Americká centrální banka FED napumpuje do ekonomiky kolem 5 miliard USD denně

FOMC (Federální komise pro operace na volném trhu) se totiž rozhodla, že v příštích osmi měsících nakoupí vládní obligace ve výši 600 miliard USD. Bude se jednat převážně o dluhopisy se střednědobou splatností pěti až šesti let. FOMC se dále rozhodla reinvestovat zhruba 250-300 miliard z expirujících dluhopisů, čímž se celková suma zvýší zhruba na 850-900 miliard dolarů.

Podle odhadu FEDu bude mít nákup dluhopisů ve výši 600 miliard přibližně stějný účinek na ekonomiku jako snížení úrokových sazeb o 75 bazických bodů. Hlasování bylo 10:1 a jediným členem FOMC, který byl proti dalšímu uvolňování byl již tradičně šéf Kansaské pobočky FEDu Thomas Hoenig. Základní úroková sazba ,,Fed funds" samozřejmě zůstala beze změny v pásmu mezi 0-0,25%.

Trh očekával 500 miliard, takže Fed trhy ani nezklamal, ale ani nepřekvapil. Celkové množství je o něco vyšší, ale rychlost nákupů je nižší. Očekávalo se totiž, že nákupy dosáhnou asi 100 miliard měsíčně, zatímco FED vydá na nové nákupy ,,jen" 75 miliard měsíčně.

Dlouhodobé nákupy FEDem budou držet výnosy bondů na nízké úrovni, což by se mělo promítnout do neochoty zahraničních investorů nakupovat a držet americké dluhopisy. To by následně mělo znamenat dlouhodobý tlak na nižší USD. Je ovšem třeba dodat, že situace v různých částech světa se diametrálně odlišuje. Zatímco státy komoditních měn (AUD, CAD, NZD) a mnoho států rozvíjejících se trhů zažívají růst a jsou na tom ekonomicky dobře, státy EU a Velká Británie na tom nejsou zrovna nejlépe. Lze tedy očekávat, že z dlouhodobějšího hlediska bude tlak na nižší USD patrný právě proti zmíněným komoditním měnám, zatímco oproti GBP a EUR patrně USD dále výrazně neoslabí.

Až odezní reakce na QE2, tak lze očekávat, že se trh upne na novou zprávu, která bude nějakou dobu středem pozornosti. Je velmi pravděpodobné, že by takovou zprávou mohly být například rostoucí výnosy Irských dluhopisů, což značí, že Irsko musí nejenom platit více za nové půjčky, ale také to, že investoři považují irské dluhopisy za riskantní a vyžadují tedy vyšší výnos. Zajímavostí zůstává, že rozdíl mezi výnosem německého 10 letého dluhopisu (považovaného za dluhopis ,,bez rizika") a irského ekvivalentu dosáhl ve středu historického maxima. Pomyslnou třešničkou na dortu pak může být zpráva ruského ministertva financí, které oznámilo, že Rusko pro své suveréní fondy (SWF) vylučuje možnost investic do cenných papírů Irska a Španělska, kvůli výši jejich dluhu.

Další možností je, že se trh upne na možné nové kolo QE v Británii. Hlasy, které volají po dalších nákupech britských dluhopisů se množí a z historického hlediska je korelace mezi kroky FEDu a BoE vysoká. Pravděpodobnost, že k druhému kolu QE v Británii dojde je tedy poměrně velká.

Tyto dvě varianty dokládají, že sentiment se může velmi rychle a snadno otočit o 180 stupňů a poslat EUR i GBP níž.

Patrik Urban
FXstreet.cz

Čtěte více

• Altmaier: Německá ekonomika už překonala nejhorší část koronavirové krize
  Německá ekonomika už překonala nejhorší část koronavirové krize a v letošním roce by mohla vykázat růst až o čtyři procenta. Uvedl to dnes německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Jeho nejnovější prognóza je optimističtější než oficiální vládní výhled z konce dubna, který na letošní rok počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,5 procenta po loňském propadu o 4,8 procenta.
• Altmaier: Německo nepotřebuje další balík stimulačních opatření
  Německo bude muset ještě po určitou dobu uplatňovat přísná koronavirová omezení, nepotřebuje však další balík opatření na podporu ekonomiky. Uvedl to dnes německý ministr hospodářství Peter Altmaier v rozhovoru s listem Die Zeit.
• Altmaier: Německo se po koronaviru vrátí opět k úsporám
  Německá vláda se vrátí ke své úsporné politice, jakmile krize kolem pandemie způsobené koronavirem odezní. V televizní stanici ZDF to dnes řekl ministr hospodářství Peter Altmaier. Německo v pondělí schválilo soubor podpůrných opatření za 750 miliard eur (20,8 bilionu Kč), kterými chce zmírnit dopady pandemie na ekonomiku. Berlín si tak poprvé od roku 2013 vypůjčí peníze.
• Alžírsko se může stát členem Nové rozvojové banky BRICS
  Alžírsko získalo povolení stát se členem Nové rozvojové banky BRICS (NDB). Včera to podle agentury Reuters uvedla prezidentka banky Dilma Rousseffová.
• Amatérští obchodníci způsobili prudký růst akcií GameStopu
  Skupina amatérských obchodníků ze sociální sítě Reddit způsobila obrovské ztráty investičním hedgeovým fondům. Skupina se rozhodla podpořit řadu akcií, u kterých tyto fondy sázejí na jejich pokles, a v případě firmy GameStop byla úspěšná, když se jí podařilo poslat akcie tohoto amerického prodejce videoher, spotřební elektroniky a herního zboží prudce vzhůru. A akcie dalších firem, jako BlackBerry a AMC, zřejmě budou následovat, upozorňují zpravodajské servery CNN a cnet.com.
• Amazon: Bez dohody o brexitu hrozí občanské nepokoje
  Pokud Británie opustí Evropskou unii bez dohody o brexitu, hrozí do dvou týdnů občanské nepokoje. Myslí si to ředitel britské divize amerického internetového gigantu Amazon Doug Gurr. Amazon přišel s tímto varováním podle listu The Times jako první technologická firma na pátečním setkání zástupců velkých firem s novým britským vyjednavačem o brexitu Dominikem Raabem.
• Amazon je za první čtvrtletí zpět v zisku, vydělal 3,17 miliardy USD
  Americký internetový obchod Amazon v prvním čtvrtletí vykázal zisk 3,17 miliardy dolarů (74,5 miliardy Kč), zatímco o rok dříve měl ztrátu 3,84 miliardy dolarů. Ke zlepšení přispěla vysoká poptávka po nakupování přes internet a po cloudových službách. Firma o tom ve čtvrtek informovala ve výsledkové zprávě.
• Amazon rozštěpí své akcie v poměru 20 ku jedné, zahájí také odkup akcií
  Americká společnost Amazon rozštěpí své akcie v poměru 20 ku jedné. Největší internetový prodejce na světě ve středu oznámil, že o tom rozhodlo jeho představenstvo, které zároveň schválilo odkup akcií firmy až za deset miliard dolarů (asi 229 miliard Kč). Oznámené štěpení akcií je první od takzvané internetové bubliny na přelomu tisíciletí. Akcie Amazonu po skončení obchodování zareagovaly na zprávu růstem o šest procent.
• Americká centrální banka dnes zřejmě sníží úroky
  Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání svého měnového výboru dnes oznámí rozhodnutí o nastavení měnové politiky. Všeobecně se očekává, že základní úrok sníží ze současného rozpětí 5,25 až 5,50 procenta nejméně o čtvrt procentního bodu. Znamenalo by to první snížení úroků v USA za více než čtyři roky. Trhy budou také pozorně sledovat tiskovou konferenci šéfa Fedu Jeroma Powella.
• Americká centrální banka dnes zřejmě znovu zvýší úroky
  Měnový výbor americké centrální banky (Fed) by měl dnes podle všeobecného očekávání finančních trhů v rámci boje s vysokou inflací přistoupit k dalšímu zvýšení základní úrokové sazby. Rozhodnutí na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru Fed oznámí ve 20:00 SELČ a o půl hodiny později jej zdůvodní jeho šéf Jerome Powell.
• Americká centrální banka letos úroky asi nezvýší, řekl její šéf
  Americká centrální banka (Fed) letos úrokové sazby pravděpodobně nezvýší, a to navzdory tomu, že se ekonomika zotavuje z pandemie rychleji, než se předpokládalo. V rozhovoru v televizi CBS to v neděli řekl šéf centrální banky Jerome Powell. Základní úrok je teď ve Spojených státech v pásmu nula až 0,25 procenta, kam jej Fed loni v březnu snížil v reakci na pandemii.
• Americká centrální banka mění taktiku
  Americká centrální banka (Fed) mění taktiku a počínaje tímto měsícem začne zveřejňovat prognózu vývoje základních úrokových sazeb.
• Americká centrální banka nechala úrokové sazby beze změny
  Měnový výbor americké centrální banky (Fed) včera podle očekávání nechal úrokové sazby beze změny. Signalizoval ale, že hodlá nadále reagovat na silný růst americké ekonomiky zvyšováním sazeb, což se očekává už na příštím, prosincovém zasedání. Základní úrok v USA nyní zůstává v pásmu 2,00 až 2,25 procenta.
• Americká centrální banka nechala úroky beze změn
  Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání nechala svou základní úrokovou sazbu v pásmu 0,50 až 0,75 procenta, kam ji zvýšila v prosinci. Zasedání Fedu bylo první od doby, kdy se ujal funkce prezident Donald Trump. Ve výhledu vývoje americké ekonomiky je Fed i nadále optimistický, což naznačuje, že letos úroky v USA dál porostou.
• Americká centrální banka nechala úroky beze změny, zvažuje omezení podpory
  Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání ponechala svou mimořádně uvolněnou měnovou politiku beze změn. V prohlášení zveřejněném na závěr dvoudenního zasedání měnového výboru však uvedla, že americká ekonomika se dál zotavuje z dopadů pandemie a že Fed pokračuje směrem ke splnění svého cíle zaměstnanosti a inflace. To je podle analytiků mírný krok směrem k omezování nákupů aktiv.
• Americká centrální banka nejspíš znovu zvýší úrokové sazby
  Americká centrální banka (Fed) by měla dnes podle všeobecného očekávání finančních trhů přistoupit k dalšímu zvýšení základní úrokové sazby. Rozhodnutí na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru Fed oznámí ve 20:00 SELČ a o půl hodiny později jej zdůvodní jeho šéfka Janet Yellenová.
• Americká centrální banka ponechala měnovou politiku beze změn
  Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání ponechala svou mimořádně uvolněnou měnovou politiku beze změn. Připustila, že ekonomika Spojených států nabírá na síle, zároveň však upozornila, že přetrvávají negativní hospodářské dopady pandemie covidu-19.
• Americká centrální banka ponechala sazby beze změn
  Americká centrální banka (Fed) ponechala dle očekávání sazby beze změny na úrovni 0,00-0,25%.
• Americká centrální banka ponechala sazby beze změny
  Zasedání americké centrální banky naplnilo očekávání.
• Americká centrální banka ponechala úroky beze změny
  Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny. Zároveň uvedla, že zřejmě "relativně brzy" začne omezovat portfolio dluhopisů, které nakupovala v minulých letech s cílem podpořit ekonomiku po finanční krizi a hospodářské recesi.