Ekonomika USA zůstává slabá

Americká ekonomika v posledních dvanácti měsících, tedy rok od znovuzvolení amerického prezidenta, procházela podobně nepřesvědčivým vývojem jako za prvního funkčního období Baracka Obamy. Po výrazném útlumu na přelomu roku se na jaře objevily nadějné náznaky oživování růstu, díky nimž centrální banka (Fed) signalizovala brzký ústup od masivní podpory ekonomiky. Později se ale ukázalo, že silnější růst se ani teď největší světové ekonomice udržet nepodaří. Slabý zůstává i trh práce, což Fedu na podzim zabránilo zahájit všeobecně očekávané přitvrzování měnové politiky.

Fed je nyní prakticky jedinou státní institucí, která se snaží ekonomiku kormidlovat do žádoucího stavu, kdy by růst dosahoval dříve standardních temp tří až čtyř procent ročně. Obamova vláda počátkem roku prosadila zvýšení daňové sazby pro lidi s nejvyššími příjmy, významnější ekonomické iniciativy ale nepředestřela a od té doby se demokraté jen brání tlaku na snižování výdajů, který v Kongresu vyvíjejí opoziční republikáni.

Spor obou stran o vládní finance vyvrcholil v říjnu za rozpočtové krize, která na více než dva týdny přerušila provoz velké části federálních úřadů. Další etapa boje o rozpočet a takzvaný dluhový strop Washington čeká už na počátku příštího roku.

Americká ekonomika sice loni rostla podle nedávno přepočtených údajů o 2,8 procenta, v posledním čtvrtletí ale její tempo spadlo na 0,4 procenta. Během prvního letošního pololetí postupně zrychlovala až na 2,5 procenta ve druhém čtvrtletí, v letním kvartále se ale čeká další zpomalení na maximálně dvě procenta. Poslední čtvrtletí by pak mohlo být ještě slabší kvůli dopadu půlměsíčního uzavření vládních úřadů, které z růstu podle vládních činitelů ubere několik desetin procenta.

Fed v září ještě před rozpočtovou krizí zhoršil předpověď ekonomického růstu pro letošek na maximálně 2,3 procenta z dosavadní prognózy až 2,6 procenta. Odhad růstu na příští rok snížil na 2,9 až 3,1 procenta z dříve očekávaných 3,0 až 3,5 procenta.

Nepřesvědčivý výkon ekonomiky spolu s počínáním vlády ve sporech o rozpočet sráží důvěru veřejnosti v Obamovu schopnost řídit ekonomiku. Poslední výzkum agentury Gallup ze srpna ukázal, že Obamův výkon z hlediska ekonomiky schvaluje jen 35 procent respondentů, o sedm procentních bodů méně než v červnu. Vzhledem k říjnové rozpočtové krizi, která přispěla k pádu Obamovy obliby v obecných průzkumech z tohoto týdne na rekordní minimum, lze čekat, že v dalším průzkumu postoje k ekonomické politice si Obama dál pohorší. Bude zřejmě atakovat dosavadní minimum z léta 2011, kdy se v USA rovněž bojovalo o dluhový strop.

Na trhu práce sice letos v USA dál postupně klesá míra nezaměstnanosti, hlavní příčinou je ale pokles počtu lidí v kategorii pracovní síly. Každý měsíc totiž velké množství lidí vzdává hledání práce, a přestává tak být registrováno mezi nezaměstnanými. Samotný růst počtu nových pracovních míst snižovat míru nezaměstnanosti nestačí. Ve třetím čtvrtletí tempo přírůstku míst kleslo na 129.000 za měsíc ze zhruba 200.000 v prvním pololetí.

Míra nezaměstnanosti v USA v září klesla na 7,2 procenta ze 7,8 procenta z loňského prosince a sestoupila na nové minimum za téměř pět let. Podíl počtu pracovních sil na počtu Američanů, tedy míra participace, je ale na 63,2 procenta, což je nejméně za 35 let. Od Obamova nástupu před necelými pěti lety se počet lidí v aktivním věku, kteří nejsou registrováni v kategorii pracovní síly, zvýšil o více než deset milionů na rekordních 90,6 milionu. Pokud by míra participace zůstala stejná jako před pěti lety, dosahovala by míra nezaměstnanosti téměř 11 procent, plyne podle ekonomických komentátorů ze statistik ministerstva práce.

Pokračující slabost trhu práce byla hlavním důvodem, proč Fed v září překvapivě nezahájil omezování své podpůrné politiky. To přivítaly americké akciové trhy, které díky tomu obnovily růst směrem k rekordním maximům, což nezastavila ani říjnová rozpočtová krize. Širší index S&P 500 od počátku roku získává zhruba 24 procent.

Příznivě se naopak v posledním roce vyvíjejí americké vládní finance, jimž prospívá oživování daňových příjmů a snižování výdajů v rámci paušálního omezování federálních výdajů, které Obamova vláda musela od března neochotně akceptovat. Za poslední fiskální rok do konce září snížily Spojené státy rozpočtový deficit na 4,1 procenta HDP, což byla nejnižší úroveň od roku 2008. Schodek klesl o 37,5 procenta na 680,3 miliardy USD a poprvé za Obamovy vlády sestoupil pod hranici jednoho bilionu dolarů.

Petr Holčák

Zdroj: Reuters, ČTK, The Washington Post

Čtěte více

• Ekonomika USA v 1. čtvrtletí rostla tempem 6,4 procenta, potvrdili statistici
  Ekonomika Spojených států v prvním čtvrtletí vzrostla v ročním přepočtu o 6,4 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes uvedlo americké ministerstvo obchodu, které tak potvrdilo svůj předběžný odhad. Výsledek se shoduje i s očekáváním analytiků. Ve čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil v celoročním přepočtu o 4,3 procenta.
• Ekonomika USA v 1. čtvrtletí výrazně oživila
  Americká ekonomika v prvním čtvrtletí zřejmě výrazně oživila z útlumu , do nějž se ponořila v závěru minulého...
• Ekonomika USA v 1Q zpomalila svůj růst
  Ekonomika Spojených států v prvním čtvrtletí prudce zpomalila tempo růstu - hrubý domácí produkt se...
• Ekonomika USA zpomalila růst na 0,7 %
  Americká ekonomika zpomalila v prvním čtvrtletí růst na 0,7 procenta z tempa 2,1 procenta v předešlém kvartálu. Byl to její nejslabší výkon za tři roky. Dnešní rychlý odhad ministerstva obchodu USA potvrdil trend velmi slabých začátků roku, který je patrný několik posledních let a američtí vládní statistici jej slíbili řešit.
• Ekonomika USA zpomalila ve 4. čtvrtletí růst
  Americká ekonomika zpomalila ve čtvrtém čtvrtletí růst na 2,2 procenta z pětiprocentního tempa ve třetím kvartále...
• Ekonomika USA zpomalila ve 4Q růst
  Ekonomika Spojených států zpomalila ve čtvrtém čtvrtletí celoročně přepočtený růst na jedno procento...
• Ekonomika USA zpomalila v 1Q růst
  Americká ekonomika zpomalila v letošním prvním čtvrtletí celoročně přepočtený růst na 0,8 procenta, což je...
• Ekonomika USA zpomalila v 4Q růst na 2,6 %
  Americká ekonomika zpomalila na konci minulého roku růstové tempo na 2,6 procenta z úrovně 4,1 procenta...
• Ekonomika USA zrychlila růst na 3,3 %
  Americká ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla tempem 3,3 procenta, což je nejvíce za tři roky. Zrychlila tak z 3,1 procenta ve druhém čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou dnes zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Rychlý odhad z konce října počítal s růstem o tři procenta.
• Ekonomika USA zrychlila růst na 3,7 %
  Ekonomika Spojených států ve druhém čtvrtletí zrychlila tempo růstu výrazněji, než se očekávalo. Hrubý domácí...
• Ekonomika USA zvolnila ve 3Q růst
  Americká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila, rostla ale rychleji, než se původně odhadovalo. Růst...
• Ekonomika USA zvolnila v 1Q růst na 1,2 %
  Americká ekonomika zvolnila v prvním čtvrtletí růst na 1,2 procenta z tempa 2,1 procenta v předešlém kvartále. Dnešní zpřesněné údaje ministerstva obchodu byly podstatně lepší než předběžná čísla z konce dubna, podle nichž hrubý domácí produkt (HDP) v celoročním přepočtu stoupl jen o 0,7 procenta. Růst v prvním čtvrtletí byl i tak nejslabším výkonem největší světové ekonomiky za poslední rok.
• Ekonomika ve třetím čtvrtletí podle zpřesněných údajů klesla o 0,8 procenta
  Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí klesla meziročně o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj předchozí odhad ze začátku prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta.
• Ekonomika v eurozóně nečekaně oživila
  Podnikatelská aktivita v eurozóně v říjnu nečekaně oživila. Firmy ale musely výrazně snižovat ceny, klesal...
• Ekonomika ve 2. čtvrtletí podle odhadů stoupla o zhruba devět procent
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla podle odhadů analytiků oslovených dnes ČTK zhruba o devět procent. Důvodem je především nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy byla ekonomika nejvíce zasažena omezeními souvisejícími s pandemií. V mezičtvrtletním srovnání by ekonomika měla stoupnout zhruba o 1,6 procenta. Tahounem růstu by měla být spotřeba domácností, a to i ve zbytku roku, uvedli ekonomové. Český statistický úřad zveřejní první předběžný odhad vývoje HDP za druhé čtvrtletí 2021 v pátek 30. července.
• Ekonomika v příštím roce zpomalí, inflace se začne postupně snižovat
  Česká ekonomika v příštím roce zpomalí. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky (ČNB) za celý rok vykáže pokles hrubého domácího produktu (HDP), analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I proto podle analytiků nepřikročí ČNB dříve než v polovině roku ke snižování základních úrokových sazeb. Instituce i analytici očekávají také mírné zvýšení nezaměstnanosti.
• Ekonomika v 2. čtvrtletí klesla podle odhadů až o 18 procent
  Česká ekonomika zřejmě ve druhém čtvrtletí prodělala kvůli dopadům šíření koronaviru a restriktivním opatřením největší propad vůbec, shodují se ekonomové oslovení ČTK. Nicméně v konkrétních odhadech se analytici výrazně liší. V meziročním vyjádření ekonomové očekávají pokles HDP o 9,7 až 18 procent. Mezičtvrtletně pak očekávají pokles od 7,4 do 14 procent. Aktuálně lze podle analytiků již pozorovat, že se ekonomika odráží ode dna.
• Ekonomika zemí OECD klesla kvůli eurozóně
  Hrubý domácí produkt členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)...
• Ekonomiku Asie ohrožuje růst úvěrů v Číně
  Vyhlídky asijské ekonomiky zastiňuje nejistota kolem snižování daní ve Spojených státech, rychlý růst úvěrů v Číně i stárnutí zdejší populace. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešního vystoupení zástupce ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Micuhira Furusawy na tokijském semináři o daňové politice a demografii.
• Ekonomiku budou mít v EK v péči Dánka, Ital a Francouzka
  Klíčové ekonomické resorty budou mít podle očekávání v nové Evropské komisi na starosti zástupci Francie a Itálie - bývalý italský premiér Paolo Gentiloni převezme hospodářství, dosavadní viceguvernérka francouzské centrální banky Sylvie Goulardová bude dohlížet na jednotný trh. Na tiskové konferenci to dnes oznámila budoucí předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Vůbec nejsilnější postavení nicméně bude mít v rámci ekonomických působností místopředsedkyně komise Margrethe Vestagerová z Dánska, která dál ponese odpovědnost za hospodářskou soutěž.