WSJ: Dluhový strop nefunguje

Dluhové stropy, které americký Kongres stanovuje vládě, se jako brzda růstu rozpočtových deficitů a federálního dluhu neosvědčily. Odvádějí totiž pozornost od základní příčiny růstu dluhu, to znamená od nadměrných vládních výdajů. Uvedli to v listu The Wall Street Journal (WSJ) známí američtí ekonomové Gary Becker a Edward Lazear. Doporučují, aby se nadcházející jednání v Kongresu zaměřila namísto dluhu na otázku systémového omezení výdajů.

Kolem zvýšení dluhového stropu sváděli tento měsíc tvrdou bitvu demokraté a republikáni v Kongresu a otázka zvýšení limitu se bude už v příštích týdnech řešit znovu. Kongres historicky stanovuje vládě limity na celkovou výši dluhu, aby jí nemusel schvalovat každý nový dluhopis. Smyslem pravidla je, aby si volení zástupci Američanů zachovali kontrolu nad zadlužením země a zabránili vládě v neomezeném zvyšování dluhu.

Dluhový limit ale podle obou ekonomů jen vyvolává falešný pocit bezpečí. Ve skutečnosti vede federální vláda navzdory němu celá poslední desetiletí chronické deficity, což zvedá hladinu dluhu a vyžaduje stále další zvyšování limitů. Kongres tak musel dluhový strop zvýšit během posledních 70 let více než devadesátkrát a z toho jen za posledních 20 let patnáctkrát, konstatuje nositel Nobelovy ceny Becker spolu s Lazearem, který v letech 2006 a 2009 vedl Radu ekonomických poradců Bílého domu.

Podle obou ekonomů je rostoucí dluh jen projevem narůstající velikosti státu. Dluhový strop tak odvádí pozornost od hlavního problému, kterým jsou výdaje, a to vede přímo k dnešním politickým bojům. Deficity lze totiž snižovat buď omezením narůstajících výdajů, jak žádají republikáni, nebo zvýšením daní, jak prosazuje prezident Barack Obama a demokraté.

Že je dluhový strop neúčinný, dokládají podle ekonomů téměř neustálé deficity posledního půlstoletí, kvůli nimž dluh postupně narůstá. V posledních letech udělal velký skok vzhůru, kdy se vyhoupl nad 70 procent HDP ze 36 procent HDP v roce 2007. Jeho průměrná výše za poslední čtyři desetiletí přitom činí 39 procent.

Ekonomové tak doporučují nahradit pravidlo dluhového stropu přímým řešením příčiny dluhů, tedy zákonným omezením vládních výdajů. Jejich růst by se měl omezit tak, aby se poměr výdajů k HDP vrátil k historicky obvyklé úrovni.

"Pozornost se tak namíří tam, kam patří, čili na výdaje, nikoli na rozdíl mezi výdaji a příjmy," uvedli ekonomové a upozornili, že další zvyšování výdajů spolu s nezbytným zvýšením daní by dlouhodobě poškodilo ekonomiku a prosperitu země. "Kongres by měl využít nynějšího období vyjednávání k tomu, aby se zaměřil na pokračující nárůst velikosti státu a jeho důsledky pro budoucí generace," uzavírají ekonomové.

Zdroj: Reuters, ČTK, The Wall Street Journal (WSJ)

Čtěte více

• WSJ: Bidenova zvláštní nová spolupráce s republikány
  Americký prezident Joe Biden v předvolební kampani sliboval, že sjednotí národ a bude se snažit s politickými protivníky z Republikánské strany spolupracovat. Jeho filozofie vládnutí je ale přesně opačná, a tak se Bílý dům v čele s demokratem Bidenem teď snaží původní koncept nově vymezit. Ve svém komentáři to píše redakční rada amerického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Bidenovi demokraté skrývají skutečné náklady na své sociální programy
  Americký prezident Joe Biden a jeho demokraté skrývají skutečné náklady na své sociální programy. Budou na ně potřebovat nejméně 4,6 bilionu dolarů (více než 103 bilionů Kč), jinými slovy o dva až tři biliony dolarů více, respektive skoro trojnásobek toho, co nyní tvrdí. Ve svém komentáři to napsala redakční rada ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Bidenovo ohromující utrácení dá ve volbách šanci republikánům
  Prezident Joe Biden má podle průzkumu RealClearPolitics po 100 dnech ve funkci podporu 53 procent Američanů. To je o 12 procentních bodů více, než měl 100 dnů po nástupu do úřadu předchozí prezident Donald Trump - ale i tak je to druhá nejnižší podpora pro jakéhokoliv prezidenta USA po roce 1945. V komentáři nazvaném "Joe Biden je muž za šest bilionů dolarů" to k plánovaným výdajům nynějšího prezidenta napsal komentátor ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ) Karl Rove.
• WSJ: Binance kvůli poklesu zisku minulý měsíc snížila zaměstnancům benefity
  Kryptoměnová burza Binance minulý měsíc kvůli klesajícímu zisku snížila zaměstnancům benefity. Píše o tom na svém webu deník The Wall Street Journal (WSJ). Stejný list minulý týden napsal, že největší kryptoměnová burza propustila v posledních týdnech více než 1000 zaměstnanců. Podle WSJ je to znamení, že firma má finanční potíže, deník ale dnes zároveň připomněl, že její zakladatel a výkonný ředitel Changpeng Zhao minulý týden zaměstnance ujistil, že podnik je stále v zisku.
• WSJ: Celní výjimka USA pro Evropu bez náhrady vyprší
  Americká vláda si nedokázala vynutit ústupky Evropské unie před pátečním vypršením celní výjimky a hodlá splnit svou hrozbu a zavést cla na dovoz oceli a hliníku z Evropy. S odvoláním na činitele obeznámené s americkým rozhodnutím to včera napsal list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Čína chce zamezit firmám s citlivými daty uživatelů vydávat akcie v USA
  Peking chystá nová pravidla, která zamezí vstoupit na akciové trhy ve Spojených státech čínským firmám, jež mají velké množství citlivých údajů o spotřebitelích. S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj tento krok patrně odradí zejména čínské internetové firmy, aby se snažily vstoupit na některou z amerických burz.
• WSJ: Čína chystá černou listinu technologických firem z USA
  Čína urychleně dokončuje černou listinu amerických technologických společností. Informoval o tom včera s odvoláním na obeznámené zdroje list The Wall Street Journal. Na seznamu se patrně objeví konkurent čínské společnosti Huawei, americký podnik Cisco Systems. Peking nicméně podle WSJ se sankcemi otálí, část čelných představitelů Číny chce o černé listině rozhodnout až po listopadových prezidentských volbách ve Spojených státech. Společnost Cisco věc nekomentovala.
• WSJ: Čína se připravuje na pád zadluženého developera China Evergrande
  Akcie problémové čínské developerské společnosti China Evergrande dnes na burze v Hongkongu prudce posílily. Investory uklidnilo, že se krachem ohrožené firmě, která dluží přes 300 miliard dolarů (6,5 bilionu Kč), podařilo dohodnout s čínskými majiteli jejích dluhopisů. Píše o tom internetový portál britské BBC. The Wall Street Journal (WSJ) informuje, že čínská vláda vyzvala úřady v celé zemi, aby se na pád společnosti připravily.
• WSJ: Čína zvažuje zrušení obchodních jednání s USA
  Čína zvažuje, že zruší jednání se Spojenými státy o vzájemném obchodu poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy od pátku zvýší současné desetiprocentní clo na zboží z Číny v objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu Kč) ročně na 25 procent. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedl list The Wall street Journal (WSJ). Další kolo schůzek, od kterého se čekalo završení několikaměsíčního procesu, je přitom naplánováno na tento týden.
• WSJ: Čínské akcie ani po deseti letech nesmazaly všechny ztráty
  Čínské akcie stále nesmazaly všechny ztráty, které nabraly za finanční krize před deseti lety. Mnoho globálních investorů ale tvrdí, že budoucnost přinese lepší výsledky, a to z více důvodů, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Ten si v této souvislosti všímá, že z místa se za posledních deset let nepohnuly ani české akcie. Naproti tomu hodnota hlavního indexu amerických akcií S&P 500 se téměř ztrojnásobila, japonský akciový index Nikkei 225 se více než zdvojnásobil a panevropský index STOXX 600 přidal 64 procent.
• WSJ: Eurozóna možná obětuje Řecko
  Nesmiřitelným soupeřem nové řecké vlády, která chce zmírnit podmínky splácení svých obřích dluhů...
• WSJ: Evropané čelí nové realitě, kterou nezažili desítky let - chudnou
  Život na evropském kontinentě byl dlouho předmětem závisti cizinců, zejména kvůli stylu označovanému jako umění žít. Nyní však rychle ztrácí svůj lesk, protože kupní síla Evropanů se postupně snižuje. Francouzi jedí méně foie gras a pijí méně červeného vína. Španělé šetří olivovým olejem. Finové jsou nabádáni, aby využívali sauny ve větrných dnech, kdy je energie levnější. Píše to americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Francouzská "superdaň" končí
  Francouzští podnikatelé a investoři si na konci měsíce vydechnou. Vyprší totiž platnost "superdaně"...
• WSJ: Harvey bude mít zřejmě jen minimální dopad na ekonomiku USA
  Hurikán Harvey způsobil zkázu, která bude vyžadovat rozsáhlou obnovu. Podle analytiků však není třeba se obávat, že by přírodní katastrofa vykolejila americkou ekonomiku. Řádění hurikánu sice ve třetím čtvrtletí zřejmě mírně sníží hrubý domácí produkt USA. Podle ekonomů se však v případě přírodních neštěstí běžně stává, že veškeré negativní dopady vykompenzují v dalších čtvrtletích práce na obnově poničených míst, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Hospodářské problémy v Číně zhoršují vyhlídky velkých amerických firem
  Hospodářské problémy, kterými po pandemii covidu-19 prochází Čína, nepříznivě dopadají na velké americké firmy. Ty proto zhoršují výhled na zbytek letošního roku a některé z nich mají obavy, zda se očekávané oživení po pandemii vůbec dostaví. Napsal to dnes americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Jaká válka? Navzdory blízkosti KLDR je o japonské jeny zájem
  Vzhledem k tomu, že Japonsko dělí od Severní Koreje pouze několik set kilometrů, vývoj kurzů měn na světových trzích překvapuje i ty zkušené investory. Sotva pár hodin po tom, co americký prezident Donald Trump varoval Pchjongjang před "ohnivou zlobou, jakou svět neviděl", zamířil kurz japonské měny vzhůru k americkému dolaru i k euru.
• WSJ: KLDR navzdory sankcím vytvořila alternativní finanční systém
  Mezinárodní sankce a sankce USA, jejichž cílem je donutit Severní Koreu, aby se vzdala jaderného programu, omezily přístup Pchjongjangu ke světovému finančnímu systému. KLDR se tudíž, podle amerických úřadů, uchýlila k nezákonnému řešení, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Kryptoměnová burza Binance propustila více než 1000 zaměstnanců
  Kryptoměnová burza Binance v posledních týdnech propustila více než 1000 zaměstnanců, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informovaný zdroj. Firma se potýká s vyšetřováním a regulačními zásahy v USA i v zahraničí, které by mohly radikálně omezit její podnikání. Podle zdroje škrty dále pokračují a burza by nakonec mohla přijít až o třetinu zaměstnanců. Před propouštěním měla po celém světě 8000 zaměstnanců.
• WSJ: Kryptoměnová burza Binance zvažuje úplný odchod z ruského trhu
  Společnost Binance, která je největší kryptoměnovou burzou na světě, uvažuje o úplném odchodu z ruského trhu. S odvoláním na mluvčího podniku o tom dnes informoval americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Kvůli útokům v Rudém moři může Evropa více ekonomicky zaostávat za USA
  Dopady konfliktů v Rudém moři, kde jemenští povstalci s podporou íránských revolučních gard útočí na velké obchodní lodě, doléhají především na Evropu. Narušena je totiž klíčová dopravní spojnice s Asií. Pokud se nepodaří situaci rychle vyřešit, hrozí, že Evropa bude ještě více ekonomicky zaostávat za Spojenými státy. Napsal to dnes americký ekonomický deník The Wall Street Journal (WSJ).