Držitelé dluhopisů Naftogazu schválili jen částečnou restrukturalizaci dluhu

Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz zůstává v platební neschopnosti. Její návrh na odklad splátek dluhu o dva roky kvůli válce s Ruskem totiž získal podporu jen od držitelů jedné emise dluhopisů, o které v transakci jde. Naftogaz je v platební neschopnosti od minulého měsíce, kdy nesplatil jednu miliardu USD (24,5 miliardy Kč), uvedla agentura Reuters.

S odkladem splátek souhlasili pouze držitelé dluhopisů splatných v roce 2024. Držitelé dluhopisů se splatností v roce 2026 s odkladem nesouhlasili, oznámila společnost. Držitelé druhých hlavních dluhopisů, které mají být plně splaceny letos, odmítli návrh na odklad splátek už dříve.

Naftogaz je pro ukrajinskou vládu důležitým zdrojem příjmů. V loňském roce se podílel téměř 17 procenty na celkových rozpočtových příjmech Ukrajiny. Před válkou podnik zaměstnával více než 50.000 lidí.

Výsledky hlasování ukázaly, že 77 procent procent majitelů dluhopisů splatných v roce 2024 plán podpořilo. U emise splatné v roce 2026 ale s odkladem souhlasilo jen 43 procent držitelů. Pro schválení jsou nutné hlasy 75 procent držitelů.

"U emise eurobondů splatné v roce 2024 byla restrukturalizace úspěšná, zatímco u ostatních emisí musíme ještě najít řešení," řekl agentuře Reuters generální ředitel Naftogazu Jurij Vitrenko. "Výnosy jsou příliš vysoké, tržní hodnota příliš nízká ve srovnání s nominální hodnotou, takže to není snadný prodej," řekl. Vitrenko dodal, že podpora Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), která je významným držitelem dluhopisů splatných v roce 2024, byla pro schválení restrukturalizace u těchto dluhopisů rozhodující.

Naftogaz uvedl, že spolu s vládou jako jediným akcionářem zvažuje další kroky týkající se dluhopisů splatných v roce 2022 a 2026. Firma se nadále řídí pokynem, který jí zakazuje provádět jakékoliv platby související s dluhem bez souhlasu vlády.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Drobní investoři drží historicky největší podíl kryptoměny bitcoin
  Drobní investoři drží historicky největší podíl kryptoměny bitcoin. Podle údajů společností GlassNode a IntoTheBlock, na které se odvolává server Yahoo Finance, ho mají v rukou zhruba 17 procent. GlassNode definuje drobného investora jako držitele jakékoli kryptoměnové peněženky s méně než deseti bitcoiny. Ta má aktuálně hodnotu zhruba 168.300 USD (3,8 milionu Kč).
• Drobní investoři se přesunuli od akcií GameStop ke stříbru
  Drobní investoři, kteří se zorganizovali přes sociální sítě a v minulých dnech způsobili výrazný růst cen akcií GameStop a dalších firem, se nyní zaměřili na komoditní trhy. Cena stříbra tak dopoledne vzrostla o více než 11 procent nad 30 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu) a je nejvýše za osm let. Spolu s tím prudce zdražily také akcie některých menších firem v Austrálii a Číně, které těží stříbro a další drahé kovy.
• Druhá největší kryptoměna ethereum prošla úpravou, cena po poklesu zpevnila
  Druhá největší kryptoměna ethereum dnes prošla dlouho očekávanou aktivací velké úpravy softwaru, která mění zpracování jejích plateb. Může vést ke snížení tvorby nových mincí, a tedy k růstu ceny etherea, uvedla agentura Reuters. Kryptoměna zprvu mírně oslabila, krátce po 16:00 ale přidávala asi tři procenta.
• Druhá největší kryptoměna ethereum vystoupala na dosavadní maximum
  Druhá největší kryptoměna ethereum dnes vystoupila na dosavadní maximum. Při obchodování v Asii se dostala až na cenu 4643 dolarů (přes 102.000 Kč). Za týden posílila o více než deset procent, a dohání tak bitcoin, který má dosavadní maximum na ceně 67.016,5 USD, kam vystoupil 20. října.
• Druhá největší kryptoměna ethereum zaznamenala rekord
  Druhá největší kryptoměna po bitcoinu - ethereum - je na rekordním maximu. Dnes se její cena na obchodní platformě Bitfinex poprvé dostala až na 1623 dolarů (34.959 Kč), což je nejvíce, za kolik se tato digitální měna dosud obchodovala. Na jiných burzách digitálních měn se kurz může lišit.
• Druhý den summitu EU skončil bez dohody, lídři se sejdou v neděli
  Ani dnešní druhý den summitu Evropské unie nepřinesl shodu na parametrech fondu obnovy a příštího sedmiletého rozpočtu. Prezidenti a premiéři se po více než 11 hodinách jednání rozešli a pokračovat budou v neděli v poledne. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela. Zásadní překážkou byly požadavky takzvaných šetrných států, které chtěly snížit objem fondu navržený Michelem v bezprecedentní výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Očekává se, že na základě dnešních rozhovorů připraví Michel další verzi návrhu.
• Druhý den summitu EU začal, Michel navrhl snížit částku na granty
  Po pátečním bezvýsledném rokování začal dnes v Bruselu druhý den summitu lídrů zemí Evropské unie, kteří jednají o fondu obnovy unijních ekonomik a o budoucím sedmiletém rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel předložil prezidentům a premiérům nový návrh vycházející z kritiky od takzvaných šetrných zemí, které chtěly velikost fondu snížit. Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, se ovšem celkový objem balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) nemění, ale 50 miliard původně plánovaných na granty se má přesunout na úvěry.
• Druhý den summitu G7: Jednání o nerovnosti i dvoustranné schůzky
  V přímořském letovisku Biarritz na jihozápadě Francie dnes pokračuje třídenní summit sedmi ekonomicky vyspělých zemí skupiny G7, který v sobotu odstartoval neformální večeří státníků. Mezi hlavní problémy, které svět, a tudíž i nejmocnější politické představitele aktuálně tíží, patří překážky v globálním obchodě, ekonomické nerovnosti, boj s klimatickou změnou či krize v Íránu, Libyi, Kašmíru a Sýrii.
• Druhý největší americký producent syntetických diamantů zkrachoval
  Americká společnost WD Lab Grown Diamonds, která je druhým největším producentem syntetických diamantů ve Spojených státech, zkrachovala. Stala se tak první velkou obětí rostoucího přebytku v odvětví umělých drahokamů, uvedl list Financial Times.
• Druhý největší soukromý akcionář Lufthansy prodal přes polovinu svého podílu
  Dědici německého miliardáře Heinze Hermanna Thieleho prodali přes polovinu svých akcií letecké společnosti Lufthansa. Informovala o tom dnes agentura DPA. Thieleho společnost KB Holding, která je druhým největším soukromým akcionářem Lufthansy, v těchto největších evropských aerolinkách postupně získala zhruba 12procentní podíl. Akcie Lufthansy po poledni odepisovaly více než šest procent hodnoty.
• Držitelé ukrajinských dluhopisů by mohli mít ztrátu 30 až 42 pct.
  Zahraniční držitelé ukrajinských dluhopisů by při dohodě o restrukturalizaci dluhu mohli přijít o 30 až 42 procent hodnoty. Kyjev by se tím ale pravděpodobně vyhnul tvrdému selhání při splácení dluhů. Uvedla to ve své zprávě banka JPMorgan.
• Dřívější ukončení QE3 se zítra z Fedu nečeká
  Započatá výstavba v USA vzrostla v únoru oproti lednu o 0,8 % a stavební povolení poskočila o 4,6 % vzhůru...
• Dubajská DEWA zdvojnásobila velikost plánované nabídky akcií
  Hlavní dubajská elektrárenská a vodárenská společnost Dubai Electricity and Water Authority (DEWA) více než zdvojnásobila velikost plánované primární nabídky akcií. To znamená, že z největší primární nabídky v regionu od rekordního vstupu saúdskoarabské arabské ropné firmy Aramco na trh by mohla získat až 5,7 miliardy USD (125,3 miliardy Kč), napsala agentura Reuters.
• Dubaj ve snaze podpořit turistiku zrušila třicetiprocentní daň z alkoholu
  Dubaj zrušila třicetiprocentní daň z alkoholu a vyžadovat přestala i poplatek za licenci nutnou k nákupu alkoholu v nákupních a turistických centrech. Na sociálních sítích to oznámily firmy African+Eastern a MMI, což jsou v Dubaji dva největší dodavatelé alkoholických nápojů. Krok má podle nich podpořit odvětví turistiky. Změny ve zdanění začaly platit v neděli, zkušebně zatím na rok, informují místní média.
• Dublin: Eurozóna Řecku nijak neustoupila
  Eurozóna v páteční dohodě Řecku nijak neustoupila a veškeré ústupky se odehrály na řecké straně. Řekl...
• Dubnová inflace byla nad očekáváním ČNB
  Dubnová meziroční inflace 2,9 procenta byla o 0,4 procentního bodu výš, než očekávala Česká národní banka (ČNB). Rozdíl způsobilo zdražení potravin, ostatní položky byly v souladu s prognózou centrální banky, uvedl v komentáři k vývoji spotřebitelských cen ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Předpokládá, že po zbytek roku se bude inflace pohybovat v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB.
• Dubnová inflace byla o 0,5 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB
  Dubnová inflace byla o 0,5 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v jarní prognóze. Rozdíl způsobil zejména výrazně pomalejší meziroční růst cen potravin, znatelně menší měrou pak přispěla lehce nižší než očekávaná jádrová inflace, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových 15 procent, oznámil dnes Český statistický úřad. ČNB nyní čeká, že inflace bude v každém dalším měsíci o více než jeden procentní bod nižší než v měsíci předchozím.
• Dubnová inflace byla vyšší, než odhadovala ČNB
  Dubnová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem byl především větší než očekávaný růst cen potravin. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v dubnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu stoupla na 3,1 procenta.
• Dubnová inflace byla vyšší, než odhadovala ČNB
  Dubnová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka v prognóze. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byla vyšší než očekávaná jádrová inflace, která je očištěná o sezónní vlivy, změny regulovaných cen, daňové úpravy a jiná administrativní opatření. Meziroční inflace v dubnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 3,2 procenta.
• Dubnová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Dubnová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v nové květnové prognóze. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a regulovaných cen, tedy cen energií. Méně, než očekávala ČNB, rostly ceny potravin. Odhad růstu cen pohonných hmot se v podstatě naplnil. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v dubnu stoupla na 14,2 procenta. To je nejvyšší hodnota od prosince 1993.