Rozbřesk: Vládní daňový balíček míří mimo cíl aneb proč se vyhnout “loss carryback”

Čtěte více

• Rozbřesk: V Chorvatsku bude od ledna 2023 fungovat euro
  Dovolená v Chorvatsku bude pro Čechy v roce 2023 zřejmě o něco komfortnější. ECB totiž včera vydala tzv. konvergenční zprávu z níž plyne, že se Chorvatsko může stát počínaje rokem 2023 dvacátým členem eurozóny. Formálně by sice ještě v červenci měly doporučení Evropské komise o tom, že euro nahradí v Chorvatsku kunu, schválit členské země eurozóny, avšak to by již mělo být formalitou.
• Rozbřesk: Vidina tvrdších opatření drží korunu pod tlakem
  Česká koruna se s vidinou tvrdého omezení ekonomického života dostala pod tlak, překročila zpátky úroveň 26,00 EUR/CZK a dál slábne. Na vině je v posledních týdnech výrazně horší průběh pandemie v Česku než ve většině ostatních evropských zemích a narážení zdravotního systému na své limity, které pravděpodobně povede k omezení pohybu mezi okresy a sadě tvrdších vládních nařízení.
• Rozbřesk: Vidina vakcíny přebíjí vše a akcie stoupají k novým maximům
  Vakcína jako by na trzích opět byla schopna sebrat všechnu pozornost. Nehledě na zaseknutá jednání ohledně brexitu a neschopnost řady ekonomik rozvolňovat po druhé vlně “bezpečně” proti-pandemická opatření (Izrael, Francie) si akcie razí cestu k novým maximům. Vidina “konečného řešení” pandemie je pro trhy jednoduše příliš lákavá a skrze vakcínu se tak dívají do roku 2021 převážně optimisticky.
• Rozbřesk: Víkendový krach jednání EU není překvapením, Merkelová a Macron mají trpělivosti dost
  Krach jednání o záchranném fondu EU asi dnes pošle trhy dolů, je to však tak velké překvapení? Po pravdě ne. Návrh, který dostaly národní delegace na stůl je totiž v mnoha ohledech revoluční…za prvé, objem společně rozdělovaných prostředků se oproti minulé finanční perspektivě více než zdvojnásobil - celkový objem peněz v následujících sedmi letech má překonat včetně prostředků ve víceletém finančním rámci 2 biliony eur ( skoro 17% HDP). To už není jen “plácnutí do vody”, ale balík objemem srovnatelný nebo v jistých aspektech dokonce převyšující fiskální reakci Spojených států. A právě velikost fondu byla největším kamenem úrazu v průběhu víkendových jednání.
• Rozbřesk: Vítězství hnutí ANO v českých volbách trhy nevyvedlo z míry
  Výrazné zisky hnutí ANO trestně stíhaného Andreje Babiše a ztráty “tradičních” demokratických stran zatím trhy podle očekávání příliš nevyvedly z míry. Necítí totiž žádné “bezprostřední” nebezpečí. Jinak by tomu podle nás bylo v případě, kdy by se ANO nedokázalo s demokratickými stranami nalevo (Piráti, ČSSD, KDU-ČSL) nebo napravo (ODS, TOP 09, Starostové) vůbec dohodnout a reálně by hrozila koalice Andreje Babiše s nacionalistickou SPD nebo KSČM.
• Rozbřesk: V koruně mohou krátkodobě přetrvat výprodeje. Dlouhodobě směr silnější úrovně
  Česká koruna jako by v posledních týdnech ztratila na své atraktivitě a svezla se s vlnou výprodejů na rozvíjejících se trzích. Existují dobré důvody, které korunu mohou v nejbližších měsících brzdit v rozletu a vést k testování 26,00 EUR/CZK. Věříme ovšem, že její ztráty budou ve finále dočasné a za rok bude koruna oproti dnešním úrovním viditelně silnější (pod 25,00).
• Rozbřesk: Vláda projedná nasazení přísnějších opatření, libra ve vleku jednání o brexitu
  Vláda dnes projedná přechod do čtvrtého stupně proti pandemických opatření PES. Nutno dodat, že se značným zpožděním. Skóre varovného systému se pohybuje ve čtvrtém stupni již týden a dále narůstá, a to zejména díky vyššímu reprodukčnímu číslu i nárůstu denních přírůstků nakažených.
• Rozbřesk: Vláda se shodla na růstu platů, porostou opět rychleji než v soukromé sféře
  Vláda se shodla na tom, že platy zaměstnanců ve veřejné sféře porostou příští rok o osm procent. Všechny profese sice nedostanou stejně, půjde však o další rok v řadě, kdy státní zaměstnanci v průměru dostanou přidáno pravděpodobně více než soukromý sektor. I tak zatím nedochází k nijak dramatickému rozevírání nůžek mezi veřejnou a soukromou sférou - tedy k ničemu, co bychom již neznali. V tuto chvíli je mediánová mzda v soukromém sektoru lehce nad 27 tisíci korun, zatímco ve veřejném sektoru lehce nad 30 tisíc, tedy přibližně o 13 % více.
• Rozbřesk: Vláda zastropovala ceny energií pro maloodběratele
  Česká vláda včera večer zveřejnila základní parametry zastropování cen energií pro maloodběratele, tedy domácnosti a živnostníky. Zvolená cenová úroveň je 6 Kč/kWh za silovou elektřinu a 3 Kč/kWh u plynu, obojí včetně DPH. Ekvivalentní velkoobchodní / burzovní cena elektřiny (bez DPH) je tedy kolem 200 EUR/MWh (pro lepší představu - o něco výše, než byla pro odběratele v režimu DPI spotová cena vloni v říjnu). Ceny by se měly snížit již od listopadu a měly by platit i v příštím roce. Nové zákony (které budou schváleny) nicméně umožní vládě s cenovým stropem hýbat dle aktuální tržní situace.
• Rozbřesk: Vláda zpřísňuje opatření, koruna však zůstává v klidu a vyhlíží ČNB
  Kvůli zhoršující se pandemické situaci vláda opět zpřísňuje opatření. Se zpožděním, ale přece reaguje na zhoršující se skóre proti pandemického systému PES. Po dvou týdnech opět zavřou restaurace, hotely a penziony, bazény, vnitřní sportoviště, galerie a knihovny. Zůstanou ovšem otevřeny obchody.
• Rozbřesk: Vlažný restart ekonomiky
  Jako nepříliš svižný restart lze zhodnotit výsledky z české ekonomiky za květen, které byly zveřejněny včera. Průmysl si sice připsal oproti nejhoršímu měsíci roku – dubnu – necelých 14 %, avšak v meziročním vyjádření stále ztrácel téměř 26 %. Ještě hůře na tom byl automobilový průmysl, jehož produkce v době, kdy se rozjížděla výroba všech tří automobilek, byla ve srovnání s loňském květnem zhruba poloviční. A přibližně o polovinu nižší byly i nové zakázky pro tento u nás nejvýznamnější průmysl. A právě nové objednávky v tuto chvíli představují největší riziko pro průmysl jako takový, protože poté, co dokončí ty stávající, bude stát před otázkou, co dál.
• Rozbřesk: Vlna optimismu pomalu a jistě opadá... i v ČR
  Další studená sprcha v řadě. Tak by se daly jednoduše popsat výsledky lednových indexů nákupních manažerů (PMI) v Německu a vlastně i v celé eurozóně. PMI v průmyslu je na čtyřletém minimu a na začátku roku se již dokonce dostal pod hranici 50, což neznamená nic jiného, než že firmy předpokládají zpomalování výroby. Zhoršování nálad v tomto případě není výsledkem nějakých neuchopitelných obav z budoucnosti, ale je odrazem výrazného poklesu nových zakázek německého průmyslu, zvlášť toho automobilového. Ten se musí vypořádávat nejenom s poklesem poptávky v Evropě a Číně, ale zároveň se připravovat na brexit a ještě se přizpůsobovat novým „zeleným“ požadavkům, které navíc nejsou pro nejbližší léta posledními. V asi nejméně vhodnou dobu vznikl mix negativních faktorů, které se nemohou nepodepsat na náladách, ale i na reálných číslech z ekonomiky. Za celou eurozónu se PMI sice pod hranici 50 ještě nedostal, ale už k ní nemá daleko (50,4).
• Rozbřesk: Vlna optimismu ve firmách v eurozóně i v ČR neopadá
  Ještě před tím, než dnes bude zveřejněn populární německý ukazatel nálady Ifo, stojí za to podívat se na včerejší předběžné výsledky indexů nákupních manažerů (PMI) v eurozóně. Celkové indexy dopadly o něco hůře než minule, ale stále se nacházejí na velmi vysokých úrovních. Proto jejich dvouměsíční minima není třeba nijak přeceňovat. A to zvlášť, když PMI v průmyslu dosáhl díky rychlému růstu nových zakázek nejvyšší hodnoty za posledních více než šest a půl roku.
• Rozbřesk: V německé ekonomice dál panuje optimismus
  V německé ekonomice nadále panuje velmi dobrá nálada. I když předběžný index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) minulý týden poklesl, když začal reflektovat problémy se subdodávkami komplikujících výrobu v některých oborech, květnové Ifo dopadlo výborně. Celkový index se opět zvýšil, a to jak díky příznivějšímu hodnocení současné situace, tak i pozitivním očekáváním firem. Očekávání firem jsou dokonce na více než desetiletém maximu, což svědčí příznivých vyhlídkách německé ekonomiky v nadcházejících postkovidových časech.
• Rozbřesk: Volatilita na trzích stoupá, koruna opět pod tlakem
  Jako na horské dráze se opět pohybovaly akcie v uplynulém týdnu. Akciový index S&P 500 se v jednu chvíli přehoupl z celoročního pohledu do plusových hodnot. Byl to však krátký výlet, který rychle přešel do největšího mezidenního výprodeje od března 2020.
• Rozbřesk: Volby do Evropského parlamentu mohou na trhy přinést nové napětí
  Po velmi slušném výsledku HDP za první kvartál projde v tomto týdnu Evropa dvěma dalšími testy. Za prvé dostaneme první várku podnikatelských nálad za květen. V dubnu přitom klíčové nálady PMI a německé Ifo znovu překvapivě poklesly a jsou poblíž dvouletých minim. To ukazuje na o poznání slabší růst než 0,4 % mezikvartálně zaznamenaných na začátku roku. Situace se však podle nás začala zejména v problematickém průmyslu postupně vylepšovat a květnová čísla by mohla přinést lehký nárůst nálad. Pro trhy to však výrazná vzpruha nebude, protože v květnových číslech ještě nemůže být zachycena poslední eskalace obchodního napětí mezi USA a Čínou.
• Rozbřesk: Volná místa přibývají i v eurozóně
  Poslední zasedání ECB dopomohlo euru k silnějším úrovním, když na trh zvlášť zapůsobila věta šéfa ECB zmiňující vývoj na trhu práce, který spolu s rostoucí vytížeností kapacit podle něj snižuje nejistotu inflačního výhledu. Centrální banka tedy vnímá, že zlepšování situace na evropském trhu práce jí může v budoucnu uvolnit dále ruce. Nezbývá proto, než se podívat, co se na tomto trhu vlastně děje.
• Rozbřesk: Vrátí se na trhy strach z inflace? Otázka která trápí i českou korunu
  Čeká nás týden plný čísel. V centru dění budou opět pandemická čísla. Trhy budou zajímat také nové statistky z USA ukazující na pravděpodobné oživení v maloobchodu a průmyslu. A investoři již vyhlížejí začátek americké výsledkové sezóny.
• Rozbřesk: V říjnu byl největší zájem o nová auta v EU za 10 let
  Evropský automobilový trh se konečně vzmáhá. Tak jednoduše by se daly hodnotit říjnové výsledky registrací nových osobních aut v jednotlivých zemích EU zveřejněné dnes ráno. Podle těchto statistik se počet nově registrovaných aut v EU tentokrát zvýšil o 8,7 % na téměř 1,2 milionů. Vysoký nárůst je nepochybně dobrou zprávou pro automobilový průmysl, nicméně přehlédnout nelze, z jak nízkého základu je tento nárůst počítán. Ještě loni v říjnu totiž stále dozníval efekt nových emisních pravidel a celý trh tehdy padal o více než 7 %. Za nejnovějším výsledkem stojí především srovnávací základ. Nelze však nepřehlédnout i určité první náznaky zlepšování situace na evropském trhu (konvenčních) automobilů.
• Rozbřesk: Vstupujeme do německé recese?
  Poslední čísla z Německa vyslala velice nepříjemný a jednoznačně negativní signál. Průmyslová produkce v červnu propadla o dalších 1,5 procenta meziměsíčně (meziročně o více než 5 %). Průmysl tak dokončil kvartál hrůzy, ve kterém kumulativně propadl nejvíce od roku 2012. Tedy od chvíle, kdy vrcholila finanční krize na periferiích eurozóny.