Ekonomové: Volby v Německu jsou klíčové pro stabilitu EU i pro společný dluh

Nadcházející parlamentní volby v Německu budou klíčové nejen pro samotnou zemi, ale i pro stabilitu Evropské unie. Myslí si to ekonomové, které na fóru The European House - Ambrosetti oslovila televize CNBC. Někteří se také domnívají, že podle toho, jak volby dopadnou, je ve hře i možnost, že sedmadvacítka unijních zemí už zůstane u společných dluhopisů. Ty přitom výjimečně zavedla kvůli koronavirové krizi.

"Nejsou to normální volby," poznamenal šéf Institutu Waltera Euckena Lars Feld. "Nemáme úřadujícího kandidáta, nemáme nikoho, kdo by obhajoval funkci, a proto mají všichni šanci stát se kancléřem," dodal. Současná kancléřka Angela Merkelová je ve funkci více než 15 let a znovu už nekandiduje. Volby se v Německu konají 26. září a průzkumy veřejného mínění žádný jednoznačný výsledek nenaznačují. Naopak se zdá, že potenciálních koalic by po volbách mohlo být více.

Na začátku předvolební kampaně se zdálo, že nástupce Merkelové Armin Laschet jako šéf konzervativní strany směřuje k tomu, aby se stal příštím kancléřem. Pak se ale na více frontách setkal s rostoucí konkurencí dalších kandidátů. Nejprve to bylo zvolení Annaleny Baerbockové jako kandidátky Zelených, později Olafa Scholze ze sociální demokracie (SPD), který je teď ministrem financí.

Nejnovější průzkumy ukazují, že teď by volby vyhrála Scholzova SPD se ziskem 24 procent odevzdaných hlasů, za ní by s 21 procenty byla konzervativní aliance CDU/CSU, zatímco Zelení by se 17 procenty skončili třetí. Političtí experti upozorňují, že vzhledem k nynějším preferencím lze uvažovat minimálně o třech různých vládních koalicích.

"Možná to teď také potrvá tři, čtyři nebo pět měsíců, protože budeme mít koalici tří stran a dát je dohromady nebude snadné," řekl Feld o povolebních vyjednáváních. Dodal, že až tento proces bude u konce, "budeme mít nového kancléře a znovu bude i stabilita".

Politická stabilita v Německu přitom není důležitá jen pro samotnou zemi, ale i pro širší Evropskou unii. Německo má v EU největší ekonomiku a má i značný vliv na politické směřování celého bloku 27 členských států.

"Má to rozhodně naprosto zásadní důležitost," řekl šéf ekonomického fóra The European House - Ambrosetti Valerio De Molli. "V německé vládě potřebujeme jednoznačnou stabilitu, aby pokročili a udrželi v Evropě tu dynamiku, která je teď velmi silná," dodal.

Německo bylo jednou z vůdčích sil v loňském rozhodnutí vydat společné evropské dluhopisy, a podpořit tak unii v krizi vyvolané pandemií. "Všichni si uvědomili tu ohromnou moc Evropy a Evropské komise, navzdory mnoha těm byrokratickým překážkám a těžkostem, které přetrvávají," připomněl De Molli okamžik, kdy se unie rozhodla pro společné dluhopisy. "Ten plán nazvaný Next Generation EU přišel s neuvěřitelnou rychlostí a v neuvěřitelných rozměrech," dodal.

Zmíněný plán, kterému se někdy říká Next Generation EU a někdy jen "koronadluhopisy", má na obnovu unijní ekonomiky pomoci zajistit až 800 miliard eur (20,3 bilionu Kč). S přidělováním peněz jednotlivým zemím už se začalo.

S myšlenkou společných dluhopisů napříč EU se vždy pojily kontroverze, skepticky se k nim stavějí hlavně konzervativnější státy, kterým se nechce podporovat ty velmi zadlužené. Váhavost ale nakonec převálcovala pandemie a její dopady na unijní ekonomiku. Vznik společných unijních dluhopisů pak přivedl mnoho lidí k otázce, zda jde o jednorázovou záležitost, anebo zda je EU připravena použít stejný postup i v budoucnu, bude-li to třeba.

"Když tady bude vláda v čele s Olafem Scholzem a v koalici se Zelenými a Levicí, pak je dost pravděpodobné, že tyto evropské 'koronadluhopisy' už zůstanou navždy a že budeme mít i delší dobu možnost vydávat státní dluhopisy na úrovni EU," domnívá se Feld. Jedním dechem ale dodal, že sami Němci si nemyslí, že by to bylo užitečné.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNBC

Čtěte více

• Ekonomové: Příštího prezidenta USA čeká nejspíš ekonomická recese
  Příštího amerického prezidenta nejspíše čeká hospodářská recese, ať se jím v listopadových volbách stane kdokoli. Podle agentury Bloomberg to předpokládá řada ekonomů i bývalých ekonomických činitelů. Nynější období ekonomického růstu v USA je už čtvrté nejdelší za více než 150 let a podle posledních známek se dostává za svůj zenit. Tempo růstu je navíc proti dřívějším konjunkturám podstatně slabší, takže ekonomika je mnohem zranitelnější vnějšími otřesy.
• Ekonomové: Rozhodnutí o brexitu ekonomickou situaci příliš nemění
  Včerejší rozhodnutí britského parlamentu ohledně brexitu příliš ekonomickou situaci nemění, a to ani v případě české ekonomiky. Na jednu stranu je to dobrá zpráva v tom smyslu, že se snížilo riziko neřízeného odchodu Velké Británie z EU, není to ale dostatečné k tomu, aby to odstranilo obavy z dalšího zpomalování ekonomického růstu nebo bezprostřední negativní reakce trhů. Vyplývá to z vyjádření ekonomů a odborníků oslovených ČTK. Ti navíc upozorňují, že včerejší rozhodnutí ukazuje, že britská politická scéna je v neutěšeném stavu.
• Ekonomové: Růst čínské ekonomiky může zvolnit pod dvě procenta
  Tempo růstu čínské ekonomiky v tomto čtvrtletí kvůli šíření nového typu koronaviru prudce zvolní a v meziročním srovnání by hrubý domácí produkt (HDP) mohl vykázat méně než dvouprocentní růst. Myslí si to někteří ekonomové. Znamenalo by to citelné zpomalení proti předchozímu čtvrtletí, kdy čínská ekonomika vykázala meziroční růst o šest procent. Ve hře je také varianta, že proti předchozímu čtvrtletí ekonomika dokonce klesne.
• Ekonomové se obávají dopadů výpadku ruských dodávek energií na Německo
  Ekonomové se obávají dalekosáhlých dopadů výpadku ruských energetických dodávek na německou ekonomiku. Hrubý domácí produkt (HDP) by se mohl v následujících 18 měsících snížit až o tři procenta. Pokud by se dodávky ropy a plynu z Ruska zastavily natrvalo, vyžádají si odpovídající změny až deset let. Dnes to podle agentury DPA uvedl německý výzkumný institut DIW. Výpadek by podle něj zároveň s sebou přinesl nárůst inflace až o 2,3 procentního bodu.
• Ekonomové: Snaha o změnu dohody NAFTA hospodářství USA nepomůže
  Většina podnikových ekonomů předpokládá, že snaha administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o změnu Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) nebude mít na hospodářství Spojených států žádný vliv, anebo mu způsobí újmu. Vyplývá to z průzkumu americké Národní asociace podnikových ekonomů (NABE), o kterém dnes informovala agentura AP.
• Ekonomové: Světová ekonomika už je v recesi
  Světová ekonomika už je vlivem pandemie způsobené novým koronavirem v recesi. Myslí si to 31 z celkových 41 ekonomů, mezi nimiž si tento týden udělala v Evropě a ve Spojených státech anketu agentura Reuters. Experti čekají, že tempo růstu světové ekonomiky letos zvolní na 1,6 procenta. Loni růst podle předběžných údajů činil 2,9 procenta.
• Ekonomové: USA míří k další finanční krizi
  Ve Spojených státech vzniká další velká investiční bublina, která vyvolá novou katastrofální finanční krizi.
• Ekonomové v diskusi v ČT: Česká ekonomika roste příliš pomalu
  Česká ekonomika roste příliš pomalu. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to včera řekli ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a člen představenstva ČSOB Ján Lučan a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Ekonomové také upozorňovali na to, že růst ekonomiky brzdí nedostatečně rozvinutá infrastruktura a nedostatečné koncepce dlouhodobého rozvoje.
• Ekonomové v nadcházejících letech čekají ekonomický útlum
  ČR i celý svět se nachází na vrcholu ekonomického cyklu a v nadcházejících letech se dá čekat ekonomický útlum. Tentokrát zřejmě nebudou problémy pramenit v USA, ale pravděpodobně v Evropě nebo v rozvíjejících se ekonomikách. Na šestém ročníku Vyšehradského fóra 2018 se na tom shodli čeští ekonomové.
• Ekonomové v Německu očekávají výraznější zpomalení inflace
  Inflace v Německu by mohla v prosinci výrazně zpomalit, a dostat se tak na jednociferné číslo. Očekávají to ekonomové, kteří za příznivé opatření označují rozhodnutí vlády převzít za domácnosti a menší podniky platbu prosincových záloh na zemní plyn a dálkové teplo. O opatrném optimismu dnes hovořil také spolkový ministr financí Christian Lindner.
• Ekonomové vyzývají ECB ke zvýšení úroků
  Němečtí ekonomové vyzývají Evropskou centrální banku (ECB), aby zvýšila úrokové sazby. Reagují tak na výrazné zrychlení tempa růstu spotřebitelských cen v eurozóně, uvedla dnes agentura Reuters. ECB se rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů snaží podporovat hospodářský růst a inflaci.
• Ekonomové z banky Goldman Sachs zlepšili výhled pro eurozónu, recesi už nečekají
  Ekonomové americké investiční banky Goldman Sachs už na letošní rok nepočítají v eurozóně s hospodářskou recesí. Ekonomika regionu byla podle nich na konci loňského roku odolnější, ceny zemního plynu klesly a Čína upustila od přísných koronavirových omezení dříve, než se předpokládalo. Podle nového odhadu by ekonomika zemí platících eurem letos měla vykázat růst o 0,6 procenta. Původně Goldman Sachs počítal s poklesem, a to o 0,1 procenta.
• Ekonomové zhoršili odhad růstu Německa
  Přední německé ekonomické instituty zhoršily odhad růstu německé ekonomiky na letošní rok na...
• Ekonom Piketty patrně nevydá novou knihu v Číně, nechce cenzuru
  Kniha francouzského ekonoma a spisovatele Thomase Pikettyho Capital et idéologie (Kapitál a ideologie) se podle všeho nedočká čínského vydání. Piketty totiž odmítl požadavky čínské strany na cenzuru několika pasáží, informovala agentura AFP. Jeho předchozí dílo přitom v asijské zemi slavilo úspěch.
• Ekonom Roubini považuje kryptoměny za totálně zkorumpovaný ekosystém
  Americký ekonom Nouriel Roubini považuje kryptoměny za ekosystém, který je totálně zkorumpovaný. Řekl to dnes na konferenci v Abú Zabí a podle serveru televize CNBC v této souvislosti jmenoval i šéfa kryptoměnové burzy Binance. Roubini za svou kariéru působil mimo jiné v Mezinárodním měnovém fondu (MMF), ve Světové bance nebo v centrálních bankách Spojených států a Izraele.
• Ekonom: Růst čínské ekonomiky může zpomalit pod pět procent
  Růst čínské ekonomiky v prvním čtvrtletí kvůli dopadům nového koronaviru zpomalí a mohl by se dostat i pod pět procent. Uvedl to dnes ekonom Čang Ming z Čínské akademie sociálních věd, která je považována za vlivný vládní think-tank. Pokud by ekonomika skutečně tak výrazně zpomalila, byla by vláda podle něj nucena zavést další stimulační opatření. Na konci loňského roku čínská ekonomika rostla šestiprocentním tempem.
• Ekonom: Současná inflace potrvá ještě několik let
  Současná míra inflace bude trvat ještě několik let, důvodem jsou zejména vysoké objemy pumpování peněz do ekonomiky, řekl včera na konferenci Vyšehradské fórum předseda Institutu ekonomických a společenských analýz Juraj Karpiš. Pokud inflace zůstane kolem pěti procent déle než deset let, lidé podle něj ztratí polovinu úspor.
• Ekonom Stiglitz: Afrika nezopakuje asijský hospodářský zázrak
  Podle amerického nositele Nobelovy ceny za ekonomii Josepha Stiglitze může být naivní očekávat v Africe stejný typ hospodářského zázraku, jaký se stal v Asii. "Model, který byl základem úspěchu východní Asie, nebude v téže míře dostupný pro Afriku," prohlásil podle agentury Bloomberg v sobotu na konferenci v Helsinkách.
• Ekonom: USA zůstanou bohatší než Čína ještě aspoň 50 let
  Spojené státy zůstanou bohatší než Čína ještě alespoň 50 let, tedy ještě dlouho poté, kdy by Čína měla překonat USA a stát se největší ekonomikou světa. Zpravodajskému serveru CNBC to řekl ekonom analytické společnosti Economist Intelligence Unit (EIU) Simon Baptist.
• Ekonom WTO: Za problémy se zásobováním stojí především zvýšená poptávka
  Globální problémy s nedostatečnými dodávkami různých produktů a surovin jsou spíše důsledkem prudkého nárůstu poptávky než zásadních potíží v dodavatelském řetězci. Uvedl to hlavní ekonom Světové obchodní organizace (WTO) Robert Koopman v rozhovoru s agenturou Reuters.