Španělé dokončují projekt "špatné banky"
Španělé dokončují projekt takzvané "špatné banky", která má vyčistit jejich realitní sektor, a vyřešit tak jednu z hlavních příčin španělské hospodářské krize. Vláda chce projekt zprovoznit ještě do konce listopadu a počítá i s účastní zahraničních investorů. Banka by měla mít aktiva až 90 miliard eur a úředníci slibují vysokou návratnost a daňové úlevy.
Zdroj z ministerstva hospodářství agentuře Reuters řekl, že projekt vzbuzuje mezi zahraničními investory značný zájem. Vláda už má na pondělí naplánovanou schůzku se zástupci pěti zahraničních bank, s nimiž má jednat o investici.
Takzvaná "špatná banka" může začít fungovat jen s domácími účastníky, nicméně účast zahraničních investorů by jí podle zdroje dala mnohem větší důvěryhodnost.
Španělé založili "špatnou banku", aby do ní z komerčních bank vyvedli špatná aktiva. Jde převážně o nesplácené hypotéky, zabavené nemovitosti a nedokončené realitní projekty z roku 2008, kdy splaskla bublina na tamním realitním trhu.
Zřízení "špatné banky" je podmínkou, která Španělsku umožní od ostatních členských zemí eurozóny čerpat půjčku až 100 miliard eur na pomoc bankovnímu sektoru. Madrid už dříve avizoval, že hodlá z této částky použít jen asi 35 až 40 miliard eur.
Vláda si chce ve "špatné bance" ponechat méně než 50 procent, aby zmírnila zátěž na státní finance a snížila přímý dopad na státní dluh. Od soukromých investorů Madrid očekává, že budou vlastnit alespoň 55 procent "špatné banky".
Realitní trh ve Španělsku dosáhl vrcholu v roce 2007, hned v dalším roce ale trh zasáhla krize a strmý pád cen. Reality v průměru zlevnily asi o 30 procent, analytici se ale domnívají, že pomyslné dno teprve přijde. Ceny se proti dnešním úrovním prý sníží ještě o dalších 20 až 30 procent. Dno se tak dá čekat možná až za dva roky.
Projekt Sareb, jak se "špatná banka" ve Španělsku jmenuje, by měl fungovat až 15 let. Madrid plánuje, že návratnost vlastního jmění se podle konzervativního scénáře bude pohybovat od 14 do 15 procent. Je ale možné, že v prvních letech existence bude "špatná banka" vytvářet ztráty.
Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg
Čtěte více
-
Šéf WTO: Pokles a úbytek pracovních míst budou horší než v 2008
Hospodářský pokles a úbytek pracovních míst vlivem koronaviru budou horší než během recese v roce 2008. Ve videozprávě to včera uvedl generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Roberto Azevedo. -
Šéf WTO varuje před obchodní válkou mezi Čínou a USA
Generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Roberto Azevedo varoval, že obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy by měla vážné dopady na světovou ekonomiku. V rozhovoru s BBC rovněž upozornil, že nynější obchodní spory mezi dvěma největšími ekonomikami světa představují jeden z nejobtížnějších momentů ve 23leté historii WTO. -
Šéf WTO vyzval k odvrácení obchodní války, varoval před recesí
Generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Roberto Azevedo včera vyzval členské státy, aby zabránily vzniku obchodní války, která by mohla uvrhnout světovou ekonomiku do recese. Za obavami z obchodní války stojí plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na uvalení cel na ocel a hliník. Trump včera nicméně uvedl, že vypuknutí obchodní války v důsledku nových cel neočekává. -
Šest balkánských států chce vytvořit společnou ekonomickou zónu
Zástupci vlád šesti západobalkánských států se dnes na neformální schůzce v albánském městě Drači dohodli, že se budou intenzivněji snažit o vytvoření společné ekonomické zóny. Informovala o tom agentura AP. Jednání se zúčastnil rovněž komisař Evropské unie pro rozšíření Johannes Hahn. -
Šestici největších bank v ČR klesly meziročně zisky o 1,3 mld. na 57,1 mld. Kč
Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala za letošní tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy Kč. Ve stejném období loni to bylo 58,4 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním důvodem snížení čistého zisku o 1,3 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank. -
Šesti největším bankám v ČR loni klesl čistý zisk
Šestice největších tuzemských bank, které budou za loňský rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala v roce 2023 celkem 70,6 miliardy Kč. O rok dříve to bylo 76,2 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním důvodem snížení čistého zisku o 5,6 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank. -
Šinzó Abe zvyšuje tlak na centrální banku
Příští japonský premiér Šinzó Abe po drtivém vítězství své konzervativní Liberálnědemokratické strany... -
Šmyhal: Ukrajina potřebuje letos i příští rok rozpočtovou pomoc 42 miliard USD
Ukrajina bude letos i příští rok potřebovat rozpočtovou pomoc 42 miliard dolarů (971,5 miliardy Kč) na pokrytí obrovského deficitu a obnovu země po ruské invazi. U kulatého stolu to včera na okraji zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Informovala o tom agentura Reuters. Deficit státního rozpočtu Ukrajiny bude podle Šmyhala letos činit přibližně 20 procent hrubého domácího produktu (HDP) země a příští rok 21 procent. -
Šok na americkém trhu práce. USD padá!
Nejsledovanější report mezi ekonomickou veřejností, zpráva o americké zaměstnanosti, přinesla velice... -
Španělé demonstrovali proti úsporám
Tisíce lidí včera demonstrovaly v Andalusii a v Katalánsku na protest proti úsporným opatřením španělské... -
Španělská aukce: Výnos je nejnižší od 2009
Španělsko dnes prodalo krátkodobé dluhopisy za tři miliardy eur, což bylo na horní hranici plánovaného... -
Španělská Banco Sabadell přesune oficiální sídlo mimo Katalánsko
Pátá největší španělská banka Banco Sabadell se rozhodla přesunout své oficiální sídlo z Katalánska do provincie Alicante. Oznámila to včera mluvčí společnosti. O podobném kroku nyní uvažuje rovněž větší konkurent Caixabank. Banco Sabadell a Caixabank jsou největšími bankami sídlícími v Katalánsku, které se nyní chystá vyhlásit nezávislost na Španělsku. -
Španělská Bankia požádala o částečné zestátnění
Španělská bankovní skupina BFA, která vlastní finanční ústav Bankia, požádala o částečné zestátnění. -
Španělská Bankia získá 4,5 miliardy eur
Španělský fond na restrukturalizaci bank FROB schválil finanční injekci 4,5 miliardy eur... -
Španělská centrální banka čeká pokles HDP
Španělská centrální banka čeká v letošním roce pokles tamní ekonomiky o 1,5 procenta. To je mnohem hlubší propad, než s jakým počítá vládní prognóza. Míra nezaměstnanosti se má letos vyšplhat na nový rekord 27,1 procenta. Loni ve čtvrtém čtvrtletí byla nezaměstnanost na 26 procentech. -
Španělská centrální banka: přísná karanténa zhorší čekanou krizi
Guvernér španělské centrální banky dnes varoval, že přísnější karanténní opatření proti nynější vlně pandemie nemoci covid-19 by mohla způsobit horší krizi, než byl dosud nejpesimističtější odhad banky. Španělsko patří k zemím, které pandemie zasáhla nejvíce. Koronavirem se zde nakazilo přes 813.000 lidí, přes 32.200 jich zemřelo. Centrální banka očekává, že tamní hospodářství letos poklesne o 10,5 až 12,6 procenta. -
Španělská centrální banka se radí s odborníky
Španělská centrální banka konzultuje se zahraničními bankéři a realitními odborníky možnosti zřízení holdingové firmy. Ta by zhodnotila a prodala toxický realitní majetek problémového finančního sektoru. Uvedla to agentura Reuters o odvoláním na zdroj z centrální banky. Proces by měl trvat několik týdnů. -
Španělská ekonomika letos vzroste zřejmě o 3,1 procenta
Španělská centrální banka zvýšila prognózu hospodářského růstu země v letošním roce na 3,1 procenta z 2,8 procenta odhadovaných v dubnu, uvedla agentura Reuters. -
Španělská ekonomika loni klesla o rekordních 11 procent
Španělská ekonomika loni klesla o rekordních 11 procent, především vinou propadu příjmů z klíčového turistického sektoru. Dnes to uvedl španělský statistický úřad. Na letošek vláda odhaduje růst hrubého domácího produktu (HDP) o 7,2 procenta, což je více, než očekávají analytici. -
Španělská ekonomika loni stoupla o 1,4 %
Hrubý domácí produkt Španělska se loni zvýšil o 1,4 procenta po poklesu o 1,2 procenta v předchozím...