Analytici: Zisk ČEZ ve čtvrtletí klesl až o 60 %, důvodem mimořádné daně

Zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku výrazně klesl, očekávají analytici. Čistý zisk společnosti za první tři měsíce roku by se podle odhadů měl pohybovat kolem deseti miliard korun, což by znamenalo oproti loňsku propad o zhruba 60 procent. Hlavní příčinou jsou dopady odvodů z tržeb a daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Tržby ČEZ by naopak vzhledem k vyšším cenám elektřiny měly oproti loňsku vzrůst. Celoroční čistý zisk společnosti analytici očekávají na úrovni mezi 30 až 40 miliardami korun. Skupina oznámí své hospodářské výsledky za první čtvrtelí ve čtvrtek.

Čistý zisk skupiny ČEZ za celý rok 2022 stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun.

Analytik J&T Banky Milan Lávička vidí za výrazným propadem čistého zisku ve srovnání s loňskem zejména dopady odvodů z tržeb a daně z mimořádných zisků. Za první kvartál očekává, že společnost na nich státu odvede dohromady kolem 16,5 miliardy korun. Vzhledem ke klesajícím cenám energií by zároveň mělo jít o nejvyšší odvody v letošním roce. Lávička zároveň nepředpokládá, že by se opakovaly loňské mimořádně vysoké zisky společnosti z obchodování s komoditami, což také v meziročním srovnání zvýrazní propad zisku.

Na vysokou daňovou sazbu, která výrazně ovlivní zisk ČEZ, upozornil také analytik Komerční banky Bohumil Trampota. Celkovou daňovou zátěž, která vedle mimořádných daní a odvodů zahrnuje ještě standardní korporátní daň, odhaduje na zhruba 60 procent. Vliv na hospodaření společnosti měla podle Trampoty také rostoucí inflace nákladů, například u materiálu, služeb nebo personálních výdajů.

Oproti loňsku však analytici předpokládají výrazný nárůst tržeb energetické společnosti. Důvodem jsou především vysoké ceny elektřiny. Trampota očekává, že průměrná realizační cena elektřiny by letos mohla být kolem 130 eur (3045 Kč) za megawatthodinu (MWh), loni byla 110 eur (2577 Kč) za MWh. "Na základě toho by měly tržby vzrůst o 15 procent na 87,5 miliard Kč," podotkl Trampota.

ČEZ by podle analytiků mohl spolu s výsledky představit také návrh dividendy z loňského zisku. Návrh společnost v minulosti zveřejňovala buď se čtvrtletním hospodařením, nebo v pozvánce na Valnou hromadu ČEZ. Podle Lávičky lze očekávat, že vzhledem k nižší potřebě zajištění kontraktů u komoditních burz výrazně klesne čistý dluh společnosti, který na konci roku 2022 činil 156 miliard Kč. "To z našeho pohledu otvírá prostor pro výplatu více jak 80 procent čistého zisku za minulý rok (117 Kč na akcii) a nebyli bychom překvapeni, kdyby představenstvo rovnou navrhlo vyplatit 100 procent (146 Kč na akcii)," řekl Lávička. Možnost výplaty dividendy ve výši 100 procent dividendy připouští i Trampota, a to i přesto, že současná dividendová politika společnosti počítá s výplatou 60 až 80 procent ze zisku.

Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií firmy.

Zdroj: Reuters, ČTK, J&T Banka, Komerční banka

Čtěte více

• Analytici: Za poklesem ceny akcií ČEZ jsou vládní úvahy o dodatečném zdanění
  Za současným poklesem ceny akcií energetické společnosti ČEZ stojí vládní úvahy o tom, že zvýšené zisky firmy by mohly být dodatečně zdaněny. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Tento možný krok vlády většina expertů považuje za chybu. Od začátku roku na vrchol, který byl 9. června, přidaly akcie ČEZ na pražské burze 47 procent, od té doby ale odepsaly 18 procent, vyplývá z dat burzy.
• Analytici: Za ponecháním sazeb ČNB je vyšší říjnová inflace a slabší koruna
  Za dnešním rozhodnutím České národní banky (ČNB) ponechat úrokové sazby byla zřejmě vyšší inflace, která bude oznámena za říjen, a slabší kurz koruny. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Bankovní rada ČNB ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022.
• Analytici: Za propadem akcií ČEZ je vládní návrh, jež usnadní zestátnění firmy
  Za dnešním propadem akcií skupiny ČEZ o osm procent na 1041 Kč je podle analytiků návrh vlády schválit novou legislativu, která by usnadnila zestátnění podniku či jeho části. Nyní je potřeba souhlas 90 procent akcionářů, stačilo by 75 procent. Stát přitom vlastní zhruba 70 procent podniku. Návrh nyní míří do Sněmovny.
• Analytici: Za propadem akcií jsou obavy z obchodních válek
  Za současným propadem světových akciových trhů, poklesem ceny ropy a nárůstem ceny zlata je hlavně souhra obav z dopadů obchodní války mezi USA a Čínou, růstu úrokových sazeb ve Spojených státech, dále ze situace v Itálii či nervozity z brexitu. Shodli se na tom dnes analytici oslovení ČTK.
• Analytici: Za propadem ceny zlata je posilování dolaru
  Za propadem ceny zlata v posledních týdnech je především posilování amerického dolaru v důsledku zvyšování úrokových sazeb v USA. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Zlato od začátku roku zlevnilo o tři procenta na dnešních 1907 USD, tedy asi 42.100 Kč, za unci, což odpovídá 31,1 gramu.
• Analytici: Za recesí je pokles spotřeby, oživení přijde ve druhém čtvrtletí
  Česká ekonomika se v posledním loňském čtvrtletí dostala do recese zejména kvůli nízké spotřebě domácností. Shodují se na tom analytici při hodnocení zpřesněného odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mírné hospodářské oživení čekají od letošního druhého čtvrtletí, za celý rok bude růst HDP blízký nule. HDP ve čtvrtém čtvrtletí klesl proti předchozímu kvartálu o 0,4 procenta, uvedl dnes ČSÚ.
• Analytici: Za růstem amerických akcií na maxima je názor, že Fed sníží sazby
  Za růstem amerických akcií na historická maxima je přesvědčení investorů, že tamní centrální banka Fed začne snižovat úrokové sazby. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Další vývoj bude podle nich záležet na výsledcích firem za loňský rok, pokračování růstu je ale pravděpodobné.
• Analytici: Za zlepšením HDP v závěru loňského roku stály vládní výdaje
  Za zlepšením odhadu hrubého domácího produktu (HDP) v závěru loňského roku stály vyšší výdaje vlády na spotřebu a investice. Základem hospodářského oživení, které údaje potvrzují, ale je rostoucí spotřeba domácností, shodují se analytici v hodnocení dnešních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici revidovali data o vývoji ekonomiky směrem vzhůru, když ve čtvrtém čtvrtletí HDP meziročně vzrostl o 0,2 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Počátkem března uváděli meziroční pokles o 0,2 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,2 procenta. Za celý rok HDP klesl o 0,2 procenta, předchozí data ČSÚ hovořila o poklesu 0,4 procenta.
• Analytici: Za zvýšením nezaměstnanosti jsou i sezonní vlivy
  Prosincové zvýšení nezaměstnanosti na 4,1 procenta z listopadových 3,9 procenta způsobily sezonní faktory. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Zároveň ale upozornili na meziroční zvýšení podílu nezaměstnaných o 0,4 procentního bodu, ve kterém se podle nich projevuje slabý hospodářský růst v Česku. V dalších měsících se podle expertů bude nezaměstnanost dál držet nad čtyřmi procenty, v evropském srovnání ale zůstane nízká a nebude představovat zásadní problém pro českou ekonomiku.
• Analytici: Zisk ČEZ meziročně klesá, příčinou je i zvláštní daň
  Hospodaření energetické skupiny ČEZ v letošním roce zatím podle analytiků naplňuje předpoklady. Čistý zisk podniku za tři čtvrtletí by se podle odhadů měl snížit na zhruba 27 miliard korun, což je meziročně asi o desetinu méně. Hlavní příčinu poklesu analytici vidí v nižším profitu z obchodu s komoditami a v přetrvávajícím vlivu speciální daně z mimořádných zisků. Vyplývá to z komentářů expertů, které oslovila ČTK. Výsledky za první tři čtvrtletí roku firma zveřejní v úterý ráno.
• Analytici: Zlato a stříbro letos zlevnilo, platina, měď či ropa zdražily
  Zlato v letošním prvním čtvrtletí oslabilo o 9,5 procenta na 1728 dolarů za troyskou unci. Zlevnilo také stříbro, a to o sedm procent na 25 dolarů za unci. Naopak cena platiny vzrostla o 12 procent na 1208 dolarů, palladia o osm procent na 2656 dolarů a mědi o 13 procent na čtyři dolary, což je nejvyšší cena za deset let. Ropa zdražila o více než pětinu, uvedli dnes analytici na dotaz ČTK.
• Analytici: Zlato a stříbro zdražily o pět procent, ropa a plyn o desítky pct.
  Cena drahých kovů a komodit, jako jsou ropa, zemní plyn či pšenice a kukuřice, letos výrazně roste. V únoru k tomu podle analytiků oslovených ČTK výrazně přispěla eskalace konfliktu na Ukrajině, kam vtrhla ruská vojska. Zlato a stříbro zdražily o zhruba pět procent, ropa a zemní plyn o desítky procent.
• Analytici: Zlato letos zdražilo o 20 procent
  Cena zlata se podobně jako loni i v letošním roce zvýšila zhruba o 20 procent a vzestupný trend by podle většiny analytiků měl pokračovat. Žlutému kovu pomáhají nízké úroky a také nevídaný přiliv peněz, které centrální banky uvolňují na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Někteří z analytiků se podle agentury DPA domnívají, že padnout by v příštím roce mohly i nové rekordy. Nyní se cena pohybuje kolem 1880 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu).
• Analytici: Zlato, stříbro a měď v lednu mírně zlevnily, ropa výrazně zdražila
  Ceny zlata, stříbra a mědi v lednu mírně klesly, naopak výrazně zdražily energetické komodity, a to zemní plyn o 40 procent a ropa o 17 procent. O čtvrtinu stoupla také cena palladia, které je důležitým komponentem v automobilovém průmyslu. ČTK to dnes sdělili oslovení analytici.
• Analytici: Zlato za tři měsíce zdražilo o 18 procent, v korunách o tři procenta
  Cena zlata v amerických dolarech vzrostla od listopadu loňského roku z 1630 USD na dnešních 1932 USD, což je nárůst o více než 18 procent. Pro české investory nakupující zlato v korunách to byl kvůli posilujícímu kurzu koruny vůči dolaru nárůst o tři procenta. ČTK to řekl manažer společnosti Golden Gate CZ Pavel Řihák.
• Analytici: Zlepšení důvěry v ekonomiku ukazuje zotavující se hospodářství
  Březnové zlepšení důvěry v tuzemskou ekonomiku ukazuje, že české hospodářství začíná ožívat. Shodují se na tom analytici při hodnocení dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vyzdvihují především optimismus spotřebitelů, který podle nich může podpořit spotřebu domácností. Ta by podle odborníků letos měla táhnout hrubý domácí produkt (HDP), sdělili ČTK.
• Analytici: Zlotý i forint budou dál sílit, koruna se vrátí k 24,90 za euro
  Kurz maďarského forintu se bude v následujících měsících dál zvyšovat, i když pomaleji než dosud. Naopak česká koruna má silný růst patrně už za sebou a v následujícím roce bude slábnout, až se dostane zhruba na 24,90 za euro. Nejlépe si ale zřejmě povede polský zlotý, ukazuje výhled kurzů středoevropských měn, který na základě prognóz analytiků sestavila agentura Reuters.
• Analytici změnu měnové politiky ČNB nečekají
  Bankovní rada České národní banky na měnovém zasedání ve čtvrtek 2. února nechá sazby na minimech a oznámí pokračování devizových intervencí. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Centrální banka ve čtvrtek zveřejní i novou makroekonomickou prognózu, ve které ekonomové očekávají zohlednění výrazného růstu inflace koncem loňského roku. To by podle nich mohlo vést k rychlejšímu konci intervencí.
• Analytici: Zpomalení inflace způsobuje hlavně loňská srovnávací základna
  Meziroční inflace v březnu zpomalila na 15 procent z únorových 16,7 procenta hlavně kvůli vyšší srovnávací základně z loňska. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Překvapením pro ně bylo meziměsíční zdražení potravin, očekávali u nich stabilitu nebo pokles cen. V dalších měsících očekávají snižování meziroční inflace, v polovině roku by se mohla dostat pod deset procent. Dnešní informace Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji spotřebitelských cen podle nich neovlivní nastavení úrokových sazeb České národní banky (ČNB).
• Analytici: Zpomalení inflace zvyšuje chuť Čechů utrácet
  Zpomalení inflace na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB) a růst reálných mezd zvyšují chuť Čechů utrácet. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Z dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 6,1 procenta. Trh přitom podle analytiků očekával zvýšení o 2,8 procenta. Upozornili také na to, že maloobchodní tržby v březnu vykázaly nejsilnější meziroční růst od ledna roku 2022. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy jsou vyšší tržby pro prodejce důležité zejména s ohledem na jejich investice, řekl ČTK.