Před nedávnem jsem dával čl. o hyperinflaci, teď z opačného soudku.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Myšlenka, že mírná deflace může být pro rozvinuté ekonomiky prospěšná, je kacířstvím. Protože ale přichází od ekonoma Andrew Smitherse, který již v minulosti několik dobrých nápadů měl, stojí za to jí naslouchat.
Začít můžeme s globálními nerovnováhami – velkými přebytky Asie a velký obchodním deficitem Spojených států, které se objevily na konci devadesátých let a počátkem tohoto tisíciletí. Čína z nich viní marnivé Američany, ti zase dávají vinu přebytku úspor v Asii, který oni musí vyrovnávat. Podle Smitherse si západní ekonomiky vytýčily příliš vysoký inflační cíl. Kvůli impulsu ve formě nižších cen asijského zboží by se rozvinutý svět vypořádal i s mírnou deflací, tak jako tomu bylo na konci devatenáctého století, kdy padající ceny zvýšily životní standard. Západní monetární politika byla ale příliš uvolněná, což vyústilo v sérii bublin na trzích s aktivy. Během tohoto procesu Čína navázala kurz své měny na dolar, což zvýšilo její konkurenceschopnost a korporátní zisky. A protože společnosti mají velkou míru úspor, vedlo to podle Smitherse k přebytku úspor v Asii.
Pokud se má zlepšit obchodní bilance USA a Evropy, musí renminbi posílit. Pokud bude inflace v Číně nízká, inflace v USA a v Evropě musí být ještě nižší, nebo musí dokonce přijít deflace. Kvůli čínské poptávce po komoditách a oslabujícím měnám rozvíjejících se ekonomik dojde k tomu, že západní ekonomiky budou čelit vyšším cenám komodit. To znamená, že ceny služeb budou muset prudce poklesnout, aby inflace zůstala nízko. Korporátní zisky budou tudíž pod tlakem. Je ale lepší, když bude trpět sektor služeb, který neinvestuje velké částky, než průmysl, jehož investice jsou mnohem vyšší.
Osobně bych se domníval, že pokles cen aktiv spojený s deflací by dluhovou krizi jen zhoršil. Myslím ale, že Smithers poukazuje na klíčový problém: Kvůli fiskálním úsporám by rozvinuté ekonomiky rády zvyšovaly své exporty. Čínská konkurence a kurz renminbi jim to ztěžuje. Západ tedy musí omezit vlastní náklady, podobně jako Německo během desetiletí po vytvoření monetární unie. Tento proces bude pomalý a bolestivý, ale možná lepší než všechny další alternativy.
(Zdroj: Buttonwood's notebook)
