Spor o digitální daň

22.01.2020 Francie a Spojené státy se dohodly na příměří ve sporu kolem takzvané digitální daně. Francouzský ministr Bruno Le Maire dnes uvedl, že Francie odloží výběr digitální daně na konec roku a USA na oplátku prozatím nezavedou odvetná cla. Informují o tom agentury AP a Reuters.

12.07.2020 Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek oznámila dodatečná 25procentní cla na zboží dovážené z Francie v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (přes 30 miliard Kč) jako odvetu za francouzskou digitální daň. Zavedení těchto cel však odkládá o 180 dnů, aby tak poskytla čas na vyřešení sporu.

21.01.2020 Francie nabídla Spojeným státům, že ve snaze vyřešit vzájemný spor zatím odloží splatnost daně z digitálních služeb pro velké internetové firmy z dubna na konec roku. S odvoláním na zdroj z francouzského ministerstva financí to dnes uvedla agentura Reuters. Washington pohrozil Francii kvůli dani z digitálních služeb zavedením cla na některé zboží. Podobnou daň chystá i Česká republika.

02.12.2019 Po tříměsíční pauze dnes americké ministerstvo obchodu vydá aktualizované stanovisko, jak reagovat na francouzskou digitální daň. Reálnou variantou zůstává další prodloužení statusu quo – tedy žádná cla. Teoreticky připadají v úvahu daně na francouzská vína. Situace kolem digitální daně může přispět k eskalaci obchodních tenzí mezi USA a EU. Zatím se domnívám, že není v zájmu Donalda Trumpa vést válku na dvou frontách.

25.11.2020 Francouzský daňový úřad už začal po amerických technologických firmách vyžadovat miliony eur v rámci nové daně z digitálních služeb, kterou Washington kritizuje. V posledních dnech obdržely od francouzského daňového úřadu informaci o platbě daně za rok 2020 mimo jiné firmy Amazon a Facebook, napsal dnes britský list Financial Times (FT). Požadavek Paříže na výběr daně tak znamená konec příměří s Washingtonem.

30.07.2021 Poslanci dnes využili jednu z posledních předvolebních příležitostí, jak si dárky za peníze daňového poplatníka naklonit voliče. Jak si za voličovy peníze naklonit toho samého voliče. Vládní poslanci prosadili mimořádné navýšení důchodů nad rámec valorizace, opoziční koalice SPOLU zase, v souladu s návrhem ČSSD, nad rámec valorizace ke starobnímu důchodu přidá matkám speciální bonus 500 korun měsíčně navíc za vychované dítě.

07.07.2021 Dnes začíná červencová schůzce poslanecké sněmovny. Poslanci budou mít jednu z posledních příležitostí si dárky za peníze daňového poplatníka naklonit voliče. Vládní poslanci to zkouší před mimořádné navýšení důchodů nad rámec valorizace, opoziční koalice SPOLU by zase, v souladu s návrhem ČSSD, ráda nad rámec valorizace ke starobnímu důchodu přidala matkám speciální bonus 500 korun měsíčně navíc za vychované dítě.

24.05.2021 Návrh administrativy amerického prezidenta Joea Bidena využít režimu nové globální daně jako politického a ekonomického krytí pro své vlastní zvyšování daní ve Spojených státech už naráží na problémy. To je skutečný význam toho domnělého průlomu v jednání, v němž americká ministryně financí Janet Yellenová navrhla, aby ve světě existovala minimální daň 15 procent ze zisků globálních firem. Ve svém komentáři to píše redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).

14.04.2021 Evropská komise (EK) si chce první peníze na mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik začít na finančních trzích půjčovat v červnu. Celkem by do roku 2026 chtěla v rámci společného dluhu získat pro země Evropské unie 800 miliard eur (20,8 bilionu Kč), které by EU měla splatit do roku 2058. Oznámil to dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Komise si podle něho může první finance vypůjčit až poté, co všechny státy ratifikují zvýšení záruk unijního rozpočtu. Podle diplomatů ale nejsou státy zdaleka jednotné v tom, kolik peněz a z jakých nových daní a poplatků budou ochotny na splacení dluhu do společného rozpočtu posílat.

20.01.2020 Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v sobotním rozhovoru pro Lidové noviny znovu zopakoval, že podle jeho názoru se výše úrokových sazeb pravděpodobně měnit nebude. Diskuse na nejbližším zasedání tak bude znovu balancovat mezi stabilitou či zvýšením úroků. Inflace v závěru roku zrychlila a dostala se nad tři procenta, což podle jeho názoru jistě ovlivní vyznění aktuální makroekonomické prognózy. Pro měnovou politiku ČNB je ovšem relevantní inflace na horizontu 12 – 18 měsíců a nynější zpřísněním měnové politiky již nemůže ovlivnit růst cen v nejbližších měsících. Zároveň zmínil, že měnová politika Evropské centrální banky se letos nejspíš měnit nebude a zůstane extrémně uvolněná.