Kuba vyzvala USA ke zrušení obchodního embarga, označila ho za akt genocidy

Kubánská vláda dnes vyzvala Spojené státy, aby ukončily obchodní embargo, jež vůči tomuto karibskému ostrovu zavedly před 60 lety. Havana označila blokádu za nelegální a za "akt genocidy". Podle ní je embargo nejdelší ekonomickou válkou proti jednomu národu. Kubánské ministerstvo zahraničí rovněž v prohlášení připomnělo, že i Valné shromáždění OSN opakovaně od 90. let vyzývá k ukončení amerického embarga vůči Kubě. Informovala o tom agentura EFE.

Kubánské ministerstvo zahraničí dnes také uvedlo, že americké sankce bránily ekonomickému rozvoji Kuby i tím, že omezují její obchodní vztahy s třetími zeměmi, ztěžují její bankovní a finanční operace a komplikují zahraniční investice. Embargo bylo původně bilaterálním opatřením, dva americké zákony (Torricelliho v roce 1992 a Helms-Burtonův z roku 1996) omezily ekonomickou spolupráci s Kubou i pro firmy z dalších zemí. Obchoduje-li totiž podnik s Kubou, má problémy s podnikáním na americkém trhu. Havana nyní také vyčíslila škody, které jí embargo za šest dekád způsobilo, a to na "víc než 144,4 miliardy dolarů v současných cenách" (asi 3,2 bilionu Kč).

Hospodářské sankce vůči Kubě Washington zavedl už v roce 1960 poté, co tam revoluce svrhla proamerického diktátora Fulgencia Batistu a nová kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 pak přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato uvalily embargo na veškerý obchod s Kubou. Vyhlásil ho 3. února 1962 americký prezident John Fitzgerald Kennedy, který si podle agentury AFP ještě před jeho vstupem v platnost o několik dní později objednal zásilku 1200 kubánských doutníků. V roce 2000 USA schválily zákon umožňující prodej amerických léků a potravin na Kubu, avšak zakazující vládním institucím a americkým soukromým bankám, aby ho úvěrovaly.

Cílem ekonomických sankcí Washingtonu bylo přivodit pád kubánské komunistické vlády, což se jim dosud nepodařilo. Na Kubě stále vládne komunistická strana, která je tam jedinou legální stranou. Bývalý americký demokratický prezident Barack Obama v roce 2015 obnovil diplomatické vztahy USA s Kubou a zrušil část restrikcí. Embargo ale může zrušit jen americký Kongres. Předchozí prezident Donald Trump ekonomické sankce vůči Havaně zpřísnil se zdůvodněním, že porušuje lidská práva, zatýká lidi kvůli politickému přesvědčení a podporuje další autoritářské režimy, zejména venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.

Od dalšího demokratického prezidenta Joea Bidena, který je nyní v úřadu rok, Kuba očekávala návrat k uvolňování restrikcí, což se ale zatím nestalo. Biden nicméně loni v červenci požádal ministerstvo financí a zahraničí, aby přehodnotily Trumpem zavedený zákaz remitencí, tedy peněžních převodů od Kubánců z USA jejich rodinám na ostrově. Před zákazem plynuly na Kubu takto každoročně dvě až tři miliardy dolarů, což byl jeden z hlavních zdrojů zahraničních deviz na Kubě.

Dnes úředník amerického ministerstva zahraničí podle agentury Reuters oznámil, že Bílý dům dostal od ministerstev financí a zahraničí doporučení zmírnit restrikce stran remitencí, neuvedl ale žádný harmonogram. Bílý dům dostal podobné doporučení už v listopadu, vrátil ho ale k dopracování, aby bylo zajištěno, že peníze amerických Kubánců neskončí v rukou komunistické vlády.

Zdroj: Reuters, ČTK, EFE, AFP

Čtěte více

• Křeslo guvernéra bulharské centrální banky obhájil zastánce zavedení eura
  Křeslo guvernéra bulharské centrální banky (BNB) obhájil zastánce zavedení eura v zemi. Dimitara Radeva dnes ve funkci potvrdil bulharský parlament, banku povede dalších šest let, informovala agentura DPA.
• Křetínského EPH odmítá obviňování holdingu z vazeb na ruskou ekonomiku
  Ukrajina dala na svůj seznam "mezinárodních sponzorů války" německý obchodní koncern Metro AG, který nadále působí v Rusku. Upozornil na to polský server Onet, který zároveň zdůraznil, že "klíčovým podílníkem v koncernu je český oligarcha Daniel Křetínský" s vazbami na ropný, plynárenský a bankovní sektor ruské ekonomiky. Mluvčí Energetického a průmyslového holdingu (EPH) většinově vlastněného Křetínským na dotaz ČTK sdělil, že společnosti ovládané EPH napojení na ruskou ekonomiku nemají a že podobné tvrzení je "nepravdivé, neférové a urážející".
• Křetínského EPH v pololetí zvýšil provozní zisk o 12 procent na 45,7 miliardy Kč
  Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského v letošním prvním pololetí zvýšil hrubý provozní zisk EBITDA meziročně o 12 procent na 1,87 miliardy eur (45,7 miliardy Kč). Tržby zůstaly stejně jako před rokem kolem 15 miliard eur (366,8 miliardy Kč). ČTK to dnes oznámil mluvčí EPH Daniel Častvaj.
• Které měny jsou levné a vhodné k nákupu?
  Dnešní graf z dílny investiční banky Bank of America Merrill Lynch nám ukazuje konsensus analytiků týkající...
• Kubánská ekonomika podle ministra letos klesla o 11 procent
  Kubánská ekonomika v letošním roce kvůli pandemii, přísnějším americkým sankcím a domácí nevýkonnosti klesla o 11 procent. Uvedl to v projevu v kubánském parlamentu ministr hospodářství Alejandro Gil. V příštím roce však čeká oživení a hrubý domácí produkt by měl vzrůst o šest až sedm procent. Plné oživení z letošního prudkého poklesu má kubánské ekonomice trvat dva roky.
• Kubánská vláda hledá řešení své energetické krize v Turecku, Číně či Rusku
  Na Kubu tento týden dorazila turecká plovoucí elektrárna, která má této karibské zemi pomoci zmírnit problémy s mnohahodinovými výpadky elektřiny. Ty se zhoršily poté, co Kubu koncem září zasáhl hurikán Ian, který tehdy způsobil v zemi totální blackout. Vyjednat pomoc s rekonstrukcí energetické infrastruktury je i jedním z cílů nynější cesty kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela a několika ministrů jeho vlády do Alžírska, Turecka, Ruska a Číny. Informovala o tom agentura EFE.
• Kubánská vláda pro platby na ostrově uzná kryptoměny, bude je i regulovat
  Kubánská vláda uzná pro platby na ostrově kryptoměny, které bude i regulovat. Pravidla stanoví centrální banka, která též určí způsob udělování licencí poskytovatelům souvisejících služeb. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na oficiální věstník.
• Kuba ohlásila měnovou reformu, skončí konvertibilní peso
  Kuba od 1. ledna příštího roku výrazně změní svůj stávající měnový systém. Měnovou reformu ohlásil kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, píší dnes světové agentury. Změna systému zřejmě povede k devalvaci kubánské měny, což bude poprvé od roku 1959. Vláda ohlásila, že má v příštím roce v úmyslu výrazně zvýšit platy, protože očekává silný růst cen.
• Kuba prý plánuje první oficiální devalvaci pesa od roku 1959
  Kuba bude brzy devalvovat směnný kurz domácí měny peso vůči americkému dolaru. Učiní tak poprvé od revoluce v roce 1959. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje.
• Kuba připravuje přechod k jediné měně
  Kuba připravuje plány na zavedení pouze jedné měny. Chystanou reformu mnozí považují za jeden z nejtěžších úkolů pro prezidenta Raúla Castra, který se snaží nastartovat skomírající ekonomiku této komunistické země.
• Kuba začala odstraňovat systém dvojí měny
  Kuba schválila plán postupného odstraňování duálního monetárního systému. Jde o součást reforem, které mají zlepšit výkonnost kubánské ekonomiky, uvádí se podle agentury Reuters ve vládním sdělení, které dnes přinesla oficiální média.
• Kuba začala svým obyvatelům prodávat dolary za téměř tržní kurz
  Kubánská vláda začala skrze své oficiální směnárny prodávat obyvatelům americké dolary. Při směně při tom uplatňuje kurz 123,60 pesa za dolar, což je čtyřikrát více než oficiální kurz pro podnikatelský sektor. Kurz se ale přibližuje poměrům vládnoucím na černém trhu, uvedla agentura AP. Každý Kubánec však může koupit maximálně 100 dolarů za den.
• Kubelková z ČNB navrhovala větší uvolnění podmínek pro hypotéky
  Členka bankovní rady České národní banky (ČNB) Karina Kubelková na počátku června navrhovala, aby se zrušil limit stanovující poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV). Podle ní by bylo vhodné přenechat řízení rizik na poskytovatelích hypoték, vyplývá ze záznamu jednání bankovní rady, který dnes ČNB zveřejnila. Většina rady ale byla proti a rozhodla po ponechání limitu LTV na 80 procentech, u žadatelů do 36 let 90 procentech.
• Kudlow: USA porostou tříprocentním tempem i bez dohody s Čínou
  Ekonomika Spojených států v letošním roce dosáhne tříprocentního růstu i bez uzavření obchodní dohody s Čínou. V rozhovoru s televizí CNBC to včera uvedl hlavní ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow. V letošním prvním čtvrtletí růst hrubého domácího produktu (HDP) Spojených států zrychlil na 3,1 procenta z 2,2 procenta v závěru loňského roku.
• Kuleba vyzval k bojkotu západních firem a bank, které dál podnikají v Rusku
  Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes jmenoval více než 20 velkých západních firem a bank, které dál podnikají v Rusku. Zahraniční vlády a spotřebitele proto podle médií vyzval k jejich bojkotu. Dalších 378 firem se z Ruska podle ministra stáhlo jen částečně. Podle Kuleby je nemorální podnikat v zemi, která napadla svého souseda.
• Kupka: ČR vykáže veřejný deficit k HDP 2,2 pct, tedy v limitu pro euro
  Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Je to jedno ze čtyř kritérií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začátkem roku uvedl, že přijetí společné evropské měny nyní nemá smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení.
• Kupka: Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty
  Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to včera řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.
• Kupní síla britského obyvatelstva klesá
  Hrubý domácí produkt (HDP) Británie se v prvním čtvrtletí zvýšil oproti předchozím třem měsícům pouze o 0,2 procenta, roste tedy nejpomalejším tempem za poslední rok. Britský statistický úřad dnes potvrdil bezútěšný stav britské ekonomiky, kde je kupní síla obyvatelstva v nejdelším propadu od 70. let, uvedla agentura Reuters.
• Kupní síla v ČR od r. 1989 až několikanásobně vzrostla
  Průměrná mzda rostla mezi lety 1989 a 2024 v ČR výrazně rychleji než ceny, takže kupní síla v české ekonomice až několikanásobně vzrostla. Průměrná mzda od roku 1989 do druhého čtvrtletí 2024 stoupla o 1346 procent, tedy na víc než čtrnáctinásobek. U všech hlavních položek od potravin přes tabák až po benzin s výjimkou konzumního chleba rostl počet kusů či litrů, které lze za průměrnou mzdu pořídit. Vyplývá to z analýzy společnosti XTB s použitím dat Českého statistického úřadu.
• Kuroda (BoJ): Další stimul je připraven
  Guvernér japonské centrální banky (BoJ - Bank of Japan) Haruhiko Kuroda znovu uvedl, že centrální banka...