ECRI: Inflační tlaky v eurozóně se zvyšují

Inflační tlaky v eurozóně se zvyšují a jejich ukazatel dosáhl v květnu maxima za více než dva roky. Uvedl to dnes americký institut ECRI, který se zabývá výzkumem ekonomických cyklů. Jeho údaje naznačují, že uvolněná měnová politika Evropské centrální banky může být v boji proti hrozbě deflace účinná, uvedla agentura Reuters.

Ukazatel budoucí inflace v eurozóně vzrostl v květnu na 95,3 bodu z dubnové úrovně 94 bodů, a dostal se tím na nejvyšší úroveň za 25 měsíců. "Inflace v eurozóně podle nejnovějších údajů směřuje vzhůru," uvedl provozní ředitel ECRI Lakshman Achuthan. Podle něj by se v příštích měsících měla inflace v zemích eura odrazit ode dna.

Meziroční míra inflace v eurozóně zůstala v květnu na 0,5 procenta. Je tak už déle než půl roku pod jedním procentem, tedy v oblasti, kterou šéf ECB Mario Draghi označuje za nebezpečnou zónu.

Nárůst inflačních tlaků ECRI zaznamenal ještě před tím, než ECB před měsícem snížila svou základní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum 0,15 procenta a poprvé do záporné hodnoty nastavila depozitní sazbu, za niž si banky u ECB ukládají přebytečné peníze. Centrální banka přistoupila i k novým nekonvenčním opatřením na podporu ekonomiky, včetně programu levných půjček.

Zdroj: Reuters, ČTK, ECRI, ECB

Související články

ECB: Nižší úroky a záporná depozitní sazba
Evropská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové rekordní...

Čtěte více

• ECB zvýšila základní úrok o bezprecedentních 0,75 bodu na 1,25 procenta
  Evropská centrální banka (ECB) dnes na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.
• ECB zvýšila základní úrok o čtvrt bodu na 4,00 procenta, čeká se další zvýšení
  Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků poosmé za sebou a naznačila možnost dalšího zpřísnění měnové politiky, kterým se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli. ECB to uvedla v dnešním sdělení.
• ECB zvýšila základní úrok o dalších 0,75 procentního bodu
  Evropská centrální banka (ECB) na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka dnes rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.
• ECB zvýšila základní úrok o dalších 0,75 procentního bodu na dvě procenta
  Evropská centrální banka (ECB) na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka dnes rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.
• ECB zvýšila základní úrok o půl bodu na 2,50 procenta, aby zmírnila inflaci
  Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března.
• ECB zvýšila základní úrok o půl procentního bodu na tři procenta
  Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta. Rada guvernérů ji zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním své měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky bude zvyšovat i nadále. Depozitní sazba se zvýšila také podle očekávání o půl bodu a je na 2,50 procenta.
• ECB zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu
  Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává vysoká. ECB v dnešním prohlášení současně uvedla, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci svého programu nákupu aktiv APP.
• ECB zvýší sazby ve čtvrtém kvartálu, myslí si šéf nizozemské centrální banky
  Šéf nizozemské centrální banky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Klaas Knot očekává, že ECB zvýší základní úrokovou sazbu v letošním čtvrtém čtvrtletí. Je přitom pro co nejrychlejší ukončení programu ECB na nákup dluhopisů, řekl v nizozemské televizi NPO 1. Knot je známý jako takzvaný jestřáb, tedy bankéř, pro kterého je důležitá nízká inflace. A to i za cenu vyšších úrokových sazeb.
• ECB zvyšuje úrokové sazby na 1.25%
  ECB v souladu s očekáváním analytiků zvyšuje sazby z historického minima o 25 bps.
• ECOWAS odvolává ekonomické sankce proti Nigeru
  Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) odvolává ekonomické a obchodní sankce zavedené v loňském roce vůči Nigeru po vojenském převratu v této saharské zemi. V platnosti zůstávají sankce na některé představitele a politické orgány, rozhodly členské státy sdružení na summitu v Nigérii. Krok podle agentury AP odůvodnily humanitárními ohledy. Niger společně s Mali a Burkinou Faso oznámil v lednu, že chce ECOWAS opustit.
• Efekt ECB stále nevyprchal
  Trhy na tento okamžik čekaly. Čekaly, až přijde velká centrální banka a bude na novoroční akciový výplach spojovaný s ropou, Čínou a ostatními emerging markets reagovat.
• EFES: Evropští zaměstnanci vlastnili loni podíl ve firmách za rekordní částku
  Evropští zaměstnanci vlastnili loni podíl ve svých firmách ve formě akcií za rekordních 433 miliard eur (10,6 bilionu Kč). Vyplývá to ze zprávy Evropské federace vlastnictví zaměstnaneckých akcií (EFES), kterou dnes zaslala ČTK a která bude od čtvrtka ke stažení na jejích stránkách. Vlastnictví zaměstnaneckých akcií se ale nově více týká řídicích pracovníků, a stává se tak podle EFES méně demokratickým.
• EFSF řeší situaci kolem řeckého dluhu
  Evropský záchranný fond EFSF, který je největším věřitelem Řecka, si dnes vyhradil právo žádat okamžité...
• Egypt bude mít první bitcoinovou burzu
  První egyptská bitcoinová burza zahájí provoz ještě v srpnu a obchodovat se na ní bude v egyptských librách. V zemi, kde většina z 93 milionů obyvatel nemá bankovní účet, se platby elektronickou cestou v posledních letech rozmáhají. Regulaci kryptoměny nicméně Egypt postrádá a to znamená, že místní obchodníci nemohou bitcoin přijímat.
• Egypt devalvoval kurz měny o 15 procent
  Egyptská centrální banka dnes devalvovala kurz měny o zhruba 15 procent. Káhira tím chce potlačit černý trh s dolary, který se rozvinul kvůli prohlubujícímu se nedostatku deviz, a zastavit propad devizových rezerv, sdělily tiskové agentury. Nový oficiální kurz centrální banka stanovila na 8,85 egyptské libry za jeden americký dolar z dosavadní úrovně 7,75 libry.
• Egypt o 48 procent devalvoval svou měnu
  Egypt dnes o 47,7 procenta devalvoval svou měnu a oznámil, že zavádí režim volně plovoucího kurzu. Opatření jsou součástí požadavků Mezinárodního měnového fondu (MMF) výměnou za tříletý úvěr 12 miliard dolarů (293 miliard Kč), informovala agentura AP. Peníze MMF mají podpořit ekonomiku Egypta.
• Egypt představil program oživení ekonomiky
  Egyptský premiér Šarif Ismáíl včera představil dlouho očekávaný program oživení ekonomiky a získání zahraniční pomoci a investic. Součástí plánu je zavedení daně z přidané hodnoty (DPH) a privatizace některých bank a státních podniků. Země se stále nachází "v nebezpečné fázi" a stojí před "obtížnými rozhodnutími", citovala agentura Bloomberg z premiérova vystoupení v parlamentu.
• Egyptská libra je na novém minimu
  Egyptská libra (EGP - egyptská měna) se po zavedení nového měnového režimu propadla na nové rekordní minimum vůči americkému dolaru (USD). Egyptská vláda uvedla, že hodlá příští měsíc obnovit jednání o půjčce v objemu 4,8 miliardy dolarů od Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• Egyptská libra prudce oslabila, chystá se devalvace
  Kurz egyptské libry výrazně oslabil a vůči dolaru se propadl nejníže za posledních téměř osm let. Na trhu se šíří spekulace, že tamní vláda přistoupí k devalvaci, anebo zavede omezení kapitálových toků. Objemy obchodů byly dnes velmi vysoké, což svědčí o tom, že centrální banka se snažila měnu podpořit prodejem dolarů.
• EIB možná vyplatí Británii až v roce 2054
  Miliardy eur britských daňových poplatníků možná zůstanou zablokované v Evropské investiční bance (EIB) více než 30 let po odchodu Británie z Evropské unie. Řekl to dnes viceprezident banky Alexander Stubb. Takzvaný brexit označil Stubb v rozhovoru s BBC za frašku a odmítl názor, že tento krok je pro Británii trestem.