Šéf DIW: Německo může vykázat růst i propad HDP o pět procent

Předpovídat vývoj německého hospodářství pro letošní rok uprostřed pandemie nemoci covid-19 je složité, možné je cokoli od pětiprocentního propadu po pětiprocentní růst. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf berlínského výzkumného institutu DIW Marcel Fratzscher. Řekl také, že podoba dluhové brzdy, kterou má Německo zakotvenu v ústavě, je ekonomicky nerozumná, neboť v dobrých časech poskytuje velký manévrovací prostor, zatímco v těch špatných takřka žádný.

Koronavirus je pro německé hospodářství velkou ranou. Dopady pandemie za loňský rok srazily hrubý domácí produkt (HDP) o pět procent a poprvé od roku 2011 vedly k rozpočtovému schodku, který činil 158,2 miliardy eur (4,1 bilionu Kč). Ministr hospodářství Peter Altmaier očekává, že výkon ekonomiky se letos zvýší o tři procenta. Ještě loni na podzim byl odhad pro letošní rok 4,4 procenta. Důvodem revize je pokračující karanténa a také to, že boj s pandemií není tak úspěšný, jak se ještě loni v létě zdálo.

Na složitost vypracování ekonomické rozvahy upozorňuje i Fratzscher, který Altmaierův odhad označil za jeden ze scénářů. "Možné to je, ale může to být úplně jinak. Letos je podle mě možné cokoli od plus pěti do minus pěti procent," řekl. Jak bude vývoj vypadat, bude podle něj záležet, zda po nynější druhé vlně nepřijde ještě vlna třetí. A také to, jak rychle dokáže očkování pandemii zastavit.

Jak se očekávání mohou měnit, dokládá odhad z loňského prosince, podle kterého měla karanténa do ledna přijít na 60 miliard eur (1,5 bilionu korun) a asi 1,8 procenta výkonu ekonomiky. "Od té doby se ale karanténa prodloužila a zpřísnila. Nyní máme již začátek února," uvedl Fratzscher k trvající karanténě, do které se Německo uchýlilo loni v listopadu.

Kvůli nákladům, které země v době pandemii vydává na ochranu pracovních míst a na podporu hospodářství, skončil loni německý rozpočet schodkem. Podobně tomu bude i letos. Očekává se, že zadlužení v poměru k HDP se z předpandemických méně než 60 procent dostane na 80 procent.

Šéf úřadu kancléřky Angely Merkelové Helge Braun koncem ledna varoval, že ani v nadcházejících letech nebude země schopná plnit podmínky dluhové brzdy, která brání rychlému zadlužování. Jako řešení proto místo každoročního souhlasu Spolkového sněmu se zadlužováním vidí změnu ústavy. Tento nápad řada politiků kritizovala, především vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU), které je Braun členem.

Rovněž Fratzscher vnímá současnou podobu dluhové brzdy jako břímě a lpění na účetní nule považuje až za fascinaci rozpočtovou kázní. Každoroční souhlas parlamentu, pokud by roční zadlužení mělo přesáhnout 0,35 procenta HDP, vnímá jako překážku rozvoje. "Vyvolává to nejistotu a takřka to znemožňuje dlouhodobé plánování," řekl. Splácení dluhů Fratzscher nezpochybňuje, nabádá ale, aby rozpočtová politika byla ekonomicky smysluplná.

"Jsme ve výjimečné situaci, kdy nesmíme udělat chybu a obětovat priority na oltář dluhové brzdy," řekl. Většina odborníků podle něj považuje dluhovou brzdu za ekonomicky nesmyslnou. "Protože v dobrých časech dává příliš prostoru a ve špatných dobách naopak příliš málo," vysvětlil.

Jako příklad uvedl, že brzda v současné podobě vůbec nepočítá se změnami v nákladech na obsluhu dluhu. "Vláda v uplynulém roce za úroky zaplatila šest, sedm či osm miliard euro (až 207 miliard korun), což je 0,2 či 0,3 procenta HDP. V roce 2007, kdy bylo zadlužení pod 60 procenty, stát platil přes 40 miliard euro (jeden bilion korun)," řekl. Výhoda v podobě záporné úrokové sazby se podle něj v krátké době rozhodně nezmění.

Dluhům se Německo podle Fratzschera v nadcházejících letech jen sotva vyhne. Vedle nápravy následků pandemie totiž zemi čekají rozsáhlé výdaje na transformaci hospodářství. "Německo musí masivně investovat do budoucnosti, do ochrany klimatu, do digitální transformace, do vzdělání a do inovací," řekl. Odhaduje, že každý rok po nadcházejících deset či patnáct let mohou tyto investice nad běžný rámec činit 30 až 40 miliard eur. Německo si v této oblasti podle něj nemůže dovolit zaostat, pokud by se tak stalo, přestane být konkurenceschopné.

"Zapomínáme také na to, že procházíme výraznými demografickými změnami," uvedl Fratzscher s poukazem na stárnoucí populaci. Uvedl, že v posledních letech se zemi dařilo následky demografických změn odvracet díky zvyšování zaměstnanosti. To ale bylo jednostranné řešení, neboť to zároveň neznamenalo zvyšování efektivity práce.

Fratzscher tak nepochybuje, že Německo čeká náročná cesta, kdy musí v obnově hospodářství spojit investice s umořováním dluhů.

Zdroj: Reuters, ČTK, DIW

Čtěte více

• Šéf Bundesbanky: ECB krizi v eurozóně vyřešit nemůže
  Evropská centrální banka (ECB) současnou krizi v eurozóně vyřešit nemůže. Měnová politika ECB je výsledkem...
• Šéf Bundesbanky kritizoval kroky ECB
  Šéf německé Bundesbanky Jens Weidmann podrobil Evropskou centrální banku (ECB) kritice za její...
• Šéf Bundesbanky kritizuje ECB; má podporu Merkelové
  Evropská centrální banka (ECB) riskuje, že její plán začít s nákupem státních dluhopisů zadlužených zemí eurozóny...
• Šéf Bundesbanky: Řecko musí ctít dohody
  Řecko bude i nadále potřebovat pomoc a dostane ji pouze tehdy, že bude ctít smlouvy s mezinárodními věřiteli...
• Šéf Bundesbanky se vyjádřil proti plánu ECB
  Šéf německé Bundesbanky Jens Weidmann dnes bránil své právo na vyjádření názorů...
• Šéf Bundesbanky Weidmann varoval ECB
  Šéf německé centrální banky Jens Weidmann dnes varoval Evropskou centrální banku (ECB) před...
• Šéf centrální banky: Německá inflace může stoupnout na 10 procent, hrozí recese
  Meziroční míra inflace v Německu by se na podzim mohla vyšplhat na deset procent. Uvedl to šéf německé centrální banky Joachim Nagel v rozhovoru s listem Rheinische Post. Upozornil, že dvoucifernou inflaci zaznamenalo Německo naposledy před více než 70 lety. Varoval rovněž, že pokud se prohlubí energetická krize, německá ekonomika zřejmě v zimě vstoupí do recese.
• Šefčovič: EU nabídne USA spolupráci, bude ovšem hájit své zájmy
  Evropská unie bez ohledu na výsledek amerických prezidentských voleb nabízí Spojeným státům spolupráci a partnerství, na druhou stranu ale musí rovněž hájit své zájmy. Během dnešního slyšení před výbory Evropského parlamentu to prohlásil slovenský kandidát na eurokomisaře Maroš Šefčovič, který má mít na starosti obchod a hospodářskou bezpečnost. Společně se zástupcem Malty Glennem Micallefem patří 58letý politik mezi první navržené členy EK, kteří podstupují takzvaná grilování před europoslanci. Českého kandidáta Jozefa Síkelu, který má mít na starosti mezinárodní partnerství, čeká podobné slyšení ve středu 6. listopadu odpoledne.
• Šéf dánské centrální banky varuje před investicemi do bitcoinu
  Guvernér dánské centrální banky Lars Rohde varoval před investicemi do digitální měny bitcoin. Případné zájemce o tuto kryptoměnu zároveň upozornil, že by si neměli stěžovat úřadům, pokud jejich investice dopadne špatně. Bitcoiny jsou nejznámější digitální měnou a jejich hodnota v letošním roce zažívá prudký růst. To vyvolává obavy z cenové bubliny a budoucího propadu hodnoty.
• Šéf Deutsche Bank bude investovat 15 procent mzdy do akcií banky
  Šéf největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank Christian Sewing bude od září vynakládat 15 procent své měsíční čisté mzdy na nákup akcií podniku. Vyplývá to z dnešní zprávy pro regulátory, na kterou se odvolává agentura Reuters. Zpráva je oficiálním potvrzením slibu, který Sewing učinil letos v červnu při prezentaci rozsáhlé restrukturalizace banky.
• Šéf ECB bránil program nákupů dluhopisů
  Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi dnes vystoupil v dolní komoře německého parlamentu na obranu...
• Šéf ECB deflaci v eurozóně nečeká
  Propad eurozóny do deflace je podle šéfa Evropské centrální banky (ECB) nepravděpodobný. Uvolněná...
• Šéf ECB Draghi čeká zlepšení ekonomiky
  Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání nechala své základní úrokové sazby beze změny a nepřikročila ani k úpravě programu nákupu cenných papírů. Potvrdila zároveň, že je připravena současný program rozšířit, pokud to bude situace vyžadovat, protože inflační tlaky jsou stále příliš slabé. Šéf ECB Mario Draghi ale připustil, že ekonomika eurozóny se stále více zlepšuje a čelí méně nebezpečím než dříve.
• Šéf ECB Draghi nastínil nové nákupy dluhopisů
  Evropská centrální banka (ECB) připravuje mechanismus, který jí umožní přímo na sekundárním...
• Šéf ECB Draghi zahnal sám sebe do kouta
  Svým čtvrtečním výrokem, že Evropská centrální banka (ECB) udělá cokoli, aby zabránila...
• Šéf ECB: Eurozóna je na cestě k oživení
  Eurozóna je navzdory krátkodobým dopadům rozpočt...
• Šéf ECB: Eurozóna je na cestě k oživení
  Ekonomika eurozóny je na cestě k oživení, které začne v druhé části letošního roku. Pomoci oživení má současná...
• Šéf ECB hájil v Německu plán nákupů dluhopisů
  Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi se včera s německou kancléřkou Angelou Merkelovou shodli...
• Šéf ECB Mario Draghi vyloučil, že by mohl stanout v čele MMF
  Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi dnes vyloučil, že by mohl stanout v čele Mezinárodního měnového fondu (MMF). Popřel tak informaci německého týdeníku WirtschaftsWoche, který s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že za jmenování Draghiho do této funkce lobbuje Francie.
• Šéf ECB pomohl snížit výnosy dluhopisů
  Rozdíl ve výnosu desetiletých dluhopisů španělské a německé vlády dnes klesl nejníže od začátku roku 2010...