EFSF řeší situaci kolem řeckého dluhu

Evropský záchranný fond EFSF, který je největším věřitelem Řecka, si dnes vyhradil právo žádat okamžité splacení řeckých dluhů. Fond tento požadavek zatím nevznesl, mohl by tak ale učinit v budoucnosti. Řecká vláda fondu dluží zhruba 130,9 miliardy eur.

EFSF již dříve uvedl, že jeho šéf Klaus Regling má tři možnosti, jak reagovat na úterní nesplacení splátky dluhu Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Podle dnešní zprávy Regling doporučil, aby si fond ponechal právo na pozdější rozhodnutí. Mohl rovněž navrhnout, aby fond požádal o okamžité splacení dluhů, nebo aby dluh odpustil.

Řecko se v noci na středu stalo první vyspělou zemí, která MMF nesplatila včas dlužnou splátku. "Toto nesplacení je důvodem pro hluboké znepokojení," uvedl Regling. "Znamená to porušení povinnosti Řecka dodržovat závazky vůči všem věřitelům a otevírá to dveře tvrdým důsledkům pro řeckou ekonomiku a obyvatele," citovala jej agentura Reuters.

O dalším postupu fondu by měly rozhodovat členské země eurozóny ve spolupráci s Evropskou komisí a MMF. Vedení EFSF tvoří náměstci ministrů financí a další představitelé členských zemí eurozóny.

Evropský nástroj finanční stability (EFSF) vznikl v roce 2010, aby vydáváním dluhopisů získával peníze na pomoc těm členským zemím eurozóny, které se ocitly v problémech. Od července 2013 byl nahrazen Evropským stabilizačním mechanismem (ESM). Nevstupuje již tedy do nových transakcí, přestane ale existovat až tehdy, kdy budou uhrazeny všechny půjčky a jím zřízené finanční instrumenty.

Zdroj: Reuters, ČTK, EFSF

Čtěte více

• ECB zvýšila základní úrok o dalších 0,75 procentního bodu na dvě procenta
  Evropská centrální banka (ECB) na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka dnes rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.
• ECB zvýšila základní úrok o půl bodu na 2,50 procenta, aby zmírnila inflaci
  Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března.
• ECB zvýšila základní úrok o půl procentního bodu na tři procenta
  Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta. Rada guvernérů ji zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním své měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky bude zvyšovat i nadále. Depozitní sazba se zvýšila také podle očekávání o půl bodu a je na 2,50 procenta.
• ECB zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu
  Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává vysoká. ECB v dnešním prohlášení současně uvedla, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci svého programu nákupu aktiv APP.
• ECB zvýší sazby ve čtvrtém kvartálu, myslí si šéf nizozemské centrální banky
  Šéf nizozemské centrální banky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Klaas Knot očekává, že ECB zvýší základní úrokovou sazbu v letošním čtvrtém čtvrtletí. Je přitom pro co nejrychlejší ukončení programu ECB na nákup dluhopisů, řekl v nizozemské televizi NPO 1. Knot je známý jako takzvaný jestřáb, tedy bankéř, pro kterého je důležitá nízká inflace. A to i za cenu vyšších úrokových sazeb.
• ECB zvyšuje úrokové sazby na 1.25%
  ECB v souladu s očekáváním analytiků zvyšuje sazby z historického minima o 25 bps.
• ECOWAS odvolává ekonomické sankce proti Nigeru
  Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) odvolává ekonomické a obchodní sankce zavedené v loňském roce vůči Nigeru po vojenském převratu v této saharské zemi. V platnosti zůstávají sankce na některé představitele a politické orgány, rozhodly členské státy sdružení na summitu v Nigérii. Krok podle agentury AP odůvodnily humanitárními ohledy. Niger společně s Mali a Burkinou Faso oznámil v lednu, že chce ECOWAS opustit.
• ECRI: Inflační tlaky v eurozóně se zvyšují
  Inflační tlaky v eurozóně se zvyšují a jejich ukazatel dosáhl v květnu maxima za více než dva roky. Uvedl to dnes...
• Efekt ECB stále nevyprchal
  Trhy na tento okamžik čekaly. Čekaly, až přijde velká centrální banka a bude na novoroční akciový výplach spojovaný s ropou, Čínou a ostatními emerging markets reagovat.
• EFES: Evropští zaměstnanci vlastnili loni podíl ve firmách za rekordní částku
  Evropští zaměstnanci vlastnili loni podíl ve svých firmách ve formě akcií za rekordních 433 miliard eur (10,6 bilionu Kč). Vyplývá to ze zprávy Evropské federace vlastnictví zaměstnaneckých akcií (EFES), kterou dnes zaslala ČTK a která bude od čtvrtka ke stažení na jejích stránkách. Vlastnictví zaměstnaneckých akcií se ale nově více týká řídicích pracovníků, a stává se tak podle EFES méně demokratickým.
• Egypt bude mít první bitcoinovou burzu
  První egyptská bitcoinová burza zahájí provoz ještě v srpnu a obchodovat se na ní bude v egyptských librách. V zemi, kde většina z 93 milionů obyvatel nemá bankovní účet, se platby elektronickou cestou v posledních letech rozmáhají. Regulaci kryptoměny nicméně Egypt postrádá a to znamená, že místní obchodníci nemohou bitcoin přijímat.
• Egypt devalvoval kurz měny o 15 procent
  Egyptská centrální banka dnes devalvovala kurz měny o zhruba 15 procent. Káhira tím chce potlačit černý trh s dolary, který se rozvinul kvůli prohlubujícímu se nedostatku deviz, a zastavit propad devizových rezerv, sdělily tiskové agentury. Nový oficiální kurz centrální banka stanovila na 8,85 egyptské libry za jeden americký dolar z dosavadní úrovně 7,75 libry.
• Egypt o 48 procent devalvoval svou měnu
  Egypt dnes o 47,7 procenta devalvoval svou měnu a oznámil, že zavádí režim volně plovoucího kurzu. Opatření jsou součástí požadavků Mezinárodního měnového fondu (MMF) výměnou za tříletý úvěr 12 miliard dolarů (293 miliard Kč), informovala agentura AP. Peníze MMF mají podpořit ekonomiku Egypta.
• Egypt představil program oživení ekonomiky
  Egyptský premiér Šarif Ismáíl včera představil dlouho očekávaný program oživení ekonomiky a získání zahraniční pomoci a investic. Součástí plánu je zavedení daně z přidané hodnoty (DPH) a privatizace některých bank a státních podniků. Země se stále nachází "v nebezpečné fázi" a stojí před "obtížnými rozhodnutími", citovala agentura Bloomberg z premiérova vystoupení v parlamentu.
• Egyptská libra je na novém minimu
  Egyptská libra (EGP - egyptská měna) se po zavedení nového měnového režimu propadla na nové rekordní minimum vůči americkému dolaru (USD). Egyptská vláda uvedla, že hodlá příští měsíc obnovit jednání o půjčce v objemu 4,8 miliardy dolarů od Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• Egyptská libra prudce oslabila, chystá se devalvace
  Kurz egyptské libry výrazně oslabil a vůči dolaru se propadl nejníže za posledních téměř osm let. Na trhu se šíří spekulace, že tamní vláda přistoupí k devalvaci, anebo zavede omezení kapitálových toků. Objemy obchodů byly dnes velmi vysoké, což svědčí o tom, že centrální banka se snažila měnu podpořit prodejem dolarů.
• EIB možná vyplatí Británii až v roce 2054
  Miliardy eur britských daňových poplatníků možná zůstanou zablokované v Evropské investiční bance (EIB) více než 30 let po odchodu Británie z Evropské unie. Řekl to dnes viceprezident banky Alexander Stubb. Takzvaný brexit označil Stubb v rozhovoru s BBC za frašku a odmítl názor, že tento krok je pro Británii trestem.
• EIB poskytne Řecku 550 milionů eur
  Evropská investiční banka (EIB) poskytne krizí zmítanému Řecku 550 milionů eur. Peníze by podle tamní...
• EIB představila nový fond v hodnotě 400 milionů eur na obnovu Ukrajiny
  Evropská investiční banka (EIB) včera představila nový fond v hodnotě 400 milionů eur (zhruba 9,5 miliardy Kč) na obnovu Ukrajiny. Peníze z fondu mají být použity, než začne fungovat dlouhodobější plán Evropské unie pro obnovu Ukrajiny. Informovala o tom agentura Reuters.
• EIU: Koronavirus povede k ústupu ekonomické globalizace
  Koronavirová krize povede k ústupu globalizace ekonomiky, protože tlačí podniky k tvorbě regionálních dodavatelských řetězců. Předpokládají to podle serveru CNBC ekonomové z analytické společnosti Economist Intelligence Unit (EIU).