Rozbřesk: Dnešek je o inflaci, eurodolar pod 1,19

Čtěte více

• Rozbřesk: Díkůvzdání v barvě americké recese
  Den před oblíbeným severoamerickým svátkem Díkůvzdání zasvítily dva důležité makroekonomické indikátory barvou recese. Pesimistickou řečí promluvily jak pravidelná týdenní data žádostí o podporu, tak index podnikatelských nálad PMI.
• Rozbřesk: Díky vládním opatřením se nezaměstnanost drží v Evropě stále nízko
  Recese, která v Evropě odstartovala už v prvním čtvrtletí, se zatím na trhu práce na první pohled nijak dramaticky nepodepsala. Alespoň to lze na první pohled vyčíst z vývoje míry nezaměstnanosti, která na konci května dosáhla 6,7 %. V eurozóně se sice dostala ještě o něco výše (na 7,4 %), avšak ani tam nelze hovořit o jejím dramatickém nárůstu. Už vůbec není její vývoj srovnatelný s tím, co se odehrávalo po pádu banky Lehman Brothers nebo po roce 2012, kdy bylo bez práce víc než 12 % lidí. Přesto nejsou aktuální (květnové) údaje důvodem k uspokojení z mírného průběhu recese.
• Rozbřesk: Dilema ECB a co řiká nový guvernér ČNB Michl o koruně
  Poslední týdny to vypadá jako by se ECB rozhoupala a konečně začala řešit to, že inflace je permanentně nad cílem a euro na velmi slabých hodnotách, které ji nedovolí ztlumit. Přechod do restriktivnějšího módu měnové politiky v eurozóně však nebude vůbec triviální.
• Rozbřesk: Dlouhé americké úrokové sazby zase rychle rostou, radujme se…
  Výnosy delších amerických dluhopisů už zase táhnou na sever. Dnes po ránu výnos desetiletého vládního dluhopisu, který je nejsledovanější tržní úrokovou sazbou světa, vystoupal k hranici 1,75%, což jsou nedávno dosažená roční maxima. Trh dluhopisů je totiž zjevně nervózní z amerických makroekonomických čísel, která by měla v nadcházejících dnech dorazit z trhu práce.
• Rozbřesk: Dluhopisové trhy zůstávají pod tlakem a to se nelíbí ani akciím a dalším rizikovým aktivům
  Je těžké si znovu vydobýt na trzích důvěru, když už ji jednou ztratíte. Britská premiérka Liz Trussová se o tom opakovaně přesvědčuje. V pátek nepomohlo britský dluhopisům ani oznámení plánů na zvýšení korporátní daně (+18 mld.) ani odvolání ministra financí Kwasi Kwartenga. Výnosy desetiletých britských dluhopisů tak vystřelily vzhůru o dalších 13bps na 4,31 %.
• Rozbřesk: Dluhopisové výprodeje nabírají po americké inflaci na síle
  Vyšší americká inflace jenom přilévá do ohně dluhopisových výprodejů. Desetiletý americký výnos se znovu přibližuje 3% hranici, zatímco dvouletý atakuje skoro desetiletá maxima. Dluhopisoví investoři mají strach, že pod taktovkou vyšší inflace Fed v březnu nejen zvýší sazby, ale nakonec i odhadovanou trajektorii růstu sazeb pro tento rok. A po pravdě s podobnými čísly v zádech k tomu může mít důvod….
• Rozbřesk: Dluhopisy zažívají nejhorší start roku od osmdesátých let
  Trhy jako by odmítaly uvěřit americkému Fedu, že úrokové sazby skutečně ponechá v postpandemickém světě dlouhou dobu beze změny. Obavy z toho, že post-pandemické uvolnění a masivní rozpočtový stimul, který prochází Senátem (další 1,9 bilionu USD), povede k vyšší inflaci a rychlejšímu růstu amerických sazeb, dál živí výprodeje amerických dluhopisů. Ty padají již pátým týdnem v řadě – to se naposledy přihodilo v roce 2008.
• Rozbřesk: Dluhy v unii klesají pomalu
  Určitě by bylo možné věnovat další úvodník „vděčnému“ tématu brexitu poté, co se situace deset dní před posledním platným termínem odchodu Velké Británie opět zkomplikovala, když šéf tamní sněmovny nepřipustil opětovné hlasování o nové rozvodové smlouvě. Nicméně vzhledem k dynamice událostí kolem brexitu bude asi vhodnější počkat si na nějaký skutečný posun, který bude konečně mezníkem na cestě Británie z unie, nebo alespoň jejího setrvání. Vzhledem k tomu, že pomyslný míč je na druhé straně kanálu La Manche, nezbývá vyčkat na další tah britského premiéra a doufat, že firmy jsou na zvýšenou (případnou) hrozbu divokého brexitu dostatečně připraveny (předzásobeny).
• Rozbřesk: Dluh zemí eurozóny překonal 97 % HDP
  Pandemie koronaviru se výrazně podepsala na hospodaření zemí EU a vedla k dalšímu zadlužování. Není to vlastně nic překvapivého, nicméně teprve včera se trhy měly možnost seznámit s kompletními výsledky za třetí kvartál zveřejněnými Eurostatem. Na průběžných číslech je jasně vidět, jak silně se na hospodaření jednotlivých států podepsala jarní vlna i podzimní oživení. Ještě na začátku roku se schodek rozpočtů zemí eurozóny pohyboval pod hranicí tří procent, nicméně už ve druhém kvartále se zečtyřnásobil. S oživením ve třetím čtvrtletí přišlo i relativní zlepšení a zmenšení schodku na necelých 6 %. Tyto deficity se automaticky propisují i do vývoje dluhu, který se v případě eurozóny dostal na konci třetího kvartálu nad úroveň 93 % HDP.
• Rozbřesk: Dluh zemí EU se přiblížil hranici 100 % HDP
  ECB podle očekávání ani na dubnovém zasedání nezařadila nižší rychlost v nákupech dluhopisů a hodlá tak pokračovat v tisku eur i nadále. Jen v případě nouzového pandemického programu PEPP s rámcem 1,9 bilionů hodlá pokračovat až do března příštího roku. Od loňského začátku až do poloviny letošního dubna jen v rámci tohoto nástroje již nakoupila papíry za téměř bilion eur, přičemž jen v březnu objem těchto nákupů překročil hodnotu 73 mld.
• Rozbřesk: Dnešní data napoví, nakolik se inflace 'zakusuje' do evropského růstu
  Dnešní výsledky evropských květnových podnikatelských nálad zveřejněné v 10:00 ukážou, do jaké míry začíná vysoká inflace ohrožovat hospodářský růst. Budeme chtít vidět, jak podniky v eurozóně přenášejí vysoké vstupní náklady na své zákazníky a jak na vyšší ceny reaguje poptávka. To je klíčová informace pro centrální bankéře. Pokud tváří v tvář vysoké inflaci bude poptávka sama šlapat výrazně na brzdu, nemusí na ni tak agresivně šlapat centrální banka. A naopak, pokud uvidíme v ekonomice mzdy dorovnávající inflaci a zrychlování nákupů domácností, které chtějí nakoupit “ještě za levno”, musí být centrální banka ve své reakci agresivnější.
• Rozbřesk: Dnešní předběžný odhad českého HDP zklamal, eurodolar se soustředí na čísla z eurozóny
  Dnes v devět hodin vyšla nová čísla o předběžném odhadu HDP za třetí čtvrtletí, která přinesla zklamání, a ukazují, nakolik českou ekonomiku zasáhl rychlý útlum automobilového průmyslu a služeb. Mezičtvrtletně vzrostl český HDP o 1,4 %, když trh čekal růst o 1,8 %, meziročně vzrostl o 2,8 % při odhadu trhu 3,2 %.
• Rozbřesk: Dobré časy = rychlejší dohánění vyspělé Evropy
  Ekonomická teorie říká, že chudší by měli časem dohánět bohatší, a to jak v hospodářském výkonu, tak v mzdové úrovni. Jenže tato zákonitost nefunguje jednoduše jako mechanický budík, který natáhnete, a on pak už jen rovnoměrně běží. Dohánění neboli konvergence probíhá ve vlnách. Ty výrazně sílí právě v dobrých časech, jako jsou tyto. Český růst je oproti eurozóně více jak dvojnásobný a mzdy vystřelily vzhůru o 7,6 % - v eurozóně rostou “pouze? zhruba o 1,5 %. Proč najednou tak velký skok?
• Rozbřesk: Dočasné příměří USA - Čína povzbudilo trhy. Čeká nás rozuzlení brexitu
  A máme tu další týden ve znamení geopolitických třenic. Během pátečního obchodování trhy příjemně překvapila dohoda mezi USA a Čínou na dočasném příměří. I když ji Donald Trump označil za průlom a první fázi nadcházející velké obchodní dohody, nejedná se zatím podle nás o nic jiného než o dočasný klid zbraní...
• Rozbřesk: Dochází už průmyslu dech?
  Česká ekonomika směřuje k slabším výsledkům a potvrdila to i včera zveřejněná čísla z průmyslu. Růst produkce o necelá dvě procenta nebyl nikterak překvapivý a ani to, že za slabšími výsledky můžeme hledat nižší výkon automobilek. Mnohem zajímavější byly jako vždy nové zakázky, které vzrostly tentokrát pouze o 2,4 %. V případě automobilek dokonce stagnovaly. Slabší výsledky sice můžeme částečně zdůvodnit možným přesunem dovolených mezi letními měsíci, avšak hlavní problém, co bude dál s evropským automobilovým trhem, až tak jednoduše ze stolu shodit nemůžeme.
• Rozbřesk: Dojdou v tomto týdnu trhům pozitivní stimuly?
  Akciové trhy zaznamenaly nejlepší týden od roku 2009 - index S&P 500 si připsal přes 10 %. Problém je, že vše přichází po týdenním propadu, který dosáhl skoro 15 % a navíc na konci uplynulého týdne už rozhodně nebylo na trzích tak veselo jako na začátku. Zisky v uplynulém týdnu byly reakcí na bezprecedentní stimuly centrálních bank a vlád, jejichž výdajové programy většinou přesahují 10 % HDP. Problém je, že v nejbližších týdnech už nedostaneme asi na této frontě nové pozitivní zprávy - již není mnoho “nového” na oznámení. Navíc platí, že stimulační balíky začnou efektivně podporovat ekonomiku až ve chvíli, kdy budou odstraněna karanténní opatření. V tuto chvíli dokáží pouze zabránit nejhorší ekonomické nákaze.
• Rozbřesk: Dolar a bezpečné přístavy - budou ve 2020 pod tlakem?
  Americký dolar zažil podařený rok. Globální nejistota mu hrála do karet a v říjnu na okamžik dostala nejostřeji sledovaný měnový pár dokonce pod 1,10 dolaru za euro. Strach z rozjezdu obchodních válek a neřízeného brexitu hnal tou dobou investory do “bezpečného” dolaru nehledě na skutečnost, že americký Fed hned třikrát snížil úrokové sazby. Role dolaru jako “bezpečného přístavu” se tedy opět potvrdila i bez toho, že ji holubičí Fed trochu mírnil.
• Rozbřesk: Dolarová výnosová křivka invertuje. Čeká Ameriku recese?
  Debata o možné recesi v USA dostala včera nový impuls, když část americké výnosové křivky tzv. invertovala. Konkrétně rozpětí mezi desetiletým a dvouletým výnosem amerického dluhopisu se poprvé od roku 2019 dostalo do záporu. Proč je to důležité?
• Rozbřesk: Dolar prudce padá… proč mu nepomáhají silná domácí čísla?
  Americký dolar se potápí. V pátek propadl na frontě s eurem za důležité technické hranice. Za poslední měsíc už ztratil přes 5 %, od léta 2017 přes 10 %. To vše nehledě na relativně slušná čísla, která zvyšují sázky na růst amerických sazeb a ženou vzhůru americké krátké výnosy. Silný maloobchod a vyšší jádrová inflace vyhnaly v pátek dvouletý americký výnos poprvé za posledních devět let zpátky nad 2 %. Dolaru to ale překvapivě neposkytuje prakticky žádnou útěchu.
• Rozbřesk: Dolar slábne v obavách z Trumpova protekcionismu
  Dnes jsou trhy v eurozóně znervózněné výsledky italských parlamentních voleb a zároveň zklidněné vznikem velké koalice v Německu budou mít možnost seznámit, jak na tom evropská ekonomika skutečně byla v závěru loňského roku. Prozatím totiž měly k dispozici pouze předběžný odhad sestavený na základě neúplných dat, navíc bez jakýchkoliv podrobností. I ten ovšem vyzníval na evropské podmínky velmi povzbudivě. Mezičtvrtletní růst o 0,6 % se řadí mezi ty velmi solidní, stejně jako aktuální meziroční tempo 2,7 %. Dá se předpokládat, že k ekonomickému růst eurozóny – podobně jako v předchozím období – přispěla jak spotřeba, tak investice i se zahraničním obchodem. Na straně nabídky si největší zásluhu zřejmě opět připíše zpracovatelský průmysl, který budou v závěsu následovat některé služby. Konkrétně doprava, obchod a IT služby.