Inflace dál brzdí díky potravinám

Čtěte více

• Inflace, ČR, říjen 2023
  Data o říjnové inflaci hlásí zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen ze zářijových 6,9 % na 8,5 %.
• Inflace, ČR, srpen 2023
  Meziroční inflace v české ekonomice v srpnu dále klesla, z červencových 8,8 % na 8,5 %, v souladu s očekáváním finančního trhu a též v souladu s prognózou ČNB.
• Inflace, ČR, únor 2023
  Meziroční inflace v české ekonomice se v únoru vydala k poklesu a potvrdila tak, že lednové zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen, jež bylo taženo zejména cenami elektřiny, představovalo jednorázovou výjimku.
• Inflace, ČR, září 2023
  Data o zářijové inflaci hlásí výrazné zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen a podporují scénář, v němž by ČNB měla v letošním závěrečném čtvrtletí začít snižovat úrokové sazby.
• Inflace ČR 09/2022 – 18,0 % Y/Y
  „Inflace je v Česku stále vysoká. Zatímco obědové denní menu bylo ještě před rokem i v centru Prahy možné sehnat za 150 Kč, dnes už se vejdete pod 200 Kč opravdu jen výjimečně. Ještě horší je ale fakt, že zdražování začalo doléhat na obyčejné lidi, zejména na ty s nižšími příjmy. Energie a potraviny ukrajují stále větší částky z rodinných příjmů, a kvůli tomu se začíná ve velkém šetřit, což je vidět i na maloobchodních tržbách. Spotřeba domácností tak bude další brzdou hospodářského růstu. Mohli bychom se tak brzy dostat do dlouhotrvající recese, která bude doprovázena silným propadem reálných mezd. Ekonomické makroukazatele momentálně nepředpovídají příliš zářnou budoucnost české ekonomiky.“
• Inflace ČR 11/2022 – 16,2 % Y/Y
  „Inflace se stále drží vysoko, a to i přes snížené výdaje domácností. Nejsme ale u konce. Na většinu domácností v brzké době dolehne zvýšení cen energií. Vyšší zálohy čekají mnoho lidí už od nového roku. To bude znamenat další ukrojení z koláče už tak napjatých rodinných rozpočtů. Cenové stropy v tomto ohledu pomůžou, ale i přesto budou náklady na energie pro rodiny zásadní. Kdo to pocítí nejvíce, budou obchodníci, kteří si ještě užijí Vánoce, ale po nich bude zbytné věci nakupovat už jen hrstka domácností. V konečném důsledku by se v příštím roce už měla inflace uklidnit a vrátit se do jednociferných hodnot.“
• Inflace ČR 12/2022 – 15,8 % Y/Y
  „Prožili jsme si rok, kdy se zdražovalo tak výrazně jako naposledy v devadesátých letech. Ještě první pololetí roku 2023 bude pro domácnosti z hlediska inflace těžké. Pak nás ale nečeká nic výrazně lepšího. Zdražování cen sice zhruba ve druhém čtvrtletí roku poleví, ale hospodářství bude trpět slabou výkonností, protože budou všichni šetřit a zvykat si na nový standard cen. Inflace sice v druhé půlce roku klesne pod deset procent, ale to bude vykoupeno hospodářskou recesí a zvýšenou nezaměstnaností. Tato kombinace pak bude vytvářet mimořádný tlak na veřejné finance, což skutečně prověří současnou vládu.“
• Inflace ČR 12/2022 – 17,5 % Y/Y
  „Do nového roku jsme opět vstoupili se zvýšenou inflací. A to vyšším cenám paradoxně nepomáhá ani extrémně silná koruna a mizivá poptávka domácností. Zdá se, že obchodníci a výrobci stále nemají dost a zboží ještě nepřestalo zdražovat. Společně s ochlazeným hospodářstvím a vyššími úroky jim ale nezbyde nic jiného a inflace se skutečně začne pomalu snižovat. Odhaduji, že někdy ve druhé polovině letošního roku bychom už mohli zaznamenat jednociferné hodnoty zdražování. Což stále není na slavení, ale alespoň už je to lépe predikovatelné a to ekonomice vždy prospívá.“
• Inflace ČR – 17,2 %
  „Inflace dál roste a drtí českou ekonomiku. I když je základní úroková míra relativně vysoko, tlak na zvyšování cen nelze zkrotit, protože se vyšší úroky projeví v ekonomice až se zpožděním. Toto léto tak bude zhruba o pětinu dražší než to loňské. Další útok na naše peněženky nás ale nenechá dlouho čekat. Za jakékoliv půjčené peníze se bude platit daleko více než předtím a vlastní bydlení se stane prakticky nedostupným pro střední třídu obzvláště v Praze a krajských městech. Vyšší platy ale vzhledem k nízkému růstu HDP nečekejme. Musíme si zvyknout, že ne žádný strom neroste do nebe. Někdy je třeba zastavit a najít si čas nadechnout se k lepším zítřkům.“
• Inflace ČR – 17,5 % Y/Y
  „Ceny v Česku dál rostou a inflace pomalu míří k 20% hranici. I když se efekt vyšších sazeb v ekonomice projeví až později, právě nyní je třeba ke snížení inflace také součinnost vlády. Bohužel právě ony nepopulární kroky a utahování opasků sníží poptávku a zklidní ceny. Aktuálně rozdávaný příspěvek na dítě jde přesně opačným směrem. Vím, že je těžké odolat rozdávání z eráru, ale právě to by snížení cen prospělo nejvíce.“
• Inflace dále citelně roste, Česku hrozí největší zdražování od 90. let. Průměrná sazba hypoték přeskočí úroveň pěti procent, růst cen nemovitostí tím zmírní
  Míra inflace v ČR vykázala v říjnu meziroční úroveň 5,8 procenta. ČNB přitom ve své aktuální prognóze předpokládala inflaci 5,5 procenta. Spotřebitelské ceny rostly tedy v říjnu nejrychleji za uplynulých přesně třináct let, neboť naposledy byla inflace výraznější v říjnu 2008. Rapidnější než očekávanou inflaci mají na svědomí zejména citelně zdražující energie a také růst cen bydlení, ve kterém se promítá zdražování nemovitostí i vzestup cen stavebních materiálů. Česká národní banka bude muset kvůli vyšší než předpokládané inflaci dále citelně utáhnou měnové šrouby.
• Inflace dál roste
  Úřad pro statistiku práce v pátek zveřejnil povzbudivé zprávy. Placenou práci v březnu získalo 431 000 Američanů a míra nezaměstnanosti činila 3,6 %. Ekonomové předpokládali vytvoření více než 500 000 pracovních míst. Toto mělo ale na páteční zprávu, podle které mají Spojené státy robustní trh práce, malý vliv. Páteční zpráva ukázala, že pracovní síla v USA má nyní jen 1,6 mil. pozic, resp. 1 % předpandemických úrovní. Stojí za zmínku, že vyšší zaměstnanost je vedlejším přínosem napjaté situace na trhu práce, který musí k získání nových zaměstnanců nabízet vyšší mzdy. Tato spolehlivá zpráva nejspíš Federálnímu rezervnímu systému poskytne údaje potřebné pro další agresivnější zvyšování sazeb.
• Inflace dál zrychluje svůj růst
  „Česká národní banka se dostává do složité situace. Kvůli narůstající inflaci, která se pohybuje mimo své toleranční pásmo, by měla uvažovat o dalším růstu úrokových sazeb. To by však vzhledem k zahraničním rizikům spojených se šířením koronaviru mohlo zadusit růst české ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace dál zvolňuje
  Meziroční inflace podle našich očekávání v květnu dál zvolnila z 12,7 na 11,1 % (náš odhad 11,0 % versus trh 10,8 %). Meziměsíčně došlo k nárůstu cen o 0,3 %, za kterým stál zejména oproti našemu očekávání rychlejší růst cen potravin, alkoholu a zdravotních služeb v důsledku vyšších cen lázeňských pobytů.
• Inflace dle očekávání zpomalila
  Spotřebitelské ceny v červnu dle očekávání zpomalily, i když o desetinku méně, než se očekávalo. Jejich růst dosáhl 2,8 % (odhad 2,7 %) po květnových 2,9 %.
• Inflace dnes tvrdě dopadá na dluhopisy i akcie
  Srpnová inflační data z USA trhy zrovna nepotěšila, když byla vyšší, než se čekalo. Rozebrali jsme je už v samostatné zprávě. Z tržního pohledu je klíčové, že padla jedna z nadějí, ke kterým se investoři v posledních pozitivních dnech upínali. Tedy že po dosažení vrcholu inflace Fed postupně zmírní rétoriku a dočkáme se i příznivější měnové politiky.
• Inflace dosáhla svého cíle
  „V únoru došlo k meziročnímu růstu cen o 2,0 procenta. Inflace tak přesně dosáhla cílované hodnoty stanovené Českou národní bankou. Období vysoké inflace se stalo minulostí. Nyní se můžeme zaměřit na snižování úrokových sazeb, které podpoří ekonomický růst,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace dosahuje vrcholu poblíž 10 %
  Inflace na začátku roku zrychlila na meziroční tempo 9,9 %. To bylo lehce nad očekáváním trhu i ČNB, ale nenaplnily se obavy z mnohem většího zdražení. Jádrová inflace podle našeho předběžného odhadu oproti očekávání naopak mírnější, což snižuje potřebu dalšího utahování měnové politiky. Přesto z důvodu obav z inflačních očekávání a průsaku vyšších cen energií do dalších položek spotřebitelského koše počítáme s mírným navýšením hlavní úrokové sazby ČNB na nejbližším zasedání.
• Inflace dosud nesledovala nižší míru nezaměstnanosti v Americe
  To, že centrální banky nemohou nekonečně snižovat nezaměstnanost bez vyvolání inflace, je ekonomickým evangeliem. Podle Janet Yellen, předsedkyně Federálního rezervního úřadu, vyplývá, že „značné množství teorií je informováno významnými historickými důkazy“. Její přesvědčení vysvětluje, proč dne 14. června Fed zvýšil úrokové sazby o čtvrtinu procentního bodu na úroveň 1-1,25%.
• Inflace dramaticky klesla, je poprvé od června 2021 v tolerančním pásmu ČNB pro cílování inflace. Je nižší než na Slovensku, v Rakousku, v Maďarsku, v Polsku i než v Německu, pod průměrem eurozóny
  Lednová inflace činila 2,3 procenta v meziročním vyjádření a rovná 1,5 procenta ve vyjádření meziměsíčním. Poprvé za celé období od června 2021 tak skončila v tolerančním pásmu ČNB pro cílování inflace. Je nejnižší od března 2021. Lednová inflace do značné míry určí i letos, podobně jako loni, úroveň celkové inflace, tedy průměrné celoroční míry inflace. Ta by tak letos měla činit 2,3 procenta, což značí znatelný pokles oproti loňským 10,7 procenta.