Řecko: Za 10 let patery předčasné volby

Hlavní události v Řecku v souvislosti se současnou hospodářskou krizí:

Listopad 2004 - Nová řecká vláda, vedená šéfem konzervativní Nové demokracie (ND) Kostasem Karamanlisem, i EU potvrdily, že Řecko se do eurozóny v lednu 2001 dostalo díky statistickým podvodům předchozí vlády Panhelénského socialistického hnutí (PASOK). Skutečné deficity rozpočtu byly mnohem vyšší.

16. září 2007 - V předčasných parlamentních volbách zvítězila ND premiéra Karamanlise, jenž volby sám požadoval kvůli posílení mandátu vlády pro ekonomické reformy; stal se opět premiérem.

20. března 2008 - Parlament těsně schválil důchodovou reformu; o den dříve se konala generální stávka, jedna z mnoha, jimiž Řekové v posledních letech odmítají úsporná opatření.

6. prosince 2008 - Incident teenagerů s policií v Aténách, jenž skončil smrtí mladíka, zažehl několikadenní protesty v řadě řeckých měst, včetně další generální stávky.

Leden 2009 - Premiér Karamanlis provedl změny v kabinetu v marné snaze podpořit klesající popularitu vlády.

4. října 2009 - Předčasné volby, jimiž chtěl Karamanlis opět posílit mandát vlády pro reformy, vyhrála strana PASOK a její šéf Jorgos Papandreu se stal premiérem. Karamanlis rezignoval na vedení ND, jež po něm v listopadu převzal Antonis Samaras.

20. října 2009 - Den po získání důvěry parlamentu oznámila Papandreova vláda, že schodek státního rozpočtu za rok 2009 dosáhne více než dvojnásobku očekávaného deficitu. Ratingové agentury v reakci na to snížily Řecku hodnocení.

2. května 2010 - Řecku byla schválena tříletá pomoc 110 miliard eur: od eurozóny 80 miliard eur, zbytek od MMF. Týž den řecká vláda schválila plán škrtů a reforem. Pomoc Řecku se stala první sanací země eurozóny jejími členy.

21. července 2011 - Mimořádný summit eurozóny schválil druhý záchranný balík pro Řecko, původně v objemu 109 miliard eur; v říjnu byla na dalším summitu částka upravena na 130 miliard.

31. října 2011 - Oznámení premiéra Papandrea vypsat kvůli pomoci od eurozóny referendum vyvolalo šok na finančních trzích i v evropských politických kruzích. Vláda s opozicí se posléze dohodla na předčasných volbách a přechodné vládě, v jejímž čele 10. listopadu stanul ekonom a bývalý guvernér řecké centrální banky Lukas Papadimos.

21. února 2012 - Ministři financí eurozóny schválili druhý balík pomoci pro Řecko (130 miliard eur) s platností do konce roku 2014 (později prodloužena do konce února 2015).

6. května 2012 - Předčasné parlamentní volby vyhrála ND, ale jen s 18,8 procenta hlasů; druhá skončila Koalice radikální levice (SYRIZA; 16,8 procenta) a třetí PASOK (13,2 procenta). Žádný z lídrů těchto stran však nedokázal sestavit vládu.

17. června 2012 - Konaly se další předčasné volby; opět zvítězila ND (29,7 procenta) před stranou SYRIZA (26,9 procenta), třetí skončil PASOK (12,3 procenta). Tři dny nato jmenoval prezident Karolos Papulias premiérem šéfa ND Samarase.

10. listopadu 2013 - Samarasova vláda přežila v parlamentu hlasování o nedůvěře, k němuž vyzvala SYRIZA poté, co policie vyklidila budovu státní televize a rozhlasu, od června drženou zaměstnanci této rozpuštěné organizace.

1. ledna - 30. června 2014 - Řecko předsedalo Evropské unii.

10. dubna 2014 - Řecko se po čtyřech letech úspěšně vrátilo na dluhopisové trhy; vláda získala tři miliardy eur prodejem pětiletých dluhopisů s úrokem 4,75 procenta; poptávka několikanásobně překonala nabídku.

29. prosince 2014 - Parlament ani napotřetí nedokázal zvolit prezidenta; byly proto vyhlášeny předčasné parlamentní volby.

25. ledna 2015 - Předčasné volby vyhrála opoziční levicová SYRIZA, jež získala 149 ze 300 křesel v parlamentu a vytvořila koalici s pravicovou stranou Nezávislí Řekové. Nejhorší výsledek za 40 let existence zaznamenal PASOK (4,68 procenta). Premiérem se 26. ledna stal šéf strany SYRIZA Alexis Tsipras (40).

16. února 2015 - Jednání ministrů financí eurozóny o Řecku skončilo bez dohody.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Řecko vyhlásilo válku neplatičům daní
  Řecký ministr financí Janis Varufakis včera slíbil, že bude "nemilosrdný" vůči "těm, kteří mohou platit"...
• Řecko vyhlíží další setkání euroskupiny
  Řecko finišuje s přípravami na pondělní setkání ministrů financí eurozóny, které může být kvůli stále prázdnější...
• Řecko vykázalo první přebytek od roku 1948
  Řecko loni na běžném účtu platební bilance vykázalo první přebytek minimálně od roku 1948, kam sahají oficiální...
• Řecko vymění dluhopisy, MMF omezí svou pomoc
  Řecko chce s výměnou dluhopisů pro soukromé investory začít 8. března a skončit 11. března.
• Řecko vyšetří záchranné programy
  Řečtí zákonodárci dnes podpořili založení výboru, který by prověřil okolnosti, za kterých se Řecko dohodlo...
• Řecko vytvoří program státního bohatství
  Řecká vláda chce použít příjmy z privatizace k financování sociální politiky namísto snižování státního...
• Řecko zahájilo kroky ke splacení peněz
  Řecko zahájilo kroky vedoucí ke splacení celkem 6,25 miliardy eur Evropské centrální bance (ECB)...
• Řecko zahnalo pochyby o dalších reformách
  Řecko zahnalo pochyby o svém odhodlání pokračovat v reformách, aby snížilo své dluhy, řekl včera šéf eurozóny Jeroen Dijsselbloem. Podle něho se tak otevírá cesta k realizaci dohody o zmírnění dluhové zátěže této jihobalkánské země.
• Řecko zaslalo věřitelům seznam reforem
  Řecko odeslalo svým věřitelům aktualizovaný seznam reforem. Vláda v Aténách doufá, že tak uspokojí...
• Řecko zatím další finanční pomoc nedostane
  Ministři financí zemí eurozóny na včerejším jednání podle očekávání nerozhodli o uvolnění dalších miliard eur...
• Řecko získá dosud blokované miliardy eur
  Řecko získá dalších zhruba 44 miliard eur ze záchranného balíku, z nichž více než 31 miliard bylo od léta blokováno.
• Řecko získalo dluhopisy za 31,8 miliardy eur
  Řecko získalo v rámci zpětného odkupu dluhopisů od soukromých věřitelů cenné papíry v nominální...
• Řecko získalo za dluhopisy 1,5 mld. eur
  Řecko získalo 1,5 miliardy eur z prodeje nových tříletých dluhopisů s úrokem 3,5 procenta. Oznámilo to dnes...
• Řecko získá na pomoc další miliardu eur
  Eurozóna poskytne zadluženému Řecku další miliardu eur z mezinárodní úvěrové pomoci. Oznámil to...
• Řecko získá od EU podporu ve výši téměř jedné miliardy eur
  Ministři financí zemí eurozóny se dnes dohodli uvolnit Řecku sumu téměř jedné miliardy eur (25,7 miliardy Kč) v rámci přislíbené podpory po ukončení záchranného programu. Výplata prostředků je podmíněna zaváděním reforem, které byly dohodnuty v rámci podpory této země.
• Řecko získá privatizací 6-7 miliard eur
  Řecko získá z privatizace státního majetku zřejmě jen 6-7 miliard eur, což je pouze zlomek z původně plánovaných 50 miliard eur a méně než polovinu současného vládního odhadu. Na německo-řeckém ekonomickém fóru v Berlíně to dnes sdělil řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis.
• Řecko zmírnilo omezení pohybu kapitálu
  Řecká vláda opět zmírnila omezení pro pohyb kapitálu, která zavedla v důsledku dluhové krize. Řekové tak nyní mohou převádět menší částky do zahraničí a zakládat nové bankovní účty k hrazení splátek úvěrů či daní. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters.
• Řecko zmírnilo omezení převodů peněz
  Řecko začalo zmírňovat omezení převodů peněz do zahraničí pro podnikatele. Tento krok má odblokovat...
• Řecko zmírní omezení pohybu kapitálu, ukončí záchranný program
  Řecká vláda od 1. března dál zmírní omezení pohybu kapitálu, které zavedla v létě 2015, v době, kdy byla ohrožena budoucnost Řecka v eurozóně. Mimo jiné se zvyšuje měsíční limit pro výběr hotovosti z bankovního účtu na 2300 eur (58.400 Kč) z dosavadních 1800 eur. Řekové si také mohou poprvé od léta 2015 otevřít nový bankovní účet bez omezení. Řecko ke zmírnění omezení pohybu kapitálu přistupuje před ukončením záchranného programu, plánovaným na srpen.
• Řecko zruší zbývající omezení pohybu kapitálu
  Řecko přikročí k úplnému zrušení zbývajících restrikcí pro pohyb kapitálu. V projevu k zákonodárcům to dnes oznámil premiér Kyriakos Mitsotakis. Atény k omezením pohybu kapitálu přistoupily v létě 2015, aby zabránily odlivu hotovosti z bank v době dluhové krize. Levicová vláda se v té době dostala do vážného sporu s věřiteli kvůli úsporám a hrozil dokonce odchod Řecka z eurozóny.