadě evropských zemí posiluje agresivní a nacionalistický populismus. "Proto nemůžeme reakci odkládat, nesmíme čekat na další krizi," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Průzkum: Třetina investorů čeká recesi světové ekonomiky
  Zhruba třetina investorů podle průzkumu společnosti Bank of America Merrill Lynch (BAML) očekává, že světová ekonomika se během příštích 12 měsíců dostane do recese. Podíl respondentů předpovídajících globální recesi je tak nejvyšší od roku 2011, napsala agentura Reuters.
• Průzkum: Většina menších firem v Evropě má existenční obavy
  Více než polovina malých a středních podniků v Evropě má obavy, zda příštích 12 měsíců přežije. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila poradenská společnost McKinsey. Průzkum se konal v srpnu, tedy ještě před nynějším vzestupem počtu nových případů nákazy koronavirem, který nutí evropské vlády zavádět nová restriktivní opatření.
• Průzkum: Většina Němců kvůli inflaci šetří, hlavně u elektřiny a topení
  Většina lidí v Německu se kvůli vysoké inflaci snaží šetřit, zejména omezováním spotřeby elektřiny a vytápění. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila televize RTL. Průzkum také ukázal, že většina Němců se staví kriticky k požadavkům odborů na výrazné zvyšování mezd, a to kvůli obavám, že vyšší mzdové náklady podnikům způsobí finanční problémy.
• Průzkum: Většina Němců pochybuje o přežití eura
  Většina Němců má pochybnosti o tom, zda euro přežije nynější krizi v eurozóně.
• Průzkum: Výroba v Británii ve 2. čtvrtletí rekordně klesla
  Průmyslová výroba v Británii zaznamenala ve druhém čtvrtletí rekordní pokles, neboť výrobní aktivity silně zasáhla opatření proti šíření koronaviru. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnilo Sdružení britského průmyslu (CBI). Údaje navíc signalizují, že průmyslová výroba zůstane pod zvýšeným tlakem i v dalších měsících.
• Průzkum: Zpomalování čínské ekonomiky má dopad na německé firmy
  Zpomalující růst čínské ekonomiky má negativní dopad na německé podniky působící na čínském trhu. Podle průzkumu německé obchodní komory v Pekingu nyní pouze 27 procent německých firem předpokládá, že v Číně letos dosáhne stanovených cílů.
• Průzkum: Zpomalující ekonomika Číny znepokojuje firmy z EU víc než politika
  Zpomalení čínské a globální ekonomiky je největším problémem, který ovlivňuje evropské firmy podnikající v Číně. Překonává i politické napětí mezi Čínou a Spojenými státy a rozdělování trhů. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila Evropská obchodní komora v Číně (EUCCC).
• Průzkum: 52 % Britů hlasovalo pro EU
  Celkem 52 procent britských voličů hlasovalo pro setrvání země v Evropské unii, 48 procent jich bylo pro vystoupení z nynější osmadvacítky.
• Průzkum: 57 % Řeků chce dohodu s věřiteli
  Většina Řeků je pro přijetí záchranné dohody s mezinárodními věřiteli. Průzkum, který se uskutečnil před...
• První agentura v reakci na volby snížila rating Itálie
  Ratingová agentura DBRS snížila úvěrový rating Itálie na stupeň A (low) z dosavadního stupně A...
• První den čeká summit EU odpoledne brexit a večer Čína
  Pouhých osm dní před původním datem britského odchodu z EU není stále nic jasné a téma brexitu tak bude do značné míry dominovat i dnešnímu prvnímu dni summitu EU v Bruselu. Večer však bude pro premiéry a prezidenty bloku, včetně šéfa české vlády Andreje Babiše, také zajímavý - budou diskutovat o budoucnosti vztahů mezi Evropou a světově stále významnější Čínou.
• První den summitu EU dohodu na krizovém fondu nepřinesl
  Páteční první den jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie o fondu obnovy a budoucím sedmiletém rozpočtu společenství skončil bez dohody. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela, podle něhož bude summit pokračovat od dnešních 11:00. Lídrům se nepodařilo překonat rozpory v klíčových otázkách objemu a rozdělování peněz z fondu. Neshodli se ani na tom, jak kontrolovat, zda země čerpající peníze zavádějí požadované reformy.
• První den summitu G20 se nesl ve znamení dvoustranných schůzek
  Ve znamení dvoustranných schůzek světových státníků se nesl první den summitu největších ekonomik světa G20, který se koná v japonské Ósace. Americký prezident Donald Trump se dnes se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že budou pokračovat v jednáních o kontrole zbrojení. S šéfem Kremlu se dnes poprvé od aféry kolem otravy někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala v jižní Anglii setkala i britská premiérka Theresa Mayová. Americký prezident pak jednal kromě Putina také s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Při samotné vrcholné schůzce G20 měli státníci na programu jednání o světovém obchodě, změnách klimatu a rovněž o situaci na Blízkém východě.
• První fond v Česku umožňuje investici do kryptoměn
  V Česku vznikl první fond umožňující investici do virtuálních měn, tzv. kryptoměn. Kryptofond založila česká investiční skupina Comfort Finance Group CFG, která zároveň uvedla, že jde o první takový fond ve střední Evropě. Prostřednictvím fondu lze investovat do koše virtuálních měn, jako jsou bitcoin, ethereum a další. Skupina CFG to dnes oznámila na tiskové konferenci.
• První kamenný obchod v Česku přijímá bitcoiny
  Kybernetickou měnu bitcoin přijímá v Česku první kamenný obchod. Je to prodejna pánské luxusní obuvi...
• První náznaky možné korekce eura
  Analýza USD index, spot zlato, USDCHF a EURUSD...
• První pololetí bude důležité pro Řecko i EU
  Letošní první půlrok bude mít rozhodující význam pro Řecko i celou Evropskou unii. V Aténách to dnes...
• První vítězství v Georgii jde za demokraty, mají na dosah i druhé
  Demokratická strana měla dnes na dosah kontrolu nad americkým Senátem poté, co bylo ohlášeno vítězství jejího kandidáta Raphaela Warnocka ve druhém kole voleb ve státě Georgia. Demokraté potřebují k ovládnutí menší z komor Kongresu získat i druhé křeslo, o které se v jihovýchodním státě bojovalo. Podle listu The New York Times (NYT) se jejich uchazeč Jon Ossoff v průběžných výsledcích ujal vedení o několik tisíc hlasů a s největší pravděpodobností do Senátu zamíří také.
• První záchranný plán Kypru zvedl náklady na pomoc
  Rychlý růst nákladů na kyperský záchranný plán ukázal, jak špatný byl přístup k prvnímu balíku pomoci...
• První zelené dluhopisy EU vyvolaly mezi investory rekordní zájem
  První zelené dluhopisy, které dnes vydává Evropská unie, se setkaly s rekordním zájmem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informace od hlavního manažera nabídky. EU nabízí 15leté dluhopisy za 12 miliard eur (304,4 miliardy Kč), zájem však byl o dluhopisy za více než 135 miliard eur. Nabídka tak byla rekordní jak z pohledu velikosti emise, tak podle výše poptávky po zelených dluhopisech. EU tak učinila první krok k tomu, aby se stala největším emitentem dluhopisů, které budou financovat aktivity přátelské k životnímu prostředí.