ECB: Obyvatelé eurozóny se v době pandemie zásobili hotovostí

Občané eurozóny si od začátku pandemie nemoci covid-19 nahromadili bankovky jako bezpečnostní rezervu, přestože častěji používají jiné způsoby platby. Uvedl to dnes člen Evropské centrální banky Fabio Panetta.

Nejnovější údaje vrhají stín na oblíbenou představu, že hotovost by měla téměř vymizet a nahradit ji mají digitální platidla soukromého sektoru, jako bitcoin, nebo digitální měny zavedené samotnými centrálními bankami, uvedla agentura Reuters.

Panetta uvedl, že poptávka po eurobankovkách v období od března 2020 do května 2021 vzrostla o 190 miliard eur (4,8 bilionu Kč), tedy o 550 eur na občana. Ve srovnání s trendem z předchozích pěti let to představuje nárůst o čtyři procenta. Vzhledem k tomu, že použití hotovosti při běžných denních platbách ve stejném období kleslo, Panetta se domnívá, že lidé zřejmě používají hotovost jako pojistku pro nepředvídatelné události.

"Jedním z možných vysvětlení tohoto zdánlivého paradoxu - růstu poptávky po bankovkách při současném poklesu hotovostních plateb - je, že se lidé během krize obraceli k hotovosti jako k nástroji, který jim pomůže zvládnout případnou nejistotu," uvedl Panetta na tiskové konferenci německé centrální banky Bundesbank o hotovosti. Upozornil na výzkum, podle kterého spotřebitelé na začátku pandemie omezili výdaje a zvýšili držení likvidních aktiv, a také na údaje ECB, podle kterých bylo používáno k placení pouze 20 procent eur, která jsou v oběhu.

ECB jedná o zavedení digitálního eura, které by doplnilo hotovost, například pokud by ji přestali přijímat někteří obchodníci. Veřejnost však zatím o výhodách digitální měny není přesvědčena. Průzkum Bundesbanky představený na konferenci ukázal, že 56 procent německých domácností je k zavedení digitálního eura v budoucnosti skeptická.

"Mnoho z nich nebylo přesvědčeno, že by to přineslo dodatečnou přidanou hodnotu ve srovnání se stávající nabídkou platebních možností," uvedl člen měnového výboru Bundesbanky Johannes Beerman.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• ECB nezměnila financování pro řecké banky
  Evropská centrální banka ponechala program nouzového financování (ELA) pro řecké banky na současné úrovni...
• ECB nezměnila financování pro řecké banky
  Evropská centrální banka (ECB) včera ponechala program nouzového financování pro řecké banky na...
• ECB nezměnila financování řeckých bank
  Evropská centrální banka (ECB) se dnes rozhodla ponechat objem nouzového financování řeckých bank beze...
• ECB nezměnila sazbu, euro posiluje
  Evropská centrální banka (ECB) dnes ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu...
• ECB nezměnila svou měnovou politiku
  Evropská centrální banka (ECB) nechala na dnešním zasedání svou měnovou politiku po březnovém...
• ECB nezvýšila Řecku strop financování
  Evropská centrální banka (ECB) tento týden poprvé od února nezvýšila řeckým bankám strop úvěrů z...
• ECB: Nižší úroky a záporná depozitní sazba
  Evropská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové rekordní...
• ECB nyní čeká na více dat
  Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání nechala základní úrokové sazby beze změn, navzdory...
• ECB objem nouzových úvěrů nezvýšila
  Evropská centrální banka (ECB) dnes nechala klíčový zdroj financování pro řecké banky beze změn...
• ECB obnovila řeckým bankám přístup ke svým standardním úvěrům
  Evropská centrální banka (ECB) obnovila řeckým bankám přístup ke svým standardním levným úvěrům...
• ECB očekává, že ekonomika eurozóny klesne o osm až 12 procent
  Ekonomika eurozóny si kvůli pandemii vede hůře, než se čekalo. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christina Lagardeová dnes uvedla, že se propad hospodářství eurozóny přiblíží spíše pesimističtějšímu odhadu ECB a klesne o osm až 12 procent.
• ECB: Odchod Řecka z eurozóny by byl zvládnutelný
  Odchod Řecka z eurozóny by byl zvládnutelný, lepší by ale bylo, kdyby Řecko v eurozóně nadále zůstalo.
• ECB od ledna sníží nákupy dluhopisů na polovinu
  Evropská centrální banka (ECB) od ledna sníží měsíční objem nákupů dluhopisů na 30 miliard eur (767 miliard Kč) z nynějších 60 miliard eur. V nákupech hodlá pokračovat nejméně do konce září příštího roku. Banka dnes rovněž oznámila, že se rozhodla ponechat své úrokové sazby na rekordních minimech.
• ECB od října sníží nákupy dluhopisů na polovinu
  Evropská centrální banka (ECB) od října sníží měsíční objem nákupů dluhopisů na 15 miliard eur (383 miliard Kč) z nynějších 30 miliard. Banka dnes také potvrdila, že je připravena do konce roku nákupy dluhopisů zcela ukončit. Své úrokové sazby ponechala na rekordních minimech, na kterých podle ní zřejmě zůstanou alespoň do léta příštího roku. Základní úroková sazba ECB dál činí nula procent.
• ECB omezí podporu bankám, i když některé z nich neplní pravidla
  Šest bank v eurozóně nesplňuje požadavky na výši kapitálu, jak to požaduje Evropská centrální banka (ECB). Sektor jako celek ale zvládnul pandemii dobře, uvedla dnes ECB v tiskové zprávě. Na základě ročního vyhodnocení situace také rozhodla, že začne omezovat podpůrná opatření, která bankám umožnila dočasně nemuset splňovat požadavky na kapitálovou přiměřenost. Od příštího roku už zase budou platit pravidla jako před pandemií.
• ECB opět nekupovala státní dluhopisy
  ECB ani přes sílící problémy Španělska minulý týden neobnovila nákupy státních dluhopisů.
• ECB opět ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny
  Evropská centrální banka (ECB) dnes ponechala svou měnovou politiku podle očekávání beze změny. Uvedla to ve sdělení, které vydala po zasedání Rady guvernérů. Hlavní úroková sazba tak zůstává na rekordním minimu nula procent. Nic se nemění ani na miliardových nákupech dluhopisů, kterými banka podporuje ekonomiku eurozóny.
• ECB opět zvýšila základní úrokové sazby
  Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila už podesáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. Část analytiků přitom očekávala, že ECB už sazby nezvýší. Banka naznačila, že dnešní zvýšení by mohlo být poslední. Zhoršila zároveň výhled ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky.
• ECB opět zvýšila základní úrokové sazby, zároveň zhoršila výhled ekonomiky
  Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila už podesáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. Část analytiků předpokládala, že ECB už sazby nezvýší. Banka naznačila, že dnešní zvýšení by mohlo být poslední. Zhoršila zároveň výhled ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky.
• ECB opět zvýšila základní úrokovou sazbu
  Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat, a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března.