Turecká ekonomika loni navzdory pandemii vzrostla o 1,8 procenta

Turecká ekonomika loni vzrostla o 1,8 procenta, a stala se tak jednou z mála zemí světa, které se navzdory koronavirové krizi dokázaly vyhnout hospodářskému propadu. Informoval o tom dnes turecký statistický úřad. Turecko tak loni předstihlo všechny mladé tržní ekonomiky a hospodářsky nejdůležitější země G20, lépe si vedla pouze Čína. Analytici přesto čekali výraznější růst. O rok dříve ekonomika vzrostla o 0,9 procenta.

Solidní růst pokračoval i v závěru roku, kdy hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl proti předchozím třem měsícům podle sezonně upravených údajů o 1,7 procenta. Přispěl k tomu hlavně prudký vzestup objemu úvěrů v polovině roku.

V meziročním srovnání činil růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí 5,9 procenta proti růstu o 6,3 procenta v předchozím čtvrtletí, který byl po zpřesnění dat mírně slabší. Růst za poslední čtvrtletí zaostal za odhady analytiků, kteří očekávali, že ekonomika tempo meziročního růstu zrychlí na 7,1 procenta, uvedla agentura Reuters. Růst za celý rok analytici čekali také výraznější, a to 2,3 procenta.

Turecké státní banky v reakci na pandemii téměř zdvojnásobily objem úvěrů. Růst ekonomiky si ale vyžádal oběti v tom, že levné úvěry přispěly k rekordnímu propadu kurzu turecké liry, vyčerpaly devizové rezervy a zvýšily inflaci až k 15 procentům. Přitom vzniklo jen málo pracovních míst. Ekonomika v závěru roku pokračovala v růstu navzdory tomu, že země kvůli pandemii přistoupila k dalšímu omezení pohybu i podnikatelských aktivit v sektoru služeb.

Většina zemí světa loni zaznamenala hospodářský propad, který byl výsledkem řady omezujících opatření zavedených ve snaze zpomalit šíření nového koronaviru. Mladé tržní ekonomiky a rozvojové země podle dat Mezinárodního měnového fondu (MMF) klesly v průměru o 2,4 procenta. Výrazně loni klesly ekonomiky vyspělých zemí, například ekonomika Spojených států podle předběžných údajů o 3,5 procenta, což je nejhlubší propad od druhé světové války.

V Turecku loni růst ekonomiky podpořil zejména finanční sektor, který vzrostl o 21,4 procenta. Naopak sektor služeb o čtyři až pět procent klesl.

Turecká lira po zveřejnění dat proti dolaru zpevnila na 7,3175 za USD, v porovnání s pátečními hodnotami vykazovala růst o 1,5 procenta. Lira ale patří k velmi kolísavým měnám, na minimu byla loni koncem října, kdy se dolar prodával za více než 8,42 liry. Od té doby měna zpevňovala, což byla podle analytiků reakce na sliby prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že Turecko vstupuje do nové ekonomické éry přátelské k trhu. Růst vyvrcholil v polovině února, kdy na nákup jednoho dolaru stačilo asi 6,96 liry.

Nový šéf centrální banky mezitím prudce zvýšil úrokové sazby, zatímco objem úvěrů citelně klesl. Základní úrok je teď v Turecku 17 procent.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Turecká centrální banka značně zvedla úroky, naznačila tak obrat měnové politiky
  Turecká centrální banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 15 procent. Naznačila tím posun k tradičnějším hospodářským opatřením proti nebývale vysoké inflaci. Kvůli tlaku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana banka úroky dříve snižovala. Obrat v přístupu nastal poté, co Erdogan jmenoval do čela banky a ministerstva financí dva mezinárodně uznávané odborníky.
• Turecká centrální banka zvýšila kvůli inflaci základní úrok na 30 procent
  Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na 30 procent. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Snaží se tak bojovat s vysokou inflací, která po přechodném zmírnění opět zrychluje a v srpnu se dostala na 59 procent. Základní úrok je teď v Turecku nejvýše za 20 let.
• Turecká centrální banka zvýšila úrokovou sazbu na 19 procent
  Turecká centrální banka dnes kvůli růstu inflace a slábnoucímu kurzu měny zvýšila základní úrokovou sazbu o 200 bazických bodů na 19 procent. Je to dvojnásobné zvýšení, než jaké čekal trh, turecká lira proto v reakci prudce posílila. Informují o tom tiskové agentury.
• Turecká centrální banka zvýšila úrokovou sazbu o 4,25 pct
  Turecká centrální banka včera večer zvýšila klíčovou úrokovou sazbu z dosavadních 7,75 procenta na 12...
• Turecká centrální banka zvýšila úroky
  Turecká centrální banka dnes poprvé za téměř tři roky zvýšila úrokové sazby, a vzepřela se tím tlaku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na zlevňování úvěrů. Banka zpřísnila měnovou politiku zejména proto, aby zastavila propad měny, která letos kvůli zhoršení domácí politické a bezpečnostní situace ztratila asi 14 procent hodnoty. Propad turecké liry se zrychlil se silným růstem dolaru po prezidentských volbách v USA před dvěma týdny.
• Turecká centrální banka zvýšila základní úrok na 35 procent
  Turecká centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodu na 35 procent. Měnový výbor tím pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci, která v září činila 61,5 procenta. Banka to uvedla ve svém dnešním sdělení.
• Turecká centrální banka zvýšila základní úrok o dalších pět procent
  Turecká centrální banka překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na 50 procent. Krok zdůvodnila tím, že únorová inflace byla vyšší, než se odhadovalo, když meziročně dosáhla téměř 70 procent. Banka to uvedla ve svém dnešním sdělení. Analytici očekávali, že výbor pro měnovou politiku sazby ponechá beze změny, stejně jako v předchozích dvou měsících.
• Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 42,5 procenta
  Turecká centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 2,5 procentního bodu na 42,5 procenta. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky ve snaze dostat pod kontrolu inflaci. Turecko má nyní zdaleka nejvyšší inflaci v Evropě, výrazně vyšší než v jiných evropských zemích má také úroky.
• Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 45 procent
  Turecká centrální banka dnes podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 2,5 procentního bodu na 45 procent. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky ve snaze dostat pod kontrolu inflaci. Turecko má nyní zdaleka nejvyšší inflaci v Evropě, která se blíží 65 procentům. Výrazně vyšší než v jiných evropských zemích má také úroky.
• Turecká ekonomika kvůli koronaviru klesla nejvíce za deset let
  Turecká ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí nejvíce za posledních deset let. Vedla si ale lépe, než čekali analytici, protože vládě se pomocí stimulačních opatření podařilo zmírnit škody způsobené koronavirovou pandemií, i když za cenu destabilizace domácí liry. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 9,9 procenta po růstu o 4,5 procenta v prvních třech měsících roku. Oznámil to dnes turecký statistický úřad.
• Turecká ekonomika loni prudce rostla
  Hrubý domácí produkt (HDP) Turecka se loni zvýšil o 7,4 procenta. Hospodářský růst tak dosáhl nejrychlejšího tempa za poslední čtyři roky. Vyplývá to z dnešních údajů tureckého statistického úřadu. V roce 2016 se turecký HDP zvýšil jen o 3,2 procenta.
• Turecká ekonomika loni vzrostla o 5,6 procenta, letos se čeká zpomalení
  Turecká ekonomika v loňském roce vzrostla o 5,6 procenta. Oznámil to dnes turecký statistický úřad. V letošním roce však analytici podle průzkumu agentury Reuters očekávají zpomalení hospodářského růstu o polovinu na 2,8 procenta poté, co zemi nedávno zasáhlo ničivé zemětřesení.
• Turecká ekonomika loni zpomalila růst
  Turecká ekonomika loni zpomalila růst na 2,9 procenta z předloňského tempa 4,0 procenta. V posledním čtvrtletí roku ale hospodářský výkon výrazně oživil z letního poklesu, kdy ekonomika zaznamenala první meziroční ztrátu za sedm let. Plyne to z dnešní zprávy tureckého statistického úřadu.
• Turecká ekonomika loni zrychlila růst
  Turecká ekonomika loni zrychlila růst na čtyři procenta z tempa 2,9 procenta v roce 2014. Silná domácí...
• Turecká ekonomika podle analytiků míří do recese
  Turecká ekonomika, která se potýká s prudkým poklesem domácí měny a vysokou inflací, směřuje do recese. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters mezi analytiky. Hrubý domácí produkt (HDP) Turecka by se měl podle průzkumu v letošním čtvrtém čtvrtletí snížit o 1,4 procenta a v prvním čtvrtletí příštího roku o dalších 2,1 procenta. Recese se přitom obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou.
• Turecká ekonomika pokračovala ve 2. čtvrtletí v silném růstu
  Turecké hospodářství rostlo ve druhém čtvrtletí meziročně o 5,1 procenta. Po propadu, který následoval po loňském červencovém neúspěšném pokusu o puč, tak pokračuje oživení z prvního čtvrtletí podporované vládními daňovými pobídkami. Vyplývá to z dnešních údajů tureckého statistického úřadu. Kabinet předpokládá, že ve třetím čtvrtletí ekonomický růst ještě zesílí.
• Turecká ekonomika se propadla do recese
  Turecká ekonomika se v závěru loňského roku dostala do recese. Turecký statistický úřad dnes oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) se ve čtvrtém čtvrtletí propadl o 2,4 procenta proti třetímu kvartálu, ve kterém se snížil o 1,6 procenta. Recese se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
• Turecká ekonomika se ve třetím čtvrtletí vrátila k růstu
  Turecká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně podle očekávání přidala 0,9 procenta. Podle agentury Reuters to dnes uvedl turecký statistický úřad Turkstat. Růst tak země obnovila po třech ztrátových kvartálech způsobených loňskou měnovou krizí.
• Turecká ekonomika se vrátila k silnému růstu, překonala odhady
  Turecká ekonomika se ve třetím čtvrtletí vrátila k silnému růstu, který činil 15,6 procenta. Oznámil to dnes místní statistický úřad. Výsledek citelně překonal odhady analytiků. Ve druhém čtvrtletí ekonomika zaznamenala více než desetiprocentní propad, za kterým byla protikoronavirová opatření.
• Turecká ekonomika se vzpamatovala z recese, zvyšuje se i výroba
  Turecká ekonomika se vzpamatovala z recese, kterou způsobila měnová krize. Ve čtvrtém čtvrtletí se proti předchozím třem měsícům zvýšila o 1,9 procenta, meziročně pak o šest procent. Oznámil to dnes turecký statistický úřad. Za celý loňský rok vykázala ekonomika růst o 0,9 procenta, což je lepší výsledek, než se čekalo.