Křetínský: Průmyslová politika EU je ideologická, musí se změnit

Evropská a německá průmyslová politika byly v posledních 15 letech řízeny ideologicky, nikoli pragmaticky, a proto Evropská unie ani Německo nemají globální průmyslovou a klimatickou strategii. V komentáři zveřejněném v německém listu Die Welt to uvedl český podnikatel Daniel Křetínský. Podle něj dosavadní evropská klimatická politika selhala, protože příliš málo dbala na blahobyt lidí. Je proto třeba ji změnit.

Podle Křetínského jsou evropská a německá průmyslová politika řízeny ideologicky, naproti tomu ve Spojených státech a v Číně tomu tak není. "V důsledku tohoto ideologického postoje EU a Německo nemají žádnou globální průmyslovou a klimatickou strategii. Navíc EU reaguje ve svých mezinárodních obchodních opatřeních a předpisech jen nedostatečně na posuny ve světové hospodářství," uvedl Křetínský.

Zvlášť ideologický je podle něj boj proti klimatickým změnám. "Chtěl bych zdůraznit, že nijak nezpochybňuji, že je třeba proti klimatickým změnám rozhodně bojovat, ani nedoporučuji, abychom ustupovali od našich ambicí," napsal český miliardář s tím, že zpochybňuje, jakým způsobem se postupuje dnes.

Podle Křetínského je seznam průmyslových oborů, které čeká transformace, dlouhý a shoduje se s těmi, které tvoří páteř německého hospodářství. Zodpovědné osoby podle něj navíc podceňují dopady této transformace. Evropská politika se přitom na rozdíl od té čínské a americké snaží jít příkladem. "Má světu ukázat, že bezuhlíkové hospodářství při zachování blahobytu lze vybudovat," napsal český miliardář. Tento přístup má podle něj ale velkou slabinu: "Co budeme dělat, když nikdo nebude následovat?"

Evropská unie se podle Křetínského soustředí při zelené transformaci na klimatické cíle ke snížení emisí, zanedbává ale otázku, jak bude při transformaci zachován blahobyt. "Obzvlášť jeden rozhodující konkurenční faktor jsme pominuli: naše ceny energií ve srovnání s globální konkurencí," stojí v komentáři. V Číně a USA jsou ceny energií podle něj výrazně nižší, zatímco energii v Německu zdražila právě energetická transformace na klimaticky příznivější zdroje.

Promarněné šance evropské průmyslové politiky lze podle Křetínského vidět především v oblasti obnovitelných zdrojů. "EU - a především Německo - tady byly na světové špičce," uvedl. Evropa podle něj ale místo strategického rozvoje tohoto oboru naivně přenechala první místo na trhu Číně. Ještě výrazněji je problém vidět v automobilovém průmyslu, píše český podnikatel. "Iniciativa k dekarbonizaci dopravy přišla z EU, iniciovaná byla Německem," tvrdí v komentáři. "Zatímco Čína důsledně sleduje strategii elektroautomobilů, vytlačuje EU z trhu vlastní klíčovou kompetenci - vysoce efektivní spalovací motor - aniž by předtím vybudovala konkurenceschopný průmysl elektroautomobilů," dodal. Podle něj podobná "chyba" hrozí v ocelářském a chemickém průmyslu.

Podle českého miliardáře byly stanoveny řadě průmyslových odvětví cíle, "které jsou z fyzikálního hlediska nemožné či nehospodárné". Proto řada podniků přesunula svou výrobu, jiné odsouvají investice do dekarbonizace v naději, že se vyjasní podmínky a budou stanoveny realističtější cíle. "Ti, kteří už investovali, budou na konci biti, protože cíle bude nutné přizpůsobit," napsal Křetínský. Podle něj chybí průmyslu jistota k plánování a dlouhodobé investice jsou de facto nemožné. Podle českého podnikatele evropská snaha jít v klimatické politice příkladem selhala. "Naším příkladem se neřídí žádný relevantní stát, který není členem EU," uvedl.

Místo snahy vést příkladem by nyní podle Křetínského měla Evropa přinášet řešení. "Navrhuji proto konkrétně mimo jiné toto: Zatímco EU své místní cíle k redukci emisí sníží na realistickou úroveň, zavážeme se, že vyšší objem než zbývající emise do roku 2050 ušetříme opatřeními EU mimo Evropu," napsal. "Za tímto účelem by měla EU připravit globální 'Marshallův' klimatický plán, aby modernizovala technologie ve třetích zemích, které znečišťují ovzduší, a umožnila tak investice do evropského hospodářství," navrhl. Podle něj by taková pragmatická a globální řešení Evropu učinila odolnější, hospodářsky silnější, globálně relevantnější a ušetřila by i více emisí.

Křetínský je většinovým vlastníkem Energetického a průmyslového holdingu (EPH). Skupina zahrnuje přes 70 společností v celé Evropě. Součástí holdingu jsou například energetické společnosti EP Infrastructure a EP Power Europe. Podle časopisu Forbes činí hodnota jeho majetku 290 miliard korun a v žebříčku nejbohatších Čechů je na druhém místě za dědičkou impéria PPF Renatou Kellnerovou, jejíž majetek je podle Forbes odhadován na 386 miliard korun.

Zdroj: Reuters, ČTK, Die Welt

Čtěte více

• Kryptoměny zpevňují, úřady USA se chystají omezit dopady krachu banky SVB
  Bitcoin a další kryptoměny dnes zpevňují. Přispělo k tomu mimo jiné oznámení amerických úřadů, že se chystají omezit dopady pátečního krachu banky Silicon Valley Bank (SVB). Kryptoměnová společnost Circle dále uklidnila klienty, že vazba stablecoinu USD Coin (USDC) k dolaru v poměru 1:1 je bezpečná.
• Kryptoměny z Poly Network ukradl tzv. etický hacker, firma mu nabídla odměnu
  Kryptoměnová platforma Poly Network, která se na začátku tohoto týdne stala obětí hackerského útoku a přišla o kryptoměny zhruba za 610 milionů USD (13,1 miliardy Kč), dnes uvedla, že za útokem stál takzvaný etický hacker, který už většinu kryptoměn vrátil. Hackerovi pak firma poděkovala za odhalení chyby a nabídla mu odměnu 500.000 USD za to, že pomohl zlepšit bezpečnost sítě Poly Network. Podle agentury Bloomberg byla krádež na platformě Poly Network zřejmě největší krádeží v tomto odvětví.
• Kryptopodnikatelé by mohli získat výslovné právo založit si v bance platební účty
  Kryptopodnikatelé možná získají ze zákona právo zakládat si v bankách platební účty. Zakotvit by je měla novela skupiny poslanců ze šestice koaličních a opozičních klubů. Bankovní ústavy nyní mohou podle nich žádosti o zřízení konta těmto podnikatelům plošně odmítat. Kryptopodnikatelé se v Česku zaměřují podle zdůvodnění novely o platebním styku především na směnu, úschovu a převody virtuálních aktiv a na zprostředkování investic do nich.
• Kryptoúvěrová firma Celsius požádala o bankrotovou ochranu před věřiteli
  Americká kryptoúvěrová společnost Celsius Network požádala o bankrotovou ochranu před věřiteli. Stala se tak další obětí prudkých výkyvů na trzích s kryptoměnami, informovala agentura Reuters. Kryptoúvěrové firmy nabízejí zákazníkům možnost uložit si kryptoměny do produktů s úrokovým výnosem.
• Kryptoúvěrová firma Nexo požaduje po Bulharsku odškodné tři miliardy dolarů
  Kryptoúvěrová společnost Nexo požaduje po Bulharsku tři miliardy dolarů (přes 68 miliard Kč) jako kompenzaci za škody, které firmě podle jejího tvrzení způsobilo vyšetřování ze strany bulharských úřadů. Firma podle právních dokumentů uvádí, že vyšetřování mimo jiné zhatilo její plán vstoupit na akciový trh ve Spojených státech, informovala dnes agentura Reuters.
• Kryptoúvěrová firma Nexo ukončí své aktivity v USA
  Britská kryptoúvěrová společnost Nexo v příštích měsících postupně ukončí své aktivity ve Spojených státech kvůli neshodám s tamními regulátory. Oznámila to dnes firma. Kryptoúvěrové společnosti fungují jako banky pro kryptoměnový svět. Nabízejí zákazníkům možnost uložit si kryptoměny do produktů s úrokovým výnosem, napsala agentura Reuters.
• K řeckým manévrům ve Středomoří se připojí Francie, Itálie a Kypr
  Řecko, Francie, Itálie a Kypr dnes zahajují společné vojenské cvičení ve východním Středomoří. Informovala o tom agentura AFP. V oblasti roste v posledních týdnech napětí kvůli sporu Řecka a Turecka o průzkum těžby ropy a zemního plynu. Řecko považuje turecké průzkumy za narušení své suverenity.
• Křeslo guvernéra bulharské centrální banky obhájil zastánce zavedení eura
  Křeslo guvernéra bulharské centrální banky (BNB) obhájil zastánce zavedení eura v zemi. Dimitara Radeva dnes ve funkci potvrdil bulharský parlament, banku povede dalších šest let, informovala agentura DPA.
• Křetínského EPH odmítá obviňování holdingu z vazeb na ruskou ekonomiku
  Ukrajina dala na svůj seznam "mezinárodních sponzorů války" německý obchodní koncern Metro AG, který nadále působí v Rusku. Upozornil na to polský server Onet, který zároveň zdůraznil, že "klíčovým podílníkem v koncernu je český oligarcha Daniel Křetínský" s vazbami na ropný, plynárenský a bankovní sektor ruské ekonomiky. Mluvčí Energetického a průmyslového holdingu (EPH) většinově vlastněného Křetínským na dotaz ČTK sdělil, že společnosti ovládané EPH napojení na ruskou ekonomiku nemají a že podobné tvrzení je "nepravdivé, neférové a urážející".
• Křetínského EPH v pololetí zvýšil provozní zisk o 12 procent na 45,7 miliardy Kč
  Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského v letošním prvním pololetí zvýšil hrubý provozní zisk EBITDA meziročně o 12 procent na 1,87 miliardy eur (45,7 miliardy Kč). Tržby zůstaly stejně jako před rokem kolem 15 miliard eur (366,8 miliardy Kč). ČTK to dnes oznámil mluvčí EPH Daniel Častvaj.
• Které měny jsou levné a vhodné k nákupu?
  Dnešní graf z dílny investiční banky Bank of America Merrill Lynch nám ukazuje konsensus analytiků týkající...
• Kubánská ekonomika podle ministra letos klesla o 11 procent
  Kubánská ekonomika v letošním roce kvůli pandemii, přísnějším americkým sankcím a domácí nevýkonnosti klesla o 11 procent. Uvedl to v projevu v kubánském parlamentu ministr hospodářství Alejandro Gil. V příštím roce však čeká oživení a hrubý domácí produkt by měl vzrůst o šest až sedm procent. Plné oživení z letošního prudkého poklesu má kubánské ekonomice trvat dva roky.
• Kubánská vláda hledá řešení své energetické krize v Turecku, Číně či Rusku
  Na Kubu tento týden dorazila turecká plovoucí elektrárna, která má této karibské zemi pomoci zmírnit problémy s mnohahodinovými výpadky elektřiny. Ty se zhoršily poté, co Kubu koncem září zasáhl hurikán Ian, který tehdy způsobil v zemi totální blackout. Vyjednat pomoc s rekonstrukcí energetické infrastruktury je i jedním z cílů nynější cesty kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela a několika ministrů jeho vlády do Alžírska, Turecka, Ruska a Číny. Informovala o tom agentura EFE.
• Kubánská vláda pro platby na ostrově uzná kryptoměny, bude je i regulovat
  Kubánská vláda uzná pro platby na ostrově kryptoměny, které bude i regulovat. Pravidla stanoví centrální banka, která též určí způsob udělování licencí poskytovatelům souvisejících služeb. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na oficiální věstník.
• Kuba ohlásila měnovou reformu, skončí konvertibilní peso
  Kuba od 1. ledna příštího roku výrazně změní svůj stávající měnový systém. Měnovou reformu ohlásil kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, píší dnes světové agentury. Změna systému zřejmě povede k devalvaci kubánské měny, což bude poprvé od roku 1959. Vláda ohlásila, že má v příštím roce v úmyslu výrazně zvýšit platy, protože očekává silný růst cen.
• Kuba prý plánuje první oficiální devalvaci pesa od roku 1959
  Kuba bude brzy devalvovat směnný kurz domácí měny peso vůči americkému dolaru. Učiní tak poprvé od revoluce v roce 1959. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje.
• Kuba připravuje přechod k jediné měně
  Kuba připravuje plány na zavedení pouze jedné měny. Chystanou reformu mnozí považují za jeden z nejtěžších úkolů pro prezidenta Raúla Castra, který se snaží nastartovat skomírající ekonomiku této komunistické země.
• Kuba vyzvala USA ke zrušení obchodního embarga, označila ho za akt genocidy
  Kubánská vláda dnes vyzvala Spojené státy, aby ukončily obchodní embargo, jež vůči tomuto karibskému ostrovu zavedly před 60 lety. Havana označila blokádu za nelegální a za "akt genocidy". Podle ní je embargo nejdelší ekonomickou válkou proti jednomu národu. Kubánské ministerstvo zahraničí rovněž v prohlášení připomnělo, že i Valné shromáždění OSN opakovaně od 90. let vyzývá k ukončení amerického embarga vůči Kubě. Informovala o tom agentura EFE.
• Kuba začala odstraňovat systém dvojí měny
  Kuba schválila plán postupného odstraňování duálního monetárního systému. Jde o součást reforem, které mají zlepšit výkonnost kubánské ekonomiky, uvádí se podle agentury Reuters ve vládním sdělení, které dnes přinesla oficiální média.
• Kuba začala svým obyvatelům prodávat dolary za téměř tržní kurz
  Kubánská vláda začala skrze své oficiální směnárny prodávat obyvatelům americké dolary. Při směně při tom uplatňuje kurz 123,60 pesa za dolar, což je čtyřikrát více než oficiální kurz pro podnikatelský sektor. Kurz se ale přibližuje poměrům vládnoucím na černém trhu, uvedla agentura AP. Každý Kubánec však může koupit maximálně 100 dolarů za den.