Analytici: Zpomalení inflace způsobuje hlavně loňská srovnávací základna

Meziroční inflace v březnu zpomalila na 15 procent z únorových 16,7 procenta hlavně kvůli vyšší srovnávací základně z loňska. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Překvapením pro ně bylo meziměsíční zdražení potravin, očekávali u nich stabilitu nebo pokles cen. V dalších měsících očekávají snižování meziroční inflace, v polovině roku by se mohla dostat pod deset procent. Dnešní informace Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji spotřebitelských cen podle nich neovlivní nastavení úrokových sazeb České národní banky (ČNB).

"Je zřejmé, že relativně velké zpomalení inflace v meziročním srovnání má na svědomí hlavně vysoká základna z loňska. Ta působila především u pohonných hmot, jejichž ceny loni v březnu v reakci na válku na Ukrajině povyskočily o víc jak pětinu," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Loňská srovnávací základna bude podle něj hlavním faktorem poklesu inflace i v dalších měsících.

"Březnový pokles inflace byl tažen převážně rozkolísanými cenami pohonných hmot, u celé řady položek spotřebního koše však inflační tlaky odeznívají poměrně pomalu a velká část poklesu meziroční inflace je tažena zejména statistickým efektem vyšší srovnávací základny. I z toho důvodu nadále předpokládáme, že celoroční inflace se bude letos pohybovat kolem 11 procent, a to i přes postupné snižování cen energií," komentoval zveřejněné údaje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil varoval před přílišným optimismem ohledně rychlého opadnutí inflace. "Poptávkové kategorie, tedy ty určující pro udržitelné snížení inflace, mnoho důvodů k optimismu nedávají. K silnému růstu cen se zde vrátily oděvy a obuv a také stravování a ubytování. Příliš nepotěšily ani potraviny, které namísto vyhlíženého zlevnění vykázaly další zdražení, byť mírnějším tempem," uvedl. Varoval, že při očekávaném hospodářském oživení by se pokles tempa inflace mohl zastavit mezi pěti a šesti procenty.

Analytici předpokládají, že údaje o březnové inflaci nebudou důvodem pro ČNB, aby měnila základní úrokovou sazbu. "Inflace odeznívá, ale relativně pomalu, a proto jsou zatím jakékoliv debaty o poklesu sazeb mimo hru. Předpokládáme zatím i nadále, že centrální banka poprvé sníží úrokové sazby nejdříve ve čtvrtém čtvrtletí 2023," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

"Trh v současnosti předpokládá, že ČNB do konce letošního roku sníží sazby zhruba o necelý procentní bod. To se však v kontextu nedávných vyjádření členů bankovní rady ČNB jeví jako spíše nadměrné očekávání poklesu sazeb," míní Seidler. Podle něj bude ochota ČNB letos snižovat sazby poměrně nízká.

Zdroj: Reuters, ČTK, UniCredit Bank, Cyrrus, Patria Finance

Čtěte více

• Analytici: Zisk ČEZ meziročně klesá, příčinou je i zvláštní daň
  Hospodaření energetické skupiny ČEZ v letošním roce zatím podle analytiků naplňuje předpoklady. Čistý zisk podniku za tři čtvrtletí by se podle odhadů měl snížit na zhruba 27 miliard korun, což je meziročně asi o desetinu méně. Hlavní příčinu poklesu analytici vidí v nižším profitu z obchodu s komoditami a v přetrvávajícím vlivu speciální daně z mimořádných zisků. Vyplývá to z komentářů expertů, které oslovila ČTK. Výsledky za první tři čtvrtletí roku firma zveřejní v úterý ráno.
• Analytici: Zisk ČEZ ve čtvrtletí klesl až o 60 %, důvodem mimořádné daně
  Zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku výrazně klesl, očekávají analytici. Čistý zisk společnosti za první tři měsíce roku by se podle odhadů měl pohybovat kolem deseti miliard korun, což by znamenalo oproti loňsku propad o zhruba 60 procent. Hlavní příčinou jsou dopady odvodů z tržeb a daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Tržby ČEZ by naopak vzhledem k vyšším cenám elektřiny měly oproti loňsku vzrůst. Celoroční čistý zisk společnosti analytici očekávají na úrovni mezi 30 až 40 miliardami korun. Skupina oznámí své hospodářské výsledky za první čtvrtelí ve čtvrtek.
• Analytici: Zlato a stříbro letos zlevnilo, platina, měď či ropa zdražily
  Zlato v letošním prvním čtvrtletí oslabilo o 9,5 procenta na 1728 dolarů za troyskou unci. Zlevnilo také stříbro, a to o sedm procent na 25 dolarů za unci. Naopak cena platiny vzrostla o 12 procent na 1208 dolarů, palladia o osm procent na 2656 dolarů a mědi o 13 procent na čtyři dolary, což je nejvyšší cena za deset let. Ropa zdražila o více než pětinu, uvedli dnes analytici na dotaz ČTK.
• Analytici: Zlato a stříbro zdražily o pět procent, ropa a plyn o desítky pct.
  Cena drahých kovů a komodit, jako jsou ropa, zemní plyn či pšenice a kukuřice, letos výrazně roste. V únoru k tomu podle analytiků oslovených ČTK výrazně přispěla eskalace konfliktu na Ukrajině, kam vtrhla ruská vojska. Zlato a stříbro zdražily o zhruba pět procent, ropa a zemní plyn o desítky procent.
• Analytici: Zlato letos zdražilo o 20 procent
  Cena zlata se podobně jako loni i v letošním roce zvýšila zhruba o 20 procent a vzestupný trend by podle většiny analytiků měl pokračovat. Žlutému kovu pomáhají nízké úroky a také nevídaný přiliv peněz, které centrální banky uvolňují na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Někteří z analytiků se podle agentury DPA domnívají, že padnout by v příštím roce mohly i nové rekordy. Nyní se cena pohybuje kolem 1880 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu).
• Analytici: Zlato, stříbro a měď v lednu mírně zlevnily, ropa výrazně zdražila
  Ceny zlata, stříbra a mědi v lednu mírně klesly, naopak výrazně zdražily energetické komodity, a to zemní plyn o 40 procent a ropa o 17 procent. O čtvrtinu stoupla také cena palladia, které je důležitým komponentem v automobilovém průmyslu. ČTK to dnes sdělili oslovení analytici.
• Analytici: Zlato za tři měsíce zdražilo o 18 procent, v korunách o tři procenta
  Cena zlata v amerických dolarech vzrostla od listopadu loňského roku z 1630 USD na dnešních 1932 USD, což je nárůst o více než 18 procent. Pro české investory nakupující zlato v korunách to byl kvůli posilujícímu kurzu koruny vůči dolaru nárůst o tři procenta. ČTK to řekl manažer společnosti Golden Gate CZ Pavel Řihák.
• Analytici: Zlepšení důvěry v ekonomiku ukazuje zotavující se hospodářství
  Březnové zlepšení důvěry v tuzemskou ekonomiku ukazuje, že české hospodářství začíná ožívat. Shodují se na tom analytici při hodnocení dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vyzdvihují především optimismus spotřebitelů, který podle nich může podpořit spotřebu domácností. Ta by podle odborníků letos měla táhnout hrubý domácí produkt (HDP), sdělili ČTK.
• Analytici: Zlotý i forint budou dál sílit, koruna se vrátí k 24,90 za euro
  Kurz maďarského forintu se bude v následujících měsících dál zvyšovat, i když pomaleji než dosud. Naopak česká koruna má silný růst patrně už za sebou a v následujícím roce bude slábnout, až se dostane zhruba na 24,90 za euro. Nejlépe si ale zřejmě povede polský zlotý, ukazuje výhled kurzů středoevropských měn, který na základě prognóz analytiků sestavila agentura Reuters.
• Analytici změnu měnové politiky ČNB nečekají
  Bankovní rada České národní banky na měnovém zasedání ve čtvrtek 2. února nechá sazby na minimech a oznámí pokračování devizových intervencí. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Centrální banka ve čtvrtek zveřejní i novou makroekonomickou prognózu, ve které ekonomové očekávají zohlednění výrazného růstu inflace koncem loňského roku. To by podle nich mohlo vést k rychlejšímu konci intervencí.
• Analytici: Zpomalení inflace zvyšuje chuť Čechů utrácet
  Zpomalení inflace na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB) a růst reálných mezd zvyšují chuť Čechů utrácet. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Z dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 6,1 procenta. Trh přitom podle analytiků očekával zvýšení o 2,8 procenta. Upozornili také na to, že maloobchodní tržby v březnu vykázaly nejsilnější meziroční růst od ledna roku 2022. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy jsou vyšší tržby pro prodejce důležité zejména s ohledem na jejich investice, řekl ČTK.
• Analytici: Zrychlení inflace ovlivnila loňská srovnávací základna
  Zářijové zrychlení meziroční inflace v Česku na 2,6 procenta ze srpnových 2,2 procenta ovlivnila srovnávací základna z loňského roku, kdy ceny rychle klesaly. Tento efekt bude působit i ve zbytku roku, kdy by v jeho důsledku mohla inflace dosáhnout až tří procent, shodli se analytici oslovení ČTK. Současně upozornili na to, že v září poprvé od loňského listopadu meziročně zdražily potraviny a nealkoholické nápoje.
• Analytici: Zrychlení inflace způsobilo hlavně loňské zrušení DPH na energie
  Zrychlení meziroční inflace na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta způsobilo hlavně loňské odpuštění DPH na energie, které tak meziročně zdražily relativně víc. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Varují také, že inflace zůstane na vysoké úrovni i v dalších měsících, pod deset procent se podle nich dostane až v polovině příštího roku.
• Analytici: Zrychlení růstu cen výrobců znamená, že inflace bude ještě kulminovat
  Březnové zrychlení cen výrobců znamená, že inflační vlna bude v Česku teprve kulminovat. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Za rostoucími cenami stálo podle nich především zdražení komodit včetně energií. V zemědělství se meziročně ceny výrobců zvýšily o 27,2 procenta, v průmyslu zrychlil růst na 24,7 procenta a ve stavebnictví na 10,4 procenta.
• Analytici: Zvýšení sazeb ČNB prodraží hypotéky, na které dosáhne méně lidí
  Zvýšení sazeb České národní banky dále prodraží financování hypoték, na které také dosáhne méně lidí. Zhorší se rovněž podmínky financování podniků. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Bankovní rada ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Tak vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999.
• Analytici: Zvýšení sazeb Evropskou centrální bankou zvýší tlak na korunu
  Zvýšení úrokových sazeb v eurozóně bude znamenat vyšší tlak na českou korunu, takže Česká národní banka bude muset zřejmě vynaložit více peněz na bránění jejímu oslabení. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Evropská centrální banka (ECB) dnes na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Základní sazba ČNB činí sedm procent.
• Analytici: Zvýšení základní sazby ČNB na sedm procent odpovídá očekávání trhu
  Zvýšení základní sazby České národní banky o jeden a čtvrt procentního bodu na sedm procent v zásadě odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zajímavější bude podle expertů rozhodování bankovní rady v srpnu v novém složení. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999.
• Analytička: Čína má šanci být do roku 2035 největší ekonomikou
  Čína má šanci do roku 2035 zdvojnásobit velikost své ekonomiky, jak to předpověděl prezident Si Ťin-pching. Řekla to analytička amerického finančního ústavu Bank of America Global Research Helen Čchiaová, která vede oddělení asijských ekonomik. Znamená to, že Čína by na pozici největší ekonomiky světa vystřídala Spojené státy. Čínský prezident loni v listopadu řekl, že jak se Čína vyvíjí a usiluje o status vyspělé země, může do roku 2035 vedle ekonomiky zdvojnásobit i příjem na hlavu.
• Analytička: Dopady sankcí na eurozónu se mohou blížit až jednomu procentu HDP
  Dopady sankcí vůči Rusku kvůli eskalaci krize na Ukrajině na ekonomiky eurozóny se mohou blížit až jednomu procentu HDP. Nejužší vazby s Ruskem mají, a tudíž nejohroženější země EU v tomto ohledu jsou Kypr a pobaltské státy. ČTK to řekla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Z pohledu sektorů jsou podle ní nejohroženější energeticky náročné sektory od hutí, po železárny, výrobu plastů a chemii.
• Analytička: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
  Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na dnešním briefingu v Praze na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.