K ekonomickému útlumu v Evropě se přidávají politické problémy

Politické krize v Německu a ve Francii výrazně komplikují snahy o modernizaci evropské ekonomiky, která se potýká s problémy, a znesnadňují podnikům rozhodování o investicích, jež jsou zapotřebí k zajištění konkurenceschopnosti na světovém trhu. Pád vlád v Německu a Francii, tedy ve dvou velkých ekonomikách, které byly po desetiletí tahounem Evropské unie, přišel právě v době, kdy se tento region musí vypořádat s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu a s rostoucími obchodními třenicemi s Čínou, píše agentura Reuters.

Pro podniky, od francouzských výrobců koňaku, kteří čelí celním poplatkům v Číně, až po německé výrobce automobilových součástek, kteří čekají na vyjasnění evropské průmyslové strategie pro elektromobily, nemohlo být načasování horší.

V sedmadvacetičlenné EU jen málokdo nesouhlasí s tím, že evropská ekonomika musí projít změnami. Více než kdy jindy však panují pochybnosti o tom, zda jsou politici schopni potřebné změny zajistit. "Krize ve Francii společně s krizí v Německu nesmí zpomalit realizaci hospodářských reforem," říká Enrico Letta, autor 147stránkové zprávy o slabinách evropské ekonomiky. Zprávu nechali vypracovat úředníci Evropské unie.

Pád vlády francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který přišel jen několik týdnů po rozpadu německé vládní koalice, je podle Letty "potenciálním meteoritem" pro finanční stabilitu v regionu. Ten se přitom už dlouho potýká s vysokým zadlužením.

Řada Evropanů by sice své životní podmínky a sociální zabezpečení neměnila s Američany, evropský kontinent však od finanční krize z roku 2008 zaostává za Spojenými státy v růstu ekonomiky v přepočtu na obyvatele. Vina je přičítána řadě faktorů, od slabé produktivity práce až po roztříštěné kapitálové trhy. Sankce uvalené na Rusko v reakci na jeho vojenskou invazi na Ukrajinu navíc připravily evropské výrobce o zdroj levné energie.

Vzestup krajně pravicových i extrémně levicových stran komplikuje dosahování shody v národních parlamentech i v institucích EU, takže vyhlídky na kroky k řešení dlouhodobých problémů Evropy nejsou příliš dobré, píše Reuters.

Šéf závodní rady stuttgartské továrny německého dodavatele automobilových součástek Bosch Axel Petruzzelli uvedl, že nejistota způsobená kolapsem německé vládní koalice působí jako jed. Jeho firma teď netrpělivě čeká na vyjasnění německé průmyslové politiky, zejména postoje Berlína k elektromobilům. Toho se však dočká až po únorových volbách.

Německá vlajková letecká společnost Lufthansa čelí ze strany Berlína podobnému tichu v souvislosti se svými apely na snížení letištních poplatků, které jsou v Německu výrazně vyšší než jinde v Evropě.

Francouzský výrobce leteckých motorů Safran minulý týden označil politickou stabilitu za klíčový faktor při rozhodování, kam umístit nový závod na karbonové brzdy. Rozhodnutí firma učiní začátkem příštího roku. Vedle Francie jsou v užším výběru i Spojené státy a Kanada.

Neschopnost francouzského parlamentu dohodnout se na rozpočtu na příští rok navíc vyvolává obavy z omezených vládních výdajů v době, kdy inflace zvyšuje náklady ve všech oblastech. "V obraně to vytvoří tlak," uvedl šéf společnosti Safran Olivier Andries. "Na co tento tlak dopadne a jak to ministerstvo obrany zvládne, nedokážu říct," dodal.

Zatímco se letos v Evropě počítá se sotva jednoprocentním růstem hrubého domácího produktu (HDP), hodně nadějí se vkládá v to, že v příštím roce spotřebitelské výdaje zajistí hospodářské oživení, protože růst mezd podporuje příjmy domácností. Tento scénář však předpokládá, že spotřebitelé nezačnou podléhat nervozitě.

"Tento typ politického klimatu obecně nepodporuje spotřebu, hlavně v případě velkých nákupů, jako je pořízení nového automobilu," uvedl Marc Mortureux, který je šéfem lobbistického sdružení francouzského automobilového průmyslu La Plateforme automobile (PFA).

Evropa se pyšní svou otevřenou ekonomikou zaměřenou na mezinárodní obchod. Ale právě v mezinárodním obchodě se skrývají nejakutnější problémy. Říjnové rozhodnutí Číny uvalit antidumpingová cla na dovoz evropské brandy, které přišlo několik dnů po ohlášení cel na dovoz čínských elektromobilů do EU, je podle francouzského sdružení výrobců koňaku BNIC pro toto odvětví potenciální katastrofou.

"Vyslovení nedůvěry (francouzské vládě) nesmí žádným způsobem blokovat nouzové kroky, na kterých závisí přežití řady našich členů," uvedlo sdružení s odkazem na Macronův slib, že tento obchodní spor vyřeší.

Trumpovy plány uvalit minimálně desetiprocentní cla na veškerý dovoz do USA jsou pak testem soudržnosti Evropy, která se bude muset rozhodnout, jak tyto hrozby odvrátit a jak reagovat, pokud je Trump uskuteční.

Jednotlivé evropské země se snaží chránit sektory, které jsou klíčové pro jejich domácí ekonomiku. Nejednota v evropské obchodní politice se tento měsíc projevila při sjednání dohody o volném obchodu s jihoamerickým společenstvím Mercosur. Ta postavila Německo usilující o nové trhy pro své automobily a stroje proti Francii, která se snaží chránit své zemědělce před levným dovozem, píše Reuters.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Kazachstán srazil odhad růstu HDP
  V reakci na propad cen ropy na světových trzích včera Kazachstán výrazně zhoršil odhad růstu ekonomiky...
• Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoativa, ukázal průzkum ECB
  Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoaktiva, jako je například bitcoin. U bohatých lidí je přitom jen o málo větší pravděpodobnost, že nějaká mají, než je tomu v případě chudých lidí. Ukázaly to dnes výsledky průzkumu, který si nechala udělat Evropská centrální banka (ECB). Ta sama - stejně jako regulační orgány v některých dalších zemích včetně Spojených států - přitom lidi před nákupem bitcoinů a dalších kryptoměn už několikrát varovala.
• Kde je nejdražší a nejlevnější Big Mac?
  Nejlevnější Big Mac je na Ukrajině, v Indii a v Jihoafrické republice. Naopak nejvíce za největší hamburger firmy...
• Kdo by byl podle ekonomů lepším prezidentem USA?
  V průzkumu televizní stanice CNN mezi ekonomy zvítězil jako lepší kandidát na amerického prezidenta jednoznačně republikánský vyzyvatel Mitt Romney. Současného prezidenta Baracka Obamu považují ze 17 dotázaných za lepšího pro americkou ekonomiku jen tři, a to ještě ne na základě jeho dosavadních kroků, ale v naději, že po znovuzvolení začne řešit zásadní problémy veřejných financí.
• K dohodě je prý třeba politická vůle Atén
  Pro dohodu Řecka s jeho mezinárodními věřiteli existují technické a odborné předpoklady, nyní je ale třeba...
• Kdo jsou největší hráči na forexu?
  Magazín Euromoney přichází s průzkumem, který představuje největší hráče na forexovém trhu. Podíl velkých bank od minulého průzkumu Euromoney klesl. Pět největších bank má nyní tržní podíl pouze 44,7 % oproti 61,5 % v roce 2009.
• Kdo má pravdu – trh, nebo Fed?
  Poslední měnové zasedání americké centrální banky (Fed) přineslo rozporuplné závěry. Guvernérka Janet...
• Kdo vydělal na propadu britské libry?
  Během dnešní asijské obchodní seance britská libra vůči americkému dolaru skokově spadla o 6,1 % až na hladinu 1,1841 (toto minimum se u různých brokerů liší, jinou hodnotu má mezibankovní platforma Reuters a jinou Bloomberg). Pikantní však je, že nikdo netuší, co přesně za tímto extrémním propadem stojí. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení se nabízí chyba nějakého bankovního tradera, případně chyba v algoritmu počítače některé z bank (chyba počítačových algoritmů obchodování), což spustilo vlnu výprodejů. Přesné důvody nočního propadu libry prý bude zjišťovat britská centrální banka (Bank of England).
• Kdo vytěží z eskalace rizika maximum?
  Volatilita na rozvíjejících se trzích stoupá, země čelí silnému odlivu kapitálu, a navíc na Ukrajině i v Thajsku...
• Kdy se bitcoinu podaří překonat 10.000 dolarů?
  Digitální měna bitcoin v letošním roce prudce roste a zatím se neobjevují známky toho, že by se tento vývoj měl prudce změnit. Necelý týden poté, co bitcoin překonal hranici 8000 dolarů, stoupl o víkendu na více než 9500 dolarů a dnes pokračuje k 9800 USD. A odborníci stále více spekulují, kdy se mu podaří prolomit hranici 10.000 dolarů (213.000 Kč). Podle některých analytiků by to vzhledem k současnému růstu mohlo být ještě do konce letošního roku, možná před Vánocemi.
• Kellner byl nejbohatší Čech, věnoval se i pomoci znevýhodněným školákům
  - Podnikatel a finančník Petr Kellner měl pověst nejbohatšího a jednoho z nejvlivnějších Čechů a taky muže, co si hlídal soukromí. V investiční skupině PPF, která investuje do řady odvětví a působí na třech kontinentech, ovládal téměř 99 procenta. Na veřejnosti se miliardář Kellner příliš neukazoval, s médii komunikoval zřídka. Tragicky zahynul při pádu vrtulníku na Aljašce, kam vyrazil lyžovat, ve věku 56 let. Za nehodou podle vyšetřování zřejmě nestála technická závada, ale souhra nešťastných náhod, povětrnostních a přistávacích podmínek.
• Kellnerová zůstává v čele nejbohatších lidí v Česku
  Dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou zůstává i nadále v čele žebříčku nejbohatších lidí v Česku. Podle časopisu Forbes činí hodnota jejího majetku 386 miliard korun. Na druhém místě je stejně jako loni většinový vlastník Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský s majetkem 290 miliard korun, třetí znovu skončil majitel investiční skupiny KKCG Karel Komárek. Jeho jmění vyčíslil Forbes na 214,6 miliardy korun. Žebříček stovky nejbohatších lidí Česka, jejichž celkový majetek činí téměř 2,6 bilionu korun, dnes časopis zveřejnil na svém webu.
• Kerry: Obama by mohl jednat o obchodu souběžně s EU i s Británií
  Americký prezident Barack Obama by se po vítězství brexitu, tedy vystoupení Británie z Evropské unie...
• Kim Čong-un přiznal vážné ekonomické problémy KLDR
  Severokorejský vůdce Kim Čong-un vyzval armádu i diplomaty, aby připravili zemi k obraně její bezpečnosti a svrchovanosti. Na zasedání ústředního výboru Korejské strany práce ale také přiznal, že se KLDR ocitla ve vážné ekonomické situaci. O Kimově projevu dnes informovala severokorejská agentura KCNA.
• Kina promítají film The Big Short
  Česká kina začala začátkem ledna tohoto roku promítat snímek The Big Short (Sázka na nejistotu). Film režiséra Adama McKaye vypráví příběh finančních investorů, kteří díky skvělé předvídavosti a odvážným operacím vydělali během finanční krize ohromné množství peněz. Film je natočen podle knižní předlohy Michaela Lewise.
• Kjódó: Kvůli pandemii podpoří Japonsko svou ekonomiku rekordní částkou
  Japonsko vynaloží rekordních 55,7 bilionu jenů (10,9 bilionu Kč) na podporu ekonomiky zasažené pandemií. S odkazem na vládní zdroje to dnes uvedla agentura Kjódó. Pokud se započtou i peníze soukromého sektoru, soubor finanční pomoci dosáhne 78,9 bilionu jenů (15,4 bilionu Kč). Vláda by se měla návrhem zabývat v pátek. Japonsko je dlouhodobě zdaleka nejzadluženější vyspělou zemí.
• Kjódó: Země G20 chtějí prodloužit úlevy k oddlužení chudých zemí
  Skupina ekonomicky silných zemí G20 zvažuje kvůli dopadům šíření nového koronaviru prodloužit rozvojovým zemím platnost úlev při splácení dluhů nejméně do konce příštího roku. Uvedla to včera agentura Kjódó, která se odvolává na informované zdroje.
• KKCG vydá dluhopisy minimálně za pět miliard korun
  Investiční skupina KKCG vydá dluhopisy za pět miliard korun se splatností pět let a úrokem 7,75 procenta. Výnosy z emisí chce použít mimo jiné na refinancování svých závazků či mezinárodní expanzi. Uvedla to dnes v tiskové zprávě. Zakladatelem skupiny je druhý nejbohatší Čech Karel Komárek.
• Klaus: Devizové intervence jsou chybný a riskantní krok
  Bývalý prezident Václav Klause považuje dnešní zahájení devizových intervencí Českou národní bankou za...
• KLDR a Rusko se údajně dohodly na rozšíření hospodářské spolupráce
  Severní Korea a Rusko se tento týden při jednáních na vysoké úrovni dohodly na rozšíření hospodářské spolupráce. Uvedla to dnes severokorejská oficiální tisková agentura KCNA. Podrobnosti dohody, kterou ve středu podepsali vysocí obchodní představitelé KLDR a ruská delegace vedená ruským ministrem přírodních zdrojů Alexandrem Kozlovem, ale podle agentury AP neuvedla.