Zvolení Fran„oise Hollandea francouzským prezidentem podle amerického ekonoma a Paula Krugmana zvyšuje šance na přežití eura a evropského projektu. Jde totiž o konec osy Paříž-Berlín, která v Evropě prosazovala politiku rozpočtových škrtů. Tato strategie nikdy nefungovala, a je proto čas na ni zapomenout, napsal nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2008 v komentáři pro americký deník The New York Times.

Krugman rozpočtové škrty v současné situaci Evropy kritizuje dlouhodobě, vlády by podle něj místo úspor naopak měly podporovat hospodářský růst. Představa, že škrtání ve vládních výdajích nějak povzbudí důvěru spotřebitelů a firem, takže budou více utrácet, se podle něj v uplynulých dvou letech ukázala jako falešná. "Výdajové škrty v upadající ekonomii prostě úpadek jenom prohlubují," uvedl.

Ukazuje se podle něj navíc, že bolest z rozpočtových úspor nepřináší žádné, či jen malé zisky. Příkladem je Irsko, které přijímá stále přísnější kroky, aby získalo zpět důvěru věřitelů. Podle ortodoxních zastánců škrtů by to mělo fungovat, podotýká Krugman. Místo toho ale podle něj irské náklady na půjčování jsou mnohem vyšší než u problémových Španělska či Itálie.

Krugman se proto ptá, jaké jsou alternativy rozpočtových úspor. Jednou se zdá být rozpad eurozóny. Pokud by se předlužené země vrátily zpět k vlastním měnám, mohly by díky devaluaci rychle začít být konkurenceschopné a posílit vývoz. Následovaly by tak Island, který těžce zasáhla finanční krize, nyní ale díky znehodnocení své koruny zažívá hospodářské oživení, které mělo mít Irsko, ale nemá, podotkl americký ekonom.

Rozdělení eurozóny by ale podle něj bylo vysoce ničivé. Znamenalo by totiž také konec evropského projektu, který je dlouhodobým úsilím o podporu míru a demokracie prostřednictvím bližší integrace. Podle Krugmana nicméně existuje i jiná cesta než zánik současné podoby spolku zemí platících společnou měnou. A paradoxně ji v minulosti ukázalo právě Německo.

Tamní hospodářské oživení pohání obrovský obchodní přebytek vůči jiným evropským zemím. Zvláště pak vůči zemím, které se nyní nacházejí v krizi, ale před krizí rostly díky nadprůměrné inflaci způsobené nízkými úrokovými sazbami Evropské centrální banky. V současnosti by tyto státy podle Krugmana mohly Německo napodobit, pokud by zažívaly shodně příznivé podmínky, tedy růst poháněný inflací.

Německá zkušenost tak není důvodem pro jednostranné rozpočtové škrty v jižní Evropě, jak si Berlín myslí. Naopak jde o argument pro více expanzivní politiku. Evropská centrální banka by proto podle Krugmana měla opustit posedlost inflací a zaměřit se na růst. Americký ekonom nicméně má za to, že Němci takový závěr nepřijmou a nadále budou prosazovat škrty. Výsledek francouzských voleb ale znamená, že přicházejí o slepou podporu z Elysejského paláce.

Komentář k měnám

Dnes ráno měnový pár EUR/USD prorazil úroveň 1,3000, nicméně nyní se přesunul na silnější stranu denního pásma a obchoduje se na 1,3045. Pokud se jednalo o falešné proražení ukáže až obchodování v průběhu týdne. Každopádně z krátkodobého pohledu bude udržení této úrovně pro euro klíčové.



Zdroj: ČTK, FXstreet.cz

 

Čtěte více

• Zřícení mostu v Baltimoru může zasáhnout některé automobilky
  Zřícení baltimorského silničního mostu by mohlo mít významný ekonomický dopad hlavně na některé automobilky, protože včerejší neštěstí prakticky na neurčito zavřelo nejrušnější přístav pro osobní a lehké nákladní automobily ve Spojených státech a devátý nejrušnější přístav v zemi. Upozornil na to server listu USA Today. Most zajišťoval přístup do baltimorského přístavu a jeho zřícení představuje problém pro odbavování dovozu a vývozu, což by podle oborníků mohlo způsobit přesun dopravy do jiných přístavů na východním a západním pobřeží. Tento přesun by ale mohl znamenat zpoždění dodávek výrobků.
• Ztrácí EUR/USD sílu?
  Podle analytického týmu Commerzbank by měnovému páru EUR/USD mohla dojít rostoucí dynamika...
• Ztráty kyperských bank se příští rok prohloubí
  Kyperský bankovní sektor čekají v příštím roce další ztráty, protože ekonomika se zhorší a bankám vzroste objem...
• Ztráty z podvodů s kryptoměnami se loni více než zdvojnásobily
  Ztráty z trestné činnosti související s kryptoměnami se loni více než zdvojnásobily. Uživatelé kryptoměn, kryptoměnové burzy a investoři utrpěli z krádeží, útoků hackerů a podvodů celkovou ztrátu 4,5 miliardy USD (102,6 miliardy Kč). To je o 160 procent více než v předchozím roce. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na zprávu společnosti CipherTrace. Ztráty způsobené útoky hackerů se ale snížily.
• Zuckerberg koncem roku odprodal akcie Mety za více než 400 milionů USD
  Generální ředitel americké internetové společnosti Meta Platforms Mark Zuckerberg odprodal v posledních dvou měsících loňského roku akcie firmy za 428 milionů dolarů (9,65 miliardy Kč). Podle webu Business insider to vyplývá z údajů pro regulační úřady. Zuckerberg se akcií Mety zbavoval poprvé po dvou letech, a těžil tak z jejich růstu. Loni tyto akcie zpevnily o 194 procent a obchodují se poblíž svých maxim.
• Zuckerberg se snažil uklidnit obavy Kongresu z digitální měny
  Šéf Facebooku Mark Zuckerberg se včera snažil ujistit skeptické americké zákonodárce, že firmou plánovaná digitální měna bude dobrou věcí, která by mohla snížit náklady na elektronické platby a pomoci lidem se více zapojit do globálního finančního systému. Ujistil, že Facebook nepodpoří spuštění měny, pokud neuklidní všechny obavy amerických regulátorů, napsala agentura Reuters.
• ZuluTrade ukončí působení v USA
  Společnost ZuluTrade, která je sociální platformou pro obchodování forexu a binárních opcí, oznámila, že po...
• Zůstane GBP/CAD v trendovém kanálu?
  Měnový pár GBP/CAD se na 4hodinovém grafu obchoduje uvnitř klesajícího trendového kanálu a aktuálně se nachází poblíž jeho rezistence, která koresponduje s psychologickou hladinou 1,6400. Nastává tak otázka, zda měnový pár tuto rezistenci prolomí směrem vzhůru nebo se od ní naopak odrazí a bude pokračovat v poklesu.
• Zvěsti o ukončení řeckých jednání oslabily USD
  Optimismus ze zpráv, že by dnes mohlo dojít k úspěšnému ukončení řeckých jednání poslal USD níž.
• Zvláštní ekonomická zóna v Hondurasu přijala bitcoin jako legální platidlo
  Zvláštní ekonomická zóna ve středoamerickém Hondurasu přijala bitcoin a další kryptoměny jako zákonné platidlo. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters uvedli její představitelé.
• Zvolení Trumpa je prý globální riziko
  Možné zvolení amerického miliardáře Donalda Trumpa novým prezidentem Spojených států představuje jedno z deseti největších globálních rizik. Tvrdí to ve své zprávě o globálních hrozbách britská výzkumná organizace Economist Intelligence Unit (EIU).
• Zvolený prezident Trump chystá cla na zboží z několika zemí
  Nově zvolený americký prezident Donald Trump se chystá hned první den ve funkci podepsat nařízení o zavedení 25procentního cla na veškeré zboží z Mexika a Kanady, k tomu zavede ještě dodatečné desetiprocentní clo na čínské výrobky. S odvoláním na Trumpovo vyjádření na sociální síti o tom informují tiskové agentury. Trump se ujme nejvyššího úřadu 20. ledna.
• Zvýšená averze k riziku podporuje USD a JPY
  Úterní prezidentské volby vyvolaly na trzích obavy z hrozby pádu USA z takzvaného fiskálního útesu.
• Zvýšené riziko přeje CHF a JPY
  Finančními trhy se ke konci minulého týdne prohnaly události, které nadále zmrazily zájem o měny nově...
• Zvýšení dluhového stropu - nevyřešeno
  Američtí politici se stále nedohodli na zvýšení dluhového stropu.
• Zvýšení sazeb ČNB je podle analytiků nejisté
  Pokud Bankovní rada České národní banky nezvýší úrokové sazby na zasedání ve čtvrtek 28. března, učiní tak na zasedání v květnu. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Pro růst sazeb hovoří podle ekonomů slabá koruna a vývoj na trhu práce, proti ovšem nejistoty ohledně vývoje v zahraničí, především brexit nebo zhoršení výhledu vývoje německé ekonomiky. Čtvrteční výsledek jednání rady je tak podle ekonomů nejistý.
• Zvýšení sazeb ČNB se dá čekat ve druhé půlce roku
  Po ukončení měnových intervencí bude dalším krokem České národní banky zvýšení rekordně nízké 0,05procentní diskontní sazby. Analytici míní, že se dá očekávat už ve druhé půlce tohoto roku. Jedním z následků vyšších sazeb bude postupný růst úroků u půjček, tedy jejich faktické zdražení. Záležet ovšem bude podle nich i na kurzu koruny.
• Zvýší Bank of Canada v červenci sazby?
  Přední japonská banka Nomura (oddělení Nomura FX Strategy Research) očekává, že kanadská centrální banka (Bank of Canada) na svém příštím zasedání, které se koná 12. července, zvýší základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů (ze současných 0.50 % na 0.75 %). Podle Nomury zvýší Bank of Canada úrokové sazby také v prosinci, uvolněná měnová politika již prý není podle japonské banky zapotřebí. Nomura sice očekává ze střednědobého pohledu posílení kanadského dolaru (tedy další na pokles USD/CAD), nicméně krátkodobě predikuje návrat směrem k hladině 1,3200, což se může jevit jako dobré místo pro short pozice.
• Zvýší FED diskontní sazbu?
  Možnost zvýšení discount rate FEDu z 0,75% na 1%? Dnes by o tom měli jednat členové vedení banky. Naposledy ji FED zvýšil 18.února.
• Zvýší Fed sazby již v březnu?
  Březnové zasedání americké centrální banky (Fed) se blíží. Šéfka Fedu Janet Yellenová společně s některými dalšími členy Fedu v minulých týdnech uvedli, že zvýšení úrokových sazeb si dokážou představit již na březnovém zasedání, které se koná 14. a 15. března. Nicméně dluhopisové trhy tomuto scénáři nevěří a jejich výnosy se vzhůru neženou. Pokud by Fed zvýšil úrokové sazby v březnu, bylo by to ve chvíli, kdy s tím finanční trhy příliš nepočítají. Mohlo by tak dojít k prudkému posílení amerického dolaru, což by mohlo zbrzdit nastartovanou americkou ekonomiku. Březnové zvýšení sazeb se tak nadále zdá být méně pravděpodobným.