Clemmo's thoughts

Clemmo píše, že se z knih dozvěděl mnohem více užitečných informací, než z internetu. Své poznatky pak shrnul v 5 lemmas. Já je sem budu vkládat jako jednotlivé příspěvky, aby se o nich lépe dalo diskutovat. Takže pojďme na to.

• Trh je stroj na mazání vzorů. Než něco uvidíme, už to není užitečné.
• Chytří lidé, kteří chtějí přijít věci na kloub a najít řád v chaosu uvíznou v králičích norách.
• Mark Tier: Diverzifikace je kastrace.
• David Aronson: Běžné metody technické analýzy a jednoduché strategie založené na TA nefungují. (To je otázka do pranice)
• Nicholas Nassim Taleb: Náhodnost je záludná . Lidé jsou stroje na detekci vzorů, i když žádné neexistují.
• Al Brooks: Když vidíš všechno, nesoustředíš se na nic.

To, že mě výše uvedené nejvíc zaujalo samozřejmě souvisí s tím, že tyto názory podporují můj názor. Pokud se člověk nechce dostat do bubliny, tak musí pozorně naslouchat také názorům, které jeho pohled nesdílejí, v lepším případě jej vyvrací. Tak vidíte to někdo jinak? Mně se zdá, že nejkontraverznější bude výrok Davida Aronsona, že běžná TA nefunguje. Problém je, že není definováno, co je běžná TA.

• Trhy mají setrvačnost.
• Trend je za dobrého počasí (za ideálních podmínek) Tvůj přítel. Používej ho, ale nespoléhej na něj.
• Nekritin&Walters: Vzory obecně selhávají. Hybnost je skutečným signálem.
• Neiderhoffer & Osborne: Po sekvenci dvou pohybů stejným směrem bude pravděpodobněji následovat pohyb stejným směrem než otočka.

Ten poslední bod mě především zaujal z toho důvodu, že by takové tvrzení mělo být ověřeno. Veškerá tvrzení o setrvačnosti/hybnosti jsou příliš vágní a je třeba přijít na to, jak od krásné teorie přejít k využitelné praxi.

Dnes končím a v dalších dnech budu postupně přidávat další.

Moje písemné vyjadřování má jisté limity, takže raději upřesním, že pokud píši, že by ten bod měl být ověřen, tak to podle mě znamená se pokusit ho vyvrátit. Pokud ho vyvrátím, tak je situace jasná, pokud ho nevyvrátím, tak jsem se příliš nepohnul z místa, maximálně mohu takový výrok považovat za trochu více pravděpodobný a přemýšlet o tom, jestli se statisticky na něm dá stavět.

Pokud jsem poznamenal, že není u výroku Davida Aronsona zřejmé, co je běžná TA, tak já to za něj těžko budu moci definovat. To není mé tvrzení, takže by to měl definovat on (on ale asi toto fórum nečte). Jen jsem chtěl poukázat na to, že to je příliš vágní tvrzení, aby se o něm mohlo seriózně diskutovat, ale neseriózně by to jistě šlo. Každý si pod běžnou TA může představovat něco naprosto odlišného. To je stejný problém jako u struktury trhu. Nevěřím, že bych Vám psal, že Vaše struktura trhu nemá se strukturou trhu nic společného, a pokud jsem něco takového napsal, tak se omlouvám a beru zpět. Možná jsem mohl napsat něco jako, že Vaše pojetí struktury trhu je odlišné od mého pojetí struktury trhu (bez jakéhokoli hodnotícího aspektu). Tam by snad nemohl vzniknout spor.

Tím, že mi do toho nebudete zasahovat mi (i ostatním čtenářům) poskytujete medvědí službu. Já budu naopak rád, když do toho bude kdokoli konstruktivně zasahovat. Navíc já jsem si moc dobře vědom, že pouze odlišné názory (od těch mých) mě mohou obohacovat. O co budu bohatší (myšlenkově), když se mnou budou všichni souhlasit? O nic!

• Definujte realistická očekávání ohledně míry návratnosti a tuto míru sledujte
• Brent Penfold: Money management je klíčem k přežití. Je to jeden ze tří pilířů úspěchu spolu s metodologií a psychologií.
• Kirill Emerenko: Špatný money management může úplně zničit i systém s pozitivním očekáváním.

K prvnímu bodu bych doplnil, že samozřejmě nestačí jen tento ukazatel sledovat, ale činit na základě toho i patřičná opatření.

U druhého bodu by se měli zamyslet všichni ti, kteří si myslí, že klíčem k úspěchu je objevit nějaký geniální vstupní systém.

To, že má cena v sobě nějakou cyklickou složku rozhodně nezpochybňuji. Jak je ale uvedeno, tak parametry této cykličnosti se dost těžce předpovídají (pokud je to vůbec možné). Je otázkou, zdali je možné tuto teorii v tradingu prakticky využít. Musím se přiznat, že jsem neměl tušení, co je to "FLD" (Future Line of Demarcation) a musel jsem se s tím zatím alespoň zběžně seznámit. Po velmi zběžném seznámení se mi zdá, že by tato teorie stála za prozkoumání, ale možná, že by mohlo být vhodnější (minimálně přehlednější) místo interakce ceny a FLD prozkoumat interakci vyfiltrované (pomocí nějakého low-pass filtru) ceny a jejího fázového posunutí. To je ovšem koncept, který člověk neprobádá během jednoho dne, takže zatím nejsem schopen se k tomu vyjádřit. Zároveň si nejsem jistý, jestli by pak tato lemma nebyla v rozporu s první lemmou, především s tvrzením, že pokud jsme již něco schopni pozorovat, tak už to není užitečné, a také s tvrzením, že hledáním řádu v chaosu se dostaneme do králičích nor.

Těžko říci, co považuje David Aronson za běžnou TA. Každý si pod tím může představit něco jiného. Je to něco podobného, jako když někdo používá termín Price Action. Bez definice termínů se není možné tím seriózně zabývat.

Ještě drobné doplnění.  U NASDAQu by při obchodování z měsíčního grafu bylo statisticky nejvýhodnější po dvou bearish svíčkách vstoupit do longu. Pravý opak toho, k čemu nás nabádá výrok. I v letošním (klesajícím) roce by to představovalo dvě výhry a jednu prohru. Píši to jen jako nepoužitelnou zajímavost, protože u měsíčního grafu bych kromě jiného byl opatrný na spoléhání se na velmi malou množinu dat.

Já myslím, že u těch sekvencí je to celkem jasné:

A sequence of two moves in the same direction is more likely to be followed by a move in the same direction

Pokud je to sekvence (dvou pohybů), tak musí následovat hned za sebou. A pak by, dle tvrzení, hned měl s větší pravděpodobností následovat další pohyb do stejného směru. Za mě je ta definice jasná, ale výrok podle mě neplatí.

Něco takového by se samozřejmě také dalo ověřit, ale jsem k tomu dost skeptický. Problém by mohl být i v překryvu evropské a americké seance. Já nemám v plánu se tím zabývat, ale pokud k tomu budete mít nějaká data, tak se rád podívám.

Každý, kdo mě jen trochu zná, tak ví, že budu souhlasit s tím, že počítače (AOS) se pro většinu úkolů v tradingu hodí mnohem lépe než lidé. Nesporné výhody počítačů jsou rychlost, přesnost, konzistentnost, neúnavnost a hlavně bezemočnost. Samozřejmě, že některé tyto klady jsou závislé na správném naprogramování, takže vlastně na člověku. Počítače ale mají také některé významné nevýhody. Pominu to, že naprostá většině (možná 100%) prodávaných AOS je podvod, za to ale nemohou počítače, ale lidé, kteří je prodávají (podvodníci). Pominu také to, že naprostá většina AOS je špatně naprogramována a představuje riziko pro účet, ale to je opět chyba člověka (programátora). Ale jako největší nevýhodu AOS považuji to, že nejsou schopni "přemýšlet" o věcech, které mohou mít pro obchodování zásadní význam, ale nejsou zahrnuty v kódu. V současné době není možné, aby kód "myslel" na vše, jako např. na vyhodnocení významu blížící se fundamentální zprávy, celkový sentiment v médiích, informace o pravděpodobné intervenci... Možná by v takovém případě bylo vhodné využít nějakého hybridního obchodování, kde by člověk a stroj se podělil o ty činnosti, které mu jdou lépe. Myslím, že to je přesně poselství, které Clemmo psal: Nechte stroje dělat jejich práci, a dokonce jim přenechte některé rozhodovací procesy, ale nenechávejte je rozhodovat o všem.
Ze všeho nejvíc se mi líbí motto:
Raději než se vzdávat své lidskosti, vzdejte se svého ega.

Myslím si, že v poslední větě jste trefil do černého. Pokud máme vycházet z nějakého Lemmatu, tak je to právě tento: "The market is a pattern-erasing machine; by the time we see something it's no longer useful" (L1.1). Škoda jen, že stejně tak jako u ostatních "lemmat" je ten popis, ne zcela jasný.

Koukal jsem na originální post Clemma na FF. Minimálně polovinu knih, které zmiňuje, jsem kdysi dávno četl, vím jaké strategie nebo ideje prezentují. Také mohu konstatovat, že se tyto knihy nijak zásadně neposunuly, pořád je to víceméně to stejné. Co mě zaráží je, že pokud někdo vnímá L1.1 jako předpoklad k ziskovému tradingu, proč čte knihy tak dávného data vydání.

Hezký příklad nevyvrácení L1.1 je strategie, kterou jste testoval. Věřím, že dříve to na nějakém trhu fungovalo, dnes nikoliv. Z jednoho rozhovoru s James Simonsem, bylo hezké slyšet, že vlastně začínali na autoregresivních modelech a kovariance odhadovali stejně nedokonale, fungovalo to. Dneska bez šance. Jak rychle se může nějaká systematická "edge" vyarbitrážovat je hezky demonstrovatelné na tomhle paperu (https://doi.org/10.3905/jod.2014.21.3.054), po jehož vydání se během následujícího roku výnosnost strategie propadla mezi ostatní, nepoužitelné. Nejen díky tomu, věřím v platnost L1.1, a na ostatním Lemmatech záleží v závislosti na této.

U strategie z článku je nutné podotknout, že je velmi nepravděpodobné, že by šlo o nějaký overfitting, tak jako tomu často bývá. Jednoduše proto, že ta strategie nemá žádné parametry.

Pokud sám obchodujete, tak jak se s důsledky L1.1 vypořádáváte? Hledáte neustále nové "edge" a strategie se slábnoucí výkonností vyřazujete? Nebo používáte nějaké autoadaptivní metody? Anebo to řešíte ještě jinak? Nemusíte vyzrazovat své strategie, jde mi o obecný přístup k L1.1.