Gucci začne v některých amerických obchodech přijímat platby kryptoměnami

Italský módní dům Gucci, který spadá pod francouzský Kering, začne v některých obchodech v New Yorku, Los Angeles, Miami, Atlantě a Las Vegas přijímat platby v několika kryptoměnách. Informovala o tom agentura Bloomberg. Zákazníci budou moci platit v deseti kryptoměnách. Gucci bude přijímat například bitcoin, ether, dogecoin či shiba inu, uvedla společnost v prohlášení.

Gucci se tak připojuje k módnímu návrháři Philippu Pleinovi, jehož internetový obchod začal platby v kryptoměnách přijímat loni. Plein na konci dubna uvedl, že díky tomuto kroku získal řadu nových klientů z řad kryptokomunity a že letos očekává prudký nárůst nákupů zaplacených kryptoměnou.

Šéf Keringu François-Henri Pinault v únoru řekl, že Gucci a další módní domy jako Balenciaga mají inovační týmy, které zkoumají příležitosti související s metaverzem a webem3, verzemi internetu, které se opírají o technologii blockchainu, kryptoměny a nezaměnitelné tokeny (NFT).

"Jsme v rané fázi toho, co může teprve nastat, nic není jisté," řekl tehdy Pinault. Přístup společnosti Kering a jejích značek je spíše "testuj a uč se", než "čekej a uvidíš", dodal a připomněl, že platby v kryptoměnách mají "velmi náročné" dopady v oblasti práva a daní.

Rozhodnutí přijmout platby v kryptoměnách ukazuje, jak se luxusní značky snaží oslovit mladší generace spotřebitelů tím, že vycházejí vstříc novým trendům, napsala Bloomberg. Některé značky například vytvářejí oblečení pro digitální postavy.

Značka Gucci v prvním čtvrtletí letošního roku generovala více než polovinu příjmů společnosti Kering.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg

Čtěte více

• Grexit by spustil lavinu, varoval Varufakis
  Pokud by Řecko muselo opustit eurozónu, odstartoval by tento krok lavinu v celé Evropě a nákaza...
• Grexit může vést k dominovému efektu
  Pokud bude Řecko nuceno odejít z eurozóny, hrozí v měnové unii dominový efekt. V rozhovoru s německým...
• „Grexit“ potápí euro na devítiletá minima
  Možný odchod Řecka z eurozóny, tzv. grexit, bude zřejmě po řeckých parlamentních volbách 25. ledna znovu...
• Grillo zpochybnil setrvání Itálie v eurozóně
  Italský politik Beppe Grillo, jehož Hnutí pěti hvězd zaznamenalo nečekaný úspěch v nedávných parlamentních...
• Grónsko schválilo zákaz těžby uranu a zastavilo projekt těžby vzácných kovů
  Grónský parlament schválil zákon, který zakazuje těžbu uranu a zastavuje rozvoj dolu Kuannersuit, jednoho z největších nalezišť kovů vzácných zemin na světě. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Důl Kuannersuit, nazývaný také Kvanefjeld, vlastní australská těžební společnost Greenland Minerals. Obsahuje velké ložisko kovů vzácných zemin, které se používají při výrobě široké škály produktů, od elektrických aut přes spotřební elektroniku až po vojenské vybavení, ale také radioaktivní uran.
• Gross: Svět je nebezpečně blízko deflace
  Světová ekonomika se pohybuje nebezpečně blízko deflaci, tedy všeobecnému poklesu cen, domnívá se respektovaný americký investor Bill Gross. Poukazuje hlavně na hluboký pokles cen komodit. "Jakmile se objeví náznak deflace, situace se zvrátí a začne se vyvíjet špatným směrem," řekl Gross rozhlasovému servisu agentury Bloomberg.
• Growing Way, která podle policie připravila klienty o 1,5 mld. Kč, je v konkurzu
  Společnost Growing Way, která podle policie podvodem připravila tisíce lidí dohromady o asi 1,5 miliardy Kč, zkrachovala. Soud ji dnes poslal do konkurzu. Vyplývá to z usnesení Městského soudu v Praze, který byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku. Na rozhodnutí upozornil web týdeníku Hrot. Předběžným insolvenčním správcem byla jmenovaná pražská advokátní kancelář Z/C/H Legal.
• Gruzie nezavede proti Rusku sankce, slíbil premiér
  Gruzínský premiér Irakli Garibašvili dnes prohlásil, že Gruzie nezavede proti Rusku jednostranné sankce. Stalo se tak den poté, co ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekrety rušící Gruzíncům vízovou povinnost při návštěvách Ruska kratších než 90 dnů a zákaz přímých letů ruských aerolinek do této zakavkazské země. Putinův krok už ve středu kritizovala gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová jako "provokaci" a označila jej za "nepřijatelný" v době pokračující ruské agrese proti Ukrajině a okupace části gruzínského území.
• Gruzínská měna po vypuknutí nepokojů spadla na historické minimum
  Kurz gruzínské měny lari rekordně oslabil. Dolar nyní stojí 2,83 lari, což je maximum za celou historii existence gruzínské měny od rozpadu Sovětského svazu. Příčina spočívá v politické krizi a zákazu leteckého spojení s Ruskem, napsal dnes ruský internetový list Gazeta.ru.
• G. Soros: Evropská krize je vážnější než ta v roce 2008
  Slavný investor George Soros řekl, že krize v eurozóně je horší než ta před třemi lety.
• Guterres přicestoval do Kazaně, má se setkat s Putinem
  Generální tajemník OSN António Guterres přicestoval do Kazaně na summit rozvíjejících se ekonomik BRICS, kde se má ve čtvrtek setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámily to dnes tiskové agentury. Guterres má s Putinem na první schůzce od dubna 2022 jednat o situaci na Ukrajině, která třetím rokem čelí ruské agresi, a o vývoji na Blízkém východě.
• Guvernér BOE: Přestaňme démonizovat bankéře
  Přestaňme svalovat všechnu vinu za poslední finanční krizi výlučně na bankéře. Vyzval k tomu politiky, média...
• Guvernér ČNB Michl: Prioritou bude snížení inflace
  Guvernér České národní banky Aleš Michl, který do funkce nastoupil dnes, se přihlásil ke dvěma hlavním cílům centrální banky, tedy cenové a finanční stabilitě. Michl to dnes sdělil ČTK. Prioritou bude podle něj snížení inflace.
• Guvernér ČNB Michl získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné
  Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné. Řízení Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) skončilo ve standardní lhůtě a konalo se podle zákona, sdělila včera ČTK ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová. Michlův předchůdce Jiří Rusnok v minulosti uvedl, že by chybějící nejvyšší stupeň prověrky mohl současnému guvernérovi bránit plnohodnotně vykonávat jeho funkci.
• Guvernér ČNB Rusnok nemá strach, že by Česko postihl inflační šok
  Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok nemá strach z toho, že by ČR postihl v nejbližších měsících inflační šok a prudký růst cen. Řekl to včera v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Připustil ale to, že inflace může letos být mírně nad dvouprocentním inflačním cílem. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová uvedla, že souhlasí s Rusnokem v tom, že je otázkou, co s cenami udělá rozvolnění protikoronavirových opatření.
• Guvernér ČNB Rusnok nyní nevidí důvod ke změně úrokových sazeb
  Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v současnosti nevidí důvod ke změně úrokových sazeb. Zároveň se ale nebrání debatě o případných úpravách v nastavení měnové politiky. Debata na zasedání bankovní rady 18. prosince bude podle něj podobná té na počátku listopadu. Rusnok to dnes řekl novinářům na konferenci k pojistnému trhu.
• Guvernér ČNB Rusnok si loni vydělal 4,1 milionu Kč čistého
  Guvernér České národní banky Jiří Rusnok si loni ve své funkci vydělal 4,077 milionu korun čistého, to je 339.750 korun měsíčně. V hrubém vyjádření představovala jeho mzda téměř 5,7 milionu korun. Informovala o tom ČNB ve své roční zprávě o hospodaření za loňský rok, kterou předložila Sněmovně. Průměrná měsíční mzda v celé ČR představovala loni podle Českého statistického úřadu 34.125 korun.
• Guvernér ČNB Rusnok ukončil intervence a podporoval růst sazeb
  Kariéra: v 80. letech začínal na Státní plánovací komisi a federálním ministerstvu pro strategické plánování, poté přešel na federální ministerstvo práce a sociálních věcí; v letech 1992 až 1998 vedl sociálně-ekonomické oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů; v exekutivě začínal jako náměstek ministra práce a sociálních věcí (srpen 1998 až duben 2001), poté byl ministrem financí (duben 2001 až červenec 2002) a ministrem průmyslu a obchodu (červenec 2002 až březen 2003); od června 2002 do dubna 2003 byl poslancem; po pětiletém působení ve vládních funkcích začal v roce 2003 pracovat pro penzijní fond ING (předseda představenstva); od ledna 2005 do listopadu 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondů ČR; v roce 2009 a po jejím obnovení v létě 2010 byl do roku 2013 členem Národní ekonomické rady vlády; v roce 2013 se stal poradcem prezidenta Zemana; poté ho Zeman jmenoval předsedou prozatímní vlády (červen 2013 až leden 2014); členem Bankovní rady ČNB je od března 2014, než byl od července 2016 jmenován guvernérem, měl na starost sekci licenčních a sankčních řízení a odbor ochrany spotřebitele.
• Guvernérem ČNB se ode dneška stává Aleš Michl, nahrazuje Jiřího Rusnoka
  Guvernérem České národní banky (ČNB) se ode dneška stává Aleš Michl, který ve funkci nahrazuje Jiřího Rusnoka. Funkcí se ujímají také nová viceguvernérka Eva Zamrazilová a noví členové bankovní rady Jan Frait a Karina Kubelková.
• Guvernér izraelské centrální banky po snížení ratingu vyzval vládu k akci
  Izraelská ekonomika se z dopadů války s palestinským hnutím Hamás zotaví, je ale potřeba, aby se vláda i parlament zaměřily na otázky, které zmiňuje americká ratingová agentura Moody's Investors Service. Řekl to včera guvernér centrální banky Amir Jaron. Moody's v pátek snížila hlavní rating Izraele na stupeň A2 z dosavadní známky A1.