Turecká ekonomika kvůli koronaviru klesla nejvíce za deset let

Turecká ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí nejvíce za posledních deset let. Vedla si ale lépe, než čekali analytici, protože vládě se pomocí stimulačních opatření podařilo zmírnit škody způsobené koronavirovou pandemií, i když za cenu destabilizace domácí liry. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 9,9 procenta po růstu o 4,5 procenta v prvních třech měsících roku. Oznámil to dnes turecký statistický úřad.

Analytici podle agentury Bloomberg počítali s poklesem o 10,7 procenta. Podle sezonně očištěných údajů upravených podle počtu pracovních dní se však HDP propadl ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 11 procent, což je nejvíce od roku 1998.

Turecká ekonomika, jejíž objem dosahuje zhruba 743 miliard USD (16,4 bilionu Kč) si vedla lépe než mnoho jiných zemí ze skupiny mladých trhů. Částečně za to vděčí kombinaci snížení úrokových sazeb, fiskálních výdajů a vládního tlaku na poskytování úvěrů. Americká investiční banka Goldman Sachs také upozornila, že omezení, která Ankara zavedla v březnu s cílem zabránit šíření nemoci covid-19, byla přísnější než ve zbytku regionu, do něhož banka počítá střední a východní Evropu, Blízký východ a severní Afriku.

K propadu ve druhém čtvrtletí nejvíce přispěla nižší spotřeba domácností, která klesla meziročně o 8,6 procenta. Vývoz klesl o 35,3 procenta a dovoz o 6,3 procenta. Tvorba hrubého fixního kapitálu, což je měřítko podnikových investic, které se v zemi nezvyšuje od poloviny roku 2018, klesla o 6,1 procenta.

Turecká vláda představila soubor podpůrných opatření v objemu 240 miliard tureckých lir (719 miliard Kč), aby pomohla podnikům a spotřebitelům, zatímco státní banky zvýšily poskytování úvěrů. Současně centrální banka nakupovala vládní dluhopisy, aby poskytla ekonomice nové peníze, a také několikrát snížila úrokové sazby, včetně březnového nouzového snížení o jeden procentní bod.

Po uvolnění koronavirových omezení koncem druhého čtvrtletí se objevily známky ekonomického vzestupu. Průmyslová výroba v červnu poprvé od února vzrostla a ekonomická důvěra se v posledních čtyřech měsících zlepšuje.

Začaly se však projevovat i nevýhody vládního úsilí o oživení ekonomiky. Spolu s dalším poklesem kurzu turecké liry se znovu objevily inflační tlaky a centrální banka se musela uchýlit k takzvanému tajnému zpřísnění měnové politiky, kdy zvyšovala náklady na financování bez přímého zvýšení úroků.

Turecká měna letos klesla vůči dolaru o 19 procent. Ve třetím čtvrtletí je její výkon k dolaru nejhorší ve srovnání s dalšími měnami rozvíjejících se zemí.

Stimulační opatření však zřejmě neochrání ekonomiku od jednoho z nejhlubších celoročních propadů v historii. Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že turecká ekonomika by mohla klesnout o pět procent. Turecký ministr financí Berat Albayrak je optimističtější, podle něj se letošní výkon ekonomiky bude pohybovat od poklesu o dvě procenta po růst o jedno procento. Ekonom společnosti Tera Securities Enver Erkan dodal, že přední ukazatele potvrzují, že ekonomika je ve fázi, kdy se odráží ode dna.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg, Tera Securities

Čtěte více

• Turecká centrální banka zakázala platby kryptoměnami
  Turecká centrální banka zakázala používání kryptoměn při platbách, protože je doprovází vážná rizika. Jejich tržní hodnota je nestabilní, transakce neodvolatelné a používány jsou při nelegálních obchodech. Banka to oznámila v dnešním prohlášení.
• Turecká centrální banka značně zvedla úroky, naznačila tak obrat měnové politiky
  Turecká centrální banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 15 procent. Naznačila tím posun k tradičnějším hospodářským opatřením proti nebývale vysoké inflaci. Kvůli tlaku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana banka úroky dříve snižovala. Obrat v přístupu nastal poté, co Erdogan jmenoval do čela banky a ministerstva financí dva mezinárodně uznávané odborníky.
• Turecká centrální banka zvýšila kvůli inflaci základní úrok na 30 procent
  Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na 30 procent. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Snaží se tak bojovat s vysokou inflací, která po přechodném zmírnění opět zrychluje a v srpnu se dostala na 59 procent. Základní úrok je teď v Turecku nejvýše za 20 let.
• Turecká centrální banka zvýšila úrokovou sazbu na 19 procent
  Turecká centrální banka dnes kvůli růstu inflace a slábnoucímu kurzu měny zvýšila základní úrokovou sazbu o 200 bazických bodů na 19 procent. Je to dvojnásobné zvýšení, než jaké čekal trh, turecká lira proto v reakci prudce posílila. Informují o tom tiskové agentury.
• Turecká centrální banka zvýšila úrokovou sazbu o 4,25 pct
  Turecká centrální banka včera večer zvýšila klíčovou úrokovou sazbu z dosavadních 7,75 procenta na 12...
• Turecká centrální banka zvýšila úroky
  Turecká centrální banka dnes poprvé za téměř tři roky zvýšila úrokové sazby, a vzepřela se tím tlaku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na zlevňování úvěrů. Banka zpřísnila měnovou politiku zejména proto, aby zastavila propad měny, která letos kvůli zhoršení domácí politické a bezpečnostní situace ztratila asi 14 procent hodnoty. Propad turecké liry se zrychlil se silným růstem dolaru po prezidentských volbách v USA před dvěma týdny.
• Turecká centrální banka zvýšila základní úrok na 35 procent
  Turecká centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodu na 35 procent. Měnový výbor tím pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci, která v září činila 61,5 procenta. Banka to uvedla ve svém dnešním sdělení.
• Turecká centrální banka zvýšila základní úrok o dalších pět procent
  Turecká centrální banka překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na 50 procent. Krok zdůvodnila tím, že únorová inflace byla vyšší, než se odhadovalo, když meziročně dosáhla téměř 70 procent. Banka to uvedla ve svém dnešním sdělení. Analytici očekávali, že výbor pro měnovou politiku sazby ponechá beze změny, stejně jako v předchozích dvou měsících.
• Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 42,5 procenta
  Turecká centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 2,5 procentního bodu na 42,5 procenta. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky ve snaze dostat pod kontrolu inflaci. Turecko má nyní zdaleka nejvyšší inflaci v Evropě, výrazně vyšší než v jiných evropských zemích má také úroky.
• Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 45 procent
  Turecká centrální banka dnes podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 2,5 procentního bodu na 45 procent. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky ve snaze dostat pod kontrolu inflaci. Turecko má nyní zdaleka nejvyšší inflaci v Evropě, která se blíží 65 procentům. Výrazně vyšší než v jiných evropských zemích má také úroky.
• Turecká ekonomika loni navzdory pandemii vzrostla o 1,8 procenta
  Turecká ekonomika loni vzrostla o 1,8 procenta, a stala se tak jednou z mála zemí světa, které se navzdory koronavirové krizi dokázaly vyhnout hospodářskému propadu. Informoval o tom dnes turecký statistický úřad. Turecko tak loni předstihlo všechny mladé tržní ekonomiky a hospodářsky nejdůležitější země G20, lépe si vedla pouze Čína. Analytici přesto čekali výraznější růst. O rok dříve ekonomika vzrostla o 0,9 procenta.
• Turecká ekonomika loni prudce rostla
  Hrubý domácí produkt (HDP) Turecka se loni zvýšil o 7,4 procenta. Hospodářský růst tak dosáhl nejrychlejšího tempa za poslední čtyři roky. Vyplývá to z dnešních údajů tureckého statistického úřadu. V roce 2016 se turecký HDP zvýšil jen o 3,2 procenta.
• Turecká ekonomika loni vzrostla o 5,6 procenta, letos se čeká zpomalení
  Turecká ekonomika v loňském roce vzrostla o 5,6 procenta. Oznámil to dnes turecký statistický úřad. V letošním roce však analytici podle průzkumu agentury Reuters očekávají zpomalení hospodářského růstu o polovinu na 2,8 procenta poté, co zemi nedávno zasáhlo ničivé zemětřesení.
• Turecká ekonomika loni zpomalila růst
  Turecká ekonomika loni zpomalila růst na 2,9 procenta z předloňského tempa 4,0 procenta. V posledním čtvrtletí roku ale hospodářský výkon výrazně oživil z letního poklesu, kdy ekonomika zaznamenala první meziroční ztrátu za sedm let. Plyne to z dnešní zprávy tureckého statistického úřadu.
• Turecká ekonomika loni zrychlila růst
  Turecká ekonomika loni zrychlila růst na čtyři procenta z tempa 2,9 procenta v roce 2014. Silná domácí...
• Turecká ekonomika podle analytiků míří do recese
  Turecká ekonomika, která se potýká s prudkým poklesem domácí měny a vysokou inflací, směřuje do recese. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters mezi analytiky. Hrubý domácí produkt (HDP) Turecka by se měl podle průzkumu v letošním čtvrtém čtvrtletí snížit o 1,4 procenta a v prvním čtvrtletí příštího roku o dalších 2,1 procenta. Recese se přitom obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou.
• Turecká ekonomika pokračovala ve 2. čtvrtletí v silném růstu
  Turecké hospodářství rostlo ve druhém čtvrtletí meziročně o 5,1 procenta. Po propadu, který následoval po loňském červencovém neúspěšném pokusu o puč, tak pokračuje oživení z prvního čtvrtletí podporované vládními daňovými pobídkami. Vyplývá to z dnešních údajů tureckého statistického úřadu. Kabinet předpokládá, že ve třetím čtvrtletí ekonomický růst ještě zesílí.
• Turecká ekonomika se propadla do recese
  Turecká ekonomika se v závěru loňského roku dostala do recese. Turecký statistický úřad dnes oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) se ve čtvrtém čtvrtletí propadl o 2,4 procenta proti třetímu kvartálu, ve kterém se snížil o 1,6 procenta. Recese se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
• Turecká ekonomika se ve třetím čtvrtletí vrátila k růstu
  Turecká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně podle očekávání přidala 0,9 procenta. Podle agentury Reuters to dnes uvedl turecký statistický úřad Turkstat. Růst tak země obnovila po třech ztrátových kvartálech způsobených loňskou měnovou krizí.
• Turecká ekonomika se vrátila k silnému růstu, překonala odhady
  Turecká ekonomika se ve třetím čtvrtletí vrátila k silnému růstu, který činil 15,6 procenta. Oznámil to dnes místní statistický úřad. Výsledek citelně překonal odhady analytiků. Ve druhém čtvrtletí ekonomika zaznamenala více než desetiprocentní propad, za kterým byla protikoronavirová opatření.