Růst úspor

20.09.2022 Téměř většina Čechů se obává negativních dopadů inflace na své úspory. Čtvrtina populace kvůli tomu přehodnotila v předchozím půlroce způsob jejich ochrany. Češi dále využívají ke spoření nejčastěji spořicí a běžné účty, v jedné třetině případů ukládají naspořené finance do investičních/podílových fondů. Markantní většina všech také pociťuje vlnu zdražování, a to nejčastěji u spotřebního zboží, pohonných hmot či ceny za elektřinu. Padesát procent populace ve snaze zlepšit svou finanční situaci už omezilo své výdaje, větší třetina obyvatel se ještě chystá k dalšímu seškrtání domácích nákladů.

24.11.2016 Vlády vyspělých zemí by se měly přestat zaměřovat na snižování dluhů a po letech úspor by měly podpořit hospodářský růst zvyšováním výdajů a snižováním daní. Doporučuje to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Nynější situace rekordně nízkých úvěrových nákladů je příležitostí k financování investic, kterou by vlády neměly promeškat. OECD to dnes uvedla ve zvláštní kapitole ke svému globálnímu výhledu, který vyjde v pondělí.

15.02.2024 Evropská komise (EK) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,1 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 1,4 procenta. Ekonomika se však zotaví z loňského poklesu, který činil 0,4 procenta. Podpoří ji vysoká míra úspor domácností, předpokládané zmírnění inflace, růst reálných mezd a další uvolnění podmínek pro financování. Komise to dnes uvedla ve své nejnovější makroekonomické prognóze.

21.09.2018 Turecké ministerstvo financí představilo další sadu opatření ve snaze obnovit důvěru finančních trhů. Vládní výdaje by měly být sníženy o 10 mld. dolarů v rámci programu úspor, které by zpomalily překotný růst ekonomiky. Oznámení tureckého ministra financí B. Albayrak, který byl do své funkce jmenován před dvěma měsíci svým tchánem prezidentem R. Erdoganem, přichází týden po překvapivém zvýšení úrokových sazeb centrální bankou s cílem zastavit měnovou krizi. Podle prognóz tureckého ministerstva financí by v tomto roce měla tamní ekonomika vzrůst o 3,8 % a v roce následujícím o 2,3 %. Předchozí odhad přitom byl pro oba roky 5,5 %. Tým RBI však takto optimistický scénář nesdílí. Pro tento rok očekáváme zpomalení ekonomiky na 1,5 % a v roce příštím by měla naopak poklesnout o 1 %. V minulém roce přitom celá ekonomika vzrostla o 7,4 %.

07.11.2023 Maloobchodní tržby bez prodejů aut v září nadále klesaly. Meziměsíčně byly v reálném vyjádření nižší o 0,4 % po srpnovém poklesu o 0,8 %. Meziroční pokles po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní se prohloubil z -2,8 % na -4,0 %, což bylo zhruba v souladu s naší prognózou (-3,9 %) a mírně pod tržním konsensem (-3,7 %). Oproti předpandemickému únoru 2020 byla úroveň tržeb letos v září nižší o 7,7 %.

09.01.2023 Konečný odhad tuzemského HDP pouze potvrdil mezičtvrtletní pokles ekonomiky o 0,2 % ve třetím loňském čtvrtletí. V případě historických dat pak byl nepatrně revidován údaj za druhé čtvrtletí loňského roku. V tom ekonomika mezičtvrtletně rostla o 0,3 %, zatímco původně statistický úřad uváděl růst o 0,4 %. To ve výsledku vedlo k revizi meziročního růstu ekonomiky, která ve třetím čtvrtletí loňského roku vzrostla o 1,5 % oproti původním 1,7 %. Ve srovnání s předpandemických čtvrtým čtvrtletím roku 2019 byla ale úroveň ekonomické aktivity stále o 0,6 % nižší.

24.05.2024 Zatímco v dubnu spotřebitelská důvěra výrazně rostla, v květnu se indikátor snížil o 2,2 bodu a poklesl na hodnotu 101,6 bodu. I tak ale stále zůstává nad svým dlouhodobým historickým průměrem a indikuje, že nálada spotřebitelů je již výrazně lepší, než tomu bylo v minulém roce. To je pak vidět i na výsledku průzkumu mezi obchodníky, kde se hodnota ukazatele zvýšila o 3,7 bodu na 96,4 a je nejvyšší za poslední rok. Rostla i důvěra podnikatelů ve vybraných odvětvích služeb (vč. finančního sektoru) a to o 1,1 bodu. Spotřebitelům by měla do karet v nadcházejících měsících nahrávat, růst reálných mezd, stále vysoká míra úspor i utažený trh práce.

07.02.2024 Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut v prosinci meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření pouze o 0,2 % po listopadových +0,7 %. Listopadový růst byl navíc revidován směrem dolů z původních +1 % m/m. Ve výsledku lze nově zveřejněná data hodnotit jako zklamání, když jsme pro prosinec očekávali silnější meziměsíční vzestup o 0,7 %. V meziročním srovnání byly tržby po očištění o rozdílný počet pracovních dní vyšší o 1,6 %, zatímco tržní konsensus počítal s růstem o 0,7 %. Na lepším meziročním výsledku oproti konsensu se ale podílel technický a velmi těžko predikovatelný vliv rozdílného počtu pracovních dní. Sezonně očištěná data, na základně kterých jsou počítány meziměsíční dynamiky, ukazují na meziroční růst o 0,6 %, což by naopak bylo mírně pod konsensem.

30.08.2010 Osobní příjmy v červenci rostly o 0,2% a následovaly stagnaci za červen, uvedla statistika...

20.05.2021 Proč je inflace důležitá? Zvýší se míra inflace ještě více? Jaké ukazatele inflace je potřeba sledovat a které instrumenty mohou být přirozeným zajištěním proti inflaci? Těmito a mnoha dalšími otázkami souvisejícími s investováním během vysokého inflačního tlaku se zabývá nejnovější report od analytiků XTB.