Jednání o státním rozpočtu

22.03.2020 Ministerstvo financí nově plánuje schodek ve výši 200 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová na pondělním jednání vlády navrhne v novele zákona o státním rozpočtu zvýšit schodek rozpočtu právě na takovou sumu, z dosavadní cifry 40 miliard.

06.12.2018 Včera proběhlo v Poslanecké sněmovně druhé čtení o státním rozpočtu na rok 2019. Rozpočtový rámec, tedy příjmy, výdaje a schodek, poslanci odhlasovali již při prvním čtení zhruba před měsícem. S tímto se již nemůže dále hýbat. Struktura rozpočtu je však předmětem dalších jednání. Při druhém čtení padlo mnoho návrhů na přesun financí v rámci rozpočtu v celkovém objemu přibližně 130 mld. Kč. Třetí jednání, kde poslanci budou o navrhovaných změnách hlasovat, proběhne 19. prosince.

19.12.2023 Nová polská vláda premiéra Donalda Tuska na své první schůzi schválila návrh rozpočtu na příští rok, oznámila dnes polská média. Rozpočet počítá s růstem hrubého domácího produktu o tři procenta, inflací na úrovni 6,6 procenta a schodek má činit 184 miliard zlotých (asi 1,04 bilionu Kč), uvedl ministr financí Andrzej Domaňski.

12.09.2024 Ministerstvo financí představilo rozpočet na příští rok se schodkem 230 miliard korun. „To není příliš ambiciózní plán, jelikož k vyrovnanému rozpočtu, který bychom si jistě zasloužili, má hodně daleko. I tak se ve srovnání s posledními lety jedná o jeden z nejnižších schodků. V loňském roce jsme viděli schodek ve výši 288,5 miliardy a za dob covidu a energetické krize nebyly výjimečné ani „sekery“ ve výši okolo 500 miliard,“ komentuje Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.

18.08.2020 Ministryně financí dnes dopoledne zahájila jednání s předsedou ČSSD, vicepremiérem Janem Hamáčkem. Kromě projednávání státního rozpočtu na příští rok je v plánu také jednání o zrušení superhrubé mzdy a o změnách v sazbách daně z příjmu. Schillerová minulý týden představila šest různých variant superhrubé mzdy a úpravy daně z příjmu v rozmezí od 15 % do 19 %. Cíl je, že plán snížení daně přidá peníze do kapes spotřebitelů. To na druhé straně ale sníží příjmy ve státním rozpočtu, který je už tak zatížen pandemií. Kupní síla spotřebitelů by se tak zvýšila, což by mělo mít pozitivní vliv na domácí poptávku, která zůstává v důsledku pandemie nadále slabá. Spoléhat se na tento efekt je v době krize a nejistoty ošemetné. Poslední průzkum spotřebitelské důvěry naznačil, že ačkoliv se důvěra spotřebitelů zvyšuje, jejich obavy o vlastní budoucí finanční situaci přetrvávají, což podněcuje vyšší míru spoření a tvorby finančních rezerv. Efekt snížení daně z příjmu by tak mohl být zaznamenán v úsporách namísto v poptávce, obzvlášť pokud se nepodaří zacílit především nízkopříjmové skupiny, které jsou pademií zasaženi obecně více a kteří navíc mají vyšší sklon ke spotřebě (nízký sklon k úsporám).

13.02.2013 Americký prezident Barack Obama vyzval ve svém projevu na půdě kongresu 2 politicky rozdělené tábory, aby zvý&sca...

25.09.2018 Země skupiny G20 dnes ohrožují tři zásadní rizika. Mohou mít podstatný vliv na finanční trhy. Investoři by jim proto měli věnovat náležitou pozornost.

10.07.2017 Česká ekonomika zůstává ve výborné kondici. V pátek zveřejněná květnová data z průmyslu, stavebnictví i z obchodu potvrdila, že se tuzemskému hospodářství dařilo ve druhém čtvrtletí letošního roku.

29.01.2013 Spotřebitelská důvěra v USA se v lednu propadla na nejhorší výsledek od října 2011. Výzkum prováděný spole...

17.12.2020 Brexit čeká už jen na dohodu „rybářů“. Na tuto dohodu bude čekat i Bank of England. Indikátory výrobní aktivity v USA se sníží na stále relativně příznivou úroveň a ukazatele ze stavebnictí ukáží pokračující expanzi. V USA se finalizuje fiskální balíček. V ČNB dnes k jakékoliv změně nastavení měnové politiky pravděpodobně nedojde. Na jedné straně zde vystupují relativně příznivá data z dosavadního vývoje ekonomiky, vidina vakcíny a fiskální expanze, ale také nejistota druhé a třetí vlny.