Internetová společnost Google přestala prodávat online reklamu v Rusku

Americká internetová společnost Google přestala prodávat online reklamu v Rusku. Rozhodnutí se týká vyhledávače, platformy YouTube i externích partnerů, kteří prostřednictvím Googlu publikují obsah. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Po ruské invazi na Ukrajinu obdobný krok učinily společnosti Twitter či Snap. Google má nejvyšší tržby za online reklamu na světě.

"Vzhledem k mimořádným okolnostem pozastavujeme reklamy Google v Rusku," uvedla společnost v prohlášení. "Situace se rychle vyvíjí a my budeme i nadále sdílet aktuální informace, až to bude vhodné," dodala.

Společnost již dříve znemožnila nakupovat nebo prodávat reklamy prostřednictvím své technologie médiím, které financuje ruský stát. Rovněž se odvolala na svou politiku citlivých událostí, která zakazuje marketing, který se snaží využít války, s výjimkou protestních nebo protiválečných reklam.

Ruský cenzurní orgán Roskomnadzor v pondělí nařídil společnosti Google, aby přestala zobrazovat reklamy, které obsahují nepřesné informace o ztrátách, jež utrpěli ruští vojáci a ukrajinští civilisté. Ve čtvrtek regulátor americké firmě nakázal, aby přestala zobrazovat na platformě YouTube reklamy s "nepravdivými politickými informacemi" o Ukrajině, jejichž cílem bylo "dezinformovat ruské publikum" o aktuálních událostech.

Moskva v minulosti pokutovala nebo omezovala přístup ke službám, které ignorovaly její požadavky. Společnost Google loni zaplatila přes 32 milionů rublů (6,8 milionu Kč) na pokutách kvůli porušování obsahu. Podle údajů podnikové databáze SPARK činily v roce 2020 tržby Googlu v Rusku 85,5 miliardy rublů.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Institut WIFO kvůli válce na Ukrajině snížil odhad růstu rakouské ekonomiky
  Rakouský výzkumný institut WIFO snížil odhad letošního růstu rakouské ekonomiky na 3,9 procenta z dříve předpokládaných 5,2 procenta. Válka na Ukrajině a sankce uvalené na Rusko podle něj prohloubí problémy v dodavatelských řetězcích a způsobí cenové šoky, napsala agentura Reuters.
• Institut WIFO neočekává recesi rakouské ekonomiky
  Přední rakouský výzkumný institut WIFO navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám ve světě neočekává recesi rakouské ekonomiky. Uvedl to podle agentury APA šéf institutu Christoph Badelt. Dodal, že Rakousko v současnosti nepotřebuje žádný nový balík opatření na podporu hospodářského růstu.
• Institut WIFO očekává zpomalení růstu rakouské ekonomiky
  Růst rakouské ekonomiky ve středně dlouhém období mírně zpomalí, a to v důsledku slábnoucího růstu světového hospodářství. Předpověděl to včera výzkumný institut WIFO, který sestavuje ekonomické statistiky pro rakouskou vládu.
• Institut WIFO zhoršil výhled rakouské ekonomiky
  Přední rakouský výzkumný institut WIFO dnes kvůli nepříznivým hospodářským podmínkám v zahraničí snížil odhad růstu rakouské ekonomiky pro příští rok na 1,2 procenta z dříve předpokládaných 1,4 procenta. Letošní hospodářský růst nicméně nadále odhaduje na 1,7 procenta.
• Instituty čekají kvůli viru pokles ekonomiky v Německu i Rakousku
  Koronavirus by mohl v letošním roce snížit výkon německé ekonomiky o deset procent. Předpověděl to dnes německý hospodářský institut IW. V sousedním Rakousku by ekonomika podle dnešních prognóz tamních institutů mohla v letošním roce klesnout nejméně o dvě procenta.
• Instituty DIW a IfW zhoršily výhled německé ekonomiky
  Německé hospodářské instituty DIW a IfW dnes zhoršily výhled německé ekonomiky. Oba instituty nyní předpokládají, že hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce stoupne pouze o 1,5 procenta. DIW přitom doposud letošní růst odhadoval na 1,8 procenta a IfW na 1,9 procenta.
• Instituty IfW a IWH zvýšily Německu odhady růstu
  Dva významné německé ekonomické instituty dnes výrazně zvýšily odhad růstu největší evropské ekonomiky...
• Instituty: Německá ekonomika může letos klesnout o 4,2 procenta
  Krize způsobená koronavirem vyvolá v Německu hlubokou hospodářskou recesi, hrubý domácí produkt (HDP) se může snížit o 4,2 procenta. Ve společné zprávě to dnes uvedly přední hospodářské instituty v Německu. Dopady zanechá pandemie i na trhu práce. Na vrcholu krize by se míra nezaměstnanosti mohla vyšplhat na 5,9 procenta, bez práce by tak zůstalo 2,4 milionu lidí. V březnu činila míra nezaměstnanosti bez sezonního přepočtu 5,1 procenta.
• Interfax: Lukoil žádá o povolení odkupu akcií od zahraničních investorů
  Ruská ropná společnost Lukoil žádá ruské úřady o povolení odkupu až 25 procent svých akcií od zahraničních investorů se slevou nejméně 50 procent. Informovala o tom dnes agentura Interfax s odvoláním na své zdroje. Podnik se k věci odmítl vyjádřit. Podle výpočtů agentury Reuters odpovídá 25 procent kapitálu Lukoilu přibližně 173 milionům akcií, které mají nyní tržní hodnotu kolem 1,1 bilionu rublů (přes 258 miliard Kč).
• Intermarket analýza: Aktuální korelace trhů
  AUD/USD a cena zlata: Na konci září došlo mezi měnovým párem AUD/USD a cenou zlata k porušení pozitivní korelace (korelační anomálie). Nyní je ale korelace mezi australským dolarem a cenou zlata znovu pozitivní, což je možné vidět v druhé zeleně zvýrazněné oblasti. Za touto korelací pravděpodobně stojí poptávka po americkém dolaru, která tak způsobuje pokles AUD/USD a ceny zlata.
• Intervence budou pokračovat, rozhodla ČNB
  Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu forexových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň nechala úrokové sazby na minimech. Informoval o tom dnes mluvčí centrální banky Marek Zeman. Režim forexových intervencí trvá přes tři roky, ČNB jej zahájila v listopadu 2013.
• Intervence ČNB budou asi do poloviny 2017
  Bankovní rada České národní banky dnes zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu forexových intervencí v polovině roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Na tiskové konferenci po dnešním jednání rady to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
• Intervence ČNB budou asi do poloviny 2017
  Bankovní rada ČNB dnes uvedla, že jako pravděpodobné vidí ukončení režimu forexových intervencí "blíže polovině roku 2017". Na tiskové konferenci to uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Rada tak upřesnila možný konec intervenčního režimu, když letos na počátku února hovořila o první polovině roku 2017. Inflace se totiž nachází pod dvouprocentním cílem. Ten by měla ČNB plnit až na počátku roku 2017. Samotná prognóza ČNB počítá s intervenčním režimem do konce roku 2016.
• Intervence ČNB budou nejméně do konce 1Q
  Česká národní banka (ČNB) bude nadále provádět forexové intervence nejméně do konce prvního čtvrtletí. Nic se tak nemění na prohlášení Bankovní rady ČNB z počátku února. Na tiskové konferenci po setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) to dnes řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Sobotka pak ocenil dobrou spolupráci mezi vládou a ČNB, která je nezávislou institucí.
• Intervence ČNB byly jednoznačně potřebné
  Listopadové zahájení forexových intervencí bylo jednoznačně potřebnou reakcí na domácí ekonomický vývoj...
• Intervence ČNB dále pokračují
  Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,8 procenta. Výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok naopak zhoršila na 2,9 procenta. Zároveň centrální banka opět nechala úrokové sazby na minimech a rozhodla o pokračování režimu forexových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 Kč/EUR.
• Intervence ČNB nadále pokračují
  Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu forexových intervencí s cílem udržet kurz...
• Intervence ČNB neskončí před 2Q roku 2015
  Bankovní rada dnes konstatovala, že neukončí intervenční režim dříve než ve druhém čtvrtletí 2015. Zároveň...
• Intervence ČNB potrvají celý rok 2014
  Nejnovější data z tuzemské ekonomiky svědčí o tom, že Česká národní banka (ČNB) ponechá režim forexových...
• Intervence ČNB prý mohou skončit později
  Aktuální vývoj inflace podle analytiků naznačuje, že centrální banka by mohla intervenční režim opustit později...