Dávalo by tedy smysl, pokud by kurzy eura a japonského jenu také stejně reagovaly na nové politicko-ekonomické události a držely si vysokou korelaci k ostatním měnám - podobně jako se společně pohybují australský a kanadský dolar jako zástupci komoditních měn.
Vývoj meziroční jádrové inflace v eurozóně:
Když se ale podíváme na deflační měny EUR a JPY, tak najdeme korelaci jen zřídkakdy a vysoká volatilita je na denním pořádku. Vysvětlení je více – např. status bezpečného přístavu, kterým se již léta honosí japonský jen, jejich geografická vzdálenost či rozdrobenost eurozóny mezi více států, které nedokážou dostatečně absorbovat riziko.
Z fundamentálního pohledu by se však vzhledem k takřka identické podobnosti svých ekonomik měl měnový pár EUR/JPY vracet ke svému dlouhodobému průměru založeném na paritě kupní síly (PPP). Kvůli předkrizové vyšší inflaci v eurozóně tento průměr pomalu klesal, v posledních několika letech však již stagnuje a odhadem se bude nacházet mezi 120 a 125 jeny za euro.
Nynější medvědí trh výrazně zesílený brexitem tak podle všeho již přestřelil a časem dojde k jeho obratu. Podle pravidla „nikdy nechytat padající nůž“ však bude lepší počkat si na vytvoření supportu a poté nakoupit za ještě nižší kurz, podobně jako k tomu vyzývala příležitost během roku 2012. Načasování se nikdy nedá odhadnout přesně. Pokud však bude japonská centrální banka aktivnější a sníží úrokové sazby více do záporu, tak se obratu můžeme dočkat již během následujícího čtvrtletí.
Vývoj měnového páru EUR/JPY (týdenní graf – W1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
