Bankéř: Řecku nepomůže žádný odpis dluhů

Řecko musí svůj dluh snižovat pomocí reforem, které nastartují hospodářský růst, a odpis jeho dluhu by Atény k těmto krokům nemotivoval. Napsal to v listu The Wall Street Journal hlavní ekonom německé Berenger Bank Holger Schmieding. Podle něj diskuse o snížení řeckého dluhu jen odvádějí pozornost od hlavního problému a ti, kdo takový odpis propagují, často nerozumí základním věcem.

Čím dál od Bruselu, Berlína a Frankfurtu nad Mohanem se pozorovatelé řecké krize nacházejí, tím spíš věří, že Atény může spasit pouze masivní odpis dluhů ještě před uzavřením dohody o další pomoci zemi, píše Schmieding. Někteří navrhovatelé takového kroku přitom podle něj mají průhledné motivy: když Mezinárodní měnový fond žádá vlády eurozóny o odpis jejich půjček, chce tím ochránit své vlastní peníze.

Otázka dluhu je podle ekonoma vedlejší, mnohem důležitější je, aby Řecko zahájilo správnou ekonomickou politiku. Vláda, která sleduje radikálně levicovou politiku, totiž dopadne stejně jako ráj populistů Venezuela, bez ohledu na to, zda se její dluhy odepíšou, nebo ne. Země, která zavádí seriózní reformy na straně nabídky, může naopak posílit svou schopnost splácet dluh prostřednictvím ekonomického růstu a poklesu úvěrových nákladů, který přijde se zlepšením její důvěryhodnosti.

Řecko tento argument dokládá nejlépe, říká ekonom a připomíná dosavadní vývoj kolem řeckého dluhu. Soukromí a státní věřitelé už zemi podstatně zmírnili dluhovou zátěž v roce 2012 a Evropa v rámci toho snížila hodnotu budoucích splátek svých řeckých pohledávek o 40 procent. Průměrná doba splatnosti řeckého dluhu se prodloužila na 16 a půl roku a průměrná úroková sazba z těchto úvěrů klesla na 1,5 procenta. Mnohé země s výrazně nižší zadlužeností musí nést daleko vyšší úrokovou zátěž, píše Schmieding.

Řecko nedrtí výše dluhu, ale omyly posledních šesti měsíců, uvádí ekonom. Řecko mělo ke konci loňského roku dluh na úrovni 177 procent hrubého domácího produktu (HDP) a deficit veřejných financí 3,5 procenta HDP. Po růstu ekonomiky za první tři čtvrtletí o 2,3 procenta byla země na cestě dosáhnout letos tříprocentního růstu. Zaměstnanost oživovala, řecké banky konečně začaly být solventní, vývoz rostl a soukromý sektor obnovoval investice.

Tento růst také připravil půdu pro zmírnění dluhové zátěže. Letos měl podíl dluhu k HDP klesnout podle tehdejších předpokladů na 172 procent a příští rok na 167 procent. To je sice stále mnoho, ale trend byl povzbudivý a náklady na obsluhu dluhu byly snadno zvládnutelné.

Pak ale nastoupil premiér Alexis Tsipras se svou krajně levicovou stranou SYRIZA. Následné zrušení reforem ve veřejném sektoru a nedůvěra vůči soukromému sektoru v kombinaci s šesti měsíci nikam nevedoucích jednání s věřiteli zničily důvěru jak doma, tak v zahraničí. Dnes jsou řecké banky zavřené a zřejmě nesolventní a země je znovu v ekonomické recesi. Kvůli poklesu ekonomiky a růstu fiskálního deficitu letos dluh vůči HDP vzroste nad 187 procent a pokud se započítá 25 miliard eur na záchranu bank, bude to znamenat zvýšení dluhu letos a příští rok nad 200 procent.

Necelých šest měsíců vlády radikální levice tak způsobilo škody, které zvýší řecký dluh k HDP proti dosavadnímu předpokladu o 35 procentních bodů. Z toho podle Schmiedinga jasně plyne, že o dluh vůbec nejde a klíčem k řešení řecké krize je návrat správné politiky.

Otázkou je, zda snížení dluhu před dohodou o další pomoci, jak požaduje MMF, dopomůže k nápravě ekonomické politiky, nebo situaci naopak zhorší. Pokud Tsipras uskuteční většinu reforem, k nimž se v pondělí eurozóně zavázal, mohou se vrátit investice a růst se může od příštího roku obnovit. Privatizací rekapitalizovaných bank pak může Řecko získat zpět náklady na jejich sanaci, což přispěje ke snížení dluhu.

Rozsáhlý odpis řeckého dluhu by ale Řeky k transformaci nemotivoval a jen by SYRIZU odměnil za její nesmyslnou politiku. Správnou motivací by se podle ekonoma naopak zajistilo mírné pozdější snížení dlužní zátěže formou prodloužení období, během kterého Řecko nemusí splácet dluhy Evropě s možností dalších úlev, pokud budou Atény zavádět požadované reformy na podporu růstu.

Právě to Evropa nabízí a na budoucnost Řecka to bude mít neskonale větší vliv než debata o libovolně stanovené maximální hranici dluhu, uzavírá Schmieding.

Zdroj: Reuters, ČTK, The Wall Street Journal, Berenger Bank

Čtěte více

• Banka Goldman Sachs zlepšila výhled čínské ekonomiky
  Americká investiční banka Goldman Sachs zlepšila odhad hospodářského růstu v Číně na letošní i příští rok. Zdůvodnila to nejnovějšími opatřeními čínské vlády na podporu domácí ekonomiky. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Číny se v letošním roce zvýší o 4,9 procenta, zatímco v předchozí prognóze letošní růst odhadovala na 4,7 procenta.
• Banka HSBC získá za jednu libru britskou dceřinou společnost zkrachovalé SVB
  Britská banka HSBC získá za jednu libru (26,7 Kč) britskou dceřinou společnost zkrachovalé americké banky Silicon Valley Bank (SVB). V pondělí to oznámila HSBC. Převzetí má zachránit důležitého věřitele začínajících technologických firem v Británii.
• Banka Lazard bude opět radit Řecku
  Francouzsko-americká banka Lazard bude opět poskytovat poradenství řeckému ministerstvu financí...
• Banka pro vyrovnání plateb otestuje používání digitálních měn centrálních bank
  Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) otestuje používání digitálních měn centrálních bank. Experimentu se účastní Austrálie, Malajsie, Singapur a Jihoafrická republika a jeho výsledkem by mohla být efektivnější globální platební platforma, uvedla ve svém sdělení BIS.
• Banka RBS suspendovala dva makléře v oddělení FX
  Zestátněná britská bankovní skupina Royal Bank of Scotland (RBS) dočasně zbavila funkce dva své...
• Banka UBS: Eurozóna už je v mírné recesi kvůli prudkému zdražování energií
  Ekonomika eurozóny se už dostal do "mírné recese", kterou vyvolal prudký růst cen energií a jež přetrvá nejméně do konce roku. Ve své dnešní zprávě pro klienty to uvádí ekonomové švýcarské banky UBS. Zároveň odhadli, že ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí klesne o 0,1 procenta a ve čtvrtém kvartálu o 0,2 procenta.
• Bankéř ECB varoval před "oslabenou" EU
  Nízký hospodářský růst a vysoká nezaměstnanost oslabují projekt evropské jednotné měny. V sobotu to...
• Bankéři: Bezpečnostní zákon z Hongkongu vyžene kapitál a talenty
  Plán Číny zavést v Hongkongu zákon o národní bezpečnosti z této asijské finanční metropole vyžene kapitál a talenty. Myslí si to bankéři a rekrutéři, kterých se dotazovala agentura Reuters. Navrhovaný zákon vyvolává obavy ohledně svobody tohoto poloautonomního města. Peking jím reaguje na vlnu loňských masivních a často násilných prodemokratických demonstrací.
• Bankéři: Dopady koronaviru na ekonomiku už jsou znát
  Dopady šíření nového koronaviru na britskou ekonomiku už se projevují, varoval dnes guvernér britské centrální banky Mark Carney. Podobně se podle médií vyjádřil i šéf centrální banky Německa Jens Weidmann. Podle něj bude růst největší evropské ekonomiky kvůli viru letos pravděpodobně slabší než 0,6 procenta, na kolik jej centrální banka odhadovala loni v prosinci.
• Bankéř: Nová měna Facebooku by mohla podkopat schopnosti ECB
  Digitální měna, kterou chystá americká internetová společnost Facebook by mohla podkopat schopnost Evropské centrální banky (ECB) nastavovat měnovou politiku. Uvedl to dnes člen Výkonné rady ECB Yves Mersch. Facebook, který provozuje největší internetovou sociální síť na světě, představil plán na vytvoření digitální měny s názvem libra letos v červenci.
• Bank of America: Akcie letos patrně čeká další výrazný propad
  Akciové trhy před sebou patrně mají další propad, který by mohl být výraznější než ten dosavadní. Například Bank of America odhaduje, že pokud se bude historie opakovat, pak má před sebou klíčový americký index S&P 500 letos ještě pokles o dalších asi 28 procent. Analytici se přitom opírají o data, která sahají 140 let do historie.
• Bank of America: Do akcií šlo za posledních pět měsíců více peněz než za 12 let
  Investoři vložili za posledních pět měsíců do akcií více peněz než za uplynulých 12 let. Ve své analýze to dnes uvedl finanční ústav Bank of America. Podle jeho analytiků je za tím velmi uvolněná měnová politika a dosud nevídaná opatření na povzbuzení ekonomiky, uvedla agentura Reuters. Akciové fondy získaly za pět měsíců 576 miliard dolarů (12,6 bilionu Kč), zatímco v předchozích 12 letech to bylo úhrnem 452 miliard dolarů.
• Bank of Canada dnes rozhoduje o úrokové sazbě
  Dnes v 15:00 h v Kanadě rozhodnutí o úrokové sazbě, kde se očekává ponechání na současné úrovni 1.00%.
• Bank of England by mohla rozšířit stimulační opatření
  Britská centrální banka během léta zřejmě přikročí k dalším opatřením na podporu domácí ekonomiky, jejíž vyhlídky...
• Bank of England by si přála slabší libru
  Guvernér britské centrální banky (Bank of England) Mark Carney v pátek zchladil doposud velice dobrý výkon...
• Bank of England čeká po brexitu potíže
  Britská centrální banka zmírní pravidla pro komerční banky, aby zajistila, že po referendu o odchodu Británie...
• Bank of England dále potápí libru
  Po předchozí nečinnosti a několika velmi špatných měkkých indikátorech značící prudké zpomalení britské ekonomiky...
• Bank of England nabízí virtuální prohlídku
  Britská centrální banka Bank of England otevřela dveře své centrály v slavné Threadneedle Street celému...
• Bank of England nechala sazbu beze změny
  Britská centrální banka (BoE - Bank of England) ponechala svou klíčovou úrokovou sazbu beze změny na...
• Bank of England nechala sazbu na minimu
  Britská centrální banka (Bank of England, BoE) dnes ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny...