České ekonomika loni vzrostla o 2,4 procenta, zhoršil odhad ČSÚ

Česká ekonomika v loňském roce meziročně stoupla podle zpřesněného odhadu o 2,4 procenta. Statistici tak zhoršili svůj odhad z konce ledna, kdy uváděli růst o 2,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak klesl o 0,4 procenta. Druhý mezičtvrtletní pokles v řadě znamená, že se česká ekonomika dostala do technické recese.

"Hlavními faktory celoročního růstu byly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka," uvedli statistici. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla o 6,2 procenta vyšší než v roce 2021. Rostly především investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Saldo zahraničního obchodu skončilo po 19 letech v záporu, když kleslo meziročně o 187,6 miliardy korun na minus 8,3 miliardy. Výdaje na konečnou spotřebu domácností loni klesly o 0,9 procenta, naopak výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu vzrostly o 0,7 procenta.

HDP loni v meziročním srovnání rostl v každém čtvrtletí, postupně ale růst zpomaloval. V prvním kvartále to bylo o 4,7 procenta, ve druhém o 3,5 procenta, ve třetím o 1,5 procenta a v posledním o 0,2 procenta.

Bilanci ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku negativně ovlivnily zejména klesající výdaje na konečnou spotřebu domácností. Meziročně se snížily o 5,5 procenta. Lidé méně nakupovali zejména předměty dlouhodobé spotřeby. "Významně klesaly i výdaje na potraviny, které se meziročně snížily o více než deset procent, ale pokles byl zaznamenán i u dalších položek. Rostly pouze výdaje za služby," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Analytici očekávali, že v posledních třech měsících loňského roku HDP mezičtvrtletně klesne o několik desetin procenta. Znamená to, že se česká ekonomika ve druhé polovině roku 2022 dostala do technické recese. Ekonomové ji definují jako mezičtvrtletní pokles sezonně očištěného reálného čtvrtletního HDP v alespoň dvou po sobě jdoucích obdobích. Ve třetím čtvrtletí loňského roku přitom ekonomika klesla mezikvartálně o 0,3 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• České akcie v květnu přišly o 1,78 procenta, od začátku roku o 8,1 procenta
  České akcie za pět měsíců roku podle indexu PX pražské burzy ztratily 8,14 procenta. Za samotný květen index odepsal 1,78 procenta a poslední den v měsíci zakončil na 1309,88 bodu. ČTK to dnes řekl analytik investiční společnosti Wood & Company Vojtěch Boháč.
• České akcie v lednu posílily o 10,65 procenta na 1329,66 bodu
  Českým akciím se v prvním měsíci letošního roku dařilo. Index PX v lednu posílil o 10,65 procenta na 1329,66 bodu. ČTK to řekl makléř Wood & Company Vladimír Vávra. Nejvíce podle něj posílily akcie Pilulky o 15,38 procenta na 750 Kč. Naopak pokles zaznamenaly jen akcie Photon Energy, a to o 1,19 procenta na 66,40 Kč.
• České akcie v srpnu klesly o 4,84 procenta, od začátku roku o 17,7 procenta
  České akcie podle indexu PX v srpnu oslabily o 4,84 procenta a zakončily na 1173,82 bodu. Jde o jeden z nejvíce ztrátových měsíců od propadu v březnu 2020, kdy se v Česku objevili první nakažení koronavirem. Index zaznamenal pátý ztrátový měsíc v řadě a od začátku roku odepsal 17,69 procenta, řekl ČTK analytik Wood & Company Vojtěch Boháč.
• České akcie za leden klesly o 0,68 procenta, v Evropě ale patřily k těm lepším
  České akcie měřené indexem PX za leden oslabily o 0,68 procenta, v Evropě ale patřily k těm lepším. Významné evropské akciové trhy oslabovaly násobně více. Německý DAX a francouzský CAC 40 ztrácely kolem 2,5 procenta. ČTK to dnes řekl analytik investiční společnosti Wood & Company Vojtěch Boháč.
• České akcie zatím nesmazaly ztráty z doby pandemické paniky
  Akcie na pražské burze ještě zatím neumazaly ztráty způsobené pandemií. Pražskému indexu PX chybí ještě čtyři procenta na hodnoty před 20. únorem, kdy na trhy přišla panika. Český akciový index dosáhl svého dna loni 18. března při poklesu o 37 procent na 690 bodů. Současné hodnoty kolem 1058 bodů přestavují nárůst o 53 procent. ČTK to řekl analytik Starteepo Dušan Jilčík
• České akcie za tři čtvrtletí od začátku roku vynesly 5,6 procenta
  České akcie se zhodnotily podle indexu pražské burzy PX za tři čtvrtletí od začátku roku o 5,6 procenta, a zaostaly tak za svými americkými i západoevropskými protějšky. Vyplývá to z výsledků BCPP. Hlavní americký akciový index S&P 500 posílil ve stejném období o 18,7 procenta, zatímco evropský Stoxx Europe 600 přidal 16,4 procenta, dodal analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
• České akcie zaznamenaly v únoru nejhorší měsíc za téměř dva roky
  České akcie zaznamenaly v únoru nejhorší měsíc za téměř dva roky. Index PX během února ztratil 4,44 procenta na 1353,41 bodu. Více ztratil naposledy v březnu 2020. V během letošního února sice index dosáhl svých dlouholetých maxim, ale poté následovaly série oslabení, řekl ČTK analytik Wood & Company Vojtěch Boháč. Od začátku roku index odepsal 5,09 procenta.
• České akcie ztratily letos přes osm procent, méně než většina akciových indexů
  České akcie ztratily podle indexu PX od začátku letošního roku k dnešnímu dni přes osm procent hodnoty, což je výrazně méně než většina hlavních akciových indexů. V nynější době panických výprodejů téměř všech aktiv je však extrémně těžké předpovídat další vývoj, shodli se analytici oslovení dnes ČTK. Index PX dnes uzavíral těsně pod úrovní 1300 bodů, když v prvním obchodním dni letošního roku skončil na úrovni 1416 bodů.
• České akcie ztratily v době pandemie od března desetinu hodnoty
  České akcie v době pandemie od počátku března do dneška ztratily podle indexu PX deset procent hodnoty. ČTK to řekl analytik společnosti Starteepo Dušan Jilčík. Hluboké propady na zahraničních burzách se zastavily 23. března, kdy americká centrální banka Fed oznámila masivní finanční injekce na podporu ekonomiky.
• České deníky předpokládají Grexit
  Po nedělním referendu, ve kterém řečtí voliči odmítli podmínky věřitelů zadlužené země, by mělo Řecko...
• České firmy by převážně uvítaly zavedení eura
  České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici.
• České hospodářství letos vzroste o 1,3 procenta
  České hospodářství se letos vrátí k růstu. Hrubý domácí produkt meziročně vzroste o 1,3 procenta, průměrná mzda v nominálním vyjádření stoupne o 6,1 procenta a v reálném o 3,4 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy Hospodářské komory ČR (HK), kterou dnes představil ČTK a České televize její prezident Zdeněk Zajíček.
• České spořitelně klesl v 1. čtvrtletí čistý zisk na 3,3 miliardy Kč
  České spořitelně (ČS) klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 33,5 procenta na 3,3 miliardy korun. Provozní zisk byl nižší o 24,6 procenta a dosáhl 5,7 miliardy korun. Za poklesem je podle banky kombinace nižších provozních výnosů a vyšších provozních nákladů. Neauditované konsolidované výsledky oznámila dnes ČS v tiskové zprávě.
• České spořitelně vzrostl za tři čtvrtletí čistý zisk o 40 % na 15 miliard Kč
  České spořitelně vzrostl za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně téměř o 40 procent na 15 miliard korun. Provozní zisk se zvýšil o 35,6 procenta na 22 miliard korun a provozní výnosy o 21,8 procenta na 37,8 miliardy korun. Vyplývá to z konsolidovaných výsledků hospodaření, které Česká spořitelna zveřejnila na svých internetových stránkách.
• Česko a Itálie vyzývají EU ke zmírnění sankcí vůči automobilkám
  Česko a Itálie s podporou dalších zemí vyzývají Evropskou unii, aby zmírnila sankce, které se mají od příštího roku uplatňovat vůči automobilkám, jež neprodávají dostatečný podíl elektromobilů. Vyplývá to z takzvaného non-paperu, tedy neformálního dokumentu, který Praha a Řím představí na dnešním jednání unijních ministrů průmyslu v Bruselu a který má ČTK k dispozici.
• Česko i v únoru patřilo mezi země EU s nejvyšší inflací, vyplývá z analýzy
  Česko i v únoru patřilo v Evropské unii mezi země s nejvyšší inflací. Rychleji rostly ceny stejně jako v minulých měsících v Pobaltí a v Maďarsku, nově se česká inflace dostala pod úroveň Polska. Meziroční tempo růstu cen v Česku se proti lednu snížilo o 0,8 procentního bodu na 16,7 procenta, v eurozóně inflace zpomalila o 0,1 procentního bodu na 8,5 procenta. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici.
• Česko je nejrychleji zadlužující se zemí unie, varuje NKÚ
  Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněném stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021. Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.
• Česko je nemocný muž Evropy, je v pasti průměrnosti, napsal deník Die Welt
  Hospodářský model České republiky je zastaralý, země je lapena v průměrnosti. Na svém webu to napsal německý deník Die Welt, podle kterého je skutečně nemocným mužem Evropy právě Česko, které se jako jediné z členských zemí Evropské unie nedokázalo zotavit z ekonomických dopadů pandemie. Česko proto podle listu slouží jako varování před tím, co hrozí i Německu.
• Česko letos nesplnilo požadavky na přijetí eura
  Česká republika letos nesplnila dvě ze čtyř maastrichtských kritérií, tedy požadavků EU nezbytných pro přijetí eura. Kvůli zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku 2012 ČR tak neplní kritérium cenové stability. Země rovněž nedodržela tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu (HDP). Vyplývá to z každoročního materiálu ČNB a ministerstva financí k plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
• Česko podle guvernéra ČNB Michla letos čeká rok podstatného snížení inflace
  Česko letos čeká rok podstatného snížení inflace, tempo růstu cen se začne snižovat na jaře. Vzhledem k oslabující poptávce a nastávající recesi může Česká národní banka (ČNB) pokračovat v politice stability úrokových sazeb. V rozhovoru s ČTK to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil však, že pokud se v ekonomice objeví nové poptávkové tlaky, bankovní rada ČNB je připravena zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.