EU tlačí na Británii, aby urychlila pobrexitová jednání

Evropská unie chce zvýšit tlak na Londýn, aby výrazně posunul vyjednávání v zásadních sporných bodech budoucí dohody o vzájemných vztazích mezi blokem a Británií po brexitu. V průběhu dnes začínajícího dalšího týdenního kola videokonferencí chce Brusel výrazně pokročit například ve sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž či v rybolovných právech.

Podle některých unijních činitelů se Británie zaměřuje pouze na vyjednání pro ni výhodného přístupu na trh EU a další kapitoly odsunula na vedlejší kolej. Bez prodloužení přechodného období tak roste hrozba, že se obě strany koncem roku rozejdou bez dohody, obává se Brusel. Britská vláda to odmítá a tvrdí, že je stále reálné letos dohodu uzavřít.

Složité rozhovory zahájené v březnu, tedy měsíc po letošním britském odchodu z EU, rozhodnou mimo jiné o tom, za jakých podmínek bude proudit zboží či služby přes Lamanšský průliv či o budoucí obranné a bezpečnostní spolupráci. Zatímco evropský blok usiluje o co nejširší dohodu zahrnující všechny tematické oblasti, Británie dala v posledních týdnech najevo, že chce nejprve řešit obchod, služby či energetiku.

Unie však stále trvá na dojednání "rovných pravidel hry", podle nichž by Londýn jako podmínku pro plný přístup na jednotný trh měl dodržovat klimatické, sociální či daňové standardy EU. Británie oponuje tím, že chce jako nezávislá země dodržovat svá vlastní pravidla, podobně jako ostatní státy, které mají s EU obchodní dohody.

Šéf unijních vyjednávačů Michel Barnier po dubnovém vyjednávacím kole nezvykle otevřeně hovořil o zklamání z britského přístupu a kritizoval Londýn, že v některých oblastech vyjednávání záměrně zpomaluje. Vedle rovných pravidel jsou to například i pravomoci unijního soudu při jejich kontrole či práva unijních rybářů na lov v britských vodách.

"Pokrok musí nastat paralelně ve všech oblastech, jinak jednání zpomalí," řekl před dnešním začátkem dalšího kola novinářům jeden z činitelů blízkých vyjednávání.

Mluvčí britské vlády odmítl tvrzení, že by Londýn cíleně zdržoval jednání ve zmíněných oblastech a soustředil se pouze na své priority. "Budeme pokračovat v konstruktivních rozhovorech ve snaze najít vyvážené řešení odrážející politickou realitu obou stran," uvedl před jednáním mluvčí.

Brusel odhaduje, že pokud nebude dohoda hotová do konce října, aby měly čas na její schválení parlamenty, reálně hrozí divoký rozchod obou stran.

Kvůli pandemii covidu-19, která významně zpomalila jednání, začalo dnes teprve jejich třetí kolo. To je předposlední možností dosáhnout zásadního pokroku do poloviny roku, který je cílem pro EU. Na konci června totiž vyprší termín, do něhož může Británie požádat o prodloužení přechodné doby sloužící k vyjednání dohody. Vláda Borise Johnsona přes sílící výzvy z unie nechce slyšet o posunutí této lhůty, neboť v jejím průběhu musí Británie dodržovat stejné podmínky jako členské země EU, ačkoli již na chod unie nemá žádný vliv.

Obě strany se tak postupně začínají připravovat na to, že pokud nebude dohoda podepsána letos, vzájemný obchod budou od ledna příštího roku provázet cla a kvóty. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EU schválila nejpřísnější regulaci trhu s kryptoměnami na světě
  Státy Evropské unie dnes definitivně schválily pravidla regulace trhů s kryptoměnami, která zavádějí dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé budou díky nové normě shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské země.
• EU schválila Německu pomoc za 11 miliard eur určenou firmám zasaženým sankcemi
  Evropská komise (EK) schválila Německu pomoc v objemu 11 miliard eur (zhruba 271 miliard Kč) určenou firmám, na které doléhají protiruské sankce. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. Podobnou pomoc už navrhly i další vlády. Podle německého plánu mohou firmy získat půjčky kryté státní zárukou až do 90 procent výše úvěru nebo získat půjčky s nižším úročením na pokrytí svých investičních potřeb a jako provozní kapitál.
• EU schválila plány obnovy prvním 12 zemím, dostanou miliardy z krizového fondu
  Státy Evropské unie dnes schválily prvních 12 národních plánů obnovy, díky čemuž budou moci členské země začít v příštích týdnech čerpat peníze z mimořádného fondu na obnovu ekonomiky po koronavirové krizi. Ministři financí odsouhlasili mezi jinými příspěvky pro Itálii nebo Španělsko, což jsou země, které budou největšími příjemci z fondu o celkovém objemu 750 miliard eur (asi 19,1 bilionu Kč).
• EU schválila záměr využít 100 miliard eur na podporu kurzarbeitu
  Země Evropské unie schválily záměr využít 100 miliard eur (2,8 bilionu Kč) na podporu zaměstnanců ohrožených výpadkem ekonomické aktivity v důsledku koronaviru. Ministři financí unijních zemí dnes podpořili návrh Evropské komise (EK), která hodlá půjčky do zmíněné výše poskytnout státům k podpoře krátkodobých pracovních míst. Program bude k dispozici, až členské země poskytnou záruky za úvěr, z něhož bude EK půjčky financovat.
• EU schválila zavedení eura v Chorvatsku, země jej začne používat v lednu
  Chorvatsko se od ledna stane dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu. Zavedení eura v jadranské zemi, spoléhající na příjmy z turistiky, dnes schválili ministři financí, jejichž jednání poprvé vedl český ministr Zbyněk Stanjura. Současné chorvatské platidlo kuna se podle dnešního rozhodnutí ministrů smění za euro v kurzu 7,5345 ku jedné. Česko zůstane od příštího roku jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu.
• EU schválila 4,2 miliardy eur pro Ukrajinu
  Kyjev brzy získá 4,2 miliardy eur (105,5 miliardy Kč) z takzvané ukrajinské facility, tedy finančního nástroje EU na podporu Ukrajiny. Druhou platbu dnes schválila Rada EU, která zastupuje členské státy. Peníze jsou určeny na podporu makrofinanční stability a fungování veřejné správy země, která se již téměř tři roky brání ruské invazi.
• EU slíbila mobilizovat prostředky proti nezaměstnanosti mladých
  Evropští partneři se včera zavázali poskytnout v příštích dvou letech nejméně šest miliard eur na boj...
• EU souhlasí s uzavřením řeckých bank
  Evropská komise dala dnes řecké vládě oficiální svolení k dočasnému uzavření bank a dalším krokům...
• EU stále doufá v odvrácení nových amerických cel na ocel a hliník
  Evropská unie je připravena reagovat na nová cla, která plánuje americký prezident Donad Trump uvalit na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Stále však doufá, že se lze zavedení těchto cel vyhnout. Uvedla to dnes evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Zpochybnila rovněž Trumpovo zdůvodnění nových cel obavami o národní bezpečnost.
• EU summit pokračuje; EUR/USD nad 1,2900
  Společná evropské měna dnes posílila po výsledku listopadových Ifo indexů z Německa...
• EU ukončila disciplinární řízení s Řeckem
  Členské země Evropské unie se dnes rozhodly ukončit disciplinární řízení s Řeckem zahájené kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu. Učinily tak v souladu s červencovým doporučením Evropské komise (EK), uvedla agentura Reuters.
• EU ukončila řízení o schodku Portugalska
  Ministři financí Evropské unie dnes oficiálně ukončili s Portugalskem disciplinární řízení kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu. Lisabon svým partnerům slíbil pokračovat v reformách na podporu hospodářského růstu a zároveň udržovat zdravé veřejné finance, uvedlo portugalské ministerstvo financí. Země byla v disciplinárním režimu od roku 2009 a po dluhové krizi se jí podařilo rekordní schodky výrazně snížit.
• EU varovala Muska, že twitteru kvůli moderování obsahu hrozí zákaz, píše FT
  Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton při videohovoru s miliardářem Elonem Muskem varoval, že EU zakáže twitter, pokud nebude dodržovat přísná pravidla o moderování obsahu. Uvedl to list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovorem. V EU se tak podle agentur zřejmě schyluje k regulační bitvě o budoucnost této sociální sítě.
• EU: Vlivní ekonomové navrhli soubor reforem
  Vlivní ekonomové z Francie a Německa dnes předložili svým vládám návrh souboru reforem a investičních...
• EU vs. Rusko: Syrská krize tématem na G20
  Evropská unie a Rusko se neshodují v tom, zda by blížící se summit lídrů skupiny G20 v Petrohradě měl koncem...
• EU vyšetřuje šéfa ECB kvůli střetu zájmů
  Úřady Evropské unie začaly vyšetřovat šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho kvůli stížnosti...
• EU vytvoří úřad, který by uzavíral krachující banky
  Krachující evropské banky, na které bude v rámci dozorového mechanismu dohlížet Evropská centrální banka...
• EU vyzvala, aby výjimka z cel byla trvalá
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na summitu v Bruselu vyzvali Spojené státy, aby výjimka, kterou unie dočasně dostala z amerických cel na dovoz ocele a hliníku, byla trvalá. V závěrech z jednání zároveň podpořili dialog při řešení sporných otázek ve vzájemném obchodu.
• EU vyzvána k boji s nezaměstnaností mladých
  Španělský premiér Mariano Rajoy a jeho italský protějšek Enrico Letta vyzvali Brusel, aby bojoval s ...
• EU začala kvůli regulaci internetu vyšetřovat firmy Apple, Google a Meta
  Evropská komise (EK) zahájila první vyšetřování amerických technologických společností Apple, Google a Meta Platforms v souvislosti s možným porušováním Nařízení o digitálních trzích (DMA). Komise to dnes oznámila v tiskové zprávě. Nařízení začalo v plném rozsahu platit tento měsíc. Porušení pravidel může vést k velmi vysokým pokutám, které v krajním případě mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu. Meta, Apple i Google své kroky obhajují s tím, že pravidla zavedená v nařízení DMA dodržují.